Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Šéf NN pojišťovny: Váš život nemá cenu tři sta tisíc

| 26. 11. 2016

„Když si u nás člověk sedne do auta, chce mít jistotu, že má pojištěné plechy. Jestli je sám pojištěný, to často vůbec neřeší,“ říká generální ředitel NN pojišťovny a penzijní společnosti Jiří Čapek.

Šéf NN pojišťovny: Váš život nemá cenu tři sta tisíc

Po dlouhých sedmnácti letech v bankách přešel v roce 2014 do pojišťovnictví. Nejdřív do čela slovenské části pojišťovny NN (tehdy ING Pojišťovny), o rok později přibral i Českou republiku. „V obou dvou případech je to práce ve službách, takže vycházet vstříc klientům a budovat s nimi vztah je alfou a omegou vašeho úspěchu. Když jsem působil v bankovnictví, vždycky jsem si říkal, že banky mají z hlediska finančního sektoru dlouhodobější pohled na věc. U pojišťoven je to ale ještě úplně něco jiného, ty musí skutečně přemýšlet v horizontu desítek let,“ říká Jiří Čapek. I to je prý jeden z důvodů, proč jsou pojišťovny v dobách hospodářských krizí stabilnější než jiné finanční instituce.

Letos v červnu jste v projektu Cena života prezentovali výsledky rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který zjišťoval, na čem lidem v životě nejvíc záleží. Co vás na výsledcích překvapilo?

Spousta respondentů neuměla říct, co je pro ně v životě nejdůležitější. A dost mě překvapilo i to, že skoro čtvrtina z nich nedokázala odpovědět, na jakou částku si cení svého života. Většina lidí ale uvedla, že má jejich život hodnotu aspoň deset milionů korun. Paradoxní je, že když se podíváme, na jakou částku si v rámci životního pojištění průměrný klient život pojistí, jde o tři sta tisíc korun. To je obrovský nepoměr.

I když jsme finanční instituce, nechtěli jsme se na život dívat jenom přes peníze. Při prezentování výsledků průzkumu jsme proto uspořádali diskuzi osobností z nejrůznějších oblastí. Bylo strašně zajímavé poslouchat, jak rozdílné můžou být pohledy na život.

Můžete být konkrétnější?

Hodně účastníků diskuze jsem překvapil, že čistě podle statistik životního pojištění je cena života jen tři sta tisíc korun. Evangelický kněz Zvonimír Šorm mluvil o tom, že se život nedá za žádných okolností ocenit penězi. Pak se ale do diskuze přidal ekonom David Marek, který začal počítat současnou hodnotu peněžního toku, který získáte během svého života, navíc diskontovaného úrokovou sazbou. A přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jolana Těšinová dodala, že pro účely odškodnění pozůstalým při soudním procesu je také potřeba hodnotu života nějak vyčíslit. To bylo zase zcela nepochopitelné pro horolezce Marka Holečka, kterému při jednom z výstupů v Himálaji umřel parťák. Pro něj hodnota života spočívá prostě v tom, že žije. Primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil ale podotýkal, že nejde jen o to, jestli život máme, ale také jak je kvalitní. Z tohoto pohledu je klíčové, jak nám dnešní medicína pomáhá, abychom mohli vést kvalitní život. A takhle jsme si povídali skoro dvě hodiny.

Očima expertů

Naše anketa

Když už se do pojišťovny vypravíme, zajímá nás spíš pojištění majetku než pojištění života nebo zdraví. A když ne, pojišťujeme se zase jen proti krátkodobým výpadkům příjmů, ale pojištění invalidity nebo smrti příliš neřešíme... Nebo ne? Ptáme se chytřejších:

Vážíme si života? Pojišťovny tvrdí, že ne

Stále ale stojíte za tím, že při pojišťování Češi hodnotu svého života podceňují…

Ano. U nás se lidé pojišťují zhruba na 1,5násobek svého ročního příjmu. Správně by to ale měl být alespoň troj- až pětinásobek. Po materiální stránce si Češi svého života pořád ještě tolik neváží. Ono se zdá, že tři sta tisíc korun je hodně peněz, ale vezměte si, kdyby rodina přišla o svého živitele – na jak dlouho jí vydrží tři sta tisíc? Je to strašně malá částka.

Paradoxní je, že když si u nás člověk sedne do auta, chce mít jistotu, že má pojištěné plechy. Jestli je sám pojištěný, to často vůbec neřeší.

Čím to?

Přijde mi, a možná to máme i v národní povaze, že si vůbec nepřipouštíme, že by se nám mohlo něco stát. To už si spíš v takové situaci představíme souseda, ale možnost něčeho nepříjemného u nás samotných zkrátka vytlačujeme z hlavy. A spolu s tím i případné varianty zabezpečení, kdyby k tomu skutečně došlo.

Druhý důvod je, že jsou Češi hodně konzervativní. V přístupu k financím to platí dvojnásob. Modernější produkty, jako je třeba životní pojištění, které může kombinovat investiční a pojistnou složku, ještě nemáme dostatečně zažité. Životní pojistka navíc není úplně jednoduchý produkt, takže je celkem složité klientům vysvětlit, jak funguje a v čem je užitečná. Lidé si proto radši posílají peníze na spořicí účty a termínované vklady nebo si pojišťují majetek. Ale časem se to bude měnit. Podívejte se, jak dnes kvůli nízkým úrokovým sazbám na trhu roste poptávka po podílových fondech. U životního pojištění je tady také obrovský potenciál.

Kde berete ten optimismus?

I když se našemu hospodářství daří, stále ještě nepatříme mezi vysokopříjmové ekonomiky. Ale situace je tu stabilní a lidé začínají bohatnout. A čím víc peněz mají, tím víc investují do finančních produktů. A také začínají přemýšlet, že by mohli něco ztratit. Česko není unikátní trh, kde by finanční produkty jako podílové fondy, penzijní připojištění nebo životní pojištění šly vlastní cestou. Konvergence se západní Evropou je v tomhle ohledu jednoznačná.

Například u investičního životního pojištění se ale přece u nás poměr investiční a pojistné složky dost liší oproti zvyklostem ze západní Evropy. To samé platí pro porovnání, kolik peněz míří do životního a neživotního pojištění…

Samozřejmě tu nedojde ke změně v nastavení produktů mávnutím kouzelného proutku. Nějakou dobu to potrvá. Když se ale podíváme na aktuální trendy na trhu, už je jasně patrný posun. Stále víc peněz míří do pojistné složky než do investic. Přitom ještě v roce 2008 to bylo naopak. A lidé se snaží při pojištění zaměřovat na vážná rizika a onemocnění. Chtějí se zajistit pro případ, že by měli závažné problémy. To je z hlediska pojištění návrat ke kořenům. Hodně lidí má ale pořád největší strach z úrazu, který přitom statisticky představuje menší riziko.

Muselo to ven

Bolavé investiční pojištění

S Jiřím Šindelářem, šéfem Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, se potkáváme nedlouho po tom, co veřejnost objevila film Rada nad zlato, který natvrdo ukazuje neférové praktiky skupiny poradců jedné z největších poradenských firem a neochotu firmy kritiku přijmout:

Kauza OVB poškodí všechny poradce

Zůstaňme ještě u investičního životního pojištění, které má v Česku hodně pošramocenou pověst. Pojišťovna Allianz dokonce nedávno oznámila, že s tímto produktem u nás končí. A podobný záměr prý mají i některé další pojišťovny. Může to časem znamenat úplný konec tohoto produktu?

Investiční životní pojištění má na trhu místo. Pokud je produkt dobře nastavený, kombinuje zajištění proti rizikům i možnost zhodnocování peněz. Navíc je podporovaný státem a můžete díky němu dosáhnout na daňové výhody. Když někteří konkurenti mluví o tom, že najednou chtějí s investičním životním pojištěním skončit, je to zavádějící, protože u tohoto produktu už delší dobu utlumovali investiční složku a stejně jako celý trh se soustředili na pojištění rizik. Rozhodně je ale naivní představa, že se pojišťovna zaměří na jediný produkt, který bude naplňovat potřeby všech klientů. Je proto nutné nabízet celou sadu produktů a vědět, pro koho je který z nich výhodný.

Zmínil jste, že stát podporuje investiční životní pojištění. Nemůže nastat podobná situace, jako když před lety chtěl Miroslav Kalousek jako ministr financí přistřihnout křídla státem podporovanému stavebnímu spoření?

Nedokážu mluvit za stát. Je samozřejmě na vládě, jak bude hospodařit a jakou politiku zvolí. Nicméně jsem přesvědčený, že jedna z rolí státu by měla být i to, že bude motivovat občany k odkládání peněz stranou. Přece je i v zájmu státu, aby byli lidé soběstační, měli finanční rezervy a nemuseli si chodit pro dávky a podpory.

Je dnes těžké zlepšovat renomé investičního životního pojištění?

Špatná pověst byla způsobena excesy jednotlivých poradců. Docházelo k nim sice jen čas od času, ale o to víc byly medializované. O situacích, kdy životní pojištění člověku a jeho blízkým pomohlo, se už ale nepíše, to pro média není tak zajímavé. Přitom právě takových případů je drtivá většina. Naším úkolem je mít co nejkvalitnější síť interních poradců a samozřejmě také nastavit co nejtransparentnější produktové podmínky. To je pro nás zcela zásadní.

Jiří Čapek

Jiří Čapek

Začínal ve společnosti McKinsey & Company jako konzultant se specializací na bankovnictví, telekomunikace a energetický průmysl. Po čtyřech letech se přesunul na manažerské pozice v bankovním sektoru, nejprve v Komerční bance, následně na Slovensku ve VÚB bance. Později vedl obchodní síť a distribuční kanály v Raiffeisen Group a zastával roli výkonného ředitele retailového obchodu v české Raiffeisenbank. Od roku 2014 působí v pojišťovně NN. Nejprve jako šéf slovenské pobočky, od září 2015 jako generální ředitel celé NN pojišťovny a penzijní společnosti pro Česko i Slovensko.

Jiří Čapek získal titul Master of Business Administration v Rochester Institute of Technology v USA. Je ženatý a má dvě dcery.

O větší transparentnost trhu životního pojištění se – alespoň podle slov poslanců – snaží i novela zákona o pojišťovnictví, která začne brzy platit. Kolem zákona bylo přitom hodně rušno, na první pokus dokonce neprošel Sněmovnou. Jak se díváte na jeho konečnou podobu?

Pro naši firmu i celé odvětví je důležitá stabilita. Dlouhé dohady a tahanice o finální podobu legislativní úpravy nebyly rozhodně pro nikoho prospěšné. Můj americký kolega, který u nás řídí IT a provoz, nedávno říkal, že v životě nebyl v prostředí, které prochází tak rychlými změnami z hlediska trhu a regulace. A to k nám přišel ani ne před rokem z naší japonské pobočky.

Každopádně jsem rád, že zákon je už konečně schválený a prvního prosince začne platit. Zároveň jsem rád, že tato regulace bere ohled především na klienty. Pokud totiž klient životní pojistku vypoví dřív, dostane zpět mnohem vyšší odkupné než v minulosti. Výplata provizí se navíc musí rozložit do pěti let, což by mělo znepříjemnit život nepoctivým poradcům.

Opravdu to ale pomůže zabránit problému s předčasným vypovídáním smluv, ke kterému klienty nabádali někteří poradci kvůli další provizi? Neposune se jen doba výpovědi ze dvou na pět let? 

Já osobně vítám jakýkoli posun správným směrem. Je to samozřejmě jen dílčí krok, takže nás čeká ještě hodně práce, aby byl trh transparentnější než teď. Věřím, že nám pomůže i evropská legislativa, která celý proces z hlediska poplatkových struktur může ještě urychlit. Teď bych ale především ocenil, kdyby nám dali zákonodárci klid na práci a nějakou dobu pravidla na trhu neměnili.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Jan Altman | 27. 11. 2016 18:18

- Život pro mne samozřejmě má nekonečnou cenu. Na druhou stranu když umřu, už mi ho žádná částka (vyplacená pojistka) nevrátí.

- Plechy versus zdraví: je to tím, že u auta nám opravu nikdo cizí nezaplatí, kdežto v oboru oprav lidí panuje čistý socialismus a morální hazard.

"Přece je i v zájmu státu, aby byli lidé soběstační, měli finanční rezervy a nemuseli si chodit pro dávky a podpory."
Opravdu? Podle mne to je přesně naopak - politici si přejí nesvéprávné, nesamostatné a závislé ovčany.

Problém pojištění a oficiálních forem spoření je ten, že se vám lehce stane, že až půjdete v případě problémů žádat stát o dávky a podpory, tak milý stát řekne: "Nemáš nárok na státní podporu, protože máš soukromou pojistku + našetřeno XXXXXXX". To samé se vám lehce stane, když budete mít nemovitosti, atd... I proto je vhodnější se zajišťovat a spořit v neevidovaných instrumentech. Protože pokud se zajišťujete a spoříte v oficiálních instrumentech, nejpravděpodobněji se vám stane, že celý život budete platit daně+soc+zdrav jako mourovatí, veškeré podpory vám ale budou krátit z důvodu majetku a úplně nakonec vám ten majetek ještě vyvlastní, nebo alespoň drasticky zdaní.
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tom Voumard | 27. 11. 2016 08:26

Cetli jste vyjimky, kdy pojistovna nevyplaci pojistku? Pokud umru pod vlivem, pri pachani prestupku - 94km/h mimo obec, z duvodu nezdraveho zivotniho stylu - alkohol, cigarety i zivotni prostredi a pracovni stres, dedicnych nemoci, nelecenych nemoci - vysoky tlak o kterem nevim, vlastni nivou, i nedbalosti - polezu bez zajisteni na stechu pro balon, teroristycky utok, valka, je mi vic jak 65, 70, 75, rizikove sporty a povolani. U ruznych pojistoven se muze lisit, ale pravdepodobnost, ze rodine pojistovna neco vyplati neni moc velka...
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Alexander Novotka | 26. 11. 2016 12:33

Toto je neskutečné chucpe. V podstatě říká, že to, jak to vypadá, je protože "zákazník/klient to tak vyžaduje". A to rozhodně není pravda.
"Jsem přesvědčený, že jedna z rolí státu by měla být i to, že bude motivovat občany k odkládání peněz stranou."
Taková role státu existuje pouze v hypertrofovaném bolševickém sociálním inženýrství, v normálním státě by nic takového nemělo existovat.
"Zákon je už konečně schválený ... jsem rád, že tato regulace bere ohled především na klienty."
Opravdu? Regulace, kterou si vylobbovali pojišťovny bere ohled především na ně a jejich zisky, klient je až úplně na konci jejich zájmu, pokud vůbec.
"Špatná pověst (IŽP) byla způsobena excesy jednotlivých poradců."
Jednotlivé případy? Kolem nás je množství takových případů (mnohdy stačí výběr "namátkou"), mnohem víc, než naznačuje citovaná věta (nebo je mnohem víc "jednotlivých" poradců, než se chce připustit). Osobně znám několik takto zasažených pojištěných (vyzkoušeli to několikrát i na mě), kupodivu nejvíc u ING (NN), to ale může být náhoda. Příslušné lemplovství bude spíš rozloženo spravedlivě úměrně tržnímu podílu pojišťoven.
Bude to spíš tak, jak je popsáno v předchozím příspěvku v diskusi - piráti teď hledají výmluvy a cesty jak dál tahat peníze z lidí.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Vorlíček | 26. 11. 2016 10:58

Životní pojištění mají lidé zažité naopak až až, právě proto ho využívají tak omezeně. To pojišťovny se chovaly na trhu jako piráti, a gigantickými provizemi placenými prodejcům hned na počátku smlouvy motivovaly svou prodejní síť k opakovanému rušení a zakládání smluv. Lidé pak vyhodili penize v podstate pouze za provize...Sami jste tento produkt zprofanovali, poškodili jeho pověst a nyní to házite na finanční negramotnost klientů. Zpytujte svědomí! Centrální banky tomu nasadily korunu nulovými sazbami, v takovém prostředí chcete slibovat zajímavé zhodnocení svěřených prostředků? Státy vzkazují občanům: nešetřete, utrácejte a půjčujte si, jinak Vám vaše úspory zdanime.
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!