Když se hroutí pyramida: Šest milionů pokuty pro Institut finančního poradenství!

Daniel studuje vysokou školu. Jeho rodiče mu měsíčně nemohou mnoho přispívat, a tak si musí na studia vydělávat sám. „Známý mě v roce 2009 pozval na schůzku s nějakou firmou s tím, že si u nich dobře vydělává a určitě by se tam našlo i něco pro mě,“ začíná vyprávět Daniel. Jednalo se o prezentaci Institutu finančního poradenství (IFP). „Vysvětlovali nám, že společnost prodává investiční životní pojištění České podnikatelské pojišťovny,“ líčí Daniel.

Podmínkou budoucího výdělku sice bylo, aby sám tuto pojistku uzavřel, ale slibované peníze jeho pochybnosti rychle vytěsnily. „Za každého nového člověka, kterého přivedu, slibovali dvanáct tisíc,“ vysvětluje. Pracovat se mělo v dvoučlenných týmech. Nováček v něm fungoval jako podřízený, jakmile přivedl nového člověka, stal se jeho šéfem. „Měli to skvěle propracované, na místě mě absolutně oblbli,“ pokračuje.

Daniel se nechal zmámit a podepsal vše, co mu zástupci IFP předložili. Mimo jiné také směnku na čtyřicet osm tisíc. „Dneska se za to stydím, ale tehdy jsem pořádně netušil, co přesně směnka je, respektive, jaké může mít důsledky,“ říká Daniel. Důsledky pro dvacetiletého studenta ovšem mohly být zásadní. Směnka je cenný papír, který vás může přivést do pořádného průšvihu. Pokud je totiž řádně vyplněná a má všechny náležitosti, soud se vůbec nezabývá jejím původem. Dokonce ho nezajímá ani to, že dluh, který zajišťovala, je už třeba dávno splacený. Automaticky vydá směnečný platební rozkaz.

O jaký závazek se v Danielově případě jednalo? Společnost IFP si směnkou jistila, že student bude po dobu dvou let platit měsíčně dva tisíce za pojistku, kterou uzavřel. Kdyby ji stornoval nebo vypověděl, přišla by totiž firma o provizi.

Ze „spoření na stáří“ se stala černá díra

Neblahou zkušenost s IFP má také další poškozená, která si přála zůstat v anonymitě. Jejím případem se zabývalo sdružení Spotřebitel.net. „Naše klientka byla právě na mateřské dovolené a chtěla si trochu přivydělat,“ říká Lucie Petránková ze sdružení Spotřebitel.net. Podobně jako Daniel natrefila na společnost IFP. „Osm měsíců platila dva tisíce za uzavřenou pojistku v domnění, že si spoří na stáří. Pak jí ale z pojišťovny přišla upomínka, že pojistku nehradí,“ vykládá Lucie Petránková. Žena proto ihned zavolala do pojišťovny, aby ji ujistila, že peníze pravidelně posílá na účet společnosti IFP, jak je dohodnuto ve smlouvě. Jenže do pojišťovny žádné peníze nedorazily. V pojišťovně jí sdělili, že pokud se zprostředkovatelem uzavřela ještě nějakou další smlouvu nad rámec pojistky, musí si to vyřešit sama. Snažila se tedy okamžitě kontaktovat zástupce IFP. Nikdo se s ní ale nechtěl bavit. „Telefon nezvedali, na e-maily a dopisy nereagovali,“ popisuje Lucie Petránková. Pomohlo až trestní oznámení. „IFP se najednou rozhýbala a většinu peněz do pojišťovny poslala,“ říká. Problém tím ale zdaleka vyřešen nebyl. „Ukázalo se totiž, že matka na mateřské dovolené má podle smlouvy s pojišťovnou každý měsíc hradit na její účet dva tisíce korun a podle smlouvy s IFP má dva tisíce hradit prostřednictvím účtu IFP,“ popisuje Lucie Petránková. V případě, že by peníze na účet IFP včas a řádně neodesílala, začala by se nad ní okamžitě vznášet hrozba smluvní pokuty ve výši čtyřiceti osmi tisíc, která byla stejně jako u Daniela jištěna směnkou. „V pojišťovně tehdy klientce doporučili, aby sumu hradila dvakrát – jak pojišťovně, tak na účet IFP. Rázem z toho tedy byly čtyři tisíce měsíčně.“

Další poškození spolupracovníci IFP dokonce tvrdí, že u jedné směnky závazky nekončily. V některých případech prý firma vyžadovala, aby další směnkou ručili za splátky kolegy, kterého do firmy přivedli.

Porušovali zákon, říká Česká národní banka

Na praktiky IFP dlouhodobě upozorňovalo sdružení Spotřebitel.net. Trpělivost nakonec došla i České národní bance a rozhodla se zasáhnout. Uložila společnosti IFP za používání nekalých obchodních praktik a porušování zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích pokutu ve výši šesti milionů korun. IFP proti rozhodnutí podala rozklad, ten ale ČNB zamítla. „Porušení právních předpisů se společnost dopustila tím, že při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví zajišťovala setrvání svých klientů v pojistném vztahu směnkami, zamlčovala informace o pojistných produktech a nabízela finanční odměny za získávání zájemců o výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,“ vysvětlila Petra Hájková z oboru komunikace ČNB.

ČNB v pravomocném rozhodnutí [pdf] dále uvádí, že společnost IFP v průběhu svých prezentací nepravdivě přirovnávala investiční životní pojištění ke spoření a zamlčovala informaci o výši odkupného v případě ukončení smlouvy v prvních dvou letech jejího trvání. Zákon porušovala firma podle ČNB také tím, že od osob, které se měly podílet na její zprostředkovatelské činnosti, vyžadovala vstupní poplatek, který byl podmínkou výplaty budoucích odměn. „Česká národní banka zaznamenala desítky stížností veřejnosti na společnost IFP Institut Finančního poradenství, a. s.,“ uvedla mluvčí ČNB.

Stížnosti na praktiky některých zprostředkovatelů investičního životního pojištění v Česku nejsou ojedinělé. Podle mluvčí ČNB si lidé nejčastěji stěžují právě na nekalé – klamavé nebo agresivní praktiky. Co přesně si pod těmito pojmy představit, se dočtete pod čarou. Dozvíte se tam také, kdy zprostředkovatel pojištění porušuje zákonný požadavek starat se o klienta s odbornou péčí.

Výběr zprostředkovatelů je v Česku problém

Před společností IFP varovala Česká národní banka poprvé již v roce 2009. Upozorňovala tehdy, že se různé podvodné společnosti snaží parazitovat na jménu zavedených finančních domů. V případě IFP šlo o Českou podnikatelskou pojišťovnu, jejíž produkty firma nabízela.

Za výběr a nedostatečnou kontrolu zprostředkovatelů sklízejí finanční domy i mobilní operátoři v Česku často kritiku. Pod značkou známé firmy totiž zprostředkovatelé nezřídka používají neetické nebo rovnou podvodné metody, jen aby co nejvíc vydělali. O vyjádření k případu IFP jsme proto požádali Českou podnikatelskou pojišťovnu, která s firmou jako jediná pojišťovna na českém trhu spolupracovala. „Od pololetí 2010 se začaly objevovat první stížnosti klientů na postup tohoto zprostředkovatele při sjednání smlouvy. IFP neakceptoval naše upozornění a připomínky týkající se získávání klientů, proto byla obchodní spolupráce v listopadu 2010 ukončena,“ komentuje mluvčí ČPP Renata Svobodová. Právní kroky k rozvázání smluvního vztahu prý stále probíhají. „Vzájemné vypořádání práv a povinností je předmětem soudního sporu,“ doplnila mluvčí pojišťovny. IFP podle ní zneužíval jméno a konkrétní produkt ČPP. Stížnosti klientů podle Renaty Svobodové odpovídaly výše popsaným příběhům. Zdůraznila, že ČPP se od používání podobných neseriózních praktik distancuje.

O jednoho podvodníka míň?

O vyjádření k udělení pokuty jsme přirozeně žádali také vedení Institutu finančního poradenství (IFP). Nikdo ze společnosti ovšem na naše otázky neodpověděl. Na to, jak pokuta podnikání IFP ovlivní, si tedy musíme počkat. Jasné je jen to, že další podvodník dostal přes prsty. Těžko můžeme věřit, že jeden odstrašující případ odradí od nekalých praktik všechny ostatní. Ale musíme být rádi za každou rybu, která v síti práva nakonec uvízne. 

Klamavé praktiky zprostředkovatelů investičního životního pojištění

Klamavou praktikou je sdělení nepravdivého údaje, opomenutí důležitého údaje či jiné uvádění spotřebitele v omyl, což zvláště u investičního životního pojištění je:

• tvrzení, že tento produkt je spořením a že lze vložené prostředky po dvou letech vybrat
• zamlčování investičního rizika s produktem spojeného
• nedostatečné informování o nákladech s produktem spojených, včetně výše odbytného
• pyramidový program obvykle spojený též s nabídkou investičního životního pojištění

Agresivní praktiky zprostředkovatelů investičního životního pojištění

Agresivní obchodní praktikou v činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů jsou především nepřiměřené překážky pro uplatnění práva vypovědět předčasně pojistnou smlouvu. Například, když jsou spotřebitelé nuceni v rámci pyramidového programu uzavírat různé typy smluv či podepisovat vlastní směnky k zajištění zaplacení pokuty zprostředkovateli za předčasné vypovězení pojistné smlouvy či neplacení pojistného.

Kdy pojišťovací zprostředkovatel nejedná s odbornou péčí

• Nezaznamenání nebo nedostatečné zaznamenání požadavků a potřeb klienta a důvodů pro doporučení konkrétního produktu
• Nesprávně nastavené fungování distribuční sítě, například:
  > využívání osob bez registrace
  > víc než tříúrovňová síť (tři úrovně jsou například pojišťovna – pojišťovací agent – podřízený pojišťovací zprostředkovatel)
  > nepovolené pyramidové struktury
  > vybírání vstupních poplatků například formou školení
• Nedostatečná kontrola vlastní distribuční sítě (například ve vztahu k podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům)

^{(Zdroj: Odbor komunikace ČNB)}