Zakopaná hřivna?

Pohled na dění na domácím akciovém trhu naznačuje, že je již doba, kdy většina akcií obchodovaných v Praze rostla a investoři na jejich koupi vydělávali desítky procent za rok, nenávratně pryč.

Neznamená to ale, že v Čechách není – hlavně po propadech cen některých akcií – co kupovat. Nelze si také než přát, aby se dál dařilo akciím majitele OKD New World Resources, které byly nedávno uvedeny na pražskou, ale i další burzy.

Poněkud ve stínu pražské burzy nabízí řadu zajímavých příležitostí i RM-Systém. Platí to zejména o některých akciích původně vyřazených z registrovaného trhu. Kdo by ale čekal, že akcie ArcelorMittalu Ostrava (Nové huti), Vítkovic či Tatry na volném trhu RM-S za několik let posílí o stovky procent?

Zisky i rizika
Akcie prvně jmenované firmy vzrostly například za čtyři roky ze 600 Kč více než desetkrát. Vítkovice si v tomto období polepšily z přibližně 20 na nynějších více než 600 korun, Tatra ze 46 k 250 Kč.

Zdaleka ne každý z třiceti titulů zařazených na volném trhu RM-S byl pro investory lukrativní. Akcie České spořitelny jsou například zhruba o sto korun levnější než před rokem. U řady obchodovaných akcií, a to i na oficiálním trhu RM-Systému, kam je zařazeno 46 titulů, je problémem nízká likvidita. Celkem 26 společností zařadil přitom organizátor trhu do systému Easy Click. Obchoduje se s nimi tedy v malých lotech, což objem transakcí přece jen o něco zvedá. 

I tak může být ale objem obchodů s akciemi firem z volného trhu nízký. Jak konstatuje mluvčí RM-Systému Roman Jandík, „u emisí mimo Easy Click tvoří často kurzové změny obchody s několika kusy akcií, což nepokládám za vypovídající o hodnotě společnosti.“  

Problémem může být i nedostatek informací. RM-Systém se sice snaží, aby jich bylo co nejvíce, informační povinnost, pokud je o ní vůbec možné hovořit, je ale na volném trhu skutečně dosti volná a investor si tak musí shánět řadu potřebných dat sám.

Taháky ze zahraničí
Potíže s chybějícími informacemi by se neměly týkat vybraných zahraničních společností, jejichž akcie je rovněž možné koupit nebo prodat za koruny v RM-Systému. Není zřejmě náhodou, že některé z těchto titulů patří k firmám, jejichž akcie si zatím letos v RM-S nejvíc polepšily.

Akcie Volkswagenu posílily od zahájení obchodů na tomto trhu, tedy od 25. února do 19. května, v korunách o téměř 25 %, Intelu o 15,50 %, McDonalds ovšem jen o 2,60 % a Microsoftu o 0,30 %. Exxon Mobil dokonce ztrácí asi dvě procenta, akcie rakouské pojišťovny VIG a Nokie pak od letošního 5. února téměř třináct, respektive minus 27 procent. Ještě větším propadákem jsou zatím s téměř třicetiprocentní ztrátou od ledna akcie Deutsche Telekom.

Z domácích emisí zatím po nedávném uvedení na trh v RM-Systému vydělaly akcie New World Resources 12,5 %, Zentiva si letos polepšila o 7,6 %, Komerční banka o 2,6 % a Vítkovice o 2,1 %. Největší ztráty zaznamenaly AAA Auto (-40 %), Orco s – 35,2 %, Pegas Nonwovens přišel o 35 %.

Navzdory převažujícímu názoru, že to nejde, je v ČR možné využít tzv. arbitráží, tedy rozdílů mezi cenami některých titulů, které jsou obchodovány na pražské burze i v RM-Systému. Tuto možnost mají podle Jandíka například klienti, kteří využívají úvěrový rámec společnosti Fio a mají tak akcie deponovány u věřitele na společném účtu. Mohou tedy, jak dodává Jandík, obchodovat mezi oběma trhy, aniž by museli blokovat a neblokovat akcie. Fio, které vlastní RM-Systém, má proto klienty, kteří si zakládají úvěrové účty právě kvůli možnosti arbitráže.

Po MiFID přes obchodníka?
Obchody v minilotech s akciemi českých společností prostřednictvím segmentu RM-S Easy Click jsou podle Jandíka nejlevnější v ČR. Klientův poplatek činí 0,29 % z objemu obchodu, nejvýše pak 3 400 Kč. Nezdraží je ale aplikace Směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID), na jejímž základě se vlastně stane RM-Systém druhou burzou?

Další otázkou je, nakolik Směrnice změní charakter tohoto trhu. Pokud se RM-Systém stane burzou, měli by se na něj vlastně klienti dostat nikoliv přímo, ale přes nějakého obchodníka s cennými papíry. Společnost se zřejmě snaží najít nějaké kompromisní řešení, aby se tato změna klientů prakticky nedotkla. Jak budou tyto změny vypadat ale její představitelé nechtějí uvést s tím, že na toto téma dosud probíhají rozhovory regulátorem, tedy s ČNB. 

Provozní ředitel RM-Systému David Hybeš vítá možnost, že MiFID přinese odbourání umělých konkurenčních bariér mezi organizátory trhu, tedy burzou a RM-S. „Konečně se můžeme stát rovnocenným regulovaným trhem – burzou cenných papírů se všemi marketingovými i obchodními výhodami, které z toho plynou. Naše strategické zaměření nejvýhodnějšího trhu pro střední a drobné investory však chceme rozhodně zachovat,“ řekl rovněž Hybeš Finmagu.

Znamená to ovšem hodně investičních a provozních nákladů, které budou kompenzovány až v průběhu příštích let. Za negativa považuje Hybeš omezení přístupu na trh pod rouškou sporné ochrany investorů a vysoké náklady na zavedení MiFID, které mohou vést až k ukončení činnosti některých subjektů, obchodníků s cennými papíry a bank na českém trhu. A následně přinést koncentraci poskytování služeb na méně subjektů, což může negativně ovlivnit konkurenční prostředí a ceny poskytovaných služeb a v konečném důsledku i českou ekonomiku.

Jak se tyto změny reálně projeví na obou trzích lze zatím stěží přesně odhadnout. Zajímavé, byť, jak již bylo uvedeno, zároveň i poměrně riskantní příležitosti, které nabízí klientům RM-Systém, by to snad ale ovlivnit nemělo.