Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Shortselling shortselling

| 2. 10. 2008

V týdnu, který následoval po krachu Lehman Brothers, se tzv. měnové autority na celém světě dohodly na zákazu nebo alespoň omezení tzv. shortselling neboli česky krátkého prodeje, tedy prodeje aktiv, která momentálně nevlastníte.

Shortselling shortselling

Zjednodušeně řečeno prodáte aktiva (např. akcie), která nevlastníte, máte je jen vypůjčené, a následně doufáte, že jejich cena v budoucnu poklesne a vy vyděláte. Protože český termín není vždy náležitě výstižný, budu jej na následujících řádcích volně zaměňovat s běžně užívaným anglickým.

Také většina médií si přisadila a začala investory, kteří měli velké množství tzv. krátkých pozic, malovat jako padouchy, co nesou odpovědnost za krachy bank. Došlo to tak daleko, že je dokonce John Mack, CEO Morgan Stanley, v interním emailu označil za hlavní důvod pádu ceny této banky.

Dovoluji si tvrdit, že shortselling manažer není padouch. A přisadím si konstatováním, že slepý a v panickém strachu unáhleně vydaný zákaz krátkých prodejů má důsledky, které mohou být velice nebezpečné.

Především rozlišujme dva typy krátkého prodeje – nekrytý a krytý. Při nekrytém  prodeji prodáváte akcie, které nemáte a ani nemáte v úmyslu je vlastnit. Jak je to proveditelné? Technická pravidla burzy většinou vyžadují, aby akcie byly doručeny do tří pracovních dnů (T+3).

Pokud akcie nedoručíte, neznamená to nutně, že obchod selže. Ve většině případů zůstane příkaz otevřen až do doručení, což může trvat dost dlouhou dobu. Odborný anglický termín pro tuto situaci zní „failure to deliver“ a může jít o běžný důsledek standardního obchodování, např. při kolapsu počítačového systému u klienta apod.
 
Samozřejmě, tato situace je ideální pro agresivní krátké prodeje. Prodáte něco, co nyní nemáte, a ve chvíli, kdy potřebujete pozici uzavřít, tak ji prostě uzavřete. Žádné problémy s půjčováním akcií, cenou za půjčování apod.

Navíc v případě malých firem je možné nekrytými krátkými obchody snadno „nafouknout“ počet obchodovaných akcií a tak srazit jejich cenu. Myslím si, že kvůli těmto nastíněným praktikám by měl být nekrytý shortselling rozhodně regulován zákonem.

Krytý shortselling probíhá za předpokladu, že si akcie půjčíte za poplatek, a samozřejmě je taky musíte vrátit. V praxi byly bohužel zakázány všechny krátké obchody, včetně krytých.

Zákaz se týkal především akcií bank a finančních institucí. Proč je pro banky špatné, když ceny jejich akcií klesají? Jak prosté! Klienti banky (ať už drobní střadatelé, nebo další banky) začínají ztrácet důvěru, jestliže je „jejich“ bankovní instituce každý den v novinách spojována se špatnými zprávami.

To může snadno vést k odlivu klientů a k následným problémům. Další potíž souvisí s tím, že pokud má instituce problém s likviditou a potřebuje získat nový kapitál, musí vydat podstatně vyšší počet akcií neb (jedna akcie má nižší hodnotu) a tak značně zředit majetek současných akcionářů.

Média obvinila shortselling obchodníky z šíření negativních zpráv za účelem vyvolání paniky a následného poklesu ceny akcií. Dosud však nikde nikomu nebyla prokázána vina. Pokud je tvrzení médií pravdivé, měli by být viníci pochopitelně potrestáni.

Ačkoli mně po pravdě řečeno přijde zvláštní, že šíření pozitivních fám o dobrém hospodaření trestné není (kromě případů malých neznámých firem, kde jde s akciemi snadno manipulovat). Jinak by totiž musela být okamžitě žalářována většina CEO a členů představenstev veřejně obchodovaných firem. O politicích a centrálních bankéřích ani nemluvě.

Kdyby bylo obvinění nepravdivé, není mi jasné, jak např. banka Morgan Stanley mohla být „sestřelena“ krátkými prodeji. Celkový počet krátce prodaných akcií (skutečně zapůjčených) byl totiž maximálně 2 % z celkového počtu akcií!

To je zcela banální číslo vzhledem k tomu, že průměrný denní objem obchodů je cca 4,5 % naprosto všech akcií. Nemluvě o tom, že ani zákaz krátkých prodejů nezabránil 10% pádu akcií za jediný den (24. září) a 30% poklesu ode dne, kdy zákaz vstoupil v platnost.

Většina regulátorů také rychle zjistila, že zákaz krátkých prodejů má (jaké to překvapení!) drastické vedlejší následky. Například brokeři a firmy obchodující s opcemi jako tvůrci trhu balancují běžně svá rizika krátkými prodeji.

Zákaz krátkého prodeje pro ně tedy při klesajících trzích znamená v podstatě destrukci firmy. Různé zajištěné fondy mohou rovněž spravovat rizika pomocí krátkých prodejů a jejich zákaz znamená odchod některých podílníků fondu, který bude navíc rozprostřen do dlouhého časového úseku.

Krátký prodej může dokonce fungovat jako spravování rizika pro pozici v kreditních derivátech. A také trochu limituje možnost bublin. Když rostla hypoteční a „dot com“ bublina, nikdo neuronil ani slzu za ztráty lidí prodávajících krátce. A nikoho nezajímalo, že nakonec měli pravdu.

Uvědomme si také, že kdo prodává krátce, má potenciálně neomezené ztráty – není limit na horní hodnotu akcie – a pouze omezené zisky – dolní hodnota akcie je 0. Zatímco u toho, kdo akcie koupí, je to přirozeně naopak.

Dovolím si ještě závěrečnou subjektivní poznámku: Pokud bych krátce prodal nějaké akcie a ty klesly ze 100 dolarů na 1 dolar, prodám je. Mohl bych sice potenciálně vydělat další dolar, ale risk, že přijdu o více než jeden dolar, je také nezanedbatelný.

Bylo by pro mě skutečně zajímavé vydělat další 1 %, nebo bych raději realizoval zisk a podíval se po další příležitosti? Toto je sice extrémní případ, ale myslím, že se dá aplikovat i na realističtější čísla. V daném případě by pokrývání kratkých obchodů mohlo vést ceny nahoru, anebo je alespoň stabilizovat.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Vlad Ender | 6. 10. 2008 13:28

Mimochodem, Fed tento tyden zrusi sva omezeni...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Pieter | 5. 10. 2008 21:24

ja sem naopak rad za tuto krizi, protoze za A) investori (i pouceni) se konecne dovedi co je to short selling (nebudete verit, ale spousta lidi v tom porad tape,nechape a nevi jaky je presne mechanismus) a za B) i pokrocileci analytici, investori a redaktori se konecne dovi, ze existuje i vec jako "naked" short selling. jeste pred pul rokem az rokem tady o tom snad nikdo nevedel kdyz sem se bavil s lidma s oboru. takze alespon osveta
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 2. 10. 2008 12:05

Osobně bych zákazy krátkých prodejů přirovnal situaci, kdy se vláda snaží zajistit výhru národního hokejového týmu tím, že zakáže sázkařům sázet na prohru... Koneckonců množství sázek na prohru by mohlo hráče demoralizovat tak, že by skutečně prohráli, tudíž by takový zákaz byl zcela na místě:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 2. 10. 2008 08:31

Moc pěkný článek, dám na svůj web link sem. Jinak zákaz shortů bank byl prodloužen o další dva týdny
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 2. 10. 2008 10:23
reakce na Jan Dvořák | 2. 10. 2008 08:31

Delka zakazu se lisi od burzy k burze, ja osobne vim o zakazu v US, UK, Nemecku, Italii a Australii.Zajimave je, ze na seznamu financnich instituci v US je napr. GM a GE.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 2. 10. 2008 11:39
reakce na Vlad Ender | 2. 10. 2008 10:23

GM a GE se nedivím.Obě firmy mají obrovské finanční divize
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!