Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Stojí černé zlato za to?

| 6. 3. 2008

OPEC ponechal těžbu ropy na stávající úrovni. Nebude navzdory tomu její cena postupně klesat?

Stojí černé zlato za to?
Kdyby někdo před několika lety předpovídal, že cena barelu ropy překoná sto dolarů a světová ekonomika přesto nezažije podobný šok, jakému musela čelit v sedmdesátých a poté i v osmdesátých letech, byl by nejspíš považován za fantastu.

Dnes se cena barelu „černého zlata“ u termínových obchodů s dodávkou v dubnu v New Yorku přiblížila 106 dolarům. Přesto nemá drahá ropa, jak se alespoň prozatím zdá, na globální hospodářství nijak drtivý dopad.

Jednou z hlavních příčin je slabý dolar, který tlumí její vysoké ceny. Pokud si totiž před lety stěží někdo dokázal představit barel ropy za sto i více dolarů, obdobně tomu bylo i s hodnotou americké měny. Kdo by byl tehdy řekl, že za euro v budoucnu zaplatíte dolar a půl nebo dokonce i víc?

Právě slábnoucí dolar je podle členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) jedním z hlavních důvodů, proč navzdory drahé ropě ponechala její těžbu nezměněnou ve výši přibližně 30 milionů barelů denně.

Podle představitelů OPEC, který se podílí na světové produkci této suroviny zhruba 40 %,  je ropy na trhu dostatek a růst jejích cen souvisí kromě slabého dolaru hlavně s geopolitickým napětím.

Někteří experti v minulosti odhadovali tzv. rizikovou prémii, spojenou s obavami z přerušení dodávek ropy z Íránu kvůli sankcím ze strany OSN, pokud bude země pokračovat v jaderném programu, na  10 až 15 nebo možná i víc dolarů za barel.

Írán v poslední době naznačil, že by podobné sankce neměly jeho těžbu a export ropy nijak ovlivnit. Obavy z toho, jak se skutečně zachová, však přetrvávají. Navíc cenu této suroviny negativně ovlivňují i jiná ohniska napětí v dalších zemích.

OPEC se zaštiťuje možnou recesí, nebo alespoň zpomalením americké ekonomiky, které by mohlo ovlivnit i vývoj v dalších zemích a výrazně snížit poptávku po ropě. Čeká nás skutečně tento vývoj, a pokud ano, neomezí pak OPEC ve snaze zachovat vysoké ceny produkci ropy? 

Některé scénáře hovoří o brzkém oživení americké ekonomiky a následném posílení dolaru, což by mohlo při stejném vývoji jako dosud srazit cenu ropy o něco dolů.  Aktuální situace tomu ale zatím příliš neodpovídá.

Vyplatí se po úspěšném loňském roce, kdy cena americké lehké texaské ropy WTI v dolarech vzrostla o více než 57 %, investovat do této suroviny či ropných produktů?

Názory expertů na další vývoj jsou rozdílné a opatrné. Jisté je jedno: podobně jako u řady dalších komodit, lze i u cen ropy dál očekávat nemalé výkyvy.

Nejrůznější prognózy, varující před ztenčováním zásob této suroviny a rostoucími energetickými potřebami lidstva, hovoří ve prospěch podobných, samozřejmě dlouhodobých investic. Křišťálovou kouli ovšem nikdo nemá, a tak vám tento vývoj -  podobně jako je tomu v případě akcií, nemovitostí nebo jiných komodit - těžko někdo garantuje.

V ČR je možné obchodovat s ropou i dalšími komoditami přes některé společnosti, které k tomu mají potřebnou licenci a působí na komoditních trzích.

Pro drobného investora, který chce investovat do ropy či ropných produktů, ale také třeba do energetiky, je daleko snazší, když tak učiní prostřednictvím fondů nebo investičních certifikátů.

Nabídka těch korunových je omezená. K dispozici je zatím jen jeden podílový fond denominovaný v české měně, a to ropného a energetického průmyslu ČP Investu.

Jeho aktuální roční výnos se pohybuje kolem 10 %, což je o něco méně než loňských více než 14 %. Orientuje se hlavně na americké ropné společnosti.

Pohled na graf fondu potvrzuje, jak volatilní může být situace na trhu ropy, zemního plynu i dalších komodit, na něž se orientuje. To se pak zpravidla odráží i ve vývoji akcií firem, které na těchto trzích působí a do nichž fond, kromě různých indexových fondů investuje.

Podobně orientované či energetické fondy najdeme i v nabídce fondů dalších správců, zejména těch zahraničních. Ty jsou ovšem denominovány v cizích měnách. O část jejich výnosu tak může korunového investora připravit posilující koruna. Pokud ale věří, že se bude toto odvětví či sektor vyvíjet příznivě, nemělo by to hrát rozhodující roli.

Kromě toho se na pražské burze obchoduje s několika investičními „ropnými“ certifikáty, emitovanými finanční skupinou Raiffeisenbank.

Vedle indexového certifikátu, odrážejícího vývoj futures (termínových obchodů) na ropu typu Brent, je na burze možné koupit i certifikáty Turbo short a long, jejichž podkladové aktivum tvoří rovněž futures na tentýž typ černého zlata. V prvém případě investor spekuluje na pokles jeho ceny, ve druhém  vydělává, pokud půjde nahoru. 

Oba certifikáty patří mezi tzv. pákové, investorův zisk i ztráta se tak násobí. Ti méně zkušení by si měli důkladně zjistit, jaké výhody, ale i rizika jim koupě těchto investičních instrumentů nabízí.

Podobně jako je tomu u fondů, je v ČR možné nakoupit přes některé obchodníky s cennými papíry i  certifikáty, jejichž podkladové aktivum tvoří ropa, ropné nebo jiné podobné produkty, které jsou  denominovány v jiné než české měně. 

I pro ně platí to, co v případě fondů. Pokud bude, jak očekává řada expertů, koruna dlouhodobě dál posilovat, měli  by předem zvážit, zda se jim může výnos těchto certifikátů po odečtení případné kurzové ztráty vyplatit.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Traxler | 8. 3. 2008 14:42

K clanku bych doplnil jen jednu vec. Mezi certifikaty lze najit mnoho tzv. quanto variant, tedy takovych, ktere zajistuji pevny kurz EUR/USD. Investor pak podstupuje menove riziko spojene pouze s vyvojem koruny vuci euru.Jinak osobne bych nekupoval ropu za cenu vyssi nez 80 USD. Dle meho nazoru je stavajici cena umele vysroubovana prilis nahoru. Je nejvyssi cas, aby prisla poradna korekce. Stavajici cena moc prostoru pro rust nedava. Kupovat dnes ropu povazuji za zbytecne rizikove.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 10. 3. 2008 09:09
reakce na Jan Traxler | 8. 3. 2008 14:42

Díky za kvalifikované doplnění. Svět certifikátů je velice pestrý. Nejspíš by se na toto téma dalo najít ještě něco dalšího. Jinak nejnovější prognóza investiční banky Goldman Sachs hovoří o tom, že barel ropy může brzy stát 200 dolarů. Já si ale myslím, že je cena ropy momentálně poněkud vyšroubovaná. Jak to bude za pár let je ale ve hvězdách.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 6. 3. 2008 22:21

Téměř celé 20. století se těžba pohybovala pod úrovní nových objevů. Zlom nastal v roce 1985. Od té doby byla světová těžba vždy pod úrovní objemu nových nalezišť. V současné době je tento poměr zhruba 1:2, na každý nově objevený barel ropa připadají 2 vytěžené.Ropným firmám se tak nedaří nahrazovat vytěženou ropu.Důvodem byla zejména velmi malá úspěšnost při hledání nových ložisek. To vedlo společnosti k omezení těchto investic s malou návratností. V poslední době vydávaly ropné společnosti více peněz na dividendy a zpětné odkupy akcií než na průzkum nových nalezišť. Tento fakt je podle mne velmi alarmující.Jedním z důvodů malé úspěšnosti a velkých náklad na nalezení nových zásob ropy je víceméně zastaralá technologie. Poslední větší inovace (zavedení 3D metody) je stará přibližně 30 let. Po jejím zavedení se výrazně zvýšila úspěšnost v hledání ropy a nová technologie našla ropu i tam, kde minulá 2D technologie nic nehlásila. Zavedení 3D technologie stálo i za poklesem cen ropy počátkem 80. let.Z pohledu investora bych se tedy nezaměřoval na klasické ropné firmy, ale jejich dodavatele, např. firmy pronajímající ropné plošiny, poskytující geologické služby...Hrozí ale ještě jeden problém.A to s kvalitou ropy. Nová pole totiž často obsahují horší ropy s vyšším obsahem síry. Tu však mnohé severoamerické rafiné
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 6. 3. 2008 23:23
reakce na Jan Dvořák | 6. 3. 2008 22:21

Poslední odstavec ještě jednou, vypadl mi konec. Hrozí ale ještě jeden problém. A to s kvalitou ropy. Nová pole totiž často obsahují horší ropu s vyšším obsahem síry. Tu však mnohé severoamerické rafinérie neumí zpracovávat a bude tak nutná výměna jejich technologií nebo postavení zcela nových rafinérií (vždyť v USA nebyla za posledních 30 let uvedena do provozu ani jedna nová rafinérie). Tyto investice povedou ke zvýšení ceny ropných produktů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Appl | 6. 3. 2008 20:24

Nejsem plně přesvědčen, že by byla chyba, že je v ČR pouze jeden korunový podílový fond s investicí do ropy. Pokud dolar nepůjde nahoru, což zatím nevypadá, že by měl jít, tak fondy bez zajištění měnového rizika dle mého názoru zatím nejsou tak výnosné jako ty, které toto zajištění mají. Hold silná koruna není vždy to nejlepší pro investora.. Máte jiný názor?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 7. 3. 2008 12:23
reakce na Radek Appl | 6. 3. 2008 20:24

Těžko říci, jak se bude dál vyvíjet kurz dolaru vůči koruně. Část expertů tvrdí, že může v souvislosti s očekávaným oživením ekonomiky USA ve druhém pololetí posilovat. Prognózy vývoje měn - a dolaru zvlášť -jsou ale velmi ošidné. V článku jsem se chtěl zmínit o zajištění měnového rizika, nakonec jsem to ale neudělal.Abych byl v tomto směru přesný, cituji z internetových stránek ČP Investu: měnové riziko fondu bude z větší části zajištěno proti případnému oslabení dolaru a eura, tedy měn, v nichž budezainvestováno. Toto zajištěníbude významně snižovat jak měnové riziko, tak celkovou volatilitu portfolia.Z tohoto pohledu - a při očekávaném hladu po energii - může tedy jít o zajímavou investici. Není snad třeba dodávat, tže samozřejmě hlavně pro ty, kteří jsou ochotni více riskovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!