Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Fondy a pokles trhů

Běžný investor by měl investovat pravidelně. Většině investorů naštěstí ani nic jiného nezbývá.

Velké výkyvy na akciových, ale i dalších trzích budou patrně pokračovat. Existuje proti tomu nějaká obrana?
Ano, existuje. Je to systém pravidelných investic. Většina z nás zažije několik recesí, spojených s poklesem akciových či dalších trhů. Je ale zbytečné se kvůli tomu trápit. Když dělám investiční rozhodnutí, není ve většině případů třeba považovat pokles akcií za něco špatného. Vždy je to příležitost koupit levněji.  Většina investorů ale uvažuje jinak a při poklesu trhů často panicky prodává, čehož později často lituje.

Jaký je správný postup?
Běžný investor by měl investovat pravidelně. Většině investorů naštěstí ani nic jiného nezbývá. Jen malá část populace řeší jednorázovou investici  významné částky, pro kterou je systém pravidelných investic, tzv. spořících plánů, jak je známe, bezpředmětný. Odhlédneme-li od toho, že tedy většině lidí nic jiného nezbývá, je to jediná metoda, kdy se vám může stát volatilita trhu přítelem. Nejvyšší efekt má pravidelné investování u produktů s potenciálně  vysokými možnostmi výkyvů, jako jsou akciové fondy.

Na českém trhu je pomalu synonymem pravidelného investování váš Rentiér. Jsou ale i jiné možnosti...

Pravidelné investování může mít více podob. Investor si například může uložit větší částku do fondu  peněžního trhu Sporokonto a díky pravidelným měsíčním odkupům pak investovat do jiných fondů, například akciových, což umožňuje rozložit  riziko, že se netrefím do optimální doby pro investice. Podobný přístup je administrativně velmi  jednoduchý a má určitě své kouzlo. Mám-li obavy z nevhodného načasování vstupu na trh, doporučuji skutečně vložit částku do fondu peněžního trhu a nastavit automaticky pravidelný zpětný odkup do akciových fondů.

Důležité je slovo automaticky. To  zajistí disciplínu.
Ano, jde o to, aby se klient nechtěl nebo nemusel starat o optimální načasování, protože toho téměř s jistotou nedosáhne. Statistiky navíc ukazují, že pravidelné investování je na střednědobých periodách (v horizontu let) výnosnější než investování jednorázové.

Čím to?
Má to dva důvody.  Jeden objektivní (cyklický vývoj trhu) a jeden subjektivní (emoční labilita investorů). Objektivní důvod spočívá v tom, že investiční plán snižuje kolísání hodnoty celkové investice, a to díky jednoduchému principu, že investor nakupuje méně podílových listů na vrcholu a více podílových listů po poklesu. Ve fázi oživení  trhu tak nakonec získá výrazně zajímavější zhodnocení.

Funguje to spolehlivě?
Podívejme se na příklad nejznámějšího propadu poslední doby, splasknutí tzv. internetové bubliny. Technologický index NASDAQ  propadl od března 2000 do prosince 2007 o 48 %. Ten, kdo ve stejné periodě pravidelně měsíčně investoval formou „spořícího plánu“, dosahuje již kladného zhodnocení. Bod zlomu, ve kterém suma pravidelných investic začala převyšovat sumu vkladů, nastal v září 2004. V té době se index nacházel stále 58,5 % pod svou počáteční hodnotou, tedy hodnotou investice nevhodně načasované na maximu z března 2000 (v období skvělé historické výkonnosti a optimismu médií). Plán pravidelných investic právě v září 2004 protnul pomyslnou hranici, kdy se suma investovaných prostředků rovnala tržní hodnotě majetku, neboli investor neměl nominální ztrátu. Dostal totiž zpět to, co vložil.

Platí to i při velmi dlouhých horizontech? Zainvestuji-li celou částku najednou, vydělám přeci nakonec víc...

Pokud investujeme na velmi dlouhé horizonty (například dvacet a více let) lze s vysokou mírou pravděpodobnosti říci, že strategie kup a drž by měla být výhodnější než spořící plán. Jednoduše proto, že cykly se na tomto horizontu vyhladí a převáží prostý fakt, že peníze na trhu pracují delší dobu.

Nepopřeli jsme tímto výrokem výhodu pravifelných investic?
Pozornost je třeba věnovat emoční labilitě investorů. Co je platné, že akciové fondy  vydělaly za dvacet let v průměru  9,2 % ročně, když průměrný investorův výdělek činil podle statistik (Dalbar Inc) jen 2,6 %? Příčinou jsou časté nákupy a prodeje a snaha investorů přesouvat peníze do těch „nejlepších“ fondů. Bohužel tak činí na základě jejich historické výkonnosti a jsou tak vždy o krok zpět a celkový efekt je velmi depresivní. Ukazuje se totiž, že než takovou aktivitu, bylo by pro většinu lidí výhodnější neinvestovat vůbec. Na sledované periodě činila bezriziková úroková míra 5 % p. a. Taková je realita v USA za 20 let.

Dá se chování investorů nějak pozitivně ovlivnit?
Pokud někdo dokáže zabránit, aby se takto choval průměrný investor, měl by zřejmě získat Nobelovu cenu za ekonomii. Stejně jako ti, kteří ji získali za skvělý návod k diverzifikaci portfolia. Nyní je důležité, aby se lidé takového návodu opravdu drželi. Obyčejný spořící plán do diverzifikovaného portfolia pomůže více než nějaké revoluční řešení. Jde vlastně o jednu z psychologických metod, která mnoha lidem umožňuje vydělat de facto proti  jejich vůli.

Jaké je aktuálně optimální složení portfolia pro ty, kteří nevyužijí spořící plán, protože mají k dispozici milionové částky?

Podobný přístup není  zrovna levný. Moje rada se proto týká investora s objemem peněz kolem deseti milionů korun. Důležité je najít aktiva, jejichž výnosy se navzájem neovlivňují, a to v kladném ani záporném směru. Z těch pak můžeme vytvořit velmi dobře diverzifikované portfolio, které by mělo být tvořeno z 25-35 % z dluhopisů, z 20-30 % z akcií, z 10-15 % z komodit, z 5-10 % z realitních fondů a 15-20 % by měli tvořit hedgeové fondy.

Při takovém rozložení portfolia bude moci investor klidně spát?

Nemůže sice počítat s extrémními výnosy, na druhé straně se ale nemusí bát ani silné recese. Recept,  jak vydělat za každého počasí neexistuje. Důležitý je proto pravidelný výdělek. Podobné portfolio umožňuje dlouhodobě dosahovat pozitivních výsledků při třetinové volatilitě než panuje na trzích. 

Ve vámi  doporučeném portfoliu se objevily i hedgeové fondy. Ty jsou pro řadu investorů synonymem nestability a rizika. Které máte na mysli?
Jde o tzv. multimanager, tedy fondy, které investují do jiných hedgeových fondů (diverzifikují riziko správce). A o tzv. multistrategii, za kterou se skrývají odlišné investiční přístupy a styly. Pokud možno s vysokou averzí k pákovým efektům. Zajímavé investiční téma letošního roku pro tyto fondy je nárůst volatility a míry úpadků méně bonitních firem.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK