Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trhy 2008: Co bude dál?

Na světových finančních trzích bude podle privátní banky Sal. Oppenheim dál převládat nejistota. Střední Evropa nicméně zůstává v delším horizontu zajímavá. Investoři by měli být v současné době v případě akcií krátkodobě opatrní. Pokud jde o dluhopisy, měli by zase sázet na kvalitu. Řada indikátorů totiž naznačuje, že se ekonomika USA nevyhne recesi, což se odráží na finančních i dalších trzích.

Celosvětová krize ale nehrozí. Další regiony si totiž povedou lépe, což platí i o Evropě. Hlavním tahounem růstu budou ovšem dál asijské státy, míní Norbert Braems, ekonomický ředitel výzkumné společnosti Oppenheim Research GmbH (ORG), která patří renomované privátní bance Sal. Oppenheim.

Než se dostaneme ke konkrétním investičním doporučením, podívejme se, jak ORG hodnotí makroekonomické vyhlídky USA a dalších zemí, které tato doporučení ovlivňují.

Prognóza ORG vychází z toho, že americká ekonomika již je nejspíš v recesi, což naznačuje nepříznivý vývoj řady ekonomických indikátorů v USA, například indexu nákupních manažerů, slábnoucí růst zaměstnanosti, ale i pokles poptávky a pokračující recese ve stavebním sektoru. Ve druhém pololetí by ale mohla měnová politika pomoci stabilizovat situaci v USA, soudí Braems.

Letošní tempo reálného růstu hrubého domácího produktu USA odhaduje na procento, v příštím roce pak na 2,1 %. Má být taženo hlavně exportem, jemuž zatím pomáhá slabý dolar.

Tempo růstu eurozóny se sice snižuje, v jejím případě ale Braems recesi neočekává.  Letošní reálný přírůstek HDP členů Evropské měnové unie by měl činit 1,5 %, příští rok pak dvě procenta.

Americká centrální banka Fed by letos ještě měla snížit základní úrokové sazby ze současných 3 % o dalšího půl procenta, nebo i více. Možná až na dvě procenta. Během roku by je ale mohla znovu zvednout na tři procenta.

Také Evropská centrální banka bude podle Braemse snižovat úroky. Ty mají během dvanácti měsíců klesnout ze současných čtyř na tři až tři a půl procenta. Jejich výraznější snižování ovšem limituje vyšší inflace, jejíž míru odhaduje ECB v březnu na 2,9 %.

Dolar zůstane slabý, jeho pokles by se mohl zastavit na hodnotě 1,60 za euro. Pak by mohl začít posilovat až k 1,40 dolaru za euro za 12 měsíců.

Pokračuje příznivý vývoj střední Evropy, což těmto zemím umožňuje lépe plnit kritéria pro vstup do eurozóny a přijetí eura. Výjimkou je Maďarsko, které čelí řadě problémů.
Zatímco vstup Slovenska do eurozóny může být v nepříznivém případě odložen do roku 2010, ČR by měla podle nejrealističtěj¬šího, tzv. centrálního scénáře uskutečnit stejný krok v roce 2012, stejně jako Polsko, a Maďarsko pak o rok později. Braemsův negativní scénář hovoří o tom, že Česko a Maďarsko vstoupí do Evropské měnové unie až v roce 2014 a Polsko o rok dříve.

Investory nepochybně také zajímá, jak Braems hodnotí sílu jednotlivých středoevropských měn. Podle jeho odhadu je česká koruna vůči euru reálně podhodnocena o 46 % a nominálně o 26 %,  forint o 51 %, resp. 21 %. V případě zlotého jde o 46 % a 26 %, u slovenské koruny pak o 39 %, resp. 9 %.
Z toho vyplývá, že v době přijetí do eurozóny by mohlo euro stát 20 korun, asi 247 forintů, 2,86 zlotého či necelých 31 slovenských korun. Braems poukazuje na vysoký potenciál výnosů místních trhů dluhopisů, spojený ovšem s rizikem volatility směnných kurzů těchto zemí.

Pokud jde o akcie, měli by být investoři krátkodobě opatrní. Nejlepší vyhlídky v nejbližších třech až šesti měsících přisuzuje předpověď Sal. Oppenheim rozvíjejícím se trhům, zejména Asii. Příští rok (viz tabulku) tomu ale může být kvůli přehřátí některých asijských ekonomik, například čínské, naopak. Pak by byla zřejmě atraktivnější Latinská Amerika či jiné rozvíjející se trhy. Při současných turbulencích či poklesu trhů jsou pro investování zajímavé defenzivní sektory a po překonání určitých problémů banky.

Středoevropské akcie aktuálně ovlivňuje nepříliš pozitivní vývoj na vyspělých trzích, zejména v USA. Jejich dvanáctiměsíční vyhlídky jsou ale díky pokračujícímu růstu zisků místních firem a rychlejšímu vzestupu středoevropských ekonomik optimistické. V tabulce, kterou přetiskujeme, ovšem na rozdíl od jiných zemí či regionů konkrétní data o vývoji akciových indexů v tomto regionu chybí.

Podle průměrných hodnot indexů za 12 měsíců, které vycházejí ze situace k 5. Březnu, by měly růst všechny akciové trhy s výjimkou asijských, které čeká výrazný pokles. Největší přírůstek, a to o více než 30 %, předvídá Braems německému indexu Dax, celoevropský akciový indikátor EuroStoxx 50 by si měl polepšit asi o 17 %. Tabulka nabízí i odhad vývoje peněžních a dluhopisových trhů či měn.

Nejde samozřejmě o dogma ani investiční doporučení, ale o prognózu, která se nemusí zcela naplnit. Pro investory přesto představuje zajímavou inspiraci či určité vodítko, kudy se mohou jednotlivé trhy ubírat.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK