Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hvězda, nebo klikař?

Na finančních trzích v současné době panuje více paniky než odpovídá situaci. Souvisí to s obavami z příštích velkých ztrát společností a případné recese v USA. Co ale Spojené státy ztratí, lze v globálním měřítku vydělat jinde.

Dluhopisové fondy, hlavně korunové, nepatří  díky slabším výnosům k prioritám domácích investorů. Víc nabízejí  rozvíjející se trhy. Jak hodnotí  jejich vyhlídky a rizika známý portfoliomanažer Raphael Kassin?

Podívejme se na výsledky dluhopisového fondu ABN AMRO Global Emerging Markets od června 1998 do loňského března, tedy v době, kdy ho řídil právě Kassin. Zatímco srovnatelný dluhopisový index JPM EMBI Global vzrostl za toto období asi o 150 %, Kassin investorům vydělal kolem 400 %.

Jde sice o rozvíjející se trhy, jejichž akcie nebo dluhopisy tradičně nabízejí  díky vyšším úrokovým sazbám a větší rizikovosti větší zhodnocení než ty vyspělé, podobný nadvýnos ovšem vždy přitahuje pozornost. 

Stejně jako podobně zaměřený fond Crédit Suisse, který Kassin po odchodu z  ABN Amro řídí. Důvod, proč  přešel  ke konkurenci, může být pro leckoho překvapivý.  S trochou nadsázky lze totiž říci, že jednou z příčin jeho odchodu byl vlastně jeho úspěch.

Jak uvedl minulý týden na diskusním večeru, k tomuto kroku ho totiž přiměla také rostoucí velikost fondu ABN Amro Global EM. Díky vysokým výnosům již totiž spravoval majetek přesahující devět miliard dolarů, což je objem aktiv, jejichž investování na nových trzích fondu občas činilo potíže.   

Kassinovo renomé přestupem do jiného fondu nijak neutrpělo. Spíše naopak. Objem majetku jím nově spravovaného fondu, tedy  Crédit Suisse BF Emerging markets, registrovaného z daňových důvodů v Lucembursku, totiž během necelého roku vzrostl   z 50 milionů na 1,5 mld. dolarů.

Potvrzuje se tak poučka, podle které klienti, nebo alespoň jejich část, následují úspěšného manažera. Nebude ovšem muset časem řešit podobný problém, tedy s velikostí fondu, jako v předchozím působišti?

Klasická poučka říká, že vysoké výnosy, které nabízí řada rozvíjejících se trhů, jsou zpravidla spojeny s velkým rizikem. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Stačí si připomenout finanční krizi v Rusku v roce 1998 nebo o tři roky později v Argentině.  Obě významně zamávaly oceněním i  výnosy tamějších dluhopisů.  A zdaleka ne pouze trhy obligací či dokonce finančními trhy obou citovaných zemí. 

K čemu je tedy podobná investice, když může vést k těžké ztrátě? U fondů, které řídí Kassin a zaměřují se na maximální výnos (total return), to platí dvojnásob. Při této strategii se totiž nemusí správce fondu řídit žádnými limity.

Aktiva fondu tak může například tvořit 40 i více procent ruských, brazilských nebo třeba tureckých obligací. Pokud portfoliomanažer odhadne správně vývoj těchto trhů, je vše v pořádku. Kdyby se mu to ale nepodařilo?

Kassin se dokázal podobnému nebezpečí v Rusku i v Argentině vyhnout. Jeho práce je samozřejmě založena na perfektní analýze. Kromě vyhodnocování informací z nejrůznějších zdrojů mu pomáhá časté cestování a snaha vytvořit si na věc vlastní názor přímo na místě.

Nehovoří tedy pouze s experty, ale také třeba se zaměstnanci. K jeho zásadám také patří negeneralizovat a vnímat odlišnosti v jednotlivých zemích vybraného regionu. Z toho všeho pak vychází jeho rozbor úrovně rozvoje v každé zemi, ale i politiky a sociálního chování. 

