Odradí daně investory?

Sotva utichly diskuse kolem nedávné daňové reformy, která ovšem podle některých kritiků daňovou reformou příliš není, přišel ministr financí Miroslav Kalousek s řadou dalších návrhů, jak od roku 2010 razantněji změnit daně.

Každý jistě zatleská jeho snaze o zjednodušení výběru daní a odstranění řady daňových výjimek. Podobný krok ovšem zpravidla vyvolá protitlak. Jakou podobu budou nakonec mít navrhované změny, které mají být do konce června předmětem veřejné diskuse? Nepřinesou menší zájem o investování?

Návrh, aby bylo možné platit daň z příjmů fyzických osob spolu se sociálním pojištěním, jistě každý uvítá. Tím spíše, když k nim dokonce může přibýt zdravotní pojištění. Jinak je tomu s rušením výjimek, které se vždy někoho dotkne.

Proti snahám, aby stát zvýhodněním daní dál podporoval rodiny s dětmi, vlastnické bydlení, vědu a výzkum, dary neziskovým institucím nebo penzijní připojištění, lze jen těžko něco namítat. Důležité je, aby se za nimi občas neskrývalo něco jiného. Sporný může být ovšem názor na zrušení tzv. investičních pobídek.

Pokud jde o investice, je evidentní, že stát chce, aby byla ČR daleko atraktivnější pro firemní sféru. Od roku 2010 již totiž nemají platit daň z dividend. Přestane pak být alespoň část z nich z daňových důvodů registrována jinde?

Nejde o maličkost – podle ČNB dosáhl loni odliv dividend z ČR do ciziny 117 mld. Kč. Letos to může být podle analytika Martina Lobotky z České spořitelny 143 mld. Kč. Nebo dokonce ještě více. Spekuluje se totiž o tom, že část zahraničních vlastníků českých firem si touto cestu bude kompenzovat ztráty, které jim způsobily problémy na úvěrovém trhu.

Fyzické osoby by na tom měly být od roku 2010 naopak hůře. Prozatímní ministerský návrh totiž počítá se zrušením tzv. časového testu, podle kterého nemuseli po uplynutí šesti měsíců zdaňovat příjmy z cenných papírů, včetně podílových či investičních fondů. Každý, kdo za rok vydělá investováním do akcií, dluhopisů, fondů nebo realit přes 60 tisíc korun, by pak z tohoto zisku platil patnáctiprocentní daň.

Obchodníkům s cennými papíry, představitelům bank i dalších finančních institucí se návrh nezamlouvá. Vstřícněji se k věci staví generální manažer Asociace pro kapitálový trh Martin Hanzlík. Upozorňuje ovšem na některé problémy a navrhuje některé modifikace.

„Všichni tuší, že je šestiměsíční časový test, po jehož uplynutí se zisky fyzických osob z transakcí s cennými papíry nezdaňují, neudržitelný,“ říká Hanzlík.

Je zde i další problém – řada investorů využívá podílové fondy jako rezervu, z níž jednou budou hradit důchod. Pokud budou nadále zvýhodněny penzijní fondy, mohl by stát podpořit dlouhodobé investování tím, že by zisky fyzických osob v podílových fondech po pěti letech nezdaňoval.

Patnáctiprocentní, nikoliv tedy třeba 32% progresivní daň není podle Hanzlíka tak vysoká. Ze zmíněných 60 tisíc by šlo o devět tisíc. Přesto lze očekávat, že se bude chtít řada drobných investorů jejímu placení vyhnout a poté, co vydělá 55 tisíc korun za rok, požádá o zpětný odkup podílových listů daného fondu a pak si je znovu koupí.

Správci fondů by jistě nebyli proti a přizpůsobili by se této transakci tím, že by od investorů za opětný vstup do fondu neplatili žádné vstupní poplatky.

Jak rovněž upozorňuje Hanzlík, zůstává otázkou, podle které z několika možných metodik, počítat zisky z cenných papírů, jak prokazovat, že investor prodal část cenných papírů a další podobné otázky. To může být pro správce fondů či majetku poněkud komplikované.

V kuloárech se podle Hanzlíka navíc hovoří o tom, že tyto změny by měly být spuštěny o rok později, než prezentoval ministr Kalousek, tedy od roku 2011.

Byl by přitom zisk ze zrušení šestiměsíčního časového testu u investic do cenných papírů skutečně přínosem, vezmeme-li v úvahu českou invenci? Má tedy podobné opatření smysl?