Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na dostizích s inflací

Naspořili jste si na byt, ale nevíte, kdy se vám podaří najít ten pravý. Možná za pár měsíců, nebo třeba za rok. Teď váháte, zda peníze na krátko investovat do fondu peněžního trhu nebo je raději uložit na spořicí účet. Obojí má něco do sebe.

Článek vyšel v březnovém čísle časopisu FINMAG – finanční magazín. Aktualizováno o nové komentáře Petra Šimčáka (v textu odlišené kurzivou).

Už dříve byly slušně úročené spořicí účty dobrou alternativou k fondům peněžního trhu. Nejznámější z nich, ING Konto, nabízelo donedávna jistá dvě procenta, teď připisuje tři, k tomu možnost využívat účet k rozesílání pravidelných plateb a žádné poplatky.

Na trhu jsou i další lákavé nabídky. Například mBank úročí klientům spořicí účet mMAX aktuálně 3,5 % a k tomu dává k dispozici platební kartu. BAWAG bank zhodnocuje vklady na spořicím účtu 3,33 % a navíc mají klienti internetové bankovnictví zdarma.

Co proti tomu může nabídnout fond peněžního trhu? Co se služeb týče, příliš velký rozdíl tu není. I některé fondy peněžního trhu dovedou provádět platby za své klienty. Rozhodující je však z pohledu klienta  výnos, nikoli doprovodné služby.

Vynesou zhruba stejně
Tomáš Vyšohlíd z mBank zdůrazňuje, že v bance to má klient jisté. Na spořicím účtu je garantovaná úroková míra, naopak v podílovém fondu žádné záruky hledat nemůže.

Pro letošní rok Vyšohlíd přepokládá u spořicích účtů další růst úroků. Tempo a výška prý bude záviset v plné míře na vývoji finančního trhu a politice ČNB. V této chvíli nechce prognózovat, kolik procent bude mBank svým klientům připisovat.

Také Martin Kryl, člen představenstva odpovědný za osobní bankovnictví BAWAG bank, nepřepokládá, že by úroky na spořicích účtech letos klesly a spíše očekává jejich růst.

Co proti tomu mohou v tomto roce nabídnout podílové fondy peněžního trhu? Petr Šimčák z Pioneer Investments očekává výnos 3,5 %: „Rok 2007 byl mimořádný a zabudoval do těchto instrumentů hodně munice pro následující dva roky,“ slibuje Šimčák.

Co míní onou municí? Především růst úrokových sazeb a kreditních prémií. Výnos do splatnosti dluhopisů u těchto fondů činí zhruba 4 %. Od tohoto čísla bude po odečtení nákladů odvozeno zhodnocení. Svůj vliv bude mít i pohyb úrokových sazeb, kreditních prémií a schopnost emitentů splácet dluhopisy. Tady může být efekt pozitivní, ale i negativní.

„Výnosově bude tento rok u fondů peněžního trhu na úrovni či nad úrovní VIP úročených bankovních vkladů,“ soudí Šimčák.

Podle Šimčáka stojí za komentář zažitá argumentace, že nevýhodou fondu peněžního trhu oproti spořicímu účtu je manažerský poplatek. „U účtů se tomu neříká manažerský poplatek, ale marže. Bankéři vědí, že účty zadarmo opravdu nedělají. Často jsou dražší než peněžní fondy. Výši lze odvodit od aktuální sazby PRIBID-0,1 (pojištění vkladů). Takže nákladem spořicích účtů není jen daň,“ upozorňuje Šimčák.

Výhodu spořicích účtů nevidí v tom, že připisují 3,5 % již nyní (banka vyplácí úroky teprve po stanoveném období), ale že to klienti vědí dopředu. „Fond to sice ‚slibuje‘ (stejně jako to slibuje spořicí účet – tady rozdíl není), jen není schopen říci přesně, kolik to bude. Já čekám 3,5 %, ale už dnes vím, že když se situace na trzích uklidní, tak ode dneška za rok budou mít peněžní fondy výkonnost ke 4 %.“

„Pokud se ale situace bude nadále zhoršovat (což nelze vyloučit – od ledna se kreditní spready zdvojnásobily), výkonnost může být i pod 3 % (málo pravděpodobné), aby další rok byla přes 5 % atd. Tato nejistota je právě tou skutečnou nevýhodou,“ soudí Šimčák.

Martin Šopejstal, portfolio manažer ING Českého fondu peněžního trhu, je stejně optimistický: „Vzhledem k rostoucím sazbám na českém peněžním trhu očekáváme, že letošní výsledky peněžních fondů budou výrazně lepší než v loňském roce. Jejich předpokládaná výkonnost by mohla v průměru přesáhnout tři procenta.“

Připomíná, že aktuální inflace je mnohem výše, než je cílovaná úroveň, a může ještě přimět centrální bankéře zvýšit sazby na peněžním trhu.

Náklady srazí výnos
Vypadá to tedy, že předpovědi očekávaných výnosů nám ve výběru mezi spořicím účtem a fondem peněžního trhu příliš nepomohou. Vyjde to nastejno, snad jen s tím rozdílem, že spořicí účty připisují 3,5 % již nyní a fondy peněžního trhu je teprve slibují.

