https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f262447-vzpominky-na-budoucnost
https://www.finmag.cz/finance/262447-vzpominky-na-budoucnost
https://www.finmag.cz/finance/262447-vzpominky-na-budoucnost
Vzpomínky na budoucnost?
Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Tato poučka sice patří k základům investování, přesto ji mnozí investoři, včetně relativně poučených, dál přehlížejí.
V hektických dobách, kdy podobně jako nyní většina fondů ztrácí, si mnozí stále vybírají fond podle jeho současného ročního výnosu.
Nejistá doba nahrává „fondům do nepohody“ jako je Zlatý fond ČP Investu, který díky investicím do zlata, drahých kovů či akcií firem, jež je těží, investorům aktuálně za rok vydělává kolem 16 %. Pohled na graf fondu by měl ale investory varovat. Zlato je pokládáno za symbol jistoty, vývoj kurzu tohoto fondu tomu však příliš neodpovídá.
Čím se ale řídit v době, kdy i dlouhodobé stálice mezi korunovými fondy, za které jsou pokládány ING Český akciový fond či spořitelní Sporotrend, vykazují nemalé ztráty?
Orientovat se podle dvanáctiměsíčního výnosu nemá smysl, není ovšem třeba zcela zatracovat minulost.
Pokud fond existuje delší dobu, je možné porovnat jeho výsledky s konkurencí. Zahraniční fondy využívají při hodnocení výsledků srovnání s indexem, z něhož správce při investování vychází. V ČR je to zatím spíše chiméra. Korunové fondy, které takto postupují, lze spočítat na prstech jedné ruky.
Důležitým vodítkem zůstává výsledek fondu od doby jeho vzniku. Mnohé začínají s kurzem v hodnotě jedné koruny. Pokud fond vznikl před pěti lety a jeho kurz činí 1,25 Kč, vydělal tak investorovi 25 %, tedy 5 % ročně. Minus poplatek za vstup či výstup z fondu. Investor by si měl položit otázku, zda mu to stačí a jak fondy dlouhodobě vychází z porovnání s konkurencí.
Proti výběru fondů podle aktuálního ročního výnosu hovoří i jejich doporučovaný minimální investiční horizont. Ne náhodou činí u nejvíce rizikových (ale i ziskových) smíšených či akciových fondů tři, respektive pět let. Tento údaj vychází z předpokladu, že se fondu nemusí krátkodobě dařit. V uvedeném období by ale měl být – a u dobrého fondu také je – jeho výnos zajímavý.
Data k porovnání výsledků fondů najdeme na serverech jejich správců, nebo v souhrnnější podobě na webu asociací fondů. Po registraci na serveru www.afamcr.cz. se objeví týdenní přehled výsledků korunových fondů k poslednímu pátku, včetně například Sporotrendu či Zlatého fondu ČPI.
Na serveru www.akatcr.cz je zase k dispozici kurzovní lístek s výsledky jednotlivých typů fondů, založených podle zahraniční legislativy. Někdy ale – viz např. ING Český akciový fond – i korunových.
Někteří správci jsou při poskytování dat o spravovaných fondech skoupí. Navíc není struktura údajů na webech obou asociací stejná. To se má po jejich nedávném sloučení do Asociace pro kapitálový trh – snad již v 1. čtvrtletí –změnit. Výběr fondů prodávaných v ČR by pak měl být daleko snazší než dosud.
Nejistá doba nahrává „fondům do nepohody“ jako je Zlatý fond ČP Investu, který díky investicím do zlata, drahých kovů či akcií firem, jež je těží, investorům aktuálně za rok vydělává kolem 16 %. Pohled na graf fondu by měl ale investory varovat. Zlato je pokládáno za symbol jistoty, vývoj kurzu tohoto fondu tomu však příliš neodpovídá.
Čím se ale řídit v době, kdy i dlouhodobé stálice mezi korunovými fondy, za které jsou pokládány ING Český akciový fond či spořitelní Sporotrend, vykazují nemalé ztráty?
Orientovat se podle dvanáctiměsíčního výnosu nemá smysl, není ovšem třeba zcela zatracovat minulost.
Pokud fond existuje delší dobu, je možné porovnat jeho výsledky s konkurencí. Zahraniční fondy využívají při hodnocení výsledků srovnání s indexem, z něhož správce při investování vychází. V ČR je to zatím spíše chiméra. Korunové fondy, které takto postupují, lze spočítat na prstech jedné ruky.
Důležitým vodítkem zůstává výsledek fondu od doby jeho vzniku. Mnohé začínají s kurzem v hodnotě jedné koruny. Pokud fond vznikl před pěti lety a jeho kurz činí 1,25 Kč, vydělal tak investorovi 25 %, tedy 5 % ročně. Minus poplatek za vstup či výstup z fondu. Investor by si měl položit otázku, zda mu to stačí a jak fondy dlouhodobě vychází z porovnání s konkurencí.
Proti výběru fondů podle aktuálního ročního výnosu hovoří i jejich doporučovaný minimální investiční horizont. Ne náhodou činí u nejvíce rizikových (ale i ziskových) smíšených či akciových fondů tři, respektive pět let. Tento údaj vychází z předpokladu, že se fondu nemusí krátkodobě dařit. V uvedeném období by ale měl být – a u dobrého fondu také je – jeho výnos zajímavý.
Data k porovnání výsledků fondů najdeme na serverech jejich správců, nebo v souhrnnější podobě na webu asociací fondů. Po registraci na serveru www.afamcr.cz. se objeví týdenní přehled výsledků korunových fondů k poslednímu pátku, včetně například Sporotrendu či Zlatého fondu ČPI.
Na serveru www.akatcr.cz je zase k dispozici kurzovní lístek s výsledky jednotlivých typů fondů, založených podle zahraniční legislativy. Někdy ale – viz např. ING Český akciový fond – i korunových.
Někteří správci jsou při poskytování dat o spravovaných fondech skoupí. Navíc není struktura údajů na webech obou asociací stejná. To se má po jejich nedávném sloučení do Asociace pro kapitálový trh – snad již v 1. čtvrtletí –změnit. Výběr fondů prodávaných v ČR by pak měl být daleko snazší než dosud.
Nejnovější podcasty