Jak investují stavební spořitelny

Stavební spořitelny má řada jejich klientů spojené s úvěrem na koupi či rekonstrukci bytu, jiní pak s relativně zajímavým a přitom poměrně jistým zhodnocením peněz, které může v průměru ročně činit šest až šest a půl procenta. Nebo s někdejšími diskusemi o zvyšování poplatků za správu účtu, jež byly – jak se posléze ukázalo – zcela zbytečné. Spořitelny si vůči klientům uhájily to své. Jaká jsou vlastně jejich aktiva a do čeho investují? I když nejde o tabu, na toto téma se dosud prakticky nehovořilo.

Na rozdíl od Asociace penzijních fondů nenajdeme na serveru Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) žádná souhrnná data. Jak nicméně řekl Finmagu tajemník AČSS Jiří Šedivý, zhruba 52 % aktiv stavebních spořitelen připadá na úvěry poskytnuté klientům. Zákon jim striktně vymezuje, do čeho mohou investovat.

Patří proto ke konzervativním investorům, kteří preferují korunové státní dluhopisy a pokladniční poukázky. Ty mohou podle slov Šedivého tvořit kolem 30 % „portfolia“ stavebních spořitelen. Nakupují i hypotéční zástavní listy, a to i od subjektů z vlastní finanční skupiny.

Zákon stavebním spořitelnám neumožňuje investovat do podílových fondů. Některé z nich, například Českomoravská stavební spořitelna, nabízejí přitom na druhé straně klientům investici do podílových fondů, vytvořených speciálně k tomuto účelu.

Na dotazy, z čeho se tedy skládají aktiva stavebních spořitelen, respektive jak investují, odpověděly Finmagu čtyři ze stávajících šesti stavebních spořitelen. Dlužno ovšem dodat, že Raiffeisen SS fúzuje s Hypo SS. Neodpověděla tedy pouze Modrá pyramida stavební spořitelna.

Objem aktiv Českomoravské stavební spořitelny dosáhl podle ředitele pro marketing a komunikaci Rostislava Trávníčka k 30. červnu letošního roku 150,56 mld. Kč. Dvě procenta připadají na pokladní hodnoty a vklady u centrální banky, dalších osm procent na pohledávky za bankami. Podíl pohledávek za klienty (úvěry) činí 59 %.
Dalších 30 % aktiv tvoří cenné papíry, z toho 21 procent dluhopisy a devět procent hypotéční zástavní listy. „Liška“ neměla v této době žádné pokladniční poukázky. Zbývající procento aktiv připadá na hmotný a nehmotný majetek.

U Stavební spořitelny České spořitelny, jejíž aktiva dosáhla koncem června hodnoty téměř 93 mld. Kč, představuje podíl úvěrů 40,80 %. Dalších 9,40 % připadá na termínované vklady u bank. Finanční investice do splatnosti činí podle Zdenky Blechové z oddělení firemní komunikace SS ČS 30,60 %. Jak upřesnila, jde o státní dluhopisy a hypotéční zástavní listy. Dalších 16,90 % má spořitelna v tzv. realizovatelných finančních aktivech, což jsou státní pokladniční poukázky a hypoteční zástavní listy. Zbylých 3,30 procenta připadá na ostatní aktiva.

V případě Wuestenrotu stavební spořitelny tvořily podle Heleny Duškové z oddělení marketingu úvěry a půjčky klientů asi 59 % aktiv, dalších 19 % pak připadalo na státní pokladniční a jiné poukázky a ostatní cenné papíry. Podíl pohledávek za bankami, což jsou termínované vklady a podobné instrumenty, přesáhl devět procent, podíl cenných papírů držených do splatnosti (hypotéční zástavní listy aj.) činí přes 12 procent.

Celkový podíl úvěrů v bilanci Raiffeisen stavební spořitelny, která se slučuje s Hypo stavební spořitelnou, činí asi 30 %. Cenné papíry tvoří 63 % bilance obou bank. Samotná Raiffeisen SS má podle ředitele odboru řízení aktiv a pasiv Petra Zaremby v úvěrech kolem 45 %, koupí Hypo SS, v níž převažovaly cenné papíry, ale tento poměr klesl.

U stavebních spořitelen je kladen velký důraz na kreditní bezpečnost investovaných instrumentů, proto mezi nimi převažují státní dluhopisy, státem garantované dluhopisy, případně tzv. supranacionální dluhopisy, emitované např. Evropskou investiční bankou, což uvedl rovněž Zaremba s tím, že podíl těchto emisí tvoří zhruba 92 % všech investic. Zbytek jsou hypotéční zástavní listy většinou domácích emitentů. Jde vesměs o korunové investice, protože stávající legislativa neumožňuje investovat v cizích měnách.

Stavební spořitelny tedy investují konzervativně. Z porovnání jejich aktiv k polovině letošního roku vyplývá, že mezi nimi existují nemalé rozdíly. Zatímco u ČMSS a Wuestenrotu se objem úvěrů a půjček poskytnutých klientům blíží 59 %, u zbývajících tří (po fúzi Raiffeisen SS a Hypo SS dvou) je aktuálně výrazně nižší ve prospěch investic. V ČR má přitom stavební spoření prakticky každý. Klienti těchto spořitelen by jistě uvítali, kdyby bylo možné tyto informace získat ve srovnatelné tabulce přímo na serveru jejich Asociace, jako je tomu v případě Asociace penzijních fondů.

Foto: Jan Majer