Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Klienti krizi zvládli

„Instituce, které nezkrachují jen díky pomoci ze strany státu, ukáží svým klientům, že nejsou připraveny odolávat stresům a krizím na finančních trzích a že v případě nepříznivého vývoje čelí zásadním problémům,“ soudí Kamila Horáčková, investiční ředitelka skupina AXA pro ČR a SR.

Jak se během finanční krize chovali a chovají čeští klienti podílových fondů? 
Z informací poskytovaných Asociací pro kapitálový trh o vývoji aktiv v podílových fondech vyplývá, že čeští investoři se v průběhu krize chovají poměrně racionálně. Nic nenaznačuje, že by docházelo k hromadnému až panickému výběru prostředků z podílových fondů.

Nicméně o panice se mluvilo v médiích a finanční poradci potvrdí, že reakce jejich klientů byli mnohdy opravdu panické...
Z vývoje aktiv v podílových fondech ovšem nelze usuzovat, že se jednalo o paniku. Během 3. čtvrtletí 2008 poklesl majetek investovaný do podílových fondů o 1,9 %. Když si uvědomíme, že světové akciové trhy se v tomto čtvrtletí propadly téměř o 16 % a že majetek investovaný v akciových fondech poklesl o 16 % a ve smíšených fondech o 7%, lze celkový pokles majetku v podílových fondech ve 3. čtvrtletí zdůvodnit negativním vývojem akciových trhů, nikoliv výběrem prostředků ze strany investorů. Za nerovnoměrným vývojem českých a zahraničních fondů ve 3. čtvrtletí tohoto roku pravděpodobně stojí oslabení české koruny jak vůči dolaru o 13 %, tak vůči euru o 2,5 %. V případě oslabování domácí měny hodnota majetku v zahraničních fondech denominovaných v cizí měně roste z důvodu změny kurzu.

Jakou radu byste dala investorovi, který je pod vlivem krizové situace ochoten opustit stanovenou strategii a zrealizovat ztrátu?
Nepodléhat panice je jedním ze základních předpokladů k dosažení stanovených investičních cílů a naplnění investiční strategie každého investora. Právě v období, kdy hodnoty cenných papírů na kapitálovém trhu klesají, je důležité držet předem stanovenou investiční strategii a především pokračovat v pravidelném spoření. V těchto těžkých obdobích, které vytvářejí psychický tlak na investory k unáhlenému prodeji svých investic, vznikají příležitosti k nákupu za velmi atraktivní ceny a z dlouhodobého hlediska k dosažení atraktivních investičních výnosů.   

Vklady v bankách nyní garantuje stát v mnohem větší míře než dříve. Může to ovlivnit podílové fondy, penzijní fondy, pojišťovny nebo třeba burzu?
Samozřejmě se jedná o zvýhodnění bankovních vkladů oproti ostatním formám spoření. Je však nutné si uvědomit, že spoření výhradně formou bankovních vkladů neochrání investory před inflací, není vhodné pro dlouhodobé spoření a už vůbec ne pro spoření na důchod. Pravidelné a dlouhodobé spoření v produktivním věku formou diverzifikovaného portfolia investičních produktů, tj. portfolia složeného z podílových fondů, penzijního spoření a životního pojištění, je osvědčený způsob, jak se zajistit na stáří a dlouhodobě své úspory ochránit proti inflaci. 

Lidé dnes mají doma v hotovosti nebo na bankovních účtech větší část úspor než před pár měsíci. Jak může takový stav ovlivnit ekonomiku?
Obecně platí, že stažení peněz z oběhu brzdí ekonomiku a naopak. Pokud by nastal stav, že lidé hromadně vyberou peníze z bank a ostatních finančních institucí a schovají je doma či v bezpečnostních schránkách, dojde ke zpomalení ekonomiky a snížení inflace. Naopak v případě, že lidé aktivně investují a utrácejí, podporují růst ekonomiky a zároveň může dojít k tlaku na inflaci. Nicméně pokud se bavíme o zvýšení hotovosti v domácnostech v řádu několika milard korun, nemusíme mít obavy z výrazného ovlivnění ekonomiky.   

Lidé se během krize v mnohem větší míře dozvídali o světě financí. Jak z téhle mediální bouře vyjdou zahraniční společnosti ve srovnání s tradičními domácími finančními domy? 

V současnosti už se velmi zřídka setkáme s tradičním domácím finančním domem. Většina původně českých finančních institucí je dnes součástí mezinárodní finanční skupiny, ať už regionálního či celosvětového formátu. Probíhající finanční krize prověří, které finanční instituce jsou dostatečně vybaveny kapitálem a mají kvalitní systém řízení rizik. Jen takové instituce přežijí finanční krizi bez státní pomoci a vyjdou z této krize jako vítězové, kterým budou investoři dlouhodobě svěřovat svůj majetek.

O čem vypovídá fakt, že některé instituce přežijí jen díky státní pomoci?
Instituce, které nezkrachují jen díky pomoci ze strany státu, ukáží svým klientům, že nejsou připraveny odolávat stresům a krizím na finančních trzích a že v případě nepříznivého vývoje čelí zásadním problémům. Otázkou také je, jak dlouho a komu budou vlády ochotny pomáhat. Je potřeba si uvědomit, že kdyby se jednalo o menší firmu či podnikatele, kterým žádný stát nepomůže, došlo by k bankrotu.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK