Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Rozhodčí doložky: Jak zbavit spotřebitele práv?

Ivo Jeník
Ivo Jeník
9. 2. 2011

Rozhodčí doložka nemá nic společného s fotbalovým rozhodčím. Jejím podpisem potvrzujeme, že náš případný spor s druhou stranou smlouvy nebude řešit soud, ale rozhodce. Může to mít své výhody. Avšak pozor: rozhodce může být téměř kdokoli. Hlídejte si proto, aby to byl někdo, kdo „píská fér“.

Rozhodčí doložky: Jak zbavit spotřebitele práv?

Podle průzkumu finanční gramotnosti z konce minulého roku se s pojmem rozhodčí doložka setkalo jen 12 % respondentů. Téměř polovina z nich pak nevěděla, co přesně tento pojem znamená. Tato skutečnost je zarážející, uvědomíme-li si, že rozhodčí doložka není ve smlouvách k finančním produktům ničím výjimečným. Na druhou stranu bývá obvykle až na konci smlouvy, kam málokterý spotřebitel dočte, aby se s ní mohl blíže seznámit. Obecně se však rozhodčí doložky netěší zrovna dobré pověsti. Právem?

Alternativa pomalých soudů

Dopustili bychom se velikého omylu, kdybychom všechny rozhodčí doložky stavěli naroveň a předem je zavrhovali jako nemravné a nevýhodné. Je sice pravda, že podle evropské i české judikatury jsou rozhodčí doložky v rozporu s dobrými mravy, ale pouze ty ve spotřebitelských smlouvách. Nejčastěji můžeme o nemravných rozhodčích doložkách hovořit v souvislosti se smlouvami nebankovních poskytovatelů úvěrů. Doložky v takových smlouvách obvykle plní úlohu hradby chránící stavbu jednostranných povinností, smluvních sankcí a přehnaných úroků. Hradby, která spotřebitele zbavuje možnosti domáhat se spravedlnosti před obecným soudem.

Důležité je ovšem zdůraznit, že institut rozhodčí doložky nebyl „vynalezen“ k usnadnění okrádání naivních spotřebitelů, nýbrž jako alternativa často pomalé, drahé, neefektivní a málo specializované justice. Své skutečné uplatnění tak nachází především v obchodních smlouvách. Rozhodčí řízení totiž právě v obchodním styku podstatně zvyšuje vymahatelnost práva smluvních stran. Je totiž obvykle rychlejší a flexibilnější než klasický soud. Často probíhá pouze písemnou formou a je neveřejné. Ačkoliv je řízení zpoplatněno, jeho efektivita znamená pro smluvní strany ve finále úsporu nákladů běžně vynakládaných na standardní soudní při. Rozhodčí nález přitom slouží jako podklad pro nařízení exekuce. Žalující smluvní strana tak může velmi rychle dosáhnout uspokojení svých nároků.

Co je rozhodčí doložka

Podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, se mohou smluvní strany dohodnout, že svůj případný majetkový spor nebudou řešit před běžným (tzv. obecným) soudem, nýbrž před rozhodcem. Takovému ujednání se říká rozhodčí smlouva. Jestliže je však toto ustanovení pouze součástí jiné smlouvy (např. o úvěru), hovoříme o něm jako o rozhodčí doložce.

Rozhodčí doložka tedy svěřuje rozhodování sporů do pravomoci rozhodce. Tím může být jak instituce, např. rozhodčí soud, tak prakticky jakákoliv osoba starší osmnácti let, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena. V případě sporu se smluvní strana, která se chce domáhat svých práv, nemůže se žalobou obrátit ke klasickému soudu, ale výhradně na sjednaného rozhodce. Ten pak ve věci vydá rozhodnutí, obvykle konečné a dále nepřezkoumatelné, označované jako rozhodčí nález.

Když je rozhodce taky jenom člověk

Benevolentnost zákona při stanovení požadavků na rozhodce a procesní stránku řízení ovšem usnadňuje, v kombinaci s úzkým vymezením důvodů neplatnosti rozhodčího nálezu, zneužitelnost tohoto institutu. Zatímco v obchodním styku jsou pro rozhodčí řízení využívány specializované soudy s často mnohaletou tradicí, podvodníky spíše láká svěření případného sporu předem určenému jednotlivci. Zdrojem příjmů takového rozhodce jsou poplatky za řízení, a proto lze mít pochybnosti o jeho nezávislosti. Přirozeně totiž může mít tendenci být nakloněn straně sporu, s níž se setkává častěji, a která mu tedy přináší pravidelné příjmy.

Navíc na rozdíl od obecného soudu, který je povinen řídit se striktně platnými zákony a brát v potaz i předchozí judikaturu soudů vyšší instance, rozhodce není v zásadě při svém rozhodování takto přísně svázán. Může tak přiznat nárok na zcela nepřiměřenou smluvní pokutu nebo uznat za platné i smluvní ujednání, jež je v rozporu s dobrými mravy. Zvláště v případě tzv. žraločích firem tak rozhodčí doložky fakticky znemožňují spotřebitelům bránit se proti nevýhodným smlouvám.

Doložky v pojistných smlouvách

Znamená to tedy, že se i pojišťovny snaží využít institutu rozhodčích doložek k získání převahy nad spotřebitelem? Důvodem začleňování rozhodčích doložek do pojistných smluv je spíše v úvodu zmíněná rychlost a efektivita rozhodčího řízení. Pojistné smlouvy jsou standardizované, jejich obsah se tedy obvykle výrazně neliší a neliší se ani majetkové spory, které z takových smluv vyplývají. Pro pojišťovnu je tudíž jednodušší řešit všechny neshody s klientem před stejným rozhodcem. Tomu je problematika pojistných sporů již známá, zná dobře smluvní dokumentaci příslušné pojišťovny, a může tak snáze konkrétní spor posoudit. Samozřejmě i zde platí výše uvedená námitka možné zaujatosti ve prospěch strany sporu (pojišťovny), která začleněním doložky do pojistných smluv „nosí“ rozhodci práci.

Co dělat s rozhodčí doložkou ve smlouvě?

Doložka může být jak ve smlouvě samotné, tak ve všeobecných obchodních (pojistných) podmínkách. Pokud spotřebitel takovou smlouvu uzavírá, měl by v prvé řadě důkladně zvážit, nakolik důvěřuje druhé smluvní straně. Pokud jde o smlouvu například s již zmíněným nebankovním poskytovatelem úvěru, je vhodné před podpisem navrhnout její vypuštění nebo nahrazení prohlášením, že případné spory budou řešeny obecnými soudy. Pokud poskytovatel nevyhoví, je lépe nepodepisovat.

V případě bank či pojišťoven je situace složitější a ze samotné existence doložky ještě nelze dovozovat nevýhodnost celé smlouvy. Finanční instituce obvykle využívají renomované rozhodčí soudy, které si zakládají na nezávislosti a kvalitě rozhodování. V jejich rozhodovací činnosti by tak nemělo docházet k excesům. Stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pokud je v rozhodčí doložce uvedena jiná rozhodčí instituce či jednotlivec, věnujte pozornost zjištění co nejvíce informací o těchto subjektech. Na Internetu dnes naleznete nejen informace o složení rozhodčích soudů, poplatcích a procesních pravidlech, ale velmi často i zkušeností spotřebitelů, kteří se před rozhodcem octli.

Pokud je rozhodčí doložka již uplatněna a ke sporu dojde, měl by zákazník vždy využít služeb advokáta a postup ve sporu s ním konzultovat.

Autor je právník společnosti Partners

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Ivo Jeník

Ivo Jeník

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval dvousemestrální studijní pobyt na pařížské Sorbonně. Dva roky byl starostou Spolku českých právníků Všehrd. V letech 2006 až 2007 pracoval... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo