Čeká nás překvapení?

Akciové trhy budou dál klesat. Do doby, než si investoři uvědomí, že jsou přece jen příliš nízko. Těmito slovy zhodnotil před časem, v době výrazných poklesů akcií, další vývoj akciových trhů analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Vývoj v poslední době jako by – letos již poněkolikáté – přinesl náznaky, že se trhy možná odrážejí ode dna.

Po prudkém růstu, jímž trhy uvítaly zvolení Baracka Obamy a s ním spojované naděje na změnu, přišly další výrazné poklesy. Páteční vývoj amerických akciových indexů ovšem řadu investorů nejspíš překvapil, ignorovaly totiž nepříznivé makroekonomické zprávy o poklesu tržeb a vyšší nezaměstnanosti v USA, než se očekávalo, a připsaly si téměř tři procenta. Na hlavu tak porazily teorii, podle níž někteří investoři v závěru týdne z obav před možnými nepříjemnými víkendovými zprávami raději uzavírají pozice a akcie proto často koncem týdne ztrácejí.

Podobné zprávy se pak skutečně objevily – zkrachovaly další dvě americké banky, a to Franklin Bank a Security Pacific Bank. Akciové trhy přesto v pondělí posilovaly, což zpočátku platilo také o těch amerických. Nakonec ale skončily v červených číslech. Akcie tak znovu ztrácejí a dokazují, že cesta vzhůru nebude snadná.

Nejistota nahrává vybírání zisků

Pokračující nejistota zatím dál nahrává vybírání krátkodobých zisků. Řada dlouhodobých investorů může při často používané argumentaci, že akcie mohou být ještě levnější, s nákupy vyčkávat.

Protichůdné faktory, které tradičně působí na akciové trhy, zůstávají daleko nepřehlednější než v klidnějších dobách. Akciím samozřejmě pomáhá všeobecné snižování základních úrokových sazeb, stejně jaké uklidnění situace, k němuž přispívají různé podpůrné programy – s prozatím posledním z nich, v hodnotě 586 mld. dolarů, přišla Čína.

Euforie spojovaná s vítězstvím Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách rychle vyprchala a nahradily ji realističtější komentáře řešící, jaké jsou jeho reálné možnosti v nepříliš záviděníhodné situaci a zda nejsou Obamovy cíle (z hlediska očekávaných výdajů i předpokládaných výsledků) příliš ambiciózní. Způsob, jak se snaží budoucí prezident tyto problémy řešit, zajímavé osobnosti, kterým nabídl vládní posty, stejně jako třeba deklarovaná podpora automobilovému průmyslu, mohou nicméně investory pozitivně naladit.

Proti růstu akcií naopak hovoří především přetrvávající strach z recese v USA, otázka, jak může být hluboká, a krachy dalších bank, které vyvolávají diskuse na téma další špatná aktiva v bilancích finančních institucí. Důležitá je i otázka, nakolik je současný růst akcií spojen s pomocí ze strany centrálních bank a vlád. Ve hře je totiž i snižování zisků řady firem a v souvislosti s tím často i jejich horší vyhlídky na další období.

Pomohou správci aktiv?

Z historického nebo i psychologického hlediska je třeba vzít v potaz, že koncem roku, listopadem počínaje, začíná období, kdy se akciím zpravidla daří. V nemalé míře i kvůli tomu, že manažeři fondů a správci aktiv budou investorům vykazovat roční výsledky. Ti asi těžko přijmou argumentaci typu: letošní výnosy nejsou nijak horentní, podívejte se ale, jaká je situace na trzích. Zejména v době, kdy je řada akcií velmi levná a láká proto k nákupům.

Agentura Bloomberg si v jednom ze svých komentářů všímá dřívějších odhadů analytiků. Pokud by se měly splnit, musely by americké akciové trhy do konce roku posílit o 20 %, což agentura nepokládá za příliš reálné. Podle investičního šéfa kalifornské City National Bank Richarda Weisse je velmi obtížné předpokládat, že do konce roku dojde na trzích k nějakému obratu. Akciový trh podle něj potřebuje vidět dno ekonomického cyklu (recese), a to není na dohled.

Míra, s níž analytici snižují své původní odhady, ovšem naznačuje, že se pokles akciových trhů blíží ke svému dnu, konstatuje Bloomberg s odvoláním na některé investory, například bývalého analytika banky Morgan Stanley Bartona Biggse. Přání samozřejmě zůstává otcem myšlenky. Navzdory silnému propadu akcií nemusíme věřit ani v časté oživení trhů touto dobou. Na druhé straně ovšem akcie investory nezřídka překvapily. I příjemně.

Krátkodobí investoři se budou nepochybně dál snažit realizovat své zisky. Řada dlouhodobých investorů, včetně těchto renomovaných (Mobius aj.), naznačila, že selektivně nakupuje. Delší horizont přitom nabízí zajímavou příležitost i pro konzervativnější investory, kteří si netroufnou jít do akcií přímo. Nízké ceny akcií totiž nahrávají i částí (agresivnější) investorské veřejnosti zatracovaným zajištěným fondům, případně podobně koncipovaným investičním certifikátům.

Stačí přitom prostá selská úvaha. Nikde není řečeno, že nemohou být ceny akcií, od nichž tyto instrumenty odvozují výnos, ještě levnější. Jde ovšem o to, že za čtyři až pět let, kdy vyprší splatnost řady zajištěných fondů, by již mohla být situace na akciových trzích daleko příznivější než v současnosti. Pokud je tedy zhodnocení těchto fondů, nebo certifikátů, odvozeno od aktuálních cen akcií či akciových indexů, mohou konzervativním či konzervativnějším investorům přinést zajímavé zhodnocení.

Konzervativní investor, který je ochoten investovat peníze na čtyři až pět let, tedy nemusí složitě hledat různé alternativní investice. Na druhé straně by ale neměl ani podléhat iluzi, že si stačí vybrat jakýkoliv zajištěný fond a v současné hektické době automaticky hodně vydělá. V případě certifikátů je pak třeba věnovat zvýšenou pozornost kreditnímu riziku. K tomuto tématu se ale vrátíme někdy příště.

Foto: Profimedia.cz