Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Čekání na Godota

František Mašek
František Mašek
7. 10. 2008

Dlouho očekávané „ano“ plánu USA na záchranu finančního sektoru potvrzuje obavy skeptiků. Trhy zatím dál výrazně ztrácejí. Je řešením koordinovaná akce centrálních bank?

Čekání na Godota

Známý americký investor Warren Buffett před několika lety tvrdil, že nemá dost vhodných příležitostí k nákupům a s investicemi proto raději počká. Hektické dění na trzích v posledním roce mu přineslo řadu zajímavých tipů.

Jím ovládaná společnost Berkshire Hathaway letos například využila přebytek volných peněz ke koupi části akcií původně investiční banky Goldman Sachs a General Electric. Pokud to vláda povolí, chce se Buffett podílet až jedním procentem na jejím záchranném plánu pro finanční sektor, který má stát 700 mld. dolarů

Jak odpoví Evropa?

Ani Buffettova podpora plánu, který minulý týden po Senátu napodruhé schválila i Sněmovna reprezentantů, neodstranila obavy, co bude dál. Investoři čekají na podrobnější informace. Navíc se zdá, že se finanční potíže přelily z USA do Evropy. Pokud mělo pařížské setkání čtyř největších členů Evropské unie – Francie, Německa, Velké Británie a Itálie – přinést uklidnění, příliš se jim to nezdařilo.

Evropské akciové indexy v pondělí ztratily šest až devět procent, PX pražské burzy přišel o téměř 8,50 %. Obavy z vývoje globální ekonomiky poslaly dolů i ceny ropy a řady dalších komodit. Hektický vývoj na trzích neuklidnil ani začátek obchodování v USA. Hlavní americké akciové indexy momentálně ztrácejí pět až šest procent. Přispějí k uklidnění akciových trhů výsledky schůzky ministrů financí a hospodářství zemí eurozóny, která se má zabývat hlavně finanční krizí a jejími možnými dopady na Evropu?

Přílišný pesimismus, či realita?

Situace na trzích je tak pesimističtější než dřív, stačí se podívat na páteční obchody. „Akciové trhy byly zpočátku velmi optimistické a posilovaly, když ale americký Kongres schválil plán na záchranu finančního sektoru USA, šly dolů. Jde o typickou ukázku prodeje při dobrých zprávách ,“ řekl Finmagu Jaroslav Krabec, který řídí hedgeový fond Wood CEE, zaměřený na střední a východní Evropu.

Podle Krabce si trh vyložil prohlášení zástupců čtyř největších členů eurozóny v Paříži o nutnosti stabilizace finančního sektoru negativně. Pokud nepřijde zpráva o společné akci v rámci EU, eurozóny, respektive centrálních bank těchto i dalších zemí, situace se příliš neuklidní.

Zatím to ovšem na podobnou koordinovanou akci příliš nevypadá, byť poslední zasedání Evropské centrální banky naznačilo, že v případě úrokových sazeb může dojít k posunu (jejich snížení). Krabec se obává, že bez zmíněné koordinované akce zůstanou akcie silně volatilní, a to spíše směrem dolů. Podobně hodnotí současnou situaci portfoliomanažer Sporotrendu Jiří Lengál.

Záchranný plán je sice nezbytnou podmínkou pro udržení důvěry veřejnosti v americký finanční systém, nikoliv však všelék na veškeré neduhy americké (světové) ekonomiky. Trhy jsou nyní v zajetí obav ze stavu finančního sektoru, tržní paniky a nucených prodejů, takže lze jejich další vývoj jen těžko odhadnout.

Také on vidí možnost, jak řešit situaci v koordinovaném snížení úroků, a to v kombinaci s fiskálním stimulem, například ve formě daňových úlev. K obnovení důvěry ve fungování peněžních trhů, kterou považuje za klíčovou, by zřetelně přispěl pokles sazeb na mezibankovním trhu.

Kromě avizované pondělní schůzky ministrů financí a hospodářství států, které tvoří Evropskou měnovou unii, představuje příležitost k dohodě o koordinaci aktivit na podporu světové ekonomiky blížící se jednání skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa G7 a samozřejmě výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. To má začít příští týden.

Co v této obtížné době s penězi? Z krátkodobého pohledu, (řekněme do konce roku), by se měli investoři podle Krabcových slov zaměřit hlavně na ochranu kapitálu. Dlouhodobě, čímž míní spíše horizont více let než jednoho roku, mohou být akcie znovu zajímavé. Snažit se v současné době chytit dno akciového trhu je záležitostí pro velmi rizikově uvažující investory.

Kdo investoval do akcií krátkodobě – což je při jejich dlouhodobém investičním horizontu problematické – měl by zvážit, zda část z nich raději neprodat. Zajímavou alternativu představují podle Krabce tzv. ETF (Exchange Traded Fund), obdoba klasických podílových fondů, kopírujících vybraný index.

Část z nich je totiž konstruována na „short stranu“ a investorovi tedy umožňují vydělat i při poklesu trhů. Mohou být využity i pro zajištění portfolia. Zmíněné ETF kopírují situaci na některých západoevropských trzích, nikoliv však na českém.

Hodně neznámých

Lengál poukazuje na defenzivní tituly, za něž bývají považovány tituly z oboru telekomunikací, farmaceutického průmyslu a utility, což demonstrují v průběhu této krize. Osobně by raději investoval do akcií ze sektoru materiálů, chemie, ropy a plynu a financí, kde je řada titulů předprodaných. Jejich cena již odráží scénář těžké a vleklé recese, který se však podle Lengálova názoru nenaplní.

Většina odhadů analytiků klade „dno“ amerického nemovitostního trhu i počátek ekonomického oživení do druhé poloviny příštího roku. Akciové trhy přitom v minulosti dosahovaly dna o několik měsíců dříve než firemní zisky.

„Pokud se tedy tyto odhady / teorie naplní, nemusí již být obrat příliš vzdálen. Velkou neznámou ovšem zůstává budoucí chování finančního sektoru, tj. míra úvěrové kontrakce (deleveraging) a její dopad na reálnou ekonomiku. Stejně tak i chování velkých investorů – nucená likvidace pozic, založených na pákových obchodech, pokračující prodeje na uspokojení zpětných odkupů hedgeových fondů a další,“ uvedl rovněž Bengál.“

Šance pro dluhopisy?

Stávající vývoj nahrává dluhopisům, emitovaným vyspělými státy. V úvahu je třeba vzít možné snížení úrokových sazeb, které by příznivě ovlivnilo krátký konec výnosové křivky. Na její dlouhý konec má zase vliv pokles inflačních očekávání, uvedl rovněž Krabec.

V případě českého, polského a maďarského trhu není ovšem situace kvůli averzi řady investorů k riziku tak jednoznačná. Pokud budou středoevropské měny dál oslabovat, mohou se toho začít investoři obávat a zbavovat se dluhopisů v tomto regionu.
Lengál je k perspektivám dluhopisů zdrženlivější.

„Myslíme si, že „flight to quality“ vyhnal ceny státních dluhopisů poměrně vysoko a trh již do velké míry zapracoval do jejich cen snížení sazeb. Proto bychom byli v tomto směru spíše zdrženliví.“ Za zajímavou příležitost nicméně pokládá vybrané korporátní dluhopisy investičního stupně.

Na hektickém trhu, jako je ten současný, je jakákoliv rada obtížná. Akciové trhy ovšem často začaly růst v době největšího pesimismu, kdy to nikdo nečekal. Spoléhat na to ovšem bohužel nelze.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo