Fondy: Tučná léta končí?

Po tučných  letech, kdy některé korunové fondy vynášely desítky procent  ročně, musí  rozmazlený český investor počítat s daleko nižšími zisky.  I ty mohou být na kolísajících trzích úspěchem.

Výkyvy na akciových i dalších trzích připravily od druhé poloviny minulého roku řadě investorů bezesné noci. Pochopitelně se odrážejí  i ve výsledcích podílových fondů. 

Majetek těch, které spravují  členové Asociace pro kapitálový trh (AKAT) za loňský rok nicméně znovu  výrazně vzrostl a šéf AKAT Josef Beneš letos čeká jeho další dvouciferný růst.

Obavy z vývoje na finančních či jiných trzích přiměly ale řadu investorů k přehodnocení dosavadní  strategie.  Část z nich prodává dluhopisové a akciové fondy, zatímco obliba garantovaných fondů dál roste. 

V jaké míře vedl letos dosavadní  výrazný propad akciových i dalších trhů k odlivu majetku fondů nelze zatím jednoznačně říci. Vyjádření nejvyšších představitelů AKAT, sdružující správce domácích i zahraničních fondů, jsou opatrná.

Hovoří spíše o přesunech majetku investorů z fondu do fondu a restrukturalizaci rizikových pozic. Bude tedy letošní rok – měřeno hodnotou majetku ve fondech či individuálně spravovaného členy AKAT – stejně úspěšný jako loňský?

Loni se objem majetku spravovaného v ČR domácími a zahraničními fondy zvýšil o 16,19 % na 315,23 mld. Kč.  Konzervativní Češi mají dál nejvíc peněz (105,32 mld. Kč) ve fondech peněžního trhu. Na  druhou příčku se již ale díky růstu aktiv o více než polovinu propracovaly se 64,72 mld. Kč zajištěné fondy.  Pomyslný bronz patří akciovým fondům, jejichž aktiva stoupla o 31,12 % na 48,03 mld. Kč.

Renesance zájmu o smíšené strategie, zaměřené na mix akcií a dluhopisů, nebo i dalších investičních instrumentů, přispěla k tomu, že aktiva smíšených fondů vzrostla zhruba o 14 % na 38,51 mld. Kč. Špatně se kvůli klesajícím výnosům v době zvyšování úroků vede dluhopisovým fondům. Jejich aktiva se loni ztenčila o 12,81 % na 36,23 mld. Kč.

Podstatně větší zájem o tzv. profilové fondy, modelované podle různých typů investorů, pomohl  fondům fondů. Jejich majetek dosáhl koncem minulého roku 18,67 mld. Kč, o dvě třetiny víc než v prosinci 2006. Start nemovitostních fondů, které spravují majetek za 1,21 mld. Kč, výrazně ztížilo dění na jiných realitních trzích, zejména v USA.

Zájem o zahraniční fondy, založené podle jiné než české legislativy, je nadále vyšší než o domácí fondy. Koncem roku již spravovaly 142 z celkových 315,23 mld. Kč, které mají ve správě členové AKAT. 

Pořadí největších zprostředkovatelů fondů  - jde o prodej vlastních i jiných fondů – dál vede se 106,24 mld. Kč skupina České spořitelny  (Erste), následována ČSOB (KBC) s 95,83 mld. Kč a Komerční bankou (Société Générale) se 51,20 mld. Kč.  Další příčky za velkou bankovní trojkou patří  ING Group  (26,13 mld. Kč), UniCredit Bank a Pioneer Investments (14,38 mld. Kč) a Credit Suisse AM, investiční společnosti – necelých osm miliard korun. 

Tuto smršť čísel je pro dokreslení situace v ČR třeba doplnit o objem celkově spravovaného majetku. Loni vzrostl o 13,56 % na 715,76 mld. Kč. Fondy se na něm podílely 44 %, privátní investoři 3 %, zbývajících 53 % připadá na institucionální investory.

Největším správcem aktiv v ČR je  ČSOB (164,43 mld. Kč), následována Českou spořitelnou se 154,02 mld. Kč. PPF Asset Management s ČP Investem spravuje aktiva za 145,69 mld. Kč, ING ve výši 85,80 mld. Kč a Komerční banka v hodnotě  69,18 mld. Kč.  Tato data pohříchu neuvádějí, kolik spravovaného majetku připadá na instituce ze stejné finanční skupiny.

Vraťme se ale k fondům, u jejichž prodejů hraje významnou roli distribuční síť jejich správců, která zvýhodňuje velkou bankovní trojku, tedy Českou spořitelnu, ČSOB a Komerční banku. Díky dlouhodobě posilující koruně se navíc prakticky nevyplatí investovat do fondů peněžního trhu nebo dluhopisových v jiné než české měně.

Není proto divu, že i řada zahraničních správců prodává fondy v české koruně jejich podíl na domácím trhu dosahuje podle odhadů 90-95 %. Vyjdeme-li z předpovědí expertů, nezdá se zatím pravděpodobné, že by se tento trend do doby, kdy ČR přijme euro, změnil.

Jinak tomu může být u smíšených či akciových fondů, kde mohou jejich výnosy v zemích jako je Čína, Indie či další rozvíjející se trhy výrazně překonat možné ztráty, způsobené oslabováním eura či dolaru k české měně. Kolik českých investorů je ale nyní ochotno riskovat a zaměří se na tyto potenciálně velmi ziskové, zároveň však rizikové země? 

České akcie letos výrazně ztratily. Dlouhodobě tak mohou být atraktivní. Firmy obchodované na pražské burze navíc mohou vykázat zajímavé zisky za loňský rok. Bez ohledu na to je ovšem třeba počítat s tím, že se ČR stále víc řadí mezi standardní evropské země a v souvislosti s tím očekávat spíše jednociferné než hojnější výnosy.  To může zvednout zájem o jiné než korunové akciové fondy.

Většina  českých investorů ale uvažuje konzervativněji, což nahrává zajištěným fondům, nebo těm, které garantují při možnosti vyšších zisků nikoliv 100 %, ale třeba  90 % předem stanovené hodnoty.

Zajímavou investicí mohou být podle místopředsedy AKAT Jana Kabelky znovu fondy peněžního trhu. Pokud se zastaví zvyšování úrokových sazeb, může se také znovu zvýšit obliba dluhopisových fondů.

V případě realitních fondů zůstává otázkou, nakolik se v zájmu investorů projeví psychologické faktory, jinými slovy obavy z dění v zahraničí.   

Nelehký výběr fondů může usnadnit nedávné sloučení Asociace pro kapitálový trh s Asociací fondů a asset managementu. Má totiž mj. přinést, možná již v 1. čtvrtletí, sjednocení, a věřme, že i rozšíření informací, které je o fondech prodávaných v ČR možné získat. Snad také brzy přispěje k ulehčení tohoto výběru stabilnější situace na akciových či dalších trzích.