Podívejme se tedy i na ostatní podmínky, které by mohly při rozhodování mezi oběma instrumenty pomoci. Jsou tu především náklady, které snižují konečný výnos, tedy poplatky a daně z výnosu.

U spořicích účtů se většinou neplatí žádné poplatky. Některé fondy peněžního trhu si účtují poplatky za nákup, někdy za zpětný odkup, a většina pak za správu. Pokud je například takový poplatek za správu 1 % ročně a jednorázový poplatek ještě třeba 0,5 %, tak to při roční investici na výnosu bude znát.

Nákladem spořicích účtů je zase srážková daň z výnosu ve výši 15 %. Oproti tomu výnosy u fondu peněžního trhu jsou od daně osvobozeny po šesti měsících. Půlroční vázací doba však může být nepříjemná, protože omezuje přístup k hotovosti.

Peněžní fondy, stejně jako spořicí účty, jsou využívány především ke krátkodobému uložení volných finančních prostředků. Nechávat v nich peníze příliš dlouho znamená prohrávat v dostizích s inflací.

Ceny nedoženou
Podle Miloše Filipa, ředitele distribuce a marketingu ING Investment Management, je nepravděpodobné, že by letos úročení na spořicích účtech a výnosy peněžních fondů překonaly jednorázovou skokovou inflaci vyvolanou úpravou DPH, zdražením potravin, energií a dalších složek spotřebního koše. „Přebít inflaci obvykle vyžaduje prodloužit investiční horizont a investovat do rizikovějších aktiv,“ konstatuje ředitel.

Kdo nechce se svými úsporami vstupovat na výnosnější, ale rizikovější akciové trhy, musí se tedy smířit s tím, že bude klopýtat krok za inflací. Je to však pořád lepší než ztráta v plné výši očekávané inflace, kterou letos utrpí ti, kteří preferují běžné bankovní účty nebo obálku v kuchyni v šuplíku pod příbory. Z částky 100 tisíc korun se jim do konce roku pravděpodobně „ztratí“ nějakých pět tisíc.

Rizika jsou minimální
Při rozhodování mezi spořicím účtem a peněžním fondem můžeme položit na misky vah ještě rizikovost obou instrumentů. Tomáš Vyšohlíd zdůrazňuje, že penězům na spořicím účtu nehrozí žádné riziko. Jsou stejně jako vklady v bance chráněné pro případ úpadku. „Takovou garanci žádný fond poskytnut nemůže,“ tvrdí zástupce mBank.

Petr Šimčák mu však oponuje: „Možnost, že banka, které svěříte peníze, zkrachuje, tu je vždycky. V takovém případě je pojištěn pouze vklad do částky odpovídající 25 tisícům eur na jednu osobu. Zatímco vklad v bance představuje pohledávku vůči jediné finanční instituci, kvalitní fond peněžního trhu kupuje jen vysoce bonitní papíry státu a korporací,“ argumentuje Šimčák.

„V případě potíží vyvolaných úpadkem některého emitenta může být postižena část portfolia. Investor zaznamená jen mírné zakolísání hodnoty podílového listu. Není to příjemné, ale ani fatální,“ dodává.

Bavíme-li se o čistých fondech peněžního trhu, nemělo by vlastně ani k žádnému zakolísání dojít, připomíná Šimčák: „Většina tuzemských fondů se snaží pomáhat výkonnosti tím, že dokupuje papíry s nějakou výnosovou prémií. I když dodrží zásady přísného řízení rizik, mimořádné události je mohou zasáhnout.“

Vypadá to tedy, že mezi spořicími účty a peněžními fondy budeme vybírat jen těžko. Najdou se jen mírné rozdíly v konkrétních podmínkách jednotlivých produktů, které mohou vyhovovat jedněm či druhým klientům. Přece tu však jeden zásadní rozdíl je.

Střadatel, nebo investor?

Zásadní rozdíl mezi dvěma populárními alternativami pro konzervativní zhodnocování úspor je v jejich samotné podstatě. Na spořicím účtu spoříte, a banka připisuje úroky, o jejich výši rozhoduje na základě tržních podmínek na peněžním a dluhopisovém trhu, ale také podle chování konkurence. V této souvislosti není třeba dlouze vysvětlovat úlohu polské mBank, která v závěru minulého roku vstoupila na trh a nabídla spořicí účet úročený do té doby nevídanou sazbou – 3 %. Konkurence reagovala téměř okamžitě.

„Za spořicím účtem stojí operace banky, které představují její know-how a klientům zůstávají skryty,“ vysvětluje Miloš Filip.

„Peněžní podílový fond je naproti tomu investičním produktem se třemi vrcholy investičního trojúhelníku – výnosem, rizikem a likviditou. I o jeho výnosech rozhoduje aktuální situace na peněžním trhu, nastavení a výhled na vývoj výnosové křivky českých dluhopisů. Portfolio manažer fondu peněžního trhu však může zkoušet zvýšit svůj výnos – spekulovat například na vývoj úrokových sazeb a změny durací a kreditní spready,“ vysvětluje ředitel Filip.

Jenže mnoha klientům je vlastně jedno, jak banka nebo fond peněžního trhu dosahuje svých výsledků. Chtějí co nejvyšší výnos.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK