Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velká krize: Déja vu?

| 4. 3. 2008

Velká krize se opakovat nebude. Shrňme si podobnosti a rozdíly mezi lety 1929 a 2007-2008.

Velká krize: Déja vu?
Již od jara 2007 se mluví o krizi v sektoru amerického hypotečního bankovnictví. Začátkem roku 2008 přibyl propad stavební výroby, došlo k poklesu hospodářského růstu. Klesají ceny domů, poprvé od doby, kdy se indexy jejich cen sledují. Šíří se chmurné zvěsti o mnohamiliardových ztrátách bank a o stovkách miliard špatných úvěrů, které teprve čekají na své odhalení.

Trhy jsou nervózní: nebude se opakovat zlopověstný „černý pátek“ na newyorské burze roku 1929? Shrňme si podobnosti a rozdíly mezi lety 1929 a 2007-2008.

Jako první snad každého napadne pokles akciových trhů. Často se v učebnicích dějepisu uvádí, že „burzovní krach“ odstartoval hospodářskou krizi. „Krach“ na burze je ale nesmyslný termín. Když ceny akcií během krátké doby oslabí třeba i o desítky procent, investoři jsou samozřejmě chudší, ale ještě kvůli tomu nemusí nikdo zbankrotovat.

Problém může nastat ve dvou případech. Za prvé, pokud je masově rozšířeno investování peněz půjčených na úvěr. Za druhé, pokud komerční banky vlastní velké množství akcií. To byl případ i „černého pátku“.

V roce 1929 nebyla oddělena funkce komerčních a investičních bank. Když mohutně poklesla cena akcií, klesla zároveň kapitálová přiměřenost bank – tedy podílu hotovosti na aktivech. Tu je třeba držet na určité výši, banky tak musely rázem omezit výdej neboli půjčování peněz. Mezibankovní trh vyschl, peníze nebyly k mání.

Okamžik – ale není to podobná situace, jaká nastala na podzim roku 2007? V září a v říjnu 2007 přece také tisk psal o nedostatku peněz a problémech bank. Britská banka Northern Rock dokonce kvůli kolapsu mezibankovního trhu téměř zkrachovala. Chvílemi to připomínalo rok 1929.

Média ovšem také přinášela zprávy o tom, že třeba Federální rezervní systém Spojených států, Evropská centrální banka a Bank of England zaplavovaly vyschlé trhy úvěry v řádech stovek miliard dolarů či eur během krátké doby. Tím se podařilo dosáhnout toho, že nejkritičtější období bankovní systém přežil.

Moderní centrální banky mají „magickou“ moc tvořit peníze z ničeho. Tato moc vedla během druhé poloviny 20. století k nárůstu inflace, ale během krizových situací se ukazují výhody nekryté měny. Ve dvacátých letech byl americký dolar plně krytý zlatem.

V období leden 1928 až srpen 1929 byla ovšem směnitelnost dolaru za zlato v pevném kursu 20,67 dolaru za unci ohrožena – kovové zlato odtékalo do ciziny. Centrální banka musela zvýšit úrokové sazby, aby kurs dolaru vůči zlatu udržela. Sazby vzrostly z tří a půl procenta na šest procent při zanedbatelné inflaci.

Zvýšení úrokových sazeb bylo přesným opakem toho, co dnes centrální banky v podobné situaci dělají. Nynější centrální banky fungují velmi odlišně než v roce 1929 a jsou schopny mnohem lépe reagovat na rizika. Nynější problémy v USA jsou jen normálním, byť dramaticky vypadajícím cyklickým výkyvem. Velká krize se opakovat nebude.

Pavel Kohout je ředitel strategie Partners. Článek vyšel v týdeníku Reflex.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

stanislav šírek | 18. 3. 2008 21:38

na rozdíl od mnoha jiných se pavel kohout vyjádřil naprosto jednoznačně. rád čtu jeho věci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 13. 3. 2008 05:18

S odhadem, že černý pátek (Velká krize) se v USA nebude opakovat, lze asi souhlasit. Ovšem je třeba zmínit, že tvrzení opaku se v ekonomických polemikách nevyskytuje. Totiž souvislosti, doba a okolnosti ek. problémů jsou jiné a tudíž také případné projevy a dopady se budou zřejmě lišit.Je na místě být ale obezřetný k nabízející se (byť explicitně nevyřčené) logice, že se v USA nic tak dramatického (jako v roce 1929) neděje. Ono se totiž děje či spíše může ještě dít, byť v jiných kategoriích než je jen obchodování na burze. Zde by bylo možno uvést řadu faktorů, které ve svém součtu a důsledku mohou získat v historii rovněž nějaké to barevné ohodnocení.V komentovaném článku se vyskytuje věta: "Tím se podařilo dosáhnout toho, že nejkritičtější období bankovní systém přežil." Věta dokonavá, z analytického hlediska velmioptimistická. V rámci polemiky lze proti ní položit větu, že centrálním bankám, na čele s FEDem, se situace i nadále vymyká kontrole. Kéž by měl pan Kohout v této větě pravdu. Zatím se spíše zdá, že stále ještě otevřený účet za hypoteční večírek vystavil FED především daňovým poplatníkům, byť lze souhlasit s tím, že američany na ulicích ve frontách na polévku asi neuvidíme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 5. 3. 2008 21:38

Zajímavý článek na toto téma vyšel tento týden ve Startforuhttp://www.stratfor.c om/weekly/u_s_economy_and_next _big_one
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 4. 3. 2008 21:38

Díky bohu za Glass steagle act . Oddělení sfér komerčního a investičního bankovnictví přispívá ke stabilitě ekonomik. Problémem je, že kontinentální Evropa to tak striktně nepojímá oproti anglosaskému světu. Tím, že už neexistuje zlatý standard, určitě ubyl tlak na masivní recese a přibyl tlak na masivní nárůst cenové hladiny. Otázka zní, co je horší zlo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 5. 3. 2008 04:29
reakce na Ondřej Záruba | 4. 3. 2008 21:38

K předchozímu příspěvku pana Záruby doplňuji, že Glass-Steagall Act byl bankovní zákon, který v minulosti americkým bankám zakazoval vykonávat současně služby přijímání depozit a poskytování půjček a platební transakce na straně jedné a investiční obchody na straně druhé. Vedlo to k rozdělení na základní dva typy bank: (malo)obchodní a investiční banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 5. 3. 2008 21:56
reakce na Jan Majer | 5. 3. 2008 04:29

Já bych jenom upřesnil, že Glass - Steagall Act byl v 90. letech minulého století výrazně změkčen.http://en.wikipedia.or g/wiki/Gramm-Leach-Bliley_Act
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!