Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pozor na bublinu v bublině

| 20. 10. 2009

Ceny aktiv, zejména akcií, dál táhnou nahoru spíše nezvykle nízké úrokové sazby a stimuly, jimiž řada vlád podpořila jednotlivé ekonomiky, než zlepšení základních ekonomických ukazatelů.

Pozor na bublinu v bublině

Index PX pražské burzy minulý týden posílil o 0,7 %. Akcie ČEZ sice ztrácely, jejich pokles ale vyvažovaly vyšší ceny bankovních titulů. Vývoj na českém trhu tak kopíroval dění v zahraničí. Americké akcie si měřeno indexem S&P 500 v době protichůdně působících makro- i mikroekonomických zpráv dokonce polepšily o procento a půl. Počátek nového týdne ale zatím vypadá, alespoň v případě českých akcií, nejasně.

Zprávy z minulého týdne byly přitom znovu rozporuplné. Zatímco důvěra amerických spotřebitelů poklesla, průmyslová produkce v USA naopak stoupla. Čtvrtletní výsledky amerických firem jsou lepší, než se čekalo, u Bank of America ale přinesly určité zklamání.

Jeden z komentářů agentury Bloomberg přitom lakonicky konstatuje, že ceny aktiv, zejména akcií, dál táhnou nahoru spíše nezvykle nízké úrokové sazby a stimuly, jimiž řada vlád podpořila jednotlivé ekonomiky, než zlepšení základních ekonomických ukazatelů. Dokládá to na příkladech Číny a Indie, u nichž prý ani vysoký růst ekonomiky neospravedlňuje růst akcií o 60 %, resp. 80 %. Hrozí tak bublina v bublině.

Analytici firmy Colosseum Petr Čermák a Boris Tomčiak ve výhledu na 4. čtvrtletí uvedli, že v nejbližších měsících nečekají propad akcií na březnová minima. Při jakýchkoliv známkách blížící se výraznější nestability totiž zřejmě zasáhne stát, případně centrální banky. Jak dále podotýkají, enormně expanzivní fiskální a monetární politika se již začíná projevovat- i v ceně investičních aktiv (včetně akcií) - a bude s největší pravděpodobností nadále podporovat trhy. Případné korekce akcií proto představují spíše nákupní příležitost.

Zlato, ropa a inflace

Vývoj, o němž hovoří analytici Colossea, nahrává růstu inflace. Za tradiční protiinflační obranu je považováno zlato. Bloomberg upozorňuje, že cena troyské unce zlata sice 14. října 2009 překonala rekordních 1072 dolarů, spotřebitelské ceny se ale během tří dekád téměř ztrojnásobily. Měřeno mírou inflace je cena zlata stále 53 % pro úrovní (873 dolarů za unci), dosaženou v roce 1980. Podle inflačního kalkulátoru amerického ministerstva práce to dnes odpovídá 2287 dolarům.

Ekonom a vydavatel Shadowstats.com John Williams upozorňuje, že vlády v předchozích dvou dekádách podhodnotily životní náklady úpravou koše zboží a služeb, zahrnutých do indexu spotřebitelských cen CPI. Při stejné metodologii měření inflace by rekordní cena zlata z roku 1980 dosáhla 7150 dolarů za troyskou unci. Tak vysoko zatím ani ty nejoptimističtější odhady budoucí ceny zlata nejdou. Zatím se objevují spekulace, že troyská unce zlata může časem stát 2000 nebo i více dolarů.

Podle Matta Zemana z La Salle Futures Group LLC investora chrání před inflací daleko efektivněji ropa než zlato. Barel této suroviny se v únoru 1981 po omezení vývozu z Íránu prodával za 39 dolarů, což činilo v roce 2007 podle kalkulátoru ministerstva práce USA 89 dolarů. Loni 11. července se barel ropy v New Yorku obchodoval za rekordních 147,27 dolarů, aktuálně stojí necelých 80 dolarů.

Při spekulacích o budoucí ceně zlata (i dalších komodit) je třeba vzít v úvahu i kurz dolaru k ostatním měnám. Deutsche Bank nedávno uvedla, že kurz dolaru příští rok klesne na 1,60 za euro. Cena zlata se po většinu posledního desetiletí pohybovala v opačném směru. Korelační koeficient činí podle Bloombergu - 0,8539, přičemž korelace -1 značí zcela opačný vývoj.

Od bank k technologiím?

