Na inflaci s certifikáty?

Ropa i další komodity zatím zůstávají drahé, což se pochopitelně projevuje také v ČR. Stále populárnější jsou tak investice, které mohou vliv inflace zcela nebo alespoň částečně negovat.

Nesnáze s dluhopisy
Klasickou variantu, jak se vyrovnat s rostoucí cenovou hladinou, představují dluhopisy vázané na inflaci, respektive dluhopisové fondy, které do nich investují. Jde de facto o obligace s pohyblivým výnosem, které pružně reagují na inflační růst. Jak ovšem řekl Finmagu šéf ČSOB Investiční společnosti Jan Barta, na českém trhu je obecně nedostatek klasických dluhopisů, nemluvě o těch inflačních.

Slabá je i nabídka klasických dluhopisů s pohyblivým úrokovým výnosem (floaterů), jejichž kupon se zpravidla mění v závislosti na pohybu úrokových sazeb, zpravidla ovšem jednou, případně dvakrát za rok, tedy méně častěji než u „inflačních“ obligací.

Zatím se přitom nezdá, že by po nich byla větší poptávka. I když nepochybně berou hlavně velcí investoři hrozbu rostoucí inflace a její vliv na výši investic v úvahu. Český investor má samozřejmě k dispozici i dluhopisy či dluhopisové fondy vázané na inflaci v cizích měnách. Jestliže si je ale koupí, riskuje, že ho o nemalou část výnosu připraví posilující koruna. Nebo se musí proti měnovému riziku zajistit, což mu ukrojí část výnosů.

Kromě inflačních dluhopisů mají investoři, kteří se snaží zajistit vůči rostoucím cenám, k dispozici také podobně konstruované investiční certifikáty. Internetový týdeník Zertifikatejournal uvedl nedávno článek na toto téma titulkem „Sotva víc než reálné uchování hodnoty kapitálu“. Upozorňuje v něm mj. na známý fakt, že při vysoké inflaci nabízejí opravdovou šanci na reálné přírůstky kapitálu jenom komodity a akcie. Při současném vývoji trhů ovšem působí podobné konstatování jako císařská rada a řada investorů se nejspíš bude chtít vůči inflaci přece jen zajistit.

Týdeník popisuje některé inflační certifikáty, například pětiletý emitovaný HypoV ereinsbank, uvedený na trh v roce 2005., jehož podkladové aktivum tvoří harmonizovaný index spotřebitelských cen EU bez tabákových produktů (HCPI ex Tabak). Do růstu cen o deset procent sleduje tento cenný papír inflační barometr v poměru 1: 1, nad touto hranicí dokonce nabízí páku ve výši 1,25 %.

Tento výnos je ovšem dostupný až při splatnosti certifikátu, tedy v listopadu 2010. Data o vývoji inflace bývají přitom k dispozici s určitým zpožděním, takže v listopadu uvedeného roku bude vývoj kurzu fondu vycházet ze stavu z července.

Zertifikatejournal upozorňuje i na další certifikáty, například od ABN Amro nebo konkurenční ING. Dochází přitom k závěru, že čekat víc, než že si investice udrží ve vztahu k inflaci svou hodnotu, není reálné. Doporučuje proto cílené investice do komodit, nemovitostí nebo fundamentálně silných akciích, které jsou prý dlouhodobě lepší variantou. Jen ty peníze, které musí být uloženy absolutně bez rizika na stanovenou dobu, by měly jít do inflačních certifikátů, konstatuje rovněž týdeník.

Lze přesto vydělat?
Vždy ovšem budou investoři, kteří se budou snažit zajistit pomocí těchto i dalších instrumentů proti inflaci. Jednu ze zajímavých příležitostí jim nabízí třetí tranše tříletého inflačního certifikátu americké investiční banky Morgan Stanley. V prvních dvou letech by měl vyplatit dvojnásobek míry inflace v eurozóně (ta v květnu činila 3,7 %), ve třetím roce pak fixní kupon ve výši pěti procent.

Výhodou úpisu je nulový vstupní poplatek (ažio/spread), který nabízí společnost Best Buy Investments. Jak řekl Finmagu Jaroslav Brzoň z této společnosti, emisní hodnota certifikátu činí 100 eur. Korunový investor se může zajistit proti měnovému riziku u Saxo Bank, což ho stojí podle výše investice až 1 % ročně.

Zda je podobný výnos pro investora zajímavý, bude samozřejmě záviset na dalším vývoji inflace. Kdyby klesla na únosnou mez, dejme tomu dvě až tři procenta ročně, může mít pro investory své kouzlo. Samozřejmě pro ty konzervativnější. Ti agresivní ostatně uvažují jinak a podobné instrumenty si nejspíš nekoupí.

Best Buy Investments nabízí i další certifikáty, které mají chránit proti inflaci a v krátkých cyklech umožňují některé vydělat kolem šesti procent ročně. Pokud zůstane inflace nadále strašákem, zájem o strategie, jejichž cílem je ochrana původní hodnoty investice, určitě poroste. Zejména ze strany větších investorů, jejichž obavy ze ztráty hodnoty majetku budou logicky větší než u těch menších.

Jinou alternativou, kterou doporučuje jako ochranu před inflací, ale jako diverzifikaci portfolia, šéf investiční společnosti Reico Tomáš Trčka, představují nemovitostní fondy.Vychází z toho, že pokud roste inflace, stejnou měrou se zvyšuje nájemné, které dostávají ze svých investic tyto typy fondů.

I když si (nejen) investoři přejí, aby míra inflace znovu klesla na únosnou mez, není jisté, zda bude v tomto případě přání otcem myšlenky. Možnost eliminovat dopady inflace prostřednictvím investice do nemovitostního fondu proto rozhodně stojí za zamyšlení.

Všechno zlé je přitom, jak se říká, k něčemu dobré. Obavy z inflace a snaha maximálně omezit její dopad, může vést řadu investorů k přehodnocení jejich dosavadní strategie a využití investičních instrumentů, o nichž dosud neuvažovali.