Na místě je pak otázka, co je možné koupit ve vybrané zemi. K tomu může sloužit například porovnání, jak se chovají brazilské dluhopisy ve srovnání s argentinskými. Ale i průzkum trhu pomocí diskusí s jinými privátními investory. Důležitá je samozřejmě schopnost pochopit chování vlády a bank. A podle toho načasovat vstup na trh.

Tento přístup Kassinovi  umožňuje jít občas proti trhu. Rád přitom využívá volné peníze. Snaží se proto, aby je měl fond vždy k dispozici. Jde o dolarový fond. Asi pětinu přitom investuje v lokální měně.  

Na koho se vlastně orientuje? Kassin řadí mezi rozvíjející se trhy i takové země, kterým se daří velmi dobře. Například Venezuela mezi ně podle tohoto kritéria nepatří. Využívá toho, že takové země dosud nemají zcela efektivně působící trh a nabízejí tedy zajímavé zisky.

Na finančních trzích v současné době panuje více paniky než odpovídá současné situaci. Souvisí to s obavami z příštích velkých ztrát společností  a případné recese v USA. Co ale Spojené státy ztratí, lze v globálním měřítku vydělat jinde, například v Číně, tvrdí Kassin. Připomíná rovněž, že je třeba rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými hráči, jichž by se současné výkyvy neměly tolik týkat. 

Současná situace je málo předvídatelná. Na otázku, kam tedy vlastně – v případě dluhopisů – investovat, lze najít odpověď ve skladbě majetku fondu, který Kassin spravuje. 

Aktuálně věří hlavně Argentině, tamější dluhopisy tvoří asi 44 % portfolia fondu, dalších 17 % představují venezuelské dluhopisy, 16 % turecké dluhopisy (v místní měně) a 8 % ekvádorské. Podíl  indonéských a filipínských obligací činí dohromady 7 %, brazilských 3 %, aktivně je ale dokupuje.

Portfolio fondu doplňují s 2 % ghanské a také gabunské obligace. Zhruba 20 % majetku fondu je v lokálních měnách, desetinu tvoří hotovost. Kassin označil za zajímavé také Seychelly, Mexiko a Bulharsko. Příliš nevěří Jihoafrické republice, v jejíž historii bylo příliš krve a tyto problémy dosud nebyly zcela vyřešeny. Dluhopisy v Číně jsou podle něj oceněny férově.

Jak už jsme zmínili, jde o fond denominovaný v dolarech. Pro korunového investora je proto důležité, jak se bude vyvíjet kurz této měny vůči české koruně, respektive vůči euru. Pokud by totiž koruna dál posilovala, přijde ten, kdo si fond koupí, o část zisku.

Kassin připomněl, že se v poslední době mnoho spekulovalo o hranici, kde se oslabování dolaru zastaví. Nejprve to bylo 1,30 dolaru za euro, pak 1,40 a nyní  by mohlo jít o dolar a půl. Těžko ovšem předvídat, zda tomu tak skutečně bude, soudí. Poukázal ovšem na dlouhodobý trend, v jehož rámci Američané postupně ztrácejí ekonomický i politický vliv.

Jak se tedy bude vyvíjet kurz koruny vůči dolaru je ve hvězdách.  Pokud by dolar, jak spekuluje řada expertů, v polovině roku začal posilovat,  atraktivita dolarových investic by výrazně vzrostla. Sázet na podobný vývoj je ovšem velmi riskantní.

Patrně i proto hodlá skupina Credit Suisse v ČR během krátké doby nabízet zmíněný  dluhopisový fond, zaměřený na rozvíjející se země, nejen v dolarech, ale také v eurech a poté i zajištěný do korun.

Raphael  Kassin je bezesporu úspěšný manažer. Přesto by si měl  investor důkladně ověřit, co vše koupě "jeho" fondu obnáší. Což ovšem samozřejmě platí o jakékoli jiné investici.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK