Recese a akciové trhy

V současné době vznikají velmi podrobné scénáře, které obsahují kromě makroekonomické prognózy i odhady pro akciové trhy v případě, že k recesi opravdu dojde. Dlouhodobá historie ovšem ukazuje, že samotná fáze recese není obdobím, kdy jsou na tom akcie nejhůř.

Od konce druhé světové války lze napočítat ve Spojených státech na jedenáct recesí. Z jejich analýzy vyplývá několik zajímavých statistik:

• V naprosté většině případů začaly akciové trhy klesat o několik měsíců dříve, než recese propukla. To by mohl být i současný případ, protože index S&P500 ztrácí ze svého maxima několik procent, i když podle definice recese ještě nezačala. Tento předstih lze vysvětlit tím, že ceny akcií reagují poklesem na každou zprávu, se kterou roste pravděpodobnost recese.
• Pokles akciového indexu S&P500 představoval sedm až téměř padesát procent. Nejvyšších záporných hodnot bylo dosaženo při recesi v letech 1969 až 1970 a 1973 až 1975, kdy se americké centrální bance nepodařilo bezprostředně zastavit růst inflačních očekávání zvyšováním úrokových sazeb. Restriktivní monetární politikou dosáhla centrální banka pouze oslabení růstu nominálního HDP, které při stejné inflaci znamenalo nulový reálný růst až pokles americké ekonomiky. To není současný scénář, jelikož inflační očekávání ani úrokové sazby v USA nerostou a monetární politika FEDu je expanzivní, ne restriktivní. Větší podíl na případné recesi a poklesu reálného růstu americké ekonomiky by měla spíše nižší spotřeba domácností a pokles investic než růst inflace. Dalšího největšího poklesu dosáhl index S&P500 při poslední recesi, kdy vstoupily do hry i jiné faktory.
• Při poklesu akcií, který souvisel s americkými recesemi, klesaly v průměru všechny sektory z indexu S&P500: nejméně zboží krátkodobé spotřeby a zdravotnictví, nejvíce průmysl, zboží dlouhodobé spotřeby a suroviny. Z jednotlivých odvětví se nejvíce propadal letecký průmysl. Mírnou kladnou výkonnost zaznamenal jen tabákový průmysl a výrobci alkoholických nápojů. Současné rozdíly ve výkonnosti jednotlivých sektorů a odvětví začínají připomínat statistiky z období recese. V rozporu s nimi je jen horší vývoj finančního sektoru a lepší vývoj akcií ropných společností.
• Asi v polovině případů se větší poklesy akciových trhů odehrály ještě před samotnou recesí. Většinou tehdy, když byla recese kratší a pokles akcií před jejím začátkem dosahoval dvouciferných hodnot.
• Recese nebyly pokaždé doprovázeny medvědím akciovým trhem. U čtyř recesí z jedenácti nepřesahoval pokles indexu S&P500 hranici, která se počítá za začátek medvědího trhu – tedy hodnotu dvacet procent.
• V naprosté většině případů začaly akciové trhy růst několik měsíců před koncem recese, a to i při stagflaci, těžší formě recese. Výjimkou bylo pouze období technologické bubliny, při které pokles akcií přesahoval konec recese. Vysvětlení je podobné jako v případě poklesu akcií ještě před zahájením recese. Trhy dopředu oceňují všechny zprávy, které naznačují blížící se konec recese. Pokles akcií při technologické bublině ale neskončil s recesí v listopadu 2001, protože vyvstaly jiné závažné problémy, především účetní skandály, které prodloužily délku klesajícího trendu.
• Existují velké rozdíly v tom, v jaké fázi recese akciové trhy začaly růst. Někdy to bylo již dva měsíce po jejím začátku, jindy zase dva měsíce před jejím koncem. Obrat nastal v průměru v polovině doby, přičemž celá recese trvala v rozmezí osmi až šestnácti měsíců. Současné scénáře předpokládají spíše kratší dobu trvání recese.
• Za období od začátku do konce recese byla výkonnost akciového indexu ve většině případů  kladná. Jak bylo uvedeno výše, v naprosté většině případů akciové trhy klesaly již před začátkem recese a rostly před jejím koncem. Akcie se pak většinou stihly vrátit nad svá maxima ze začátku recese. Při velmi těžkých recesích z přelomu sedmdesátých let však akcie utrpěly tak velký pokles, že se na původní hodnoty vrátily až později.
• Americké recese působí na většinu ostatních regionálních trhů, bez ohledu na úroveň jejich vyspělosti, silněji než recese v jakékoli jiné zemi. Také případná příští recese v USA by ovlivňovala ostatní vyspělé i méně vyspělé ekonomiky a jejich akciové trhy. Mezi výjimky, které americkým recesím odolávaly s menšími ztrátami, patřila několikrát Austrálie. Lehčí průběh recese během Velké hospodářské krize umožnil australské ekonomice a jejímu akciovému trhu návrat nad svá původní maxima mnohem dříve než ostatním trhům na světě. I při zvážení míry korelace je ovšem nemožné odhadnout předem, jakému akciového trhu se během recese povede nejlépe.  

Recese je pro akciové trhy černým, ale ne nejčernějším scénářem. Není totiž – ze všech myslitelných variant – scénářem jediným. Ty optimistické říkají, že k recesi nedojde. Pokud by nakonec přesto nastala, nelze očekávat, že se akciové trhy budou chovat zcela jinak, než pro ně bylo v období jiných recesí typické. V takovém případě je zároveň vysoce pravděpodobné, jestliže nenastane nic horšího, že akciové trhy začnou opět růst dříve, než bude recese prohlášena za skončenou.

Autor je analytik, působí ve skupině Pioneer Investments ČR.

Ptejte se nás v Poradně

Reagujte na článek

Kvalitní příspěvky budou publikovány jako komentáře k článku nebo jako samostatné články na Finmag.cz.