Za jeden z tipů, kam investovat, jsou hlavně kvůli nízkému zadlužení a relativně vysokému objemu volné hotovosti někdy označovány technologické tituly. S podobným názorem přichází jeden z nejznámějších technických analytiků na Wall Streetu Ralph Acampora, který odešel na odpočinek, ale vrátil se a nyní je partnerem v ženevské firmě Altaira Wealth Management.

Investorům doporučuje využít kolísání cen na trzích, prodat akcie společností jako AIG, Bank of America nebo General Electric a použít tyto zisky ke koupi akcií technologických firem Cisco Systems, Oracle a dalších. Kromě technologických akcií radí nakupovat akcie železničních společností a firem, zaměřených na průzkum nalezišť ropy.

V hledáčku investorů mohou být i akcie internetového vyhledávače Google, jehož čtvrtletní zisky vzrostly o 27% a mohl by těžit z oživení ekonomiky, ale také třeba z fúzí.

Na českém trhu bohužel žádné technologické tituly nejsou. Pokud by vypadalo oživení globální ekonomiky, o němž se diskutuje, realističtěji, budou se snažit přijít na burzu v rámci primární emise akcií také IT či jiné technologické firmy, nebo je to dál spíše Sci-fi?

Kdo hledá nové tituly, je tak zatím odkázán hlavně na sousední Varšavu, kde probíhá do 27. října úpis akcií polské energetické společnosti PGE. Cenové pásmo pro úpis činí 17,5-23 polských zlotých, tedy asi od 107 do 141 Kč za akcii. Někteří čeští obchodníci, jako Atlantik FT, nabízejí možnost získat tyto akcie – pokud uspějí při úpisu – také českým klientům.

Chystaný úpis údajně přiměl část investorů, kteří hledají zdroje, k prodeji akcií ČEZ. Snad nevezme blížící se road-show Varšavské burzy v ČR a nabídka jejích služeb, vítr z plachet pražské burze a nepřipraví ji v budoucnu o některou z potenciálních primárních emisí akcií.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Aleš Müller | 20. 10. 2009 16:11

Dnes, díky on-line obchodování, nízkým transakčním nákladům, je jedno kde je burza. Zda v Praze, Vídni, Varšavě, Brně. Důležitá je likvidita, kvalita informací, ochrana trhu před insidery, manipulací. Ale perfektní znalost příslušného jazyka přináši výhody, takže u PX jsou ve výhodě Češi, u WIG Poláci, u ATX Rakušané, Němci. No úplně malou otázku je, kde se platí daně, také rozhoduje, byť je to pár korun z provozu.A v podstatě celé 90-tá léta pražská burza spala a ještě dnes poklimbává. Navíc v zemi, kde je zbkem chodit do banky pro úvěry a nadále zůstává hlavní podpora ekonomiky na bankách, nebude IPO tou hlavní metodou jak se dostat ke kapitálu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 20. 10. 2009 12:16

Navazu na posledni vetu clanku. Myslim, ze Prazska burza je zbytecna a nejrozumnejsi by bylo, kdyby cela stredni Evropa mela jednu spolecnou burzu. Klidne ve Varsave..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 20. 10. 2009 16:37
reakce na Jan Traxler | 20. 10. 2009 12:16

Možná to tak skončí, možná ne. Začnu tím, co je asi známo: vznik (či obnovení činnosti) burz byly považovány za jednu z jasných známek přechodu postkomunistických zemí od centrálně plánované ekonomiky k tržní. To je dejme tomu psychologický faktor.Není sporu o tom, že té pražské velmi uškodila kuponová privatizace. Což má v řadě případů podle mého názoru vliv dodnes, včetně dopadů, které nejsou na první pohled příliš viditelné - nemám tím na mysli pouze existenci dvou trhů. Můžeme spekulovat, zda, či co mohlo být jinak.Žijeme v době elektronických obchodů a integrace, přesto se domnívám, že by Praha burzu mít měla. Jiná věc je, jak by měla fungovat.Můj názor opírám o dva navzájem propojené důvody: v integrující se Evropě se to může zdát tak trochu jako prkotina, domnívám se ale, že prostředí, kde není burza, stále působí pro investory poněkud podezřele. Její velikost není tak podstatná, důležité je, že existuje. Navíc se, pokud vím, na činnost burzy nabalují některé činnosti v té které zemi. Pokud budou přesunuty jinam, odrazí se to v nižších příjmech země.Podle mého názoru tedy jde spíše o to, co a jak zlepšit (třeba ve vztahu firmy-burza, IPO atd.) a jak - i díky tomu - přilákat více investorů. Druhý New York či Londýn, ale asi ani Varšava při daném rozměru ekonomiky nikdy nebudeme, přesto bych se pražské burzy zbytečně nevzdával.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 20. 10. 2009 21:31
reakce na František Mašek | 20. 10. 2009 16:37

Nedokazu posoudit vyhody pro domovskou zemi (jako danove prijmy, pracovni mista pod.), divam se na vec z globalniho pohledu. Myslim, ze vetsi integrita kapitaloveho trhu by celemu regionu prospela..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 20. 10. 2009 15:10
reakce na Jan Traxler | 20. 10. 2009 12:16

A kdyby burza sídlila v Brně, tak by zbytečná nebyla? :)) Honzo, burzy po pádu totality vznikaly podle poptávky tj. kdyby v Pražské burze nikdo obchodovat nechtěl, tak tu žádná burza není. A je velká škoda, že nevznikla mnohem dříve. Stát na tom mohl vydělat desítky miliard.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 20. 10. 2009 21:27
reakce na Arsen Lazarevič | 20. 10. 2009 15:10

Nejde o to, kde sidli. Jde o velikost trhu, likviditu trhu. Zahranicni investori nikdy nebudou na prazske burze ve velkem zastoupeni, protoze je prilis mala. Podnikatele si na prazskou burzu nikdy nebudou ve velkem poctu chodit pro kapital, protoze je prilis mala. K cemu pak takova burza je?.Kdyby se Cesi, Polaci, Slovaci, Madari, Slovinci, Chorvati... mozna i Rakusani, Nemci... dokazali dohodnout a vytvorit jednu velkou burzu, bylo by to nakonec dle meho nazoru pro vsechny vyhodne..Arabove uz to snad taky pochopili. I kdyz nevim, mozna se taky nakonec diky svemu egu nedovedou dohodnout..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 20. 10. 2009 14:08
reakce na Jan Traxler | 20. 10. 2009 12:16

Souhlasim, bohuzel jediny zpusob jak toho dosahnout je kanibalizaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 20. 10. 2009 08:22

Výstižný článek, díky.Dovolím si malé doplnění k inflaci a jejím dopadům. Podotýkám, že Shadowstats považuji za velmi dobrý zdroj informací..Míra inflace má při daném nominálním HDP zásadní vliv na růst / pokles reálného HDP. Kdyby se nezměnila metodika inflace, klesal by (s přestávkou několika měsíců)v USA HDP od roku 2001 a reálný HDP by byl dnes na stejné úrovni jako cca před 20 lety..Dovedete si přetavit ty články v novinách? "Dvě ztracené dekády ekonomiky USA" apod.?.Kde by asi byly akciové trhy?.Přitom reálná ekonomiky je jenom jedna, pouze byla popsána jinými čísly......"Věřím pouze té statistice, kterou jsem sám zfalšoval".W. Churchill.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 20. 10. 2009 09:39
reakce na Jan Dvořák | 20. 10. 2009 08:22

Měření inflace, CPI, složení koše a jeho změny jsou kapitola sama pro sebe. Mne vždy ale fascinoval pohled na vývoj indexu S&P 500 a dalších amerických či dalších akciových indikátorů v řadě jiných zemí (PX je doháněl krátce před přijetím a po přijetí do EU). Pravda, bylo to s velkou bublinou roku 2000 a tou, kterou začaly nemovitosti, když se ale podíváme na ty křivky dlouhodobě a vidíme, jaký to nabralo švunk... Zdůvodňovalo se to všelijak, včetně racionalizace díky výpočetní technice a internetu. No, je to velmi zajímavý pohled.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Müller | 20. 10. 2009 16:02
reakce na František Mašek | 20. 10. 2009 09:39

Jen je potřeba u některých typů gtrafů (typikcy burzovní indexy, ceny nzboží) použít logaritmické měřítko na ose Y. Změna indexu z 100 na 200 bodů je zvýšení o 100%, ale změn aindexu z 1000 na 1100 bodů je jen o 10%. nědky špatně použité měřítko na ose Y může klamat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 20. 10. 2009 18:02
reakce na Aleš Müller | 20. 10. 2009 16:02

To je jistě pravda. Měl jsem ale na mysli, což z mé repliky vypadlo a pak je Vaše poznámka případná, 90. léta minulého století, zejména jejich druhou polovinu, kdy indexy zestrměly díky výrazným růstům ve většině let tohoto období. Viz například roční výnosy S&P 500 na:http://en.wikipedia.org/wik i/S&P_500.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 20. 10. 2009 08:53
reakce na Jan Dvořák | 20. 10. 2009 08:22

Podle toho citátu, ale nelze věřit žádné z těch statistik, (-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!