Šest a dost?

Na další půlrok pak uložíte peníze daleko konzervativněji. Třeba do fondů peněžního trhu nebo na některý ze stále lépe úročených spořicích účtů. I tak může vypadat poněkud netradiční investiční strategie. Bližší pohled ukazuje, že na ní sice něco  může být, ale je třeba mít na paměti, že spíše než o investování jde o spekulaci, která se nemusí vyplatit.

Prodávej v máji
Vývoj akciových trhů v průběhu jednotlivých let a známé heslo Sell in May and go away, tedy prodej v květnu a jdi pryč, skutečně sugeruje myšlenku, že investice na půl roku stačí. Více než padesátileté pozorování vývoje akciových trhů v USA totiž ukazuje, že akcie od listopadu do konce dubna rostou v průměru o osm procent, zatímco v dalším šestiměsíčním intervalu průměrně posilují pouze o procento.

Nejde o žádnou magii. Nabízí se logické vysvětlení: Řada správců majetku, především fondů, totiž počátkem roku prezentuje investorům dosažené výsledky a snaží se, aby vypadaly co nejlépe. To nezřídka vede k větší aktivitě na akciových trzích i v závěrečných měsících roku.

Na počátku dalšího roku akcie často rostou ještě víc, a proto se hovoří o tzv. lednovém efektu. Řadu akciových titulů mohou navíc pohánět vzhůru i spekulace o chystaných dividendách. V létě a na začátku podzimu se aktivita investorů logicky snižuje.

Každé pravidlo má však svou výjimku. Zmíněná půlroční perioda se může posouvat, tu o týden, někdy o měsíc anebo i delší období. Čas od času navíc přicházejí hlubší korekce vyvolávající obavy z dlouhodobějšího poklesu akciových trhů.

Jak je to v Česku
Na českém trhu může navíc proti květnovým prodejům působit jeden významný faktor. Mnoho firem totiž právě v této době svolává řádnou valnou hromadu, která definitivně potvrdí, zda, respektive jak velké dividendy se budou vyplácet.

Podle Milana Tomáška, který spravuje některé akciové a smíšené fondy ČP Investu, věnují správci fondů této teorii velkou pozornost. Soustředí se zejména na skutečnost, že v květnu a červnu, respektive v září a říjnu je trh velmi citlivý na pokles. V posledním roce a půl ovšem teorie příliš nevychází.

Pokud by se nenaplnily obavy z velmi negativního scénáře, mohou být při současném vývoji na trhu letošní květen a červen naopak právě měsíci, kdy trhy porostou. Při prudkých propadech akcií, jaké zažíváme v poslední době, část správců majetku podle Tomáška dál natvrdo investuje, jako by se nic nestalo.

Polovina se částečně snaží časovat trh, tedy najít nejvhodnější chvíli k nákupům. Malý počet správců skutečně usiluje o to, aby optimálně vystihli okamžik vhodný pro vstup na trh či prodej, což je ovšem velké riziko.

Někteří řeší situaci kontrariánským přístupem, snaží se tedy jít proti trhu. Při rozsáhlých výprodejích jsou ovšem správci fondů někdy nuceni prodávat i v případech, kdy tak postupovat vůbec nechtěli, dodává Tomášek.

To přiznává i správce akciového fondu Sporotrend České spořitelny Jiří Lengál. Jak vysvětluje, za podobnými vynucenými prodeji stojí limity a rizika, která musí manažer fondu dodržet, i když je jeho názor na vývoj trhu třeba zcela jiný.

„Nikdy jsem nepatřil mezi příznivce teorií, podle nichž akcie půl roku rostou a pak jejich ceny víceméně stagnují. Osobně na ně příliš nevěřím, statisticky prokázán byl myslím pouze lednový efekt. Stačí se přitom podívat na vývoj v posledních třech letech, kdy pravidelně docházelo k jarní korekci,“ uvedl dále Lengál.

Po bitvě každý generál
Prohlášení některých správců fondů, že včas vyprodali akcie, protože očekávali pokles trhu, působí na Lengála mnohdy jako hrdinské výroky generála po bitvě. Podle jeho názoru je přitom lepší nakoupit akcie špatné společnosti za dobrou cenu než naopak, tedy získat cenné papíry dobré firmy za špatnou cenu.

V současné situaci, kdy roste averze investorů vůči riziku, doporučuje Lengál vsadit na společnosti, které nabízejí větší jistotu zisku a mají dobré cash flow, a díky tomu by mohly vyplácet dividendy.

Znovu se tedy ukazuje, jak šedivá může být veškerá teorie a jak zelený naopak bývá strom života. Investování, respektive spekulace o šestiměsíčním zisku se samozřejmě může vyplatit. Ale také nemusí! Jistý výzkum ukázal, že nejlepší výsledky mají fondy, které nemění příliš často svá portfolia. Proč byste se tedy vy, individuální investoři, měli chovat jinak? Stačí jen „maličkost“ – najít správnou strategii. Třeba i na šest měsíců.

I kdyby to vyšlo, otázkou zůstává, co dál. S jídlem roste chuť, a málokdo asi v příštím půlroce vsadí na konzervativní investování. I když v současné době by to nejspíš nebylo od věci. Stačilo by jen zjistit, kterých šest měsíců by se vyplatilo riskovat a kdy naopak nechat peníze odpočívat v nějakém bezpečném přístavu.