Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vyplatí se investice „do vody“?

Pavel Kohout
Pavel Kohout
26. 7. 2007

Kolem 1,1 miliardy lidí na světě nemá přístup ke kvalitní pitné vodě. Vyskytují se úvahy, že další velký válečný konflikt by mohl vypuknout nikoli kvůli ropě, ale kvůli vodě. Objevují se argumenty, že zatímco lidstva neustále přibývá, vodních zdrojů ubývá kvůli vyčerpání a znečištění. Růst poptávky znamená růst cen, což je silný investiční argument ve prospěch vodárenského průmyslu. Alespoň na papíře.

Vyplatí se investice „do vody“?
Ve skutečnosti je příběh o vodě jakožto investici mnohem zajímavější. Při podrobnějším zkoumání totiž zjistíme, že obvykle uváděná fakta a argumenty jsou pravdivé jen zčásti. V první řadě není pravda, že vody je nedostatek. Lidstvo jako celek spotřebuje jen asi osm procent zdrojů sladké vody, která je k dispozici, uvádí švédský ekonom Fredrik Segerfeldt. Kromě toho náklady na odsolení mořské vody rapidně klesají a klesat nadále budou.

Problém není v nedostatku sladké vody, nýbrž v její špatné distribuci a neekonomickém využití. Zhruba 70 procent světové spotřeby sladké vody připadá na zavlažování. Zemědělci v chudých zemích ovšem pracují velmi neefektivně, protože nemají finanční prostředky nebo znalosti pro lepší využití vodních zdrojů. Nicméně i relativně malé zlepšení hospodárnosti by výrazně zmírnilo nedostatek pitné vody v mnoha kritických oblastech. Pouhé desetiprocentní zlepšení efektivity hospodaření s vodou v zemědělství by zdvojnásobilo světovou nabídku pitné vody, uvádí Segerfeldt.

Argumenty ve prospěch investic do vodního průmyslu jsou dvojí. Za prvé, existují šance na privatizaci vodních zdrojů, z nichž je v globálním měřítku 97 procent pod kontrolou vlád. Státní vlastnictví sice udržuje nízké poplatky za vodu, avšak za cenu jejího nedostatku. V indickém městě Cherrapunji, které je nejvlhčím místem planety s průměrnými ročními srážkami 11 430 milimetrů ročně, je nedostatek pitné vody. Důvodem je státní regulace cen.

Existuje tedy značný prostor pro investice do vodárenských společností, jakmile vlády v zemích s nedostatkem pitné vody dostanou rozum. Prozatím se však musíme spokojit s těmi, do nichž lze investovat na burzách. Velkým přívržencem tohoto odvětví byl legendární portfolio manažer Peter Lynch, který se s nadšením účastnil privatizací britských vodárenských společností v 80. letech.

Druhým důvodem pro investice do daného odvětví je fakt, že existující vodárenské společnosti – ať už státní či soukromé – musejí investovat do technického vybavení. Výrobci vrtných zařízení, potrubí, čističek, filtračních zařízení, zavlažovacích systémů, měřících přístrojů a ostatního technického vybavení patří mezi perspektivní obory.

Existuje akciový index Palisades Water Index, jehož kapitalizace se z větší části skládá z těchto společností. Výkonnost tohoto indexu během pěti let konče prvním čtvrtletím 2007 činila 15,82 % ročně v dolarovém vyjádření; výkonnost tržního indexu S&P 500 během stejného období byla jen 6,27 % ročně. Přitom riziko tohoto odvětví bylo zhruba stejné jako riziko tržního indexu.

Minulá výkonnost sice není zárukou budoucích výnosů. Pro vodu ovšem platí, že její spotřeba poroste rychleji než světový hospodářský růst. Znamená to, že i tržby vodárenských společností porostou rychleji než průměr trhu.

Psáno pro týdeník Reflex
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo