Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

15 let pražské burzy

Zájem drobných českých investorů o pražskou burzu stále roste. Slabinou zůstává malý počet primárních emisí akcií.

Zatímco  v nedávných letech vynášel index PX Burzy cenných papírů Praha za rok desítky procent, 6. dubna, kdy slaví burza 15. výročí obnovení činnosti, naopak ztrácí asi 9 % a od začátku roku dokonce 14 %. 

Souvisí to hlavně s negativním sentimentem ve světě. Řada expertů se přitom shoduje, že střední Evropa i akcie obchodované na pražské burze zůstávají zajímavé.      

Její obnovená historie je přitom plná protikladů. Období slávy spojené s kuponovou privatizací vystřídal čas skepse, k níž přispěla tehdejší špatná pověst pražské burzy, označované některými zahraničními médii za trh insiderů. To nahrávalo spekulacím, že burza časem zanikne. 

Nebylo ostatně divu, když se počet akcií po stažení stovek nelikvidních emisí z kuponové privatizace výrazně ztenčil a ty obchodované investory většinou nelákaly.

Obrat přišel postupně, a to v době, kdy to málokdo očekával. Ceny akcií na pražské burze začaly systematicky růst po 11. září 2001. Patrně i proto, že v době dlouhodobého poklesu akciových trhů vsadila řada investorů na tzv. rozvíjející se trhy, k nimž je dodnes řazen i ten český. 

Pražská sci-fi

Kdo si nenechal ujít tuto zajímavou příležitost, kterou umocnila očekávání  spojená s přijetím ČR do Evropské unie, jistě nelituje. Akcie ČEZ od té doby například posílily o více než  tisíc procent.

Enormní růst akcií pokračoval i po vstupu Česka do Evropské unie. Mimo jiné díky tomu, že americká Komise pro cenné papíry zařadila krátce poté pražskou burzu do seznamu neamerických burz bezpečných pro investory z USA.

Podobně jako jiné trhy i ten český pociťuje nyní obavy investorů z vývoje americké ekonomiky. Vyhlídky nejsou tak špatné. Stěžejní otázkou ale zůstává, zda se do Prahy konečně podaří přilákat větší počet primárních emisí akcií než dosud. Nebo tituly, které se již obchodují na jiné burze.

Ideální by bylo, kdyby bylo v prestižním segmentu SPAD možné obchodovat s 20 či více akciemi, a to třeba i strojírenskými či akciemi firem z dalších odvětví či oborů, jež na burze chybí. 

Vzhledem k pětiprocentnímu limitu by tak totiž mohl vzniknout čistě český akciový fond fungující podle standardních pravidel UCITS Evropské unie. Něco podobného má ale zatím bohužel nádech sci-fi.      

Vraťme se do minulosti
Obnovení činnosti pražské burzy je sice spojeno se 6. dubnem 1993, do 22. června na ní ale probíhaly hlavně transakce se čtyřmi dluhopisy. Kromě nich na ní bylo možné obchodovat i s podílovými listy dvou fondů a jednou akcií. 

Za ostrý start burzovních obchodů tak lze považovat červnové a červencové uvedení řady akciových titulů na burzu. Díky privatizaci na kupony tak burza zažila své chvíle slávy. S více než 1700 akciemi, které na ní byly v jedné chvíli zařazeny, mohla totiž konkurovat světové jedničce - newyorské burze. Bohužel ale nikoli objemem realizovaných obchodů.

Ze statistik vyplývá, že celkový objem obchodů s akciemi a podílovými listy na pražské burze dosáhl za 15 let téměř 5,5 bilionu Kč a s dluhopisy 10,43 bil. Kč. Hodnota transakcí strukturovaných produktů činí 1,358 mld. Kč. Nejobchodovanější akcií  je ČEZ, následován Telefónikou 02 a Komerční bankou. 

V roce 2005 pražská burza soupeřila podle objemu obchodů o post jedničky s Vídeňskou burzou. Pak však zaznamenala určitý ústup ze slávy. Letos jí zatím patří třetí místo za Vídní a Varšavou, ale před Budapeští. 

Pražskou burzu zatím vedli tři generální ředitelé (kdysi to byl tajemník). Po zakladateli Jiřím Francovi ji řídil Pavel Hollmann a od roku 2004 Petr Koblic.

Současný „generál“ pokládá za největší úspěch Burzy cenných papírů Praha spuštění Systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) v roce 1998, založeném na činnosti tvůrců trhu. Ve SPAD se nyní obchoduje se 13 akciemi. Tyto transakce tvoří drtivou většinu obchodů pražské burzy. Celkem se na ní obchoduje s 33 akciemi.

Pro burzu bylo také podle Koblice zásadní, že se nepodařilo realizovat tzv. třetí vlnu privatizace, což byla snaha některých subjektů získat majoritu ve vybraných fondech či firmách. Kdyby k tomu došlo, bylo by totiž nutné vyřadit řadu likvidních českých akcií z trhu a na burze by prakticky nebylo s čím obchodovat. Za významný počin pokládá i založení Energetické burzy a start obchodů s elektřinou.
    
Nové instrumenty
Pražskou burzu již tedy dávno necharakterizují jen obchody s akciemi či dluhopisy (ty jsou na ní de facto jen vypořádávány). Zahájení obchodů s elektřinou loni v létě předcházel v říjnu roku 2006 start obchodů s investičními certifikáty a futures.

Kdo tedy chce obchodovat s ropou, zlatem, pšenicí či dalšími zajímavými instrumenty, má příležitost. Dlužno ale dodat, že zájem o tyto atraktivní instrumenty je zatím omezený a v popředí pozornosti zůstávají hlavně akcie.

Na pražské burze dominují zahraniční institucionální investoři. Ti domácí na ní nejsou příliš aktivní. Přispívá k tomu nejspíš fakt, že tak významným hráčům, jaké představují penzijní fondy, to stávající legislativa prakticky znemožňuje. Pokud  musí být totiž jejich výnosy každý rok v plusu a případné ztráty hradí jejich akcionář, těžko budou ve velkém nakupovat akcie.

Zájem drobných investorů o pražskou burzu naproti tomu stoupá. Burza odhaduje jejich počet na 40-50 tisíc. V některých případech je ovšem pojem drobný na pováženou. Část z nich realizuje, i díky poměrně volným pravidlům pro obchodování na úvěr, i milionové transakce. 

K rozšíření zájmu o burzu mezi menšími investory může přispět nedávno zavedený systém MiniSPAD společnosti Patria Direct. Díky němu se mohou podílet na obchodech v segmentu SPAD či jakési jeho odnoži investoři nikoliv od milionových částek, ale již zhruba od sta tisíc či někdy i méně korun. Snad bude mít tento počin následníky.

Podle šéfa pražské burzy Petra Koblice zůstává jedním z hlavních úkolů pražské burzy do budoucna přilákat na tento trh další, a to nejen domácí, ale i regionální společnosti. Z dlouhodobého pohledu nevyloučil veřejnou emisi akcií samotné burzy, nebo celé skupiny, tedy včetně Energetické burzy.

Ta by měla v budoucnu investorům nabídnout obchody s dalšími komoditami. Burza bude přitom dál usilovat o to, aby zůstala ziskovou společností, technologicky na úrovni.

Pro drobné investory bude důležité, aby byla levná, rozšiřovala nabídku o nové akcie, ale i další zajímavé investiční příležitosti.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK