Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Družstevní záložny: Nezodpovědní hazardéři?

Už loni uprostřed závodů o nejvyšší úrok na spořicích účtech se objevovaly hlasy, že družstevní záložny si hrajou s ohněm, a aby získaly peníze, půjčují příliš rizikovým dlužníkům. Před dvěma měsíci přišly problémy: kontroly z ČNB ve WPB Capital, blokace účtů v Metropolitním spořitelním družstvu. A najednou slyšíme, že před kampeličkami varoval už dávno každý druhý, při způsobu jejich podnikání prý se průšvihy dávno daly čekat...

Po skoro dvou měsících od vypuknutí afér ve zmíněných velkých kampeličkách stále nevíme, k čemu kontroloři České národní banky, respektive policejní vyšetřovatelé, dospěli. Metropolitní spořitelní družstvo má zablokovaný účet a vklady vyplácí z prodeje cenných papírů. WPB Capital vzorně spolupracuje s kontrolory České národní banky. Zato jsme se za tu dobu už mnohokrát dočetli, že potíže má celý sektor. Myšleno strukturální potíže, ne potíže spojené s mediálním dopadem obou afér, jejich dopad si ještě nikdo asi netroufá odhadovat. Odborníci i média poukazují na „pochybné“ podnikání záložen. Vysoké úrokové sazby na vkladových produktech jsou prostě podezřele vysoké. Aby záložny vydělaly, musí prý půjčovat problematickým dlužníkům. Výše klasifikovaných – tedy problémových – úvěrů je jasným důkazem.

A nemůže to být jinak?

Dvojí způsob jistoty

Snahou každé instituce poskytující úvěry je minimalizovat riziko ztráty. Snížení ztráty lze dosáhnout dvěma způsoby:

  • Vhodný výběr dlužníka
  • Zajištění

Vhodným výběrem se myslí, že potenciální věřitel – pro náš případ banka nebo družstevní záložna – si potenciálního dlužníka pořádně prověří, než mu úvěr skutečně poskytne. Potenciálně problémoví klienti jsou na základě stanovených kritérií vyloučeni už ve fázi výběru. Tento způsob má svá úskalí. Posuzování je v mnoha případech ovlivněno individuálním úsudkem odpovědného pracovníka. Problém jsou i s časem se měnící podmínky na trhu, které přímo ovlivňují rizikovost dlužníka.

Zajištění je možnost snížení rizika bez ohledu na změny trhu. Jde o zástavu aktiv, jejichž hodnota je nezávislá na hlavním zdroji příjmů dlužníka. Zpravidla se jedná o nemovitosti nebo cenné papíry.

Použití výhradně jednoho nebo druhého způsobu je vzácné, častěji dochází ke kombinaci obou. Rizikovější klient musí nabídnout vyšší zajištění, méně rizikový klient nabízí zajištění nižší.

Na visutém laně bez jištění?

Otázkou zůstává, zda mají banky a družstevní záložny jiný práh vnímání rizika, nebo k němu jen přistupují z různých stran. Pro zodpovězení této otázky použijme data o finančním trhu publikovaná ČNB (takzvané ukazatele obezřetného podnikání bank).

Podívejme se nejprve na kritérium vhodného výběru. Instituce, které víc riskují, budou mít vyšší podíl klasifikovaných úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu (srovnání absolutních hodnot vzhledem k rozdílné velikosti obou porovnávaných sektorů nemá smysl). Klasifikované úvěry jsou ty úvěry, u kterých je identifikováno riziko částečného nebo úplného nesplacení.

Podíl klasifikovaných úvěrů na úvěrovém portfoliu

 

2010

2011

2012

2013 (březen)

Banky

9,43 %

8,75 %

8,74 %

8,74 %

Družstevní záložny

12,37 %

21,03 %

19,93 %

20,71 %

Na první pohled je zřejmé, že banky si klienty vybírají podstatně pečlivěji. V posledních třech obdobích je podíl klasifikovaných úvěrů na celkovém úvěrovém portfoliu u družstevních záložen víc než dvojnásobný. Čím to je? Důvody jsou známé. Vyšší úrokové sazby na vkladových produktech nutí záložny také půjčovat peníze za vyšší sazbu. Vyšší sazbu jsou ochotny akceptovat právě rizikovější subjekty.

Poskytovat jenom tak úvěry „rizikovým subjektům“ by byla ovšem ekonomická sebevražda. Ovšem – pokud se finanční instituce proti nesplácení úvěru nějak nezajistí. A to je, jak si právě ukážeme, cesta družstevních záložen. Kvalitnější zajištění úvěrů se projeví nižším počtem opravných položek, které znamenají, že bylo potřeba snížit účetní hodnotu hodnoty úvěrové pohledávky (nezajištěné části). V následující tabulce vidíme krytí klasifikovaných úvěrů opravnými položkami, tedy procentuálně vyjádřenou výši znehodnocení.

Krytí klasifikovaných úvěrů opravnými položkami

 

2010

2011

2012

2013 (březen)

Banky

31,69 %

32,93 %

32,89 %

32,94 %

Družstevní záložny

8,45 %

8,64 %

6,38 %

6,85 %

Výrazně nižší hodnoty u družstevních záložen značí lepší práci se zajištěním úvěrů. Poskytování úvěrů rizikovějším subjektům je nutí vyžadovat vyšší zajištění a tím způsobem snižovat možnou budoucí ztrátu, pokud by dlužníci skutečně dluhy nechtěli či nemohli splácet.

Hrajou jinak, ale hrajou čistě

Ukázali jsme si, že banky a záložny přistupují k problému snížení úvěrového rizika odlišnými způsoby. Banky na trhu „vyzobávají“ spolehlivější dlužníky. Naproti tomu družstevní záložny víc pracují se zajištěním úvěrů.

Jak se preference způsobu odrazí na znehodnocení celého úvěrového portfolia? Odpověď poskytne ukazatel krytí celkového úvěrového portfolia opravnými položkami. Ke kvalitnějším úvěrům se opravné položky nevytvářejí, tím je zohledněno kritérium vhodného výběru. Opravné položky se vytvářejí jen k nezajištěné části úvěrů – a tím je zohledněno kritérium zajištění.

Znehodnocení úvěrového portfolia

 

2010

2011

2012

2013 (březen)

Banky

2,99 %

2,88 %

2,87 %

2,88 %

Družstevní záložny

1,05 %

1,82 %

1,27 %

1,42 %

Jak vidíme, družstevní záložny dosahují dokonce nižšího znehodnocení úvěrového portfolia než banky. Nejedná se tedy o žádné hráče v kasinu nebo přímo bankovní mafii, ale o normálně fungující finanční instituce. Družstevní záložny hrajou jinak, ale nehrajou špatně.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK