Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam spořit na důchod (II. díl): Přehled slepic

| 27. 3. 2012

Většina lidí pro dlouhodobé spoření volí produkty, v rámci kterých slouží kapitál jako půjčka s pevným úrokem ve výši maximálně 3–4 procenta. Produkty, kde slepice snáší malá vajíčka a hodnota (kupní síla) těchto vajíček ještě k tomu dlouhodobě klesá.

Kam spořit na důchod (II. díl): Přehled slepic

V první části pojednání, kam spořit na důchod, jsme rozdělili slepice na tři druhy podle toho, zda snášejí vajíčka ve formě úroku, nájemného nebo podílu na zisku (dividendy). Jako nejlepší zajištění na důchod doporučuji svým klientům trojkombinaci všech tří druhů slepic.

V praxi je ale situace trochu jiná, většina lidí moderním finančním produktům příliš nerozumí, a proto se často spoléhá pouze na slepice snášející vajíčka ve formě úroku.

Jaká vajíčka snášejí běžné finanční produkty?

bankovní účet, termínovaný vklad

úrok

stavební spoření

úrok

penzijní připojištění

úrok

životní pojištění

různá (podle poměru fondů)

fondy peněžních trhů

úrok

dluhopisy, dluhopisové fondy

úrok

akcie, akciové fondy

dividenda

nemovitosti, nemovitostní fondy

nájemné

zlato, komodity, komoditní fondy

žádná

life-cycle fondy

různá (podle poměru fondů)

Stavební spoření a penzijní připojištění stojí na úroku

Většina finančních produktů používá kapitál jako půjčku za pevný úrok. Na úroku je založeno klasické bankovnictví. Banka plní v podstatě funkci burzy peněz a zprostředkovatele obchodu s penězi. Když uložíme peníze do banky, půjčujeme je prostřednictvím banky někomu jinému za úrok. Část úroku si nechá banka, část nám připíše na náš účet.

Na stejném principu funguje i stavební spoření, pouze s tím rozdílem, že ho podporuje stát. U stavebního spoření má účastník vedle úroku nárok ještě na státní podporu z nových vkladů. Jak se však ukazuje v posledních letech, státní podpora je věc pomíjivá, je třeba ji brát pouze jako bonus navíc, ale nelze na ní stavět dlouhodobý finanční plán.

Jako bonus navíc je třeba brát také státní příspěvek u penzijního připojištění, který účastník získává podobně jako u stavebního spoření pouze k novým vkladům, zatímco uspořený kapitál už generuje pouze úrok. Penzijní fondy nakupují z kapitálu účastníků penzijního připojištění převážně české státní dluhopisy. Výnosem penzijních fondů je tedy úrok dluhopisů očištěný o náklady fondu, státní příspěvek hraje na dlouhodobém horizontu zanedbatelnou roli.

Podílové fondy snášejí různá vajíčka podle povahy majetku

Podílové fondy představují speciální druh vlastnictví majetku. Hovoříme zde o takzvaném kolektivním investování. Investoři nakupují podílové listy a stávají se tím podílovým vlastníkem fondu. Společný majetek obhospodařuje správce fondu, za což si bere roční správcovský poplatek. Podle povahy majetku fondu může takto investovaný kapitál snášet různá vajíčka.

Veškeré dluhopisové fondy a fondy peněžních trhů (nebo dnes také fondy velmi krátkodobých investic) investují většinu kapitálu podílníků do dluhopisů a podobných dluhových nástrojů, které snáší vajíčka ve formě úroku. Nemovitostní fondy nakupují, spravují a pronajímají nemovitosti. Akciové fondy investují majetek podílníků do akcií. Komoditní fondy spekulují s komoditami.

Životní pojištění není na spoření vůbec výhodné

Do podílových fondů mnoho lidí „spoří“ také přes pojištění, často nevědomky. U klasického kapitálového životního pojištění je spořený kapitál zpravidla investován buď přímo do dluhopisů, nebo do dluhopisového fondu. U modernějších investičních životních pojištění si pojistník volí, do jakých fondů chce prostřednictvím pojištění „spořit“. Velmi často pak má produkt již přednastavený mix fondů a pojistník volí pouze mezi mixem konzervativním, vyváženým nebo dynamickým, kdy konzervativní bývá složen výhradně z dluhopisů, dynamický převážně z akcií a vyvážený zhruba půl na půl z akcií a dluhopisů.

Nicméně prakticky všechny fondy, které nabízejí pojišťovny ve svých produktech, lze nakupovat i přímo. Jakékoliv spoření přes pojišťovnu tak má dvě zásadní nevýhody. Zaprvé dvojí náklady – náklady na správu fondu a náklady na zisk pojišťovny, která pochopitelně nedělá nic zadarmo. Zadruhé majetkoprávní vztah, kdy majitelem podílů ve fondech je pojišťovna a pojistník tak na sebe bere ještě kreditní riziko pojišťovny – pokud pojišťovna zkrachuje, vklady nejsou nijak pojištěné a pojistník přijde o uspořený kapitál.

Fondy životního cyklu mění postupně slepice

Finanční poradci dnes často doporučují lidem pro zajištění na stáří spořit do takzvaných fondů životního cyklu. Jedná se o přednastavené programy, kde se v průběhu času automaticky přesouvá kapitál z akciových fondů do dluhopisových. Jinými slovy plodné, ale náladové slepice jsou postupně s přibývajícím věkem vyměňovány za méně plodné, ale vyrovnanější slepice.

Příklad life-cycle programu (Partner Invest od společnosti ČP Invest)

 

Zdroj: ČP Invest

Tento koncept má svou logiku a life-cycle fondy patří k velmi dobrým nástrojům pro dlouhodobé spoření. Na druhou stranu vede k tomu, že lidé jsou při čerpání renty opět závislí pouze na úroku, jehož reálná hodnota postupem času klesá. Plán postavený na fondech životního cyklu má za cíl stabilizovat hodnotu majetku a pasivních příjmů. Je však velmi nebezpečný v prostředí vysoké inflace.

Zlato je neplodná slepice

Stále větší oblibě v ukládání kapitálu se těší zlato. Pravdou je, že kdo si před pěti lety koupil kousek zlata, dostal by za něj dnes skoro trojnásobný obnos peněz. Zatímco kdo před pěti lety koupil byt nebo akcie nějakého podniku, dostal by dnes ve většině případů menší obnos peněz. Zlato bylo povedenou spekulací a možná i v několika následujících letech bude.

Dlouhodobě však zlato, stříbro a všechny další komodity nepřinášejí žádná vajíčka. Zlato je neplodná slepice, která si dlouhodobě uchovává svou kupní sílu. Cena zlata zpravidla roste, pokud se tiskne mnoho nových peněz a jejich kupní síla klesá. Zlato a všechny další komodity jsou tedy vhodné pro uchování kapitálu, pasivní příjem však nikdy plodit nebudou.

V současné době je dokonce zlato rizikovou spekulací, protože v jeho ceně už se částečně odráží očekávání budoucí zvýšené inflace (ztráty kupní síly peněz). Jako uchovatel hodnoty se proto více hodí jiné komodity, jejichž cena nezaznamenala tak dramatický nárůst.

Ve třetí části pojednání, kam spořit na důchod, se podíváme na konkrétní příklad mladého člověka, který nemá žádný velký majetek, ale chce postupně nakupovat slepice, které mu budou v penzi snášet vajíčka. Mimo jiné si také ukážeme, jak využít důležitou vlastnost komodit jako uchovatele hodnoty a při tom získat i vajíčka.

Autor je ředitel FINEZ Investment Management

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Tomáš Kocourek | 27. 3. 2012 15:46

Zlato je sice taková "neplodná slepice", ale i tato slepice se dokáže v průměru meziročně zhodnotit o 19%, což je mnohem více, než většina ostatních "plodných slepic". To je holý fakt. Takže proč bych měl dávat peníze do slepic, které mi snesou nějaké ty vejce a samy spíšena hodnotě klesnou, když mohu koupit slepici, která se mi je zhodnotí lépe, byť sama nenese? Samozřejmě že to takhle nebude napořád, ale dokud bude tento trend pokračovat, tak mi to přijde jako nejlepší volba. Až přijde čas, tak slepice vyměním.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 1. 4. 2012 16:26
reakce na Tomáš Kocourek | 27. 3. 2012 15:46

Žijeme ve velmi podivné době, kdy zlato nečinně ležící v trezoru nebo komodita nečinně ležící ve skladu vydělá více, než cokoliv jiného. Ležící komodita se „zhodnocuje“ inflací nekryté měny.

Chce-li naproti tomu vydělat produktivní odvětví, musí svou činností inflaci nekryté měny „přetlačit“, tedy prodat za cenu, která přesahuje hodnotu vstupů o více než inflaci za dobu výrobního cyklu.

Čím vyšší bude inflace, tím hůř bude pro produktivní odvětví. I když nás příznivci různých proinflačních opatření snaží přesvědčit o opaku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ibrahim Kováč | 27. 3. 2012 10:54

Ja sa na zlato (obecne vzácne kovy) pozerám ako na poistenie pre prípad krachu meny. Tá keď krachne, tak je úplne jedno koľko človeku vyplatí nejaký fond, pretože ľubovoľné množstvo meny bude mať vždy nulovú hodnotu.

Investície do produktov, ktoré sú absolútne závislé na rozmaroch malej skupiny psychopatických ľudí (politikov a centrálnych bankárov) považujem za najrizikovejšiu investíciu aká len môže existovať. Je to v podstate hazardná hra, to už radšej pôjdem do kasína, kde si riziko môžem dopredu spočítať.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!