Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Recese a rozvíjející se trhy

Roman Dvořák
Roman Dvořák
25. 4. 2008

Limitem růstu rozvíjejících se ekonomik není jenom případná recese v USA, ale i jejich závislost na vývozu komodit. Na výraznější pokles cen komodit mohou v budoucnu akcie rozvíjejících se ekonomik doplatit. A spolu s nimi také investoři, kteří v nich mají nyní větší majetek než dříve. Od roku 2002 se velikost fondů investujících do akcií rozvíjejících se trhů více než zdvojnásobila a nyní přesahuje bilion dolarů.

Recese a rozvíjející se trhy
Tvrzení, že se hypoteční a kreditní krize netýká rozvíjejících se trhů, je nebezpečnou fámou. Každá krize, která vznikne ve světově významné ekonomice, přesahuje státní hranice minimálně na akciových a měnových trzích.

Třebaže v některých rozvíjejících se ekonomikách nedochází ke zpomalování růstu a ani banky zde žádné ztráty z hypoték neodepisují, některé místní akciové trhy klesly více než americké. Rozvíjející se trhy tedy nejsou odtrženy od krizového vývoje ve vyspělé části světa.

Naopak, případná globální recese by mohla ochromit poptávku po komoditách a prohloubit pokles na akciových trzích některých států Latinské Ameriky, Afriky nebo Ruska. Při takovém scénáři by veškeré fundamentální výhody rozvíjejících se trhů mohly na nějakou dobu přestat platit.          
 
Podle údajů Organizace spojených národů tvoří komodity u většiny rozvíjejících se ekonomik více než polovinu příjmů z vývozu. Velkou část přitom zajišťují pouhé tři druhy komodit. Jejich rostoucí kolísavost a změny trendu zvyšují nejen ekonomickou zranitelnost, ale mohou mít i větší dopady na volatilitu a výkonnost akciových trhů. Především se to týká těch rozvíjejících se ekonomik, kde komodity ukrajují z celého trhu asi třetinu, tedy dvakrát více než u vyspělých zemí.     
 
Komodity a akcie rozvíjejících se ekonomik se sice vyznačují značně nestálou a slabou mírou korelace, ale oba trhy také vykazují podobné trendy růstu a poklesu. To je patrné zejména při odděleném porovnávání trendů v cenách neenergetických a energetických surovin a ekonomik závislých na jejich vývozu.

Velmi dobrým příkladem je Chile, kde vývoz mědi významně přispívá k růstu HDP, k růstu přebytku veřejných financí a snižování podílu dluhu na HDP. Kromě mědi je chilské hospodářství závislé také na vývozu dalších neenergetických surovin – dřeva a ryb.

Změny ve vývoji cen těchto vyvážených komodit mají vliv nejen na hlavní ekonomické ukazatele země, ale i na zisky společností, které v tomto odvětví podnikají. Již více než pět let jsou rostoucí ceny mědi, dřeva a zemědělských produktů silnou podporou pro chilskou ekonomiku a její akciový trh.

Několik let předtím byl ale vývoj zcela opačný – ceny vyvážených komodit klesaly, ekonomika byla v recesi a její akciové trhy spadly o polovinu. Cykly růstu a poklesu neenergetických surovin a chilských akcií se tedy překrývají (viz první tabulku v pravém sloupci dole), i když jejich začátky a konce nejsou nikdy zcela identické.

Vývoz mědi velmi závisí na stavu americké ekonomiky, která je pro Chile hlavním exportním trhem. Přitom asi třetina americké poptávky po mědi pochází z nemovitostního sektoru, který je stále v útlumu. Analytiky předpokládaný pokles cen mědi v příštích letech koresponduje s revizí růstu chilské ekonomiky směrem dolů a možnými následky i pro chilský akciový trh.
 
Energetické suroviny, tedy zejména ropa a zemní plyn, podléhají trochu jiným trendům. I tady se však potvrzuje podobnost s vývojem akcií ekonomik, které jsou závislé na jejich vývozu. Venezuela je významným světovým exportérem ropy. Ta se podílí naprostou většinou na venezuelských příjmech z vývozu a asi třetinou na jejím HDP. Hlavním exportním trhem jsou, stejně jako v případě Chile, Spojené státy. Trendy ve vývoji ceny ropy mají stejný směr jako venezuelské akcie (druhá tabulka).

Šest let trvající boom tak může ve Venezuele velice brzy skončit v důsledku dalšího propadu v exportech ropy, předpokládaného poklesu její ceny a také očekávaného výrazného zpomalení růstu této ekonomiky během příštích dvou let.

Zlato, jehož cena se obvykle hýbe v protisměru k dolaru, by rozvíjejícím trhům moc nepomohlo. Za prvé i když jeho cena stoupá, ve světovém obchodě nemá velký význam. Většina rozvíjejících se ekonomik jej netěží. A pokud ano, jako například Čína a Jihoafrická republika, podíl na HDP a jeho růstu je malý. Za druhé během recese bývá trend dolaru a zlata opačný, než je dnes – dolar posiluje a cena zlata klesá.   
 
Podle Merrill Lynch globální recese nenastane, a je proto i pravděpodobnější, že se na rozvíjejících se trzích začne nafukovat bublina, než že začne medvědí trh. Finanční krize následované recesí přispěly v minulosti k delšímu nebo hlubšímu poklesu akcií.

Ale finanční krize, po kterých recese nepřišla, přecházely v minulosti ve velké investiční příležitosti (Mexiko 1995, Rusko 1998). Scénář medvědího trhu není dobrý, ale scénář investiční bubliny také ne. Jeden bilion dolarů ve fondech rozvíjejících se trhů sice představuje asi jen pět procent veškerého majetku investovaného celosvětově ve fondech, ale podíl těchto rizikových investic v portfoliích mnoha investorů bude určitě i několikrát vyšší.
              
Autor je analytik a působí v Pioneer Investments ČR.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Roman Dvořák

Roman Dvořák

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo