Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Neprodávají vám akcie?

| 11. 6. 2008 | Vstoupit do diskuze

Lehko nabyl, ale i pozbyl. Tak působí s odstupem času kuponová privatizace. Zprávy o tunelování některých investičních fondů a akciových společností a stažení řady akcií z trhu totiž přispěly k tomu, že většina Čechů na akcie z kuponové privatizace zapomněla nebo dokonce zanevřela, protože je pokládá prakticky za bezcenné.

Neprodávají vám akcie?
V tomto názoru je utvrdila vlna vytěsňování menšinových akcionářů z akciových společností, známá jako squeeze out. Podle Petry Doležalové z agentury Čekia se to týkalo asi 300 firem. Vzhledem k problematické podobě zákonů dostali přitom někteří menšinoví akcionáři za tyto akcie zlodějskou cenu. Nezřídka se navíc o squeeze out vůbec nedozvěděli a nemuseli tak od nesvědomitých majitelů firem dostat vůbec nic. 

Překvapení z RM-S
Život přináší i příjemná překvapení. Jak jinak hovořit o obnovených obchodech s některými akciemi v RM-Systému a o enormním růstu jejich ceny? Kurz akcií ArcelorMittalu (bývalá Nová huť) vzrostl během několika let z necelých 700 Kč téměř na desetinásobek, u akcií Vítkovic z někdejší dvacetikoruny k 650 Kč a u Tatry ze 46 Kč přibližně na pětinásobek.

Každý ovšem nemá to štěstí a nestal se tedy díky RM-S dalším „kuponovým“ milionářem. Někdy i proto, že řada akcionářů na akcie z kuponové privatizace zapomněla nebo dokumenty z kuponovky ztratila. 

Mnozí z nich jsou pak překvapeni, když jim Středisko cenných papírů (SCP) modrým tiskopisem sděluje, že se emise cenných papírů (akcií), kterou vlastní právě z dob kuponové privatizace, ruší a je převáděna do listinné podoby.

Tento krok většinou provází stažení akcií z trhu. Mnohé podniky se tak zároveň elegantně zbavují menšinových akcionářů. Vyjdeme-li z toho, že k 19. květnu evidovalo SCP 1838 zaknihovaných cenných papírů, z toho 1415 akciových společností a podle dostupných informací již má akcie v listinné podobě dalších přibližně 1400 firem, je tato taktika velmi účinná.

Pokud mají drobní akcionáři štěstí a jejich „kuponové“ akcie mají formu na jméno (což je ale spíše výjimkou), jsou ve výhodě. Společnost by je měla informovat, co pro ně převod zaknihovaných cenných papírů na listinné znamená. Kdo vlastní akcie na majitele nebo doručitele, musí se po těchto informacích pídit sám.

Odkup či dražba?

Akcie v listinné podobě si je třeba ve stanovené lhůtě, většinou jde o dva měsíce, vyzvednout v sídle emitenta. Podrobnosti se sice objevují v médiích, investor však může podobný inzerát snadno přehlédnout, pokud ale ví, že se s jeho akciemi něco děje (viz modrý tiskopis ze Střediska cenných papírů), měl by se obrátit na emitenta.

Drobný investor se tak sice dozví, oč jde, jeho lapálie tak ovšem zdaleka nekončí – pro akcie je totiž třeba jet do sídla emitenta. Teoreticky tím může na základě plné moci pověřit nějakého obchodníka s cennými papíry, je ovšem otázkou, zda se to někomu, kdo drží deset či méně akcií, vyplatí.

Přeměna akcií na listinnou podobu je často spojena s nabídkou na jejich odkup, problémem bývá nabídnutá cena. Firma, která se rozhodla odejít z trhu, za ně chce zaplatit co nejméně. Zpravidla o sobě také neposkytuje příliš informací. I pro ty erudované je pak těžké dokázat, že by měli za akcii společnosti dostat více. 

Přestože tedy cena odkupu (nabídky převzetí) nemusí odpovídat hodnotě akcie, je zřejmě pro drobného investora, jemuž se nevyplatí zajet si pro cenné papíry v listinné podobě do tramtárie, zmíněný odkup lepší řešení než jejich dražba. Ta se týká případů, kdy si investor akcie ve stanovené lhůtě nevyzvedne. 

Určité vodítko o spravedlivější ceně akcií může představovat RM-Systém, na němž se s některými tituly vyřazovanými z trhu občas obchoduje. Středisko cenných papírů vám v tomto směru neporadí, stejně tak ČNB – ta sice může v některých případech daných zákonem zasáhnout, kolik by měli investoři za akcii dostat ale přímo nesděluje. Pomoc nehledejte ani u obchodníků s cennými papíry, kteří podobné tituly zpravidla nesledují.

V některých případech je ale možné najít informace na serveru kurzy.cz, na němž čas od času někdo poptává i akcie, u nichž by to nikdo nečekal. Server tyto informace pouze zprostředkovává, případný obchod si pak musí dohodnout každý sám.
    
Jde tedy o loterii. Stejně je tomu ale i v případech, kdy se občan rozhodne, že bude čekat na dražbu akcií. Mnozí investoři budou proto nejspíš preferovat nabízený odkup s odůvodněním, že je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Nelze si než přát, aby na rozdíl od „kuponky“ nemusel občan při investování za své peníze nikdy řešit podobné dilema.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK