Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přijde nový Bretton Wood?

František Mašek
František Mašek
15. 10. 2008

Finanční krize přinesla rozsáhlou pomoc bankám a volání po rozsáhlých změnách ve finančním sektoru po vzoru někdejšího Bretton Woodu. Volná směnitelnost zlata za dolar nás ale asi nečeká.

Přijde nový Bretton Wood?

Problémy v globálním finančním sektoru, které se přelévají do světové ekonomiky, přiměly řadu vlád i dalších institucí k otevření stavidel. Po americké vládě, která oznámila, že koupí podíly v největších amerických finančních institucích za 250 mld. dolarů, aby zabránila jejich kolapsu, oznámily Evropská centrální banka, Bank of England a Švýcarská národní banka, že půjčí finančním institucím 254 mld. dolarů.

Summit EU má dnes rozhodnout o uvolnění až 2,2 bilionu dolarů na pomoc evropským bankám a zamrzlým peněžním trhům. Pomoc chystají i další státy a instituce. Finanční krize ale logicky přináší i volání po změnách v dosavadní struktuře finančních trhů a zejména v jejich regulaci. Britský premiér Gordon Brown, jehož záměr vyřešit finanční krizi vstupem do nejohroženějších bank postupně kopírují ostatní, včetně USA, patří k těm, kteří nejhlasitěji požadují reformu finančních trhů.

Jak uvedla agentura ČTK v souvislosti s jednáním čelných představitelů EU o finanční krizi, požaduje mj. reformu Mezinárodního měnového fondu. Jeho slova o potřebě obnovit brettonwoodská pravidla, která svět přijal v roce 1944, nejsou zcela nová. V podobném duchu se ostatně vyjádřují i další celebrity, například šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Brown si podle ČTK od reformy Mezinárodního měnového fondu slibuje více informací o trzích, které by umožnily předejít celosvětovým krizím. Trichet zase podle agentury Bloomberg zdůraznil, že finanční trhy potřebují disciplínu: makroekonomickou, měnovou a tržní.

Návrat k dolaru asi nehrozí

V Bretton Woodu se jednotlivé státy kromě vzniku Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí mj. dohodly na zafixování směnných kurzů svých měn a na vytvoření tzv. zlatého standardu. Dolar se stal oficiální rezervní měnou, od níž byly odvozeny všechny ostatní světové měny. Bylo také stanoveno, že troyská unce zlata stojí 35 dolarů.

Americká vláda ovšem pod tíhou výdajů od tohoto pravidla v 70. letech ustoupila. Vznikly tak pohyblivé kurzy jednotlivých měn, centrální banky již tak důsledně nedohlížely na růst množství oběživa.

Nejen politici, ale i experti se v souvislosti s vážnou globální finanční krizí shodují v tom, že je třeba změnit pravidla ve finančním sektoru (zmínka o novém Bretton Woodu se ostatně objevila i v diskusi na stránkách Finmagu). Volná směnitelnost dolaru za zlato nebo obnovení role americké měny jako rezervní nejsou příliš pravděpodobné, zpřísnění regulace finančních trhů však ano.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země předsedá Evropské unii, chce v rámci Unie prosadit mezinárodní konferenci, která by se zabývala příští měsíc touto problematikou.

Jak uvedl Bloomberg s odvoláním na šéfa Evropské komise José Manuela Barossa, jednalo by se změnách dohledu nad jednotlivými trhy, bankami, hypotéčními firmami, hedgeovými fondy, ale i fondy privátního kapitálu.

Zatím není možné konkrétně říci, co by tyto změny obsahovaly. O přísnějším dozoru nad hedgeovými fondy a fondy privátního kapitálu se ostatně hovořilo již před krizí. Jisté je jedno: řada investorů, která s ohledem na divoký vývoj na trzích zvažuje, jak dál postupovat, bude muset vzít tyto připravované změny v úvahu.

Foto: Profimedia

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo