Petr Kučera: Náš registr finančních poradců rozhýbe trh a označí nepoctivce

Jak dlouho registr finančních poradců ELIXIR funguje. Kdy byl spuštěn?

Na registru finančních poradců pracujeme zhruba tři roky, k faktickému spuštění došlo v září 2012.

Kromě ELIXIRu provozujete také Bankovní i Nebankovní registr klientských informací (BRKI a NRKI). Předpokládám, že právě zde jste čerpali inspiraci pro rozšíření svých aktivit také do finančněporadenského sektoru.

Ano. V rámci svojí činnosti dlouhodobě spolupracujeme s  finančněporadenskými společnostmi, pojišťovnami a bankami – s těmi asi nejintenzivněji, protože jsou členy úvěrových registrů, které jste zmínil. Při jednáních s těmito institucemi jsme z jejich strany cítili intenzivní zájem na tom, aby v České republice vznikl registr, předmětem jehož zájmu by tentokrát nebyli klienti, ale ti, kteří jim finanční produkty prodávají. 

„Dosud zůstávaly prohřešky poradců známé jen firmě, v níž je napáchal. Jinde mohl začít opět s čistým štítem. Nyní si může společnost, do níž poradce přestupuje,  zkontrolovat jeho historii a spolehlivost. Zajímavá je určitě i informace, jak často poradce přestupuje či zda ukončil spolupráci dobrovolně, nebo ‚byl odejit‘. Součástí registru budou i údaje, jakým stupněm vzdělání poradce prošel.“

Proč?

Pojišťovny a banky chtěly mít víc informací o tom, kdo jejich produkty prodává. Velký zájem ale měly i finančněporadenské firmy, které chtěly lépe nahlédnout do svého portfolia poradců a vyvarovat se tak pokut za špatně uzavřené a později stornované smlouvy. A samozřejmě také poškozené reputace.

Sousloví finanční poradce není v České republice právně nijak ukotveno, proto by mě zajímalo, kdo se může v registru objevit?

Prakticky každý, kdo se obchodně pohybuje v bankovním a finančním prostředí. Nemáme žádná pevně daná pravidla. Záleží na konkrétní instituci, s níž spolupracujeme, na jejích potřebách a prioritách. V registru se kromě finančních poradců budou objevovat například i zaměstnanci interních sítí pojišťoven; platí pro ně ale samozřejmě trochu jiná pravidla. Registr tak nekopíruje stávající registr České národní banky JERRS, i když i základ registru ELIXIR tvoří zástupci vázaní u finančněporadenských firem, kteří prodávají především životní, ale také neživotní pojištění.

V registru ČNB JERRS dnes figuruje na 140 tisíc osob, ačkoli řada z nich již dnes finanční produkty nenabízí, pokud kdy vůbec nabízela. Zpomalil se růst počtu poradců po zvýšení registračního poplatku pro nové „poradce“ – přesněji podřízené pojišťovací zprostředkovatele – ze dvou na deset tisíc korun v červenci 2011?

Ano. A výrazně.  V loňském roce bylo nově zaregistrováno pouze přibližně dvanáct tisíc nových zprostředkovatelů. To je zhruba o polovinu méně než v předchozích letech.

Dokážete odhadnout, kolik procent zprostředkovatelů dnes nějaké finanční produkty reálně nabízí?

Podle našich výpočtů a konzultací s firmami, které na trhu působí, by to mohlo být zhruba 40 procent z těch, které JERRS eviduje – to znamená přibližně 60 tisíc lidí.

Kolik zprostředkovatelů momentálně evidujete v ELIXIRu?

ELIXIR běží necelé čtyři měsíce, proto v něm samozřejmě zatím nejsou všichni. Dnes evidujeme něco mezi pěti a šesti tisíci poradců.

Pod hlavičkou jakých společností tito poradci působí?

V současné době to jsou především finančněporadenské a makléřské společnosti, z těch největších to jsou třeba OVB, Partners, Fincentrum, Broker Consulting a Broker Expert či INSIA a První moravská společnost. O vstupu jednáme i s brokerpooly jako Broker Trust. Náš registr funguje na rozdíl od toho oficiálního, který spravuje Česká národní banka, na principu dobrovolnosti, takže záleží pouze a jen na firmách samotných.

Jaké informace o poradcích vlastně evidujete a čím se odlišujete od registru národní banky?

Náš registr v zásadě začíná tam, kde registr České národní banky končí. S národní bankou samozřejmě spolupracujeme a přebíráme i oficiální data – víme, kde je daná osoba momentálně zaregistrovaná, kdy začala, případně kdy skončila produkty zprostředkovávat. Na to pak navazujeme produkčními informacemi, které již registr České národní banky neeviduje. Samozřejmě nesledujeme výkon konkrétního poradce – kolik kdo sjednal hypoték nebo životních pojistek, to je příliš citlivá informace, která by navíc mohla firmy svádět k tomu, aby si úspěšné poradce přetahovaly mezi sebou. Monitorujeme však identifikační údaje o poradci, a to včetně profesního působení v jednotlivých poradenských společnostech či v bankách a pojišťovnách. V registru jsou dostupné také informace o nevypořádaných závazcích poradců. Objeví se tam také informace o tom, že daný poradce nezaplatil například za pronájem kanceláří nebo za školení, které byl povinen uhradit. Stejně tak z ELIXIRu zjistíte, jestli poradce nedluží své síti na stornopoplatcích za obchody, jež uzavřel, ale byly později zrušeny.

Dosud zůstávaly prohřešky poradců známé jen firmě, v níž je napáchal. Jinde mohl začít opět s čistým štítem. Nyní si může společnost, do níž poradce přestupuje, jeho historii zkontrolovat a ověřit si jeho spolehlivost. Zajímavá je určitě také informace o tom, jak často poradce přestupuje nebo jestli ukončil spolupráci dobrovolně, nebo „byl odejit“. Součástí registru budou i údaje o tom, jakým stupněm vzdělání poradce prošel. To je velice důležitá informace jak pro společnost, která poradce nabírá, tak pro veřejnost – klienty, jež poradce obsluhuje.

Zmínil jste, že vstup pro poradce je čistě dobrovolný na základě souhlasu se zpracováním osobních údajů. Pokud bych svou práci nedělal dobře, logicky se budu snažit evidenci své historie vyhnout…

Jde opravdu o svobodnou volbu každého poradce. Svobodnou volbou každé společnosti, v níž takový poradce pracuje, pak je, jak s takovým poradcem naloží. Věřím, že se situace vyvine podobně jako u bankovního i nebankovního úvěrového registru, které jsme spustili před deseti lety, a dojde ke koncentraci rizika. Poradce, který neudělí souhlas, se navíc při určité naplněnosti registru automaticky stane méně důvěryhodným. Poškodí to jeho osobní pozici. Už to samo o sobě se stane určitým signálem pro trh, který rozhodně nebude pozitivní.

Co si mám představit pod souslovím koncentrace rizika?

Lidé, kteří o sobě vědí, že nedělají svou práci poctivě, se s rozšířením ELIXIRu začnou koncentrovat do společností, které do registru nevstoupí. Členské instituce s nimi odmítnou spolupracovat s ohledem na možné problémy a reputační riziko. S takovými firmami plnými netransparentních lidí pak zase, alespoň podle signálů, jež k nám přicházejí, odmítnou spolupracovat banky a pojišťovny. Český trh by se tak měl postupně začít pročišťovat a jasně dělit na ty, kteří svou práci dělají poctivě, a ty ostatní. Do úvěrového registru bankovních a nebankovních institucí se zapojilo 53 bank, leasingových nebo splátkových společností, které se nebojí jít s kůží na trh, na trhu jsou ale stovky dalších, které peníze půjčují a členy nejsou. Jejich obchodní model je zkrátka postaven na něčem jiném. Podobný vývoj očekáváme také na trhu finančního poradenství.

I proto mi přijde trochu škoda, že se k informacím z ELIXIRu nemůžou dostat také klienti, kteří by si tak mohli snadno ověřit, kdože jim to právě zkouší prodat pojištění nebo pravidelné investice.

Částečné zpřístupnění ELIXIRu veřejnosti stoprocentně plánujeme a brzy k němu dojde. Zatím je pro nás ale prioritou, aby se ELIXIR naplnil poradci. Nejdříve chceme dát všem zainteresovaným šanci se zapojit. Každý poradce však již dnes může získat svůj výpis z registru v Informačním centru a s ním může pracovat podle svého uvážení. Třeba s ním posilovat svůj kredit u klientů.

Bude ELIXIR obsahovat také historická data o poradci z doby před vznikem registru? Budete databázi plnit zpětně?

Ne. Sběr informací o každém poradci začíná momentem, kdy nám k tomu udělí svůj souhlas. Nyní jsme v bodě nula. Historická data zveřejňovat nebudeme. Takový postup by nám samozřejmě pomohl, ale skýtá to taková právní úskalí, která by ve finále převážila všechny benefity. Chceme, aby transparentnost začala a aby si každý mohl vybrat, jakou cestou se chce vydat. Zda chce dělat poradenství eticky, nebo mu jde především o své obohacení.

Členy registru jsou dnes pouze finačněporadenské společnosti. Proč se nepřidaly interní sítě pojišťoven a bank?

Zatím jsme na stále na startu. Se zapojením interních sítí pojišťoven a bank počítáme. U několika takových subjektů jsme těsně před podpisem smlouvy o spolupráci. Aktuální seznam členů zveřejňujeme na svých webových stránkách registrporadcu.cz.

Petr Kučera 

Výkonný ředitel a místopředseda představenstva CCB – Czech Credit Bureau a jednatel SCB – Slovak Credit Bureau. Vystudoval Karlovu univerzitu v Praze. Kromě strategického plánování v oblasti obchodu je zodpovědný zejména za chod a vývoj divize Credit Bureau, jejímiž hlavními současnými projekty jsou bankovní a nebankovní registry klientských informací. Před pozicí v CCB pracoval tři roky pro mezinárodní společnost CRIF (akcionář CCB) v pozici Senior Regional Manager pro oblast střední a východní Evropy, kde se spolupodílel na vzniku a rozjezdu projektů úvěrových registrů v Chorvatsku a v Rusku. Od roku 1994 pracoval po dobu osmi let v pozici výkonného ředitele informační agentury Aspekt Central Europe Group.