Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Fondy ztrácely

Nepříznivý vývoj na akciových či dalších trzích snižuje zájem o individuální správu majetku, ale také o obhospodařování aktiv vložených do podílových fondů. Jak vyplývá ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT), celkový objem majetku investovaný přes její členy dosáhl koncem března 714,32 mld. Kč a byl tak o 1,44 mld. Kč nižší než koncem loňského roku.

Největším správcem peněz je se 167,02 mld. Kč skupina ČSOB. Za ní následují PPF Asset Management (152,70 mld. Kč) a Česká spořitelna, která má ve správě aktiva za 151,59 mld. Kč.

Daleko větší úbytek majetku zaznamenaly podílové fondy, které podle odhadů využívá k investování asi milion a půl českých občanů a prakticky každá rodina v ČR. Celkově šlo podle informací AKAT o 18,78 mld. Kč. Aktiva fondů registrovaných podle zahraniční legislativy klesla o 5,19 mld. Kč a majetek fondů, které byly založeny podle českých zákonů, o 13,58 mld. Kč.

Největší odliv majetku zaznamenaly akciové fondy, ztrácely ovšem i dluhopisové a smíšené fondy, stejně jako fondy peněžního trhu a fondy fondů. Důvod je nasnadě: stačí se podívat na vývoj akciových či dalších trhů. Pomineme-li fondy peněžního trhu, jejichž výnosy ovšem rovněž výrazně klesly, představují fondy, jejichž zhodnocení je kladné, onu pověstnou výjimku potvrzující pravidlo.

Příliv peněz zaznamenaly naopak v letošním prvním čtvrtletí zajištěné a nemovitostní fondy.  Nejpopulárnější zůstávají fondy peněžního trhu, jejichž objem aktiv činil ke konci března 105,76 mld. Kč. I ony přišly o zhruba dvě miliardy korun.  Druhé v pořadí, zajištěné fondy si naopak polepšily o 887 mil. Kč, jejich majetek tak vzrostl na 65,6 mld. Kč.

Třetí v tomto pomyslném žebříčku, a to akciové fondy (aktiva ve výši 38,45 mld. Kč), přišly naopak o 9,58 mld. Kč, zatímco dluhopisové fondy (32,21 mld. Kč) ztratily asi čtyři miliardy a smíšené fondy (35,22 mld. Kč) přes tři miliardy korun. Mírně si pohoršily také fondy fondů. Postupně roste objem peněz, které svěřili investoři nemovitostním fondům – v prvním čtvrtletí stoupla jejich aktiva o 204 mil. Kč. Celkovým objemem spravovaného majetku ve výši 1,41 ovšem dál výrazně zaostávají za někdejšími optimistickými předpověďmi, podle nichž to může být v krátké době zhruba desetinásobek této hodnoty.

Krize na trhu nemovitostí v USA, která se postupně rozšířila i do finančního sektoru a dalších zemí, ovšem dál vyvolává obavy či nejistotu. Přestože se některé nemovitostní fondy prodávané v ČR zaměřují na Česko, případně střední a východní Evropu, která by podle expertů neměla – alespoň zatím – dopad této krize pocítit, semínko obav stále působí.

To vše psychologicky nahrává investicím do zajištěných fondů, jež garantují investorům vrácení minimálně investované částky (až na výjimky nikoliv ovšem z pohledu rostoucí inflace), zpravidla ale za delší dobu. V řadě případů jde tedy nejspíš o odsouvání stávajícího problému, který zní: kam investovat?

Obliba zajištěných či garantovaných fondů nahrává skupině ČSOB, o níž lze s určitou nadsázkou říci, že každoměsíční úspěšnou nabídkou těchto fondů zachraňuje trh. Na zajištěné či podobně konstruované fondy se sice zaměřují i konkurenti této finanční skupiny, ovšem zdaleka ne v takové míře jako ČSOB.

Není ostatně divu. Fetiš řady českých investorů, jímž je posuzování kvality fondů podle jejich ročního výnosu, zatím nevzbuzuje příliš optimismu. Většina typů podílových fondů je v tomto ohledu v minusu. Za měsíční, tříměsíční a v některých případech i pololetní období již ale vykazují daleko lepší výsledky.

Samozřejmě s výjimkou akcií, byť i jim se v posledních týdnech podařilo odrazit od pomyslného dna.  Přes sílící názor, že je již to nejhorší za námi, zůstávají trhy nervózní. A pro leckoho pak hledání alternativ, kam investovat, možná i zbytečně hektické. 

Na rozdíl od zkušených (a mnohdy agresivních) investorů je vějíř možností, kam investují „správci rodinných portfolií“, již lze tušit za řadou investorů do fondů, daleko užší a z řady důvodů pak investují stále konzervativněji.

Vedle pochopitelné popularity zajištěných fondů, které mají ovšem (viz výše) i své zápory, roste v době poklesu výnosů fondů peněžního trhu i fondů dluhopisových popularita stále lépe úročených spořicích účtů. Vyjdeme-li ze stávajících výnosů do splatnosti, měly by znovu získat na popularitě fondy peněžního trhu. Dokud se ale u těchto fondů neobjeví zajímavý výnos, těžko budou asi zmíněným spořicím účtům vážněji konkurovat.

Levné akcie nahrávají očekáváním, že si mohou v dohledné době významně polepšit i akciové fondy, a to zejména v delším období. Krátkodobě je ovšem stále třeba počítat i s riziky, která se mohou skrývat v bilancích finančních institucí i s jejich logicky ostražitým postojem k poskytování nových úvěrů. Jak se to projeví ve světové ekonomice a hlavně, jak rychle a kdy budou tyto překážky odstraněny?

Škoda jen, že zatím nejsou k dispozici také údaje o výsledcích fondů, alespoň těch evropských za letošní první čtvrtletí, aby je bylo možné – i s ohledem na různé priority investorů v jiných zemích – porovnat se čtvrtletními výsledky těch, které spravují majetek českým občanům.

Komentáře

Celkem 20 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK