Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rozhodčí doložky: Jak zbavit spotřebitele práv?

| 9. 2. 2011

Rozhodčí doložka nemá nic společného s fotbalovým rozhodčím. Jejím podpisem potvrzujeme, že náš případný spor s druhou stranou smlouvy nebude řešit soud, ale rozhodce. Může to mít své výhody. Avšak pozor: rozhodce může být téměř kdokoli. Hlídejte si proto, aby to byl někdo, kdo „píská fér“.

Rozhodčí doložky: Jak zbavit spotřebitele práv?

Podle průzkumu finanční gramotnosti z konce minulého roku se s pojmem rozhodčí doložka setkalo jen 12 % respondentů. Téměř polovina z nich pak nevěděla, co přesně tento pojem znamená. Tato skutečnost je zarážející, uvědomíme-li si, že rozhodčí doložka není ve smlouvách k finančním produktům ničím výjimečným. Na druhou stranu bývá obvykle až na konci smlouvy, kam málokterý spotřebitel dočte, aby se s ní mohl blíže seznámit. Obecně se však rozhodčí doložky netěší zrovna dobré pověsti. Právem?

Alternativa pomalých soudů

Dopustili bychom se velikého omylu, kdybychom všechny rozhodčí doložky stavěli naroveň a předem je zavrhovali jako nemravné a nevýhodné. Je sice pravda, že podle evropské i české judikatury jsou rozhodčí doložky v rozporu s dobrými mravy, ale pouze ty ve spotřebitelských smlouvách. Nejčastěji můžeme o nemravných rozhodčích doložkách hovořit v souvislosti se smlouvami nebankovních poskytovatelů úvěrů. Doložky v takových smlouvách obvykle plní úlohu hradby chránící stavbu jednostranných povinností, smluvních sankcí a přehnaných úroků. Hradby, která spotřebitele zbavuje možnosti domáhat se spravedlnosti před obecným soudem.

Důležité je ovšem zdůraznit, že institut rozhodčí doložky nebyl „vynalezen“ k usnadnění okrádání naivních spotřebitelů, nýbrž jako alternativa často pomalé, drahé, neefektivní a málo specializované justice. Své skutečné uplatnění tak nachází především v obchodních smlouvách. Rozhodčí řízení totiž právě v obchodním styku podstatně zvyšuje vymahatelnost práva smluvních stran. Je totiž obvykle rychlejší a flexibilnější než klasický soud. Často probíhá pouze písemnou formou a je neveřejné. Ačkoliv je řízení zpoplatněno, jeho efektivita znamená pro smluvní strany ve finále úsporu nákladů běžně vynakládaných na standardní soudní při. Rozhodčí nález přitom slouží jako podklad pro nařízení exekuce. Žalující smluvní strana tak může velmi rychle dosáhnout uspokojení svých nároků.

Co je rozhodčí doložka

Podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, se mohou smluvní strany dohodnout, že svůj případný majetkový spor nebudou řešit před běžným (tzv. obecným) soudem, nýbrž před rozhodcem. Takovému ujednání se říká rozhodčí smlouva. Jestliže je však toto ustanovení pouze součástí jiné smlouvy (např. o úvěru), hovoříme o něm jako o rozhodčí doložce.

Rozhodčí doložka tedy svěřuje rozhodování sporů do pravomoci rozhodce. Tím může být jak instituce, např. rozhodčí soud, tak prakticky jakákoliv osoba starší osmnácti let, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena. V případě sporu se smluvní strana, která se chce domáhat svých práv, nemůže se žalobou obrátit ke klasickému soudu, ale výhradně na sjednaného rozhodce. Ten pak ve věci vydá rozhodnutí, obvykle konečné a dále nepřezkoumatelné, označované jako rozhodčí nález.

Když je rozhodce taky jenom člověk

Benevolentnost zákona při stanovení požadavků na rozhodce a procesní stránku řízení ovšem usnadňuje, v kombinaci s úzkým vymezením důvodů neplatnosti rozhodčího nálezu, zneužitelnost tohoto institutu. Zatímco v obchodním styku jsou pro rozhodčí řízení využívány specializované soudy s často mnohaletou tradicí, podvodníky spíše láká svěření případného sporu předem určenému jednotlivci. Zdrojem příjmů takového rozhodce jsou poplatky za řízení, a proto lze mít pochybnosti o jeho nezávislosti. Přirozeně totiž může mít tendenci být nakloněn straně sporu, s níž se setkává častěji, a která mu tedy přináší pravidelné příjmy.

Navíc na rozdíl od obecného soudu, který je povinen řídit se striktně platnými zákony a brát v potaz i předchozí judikaturu soudů vyšší instance, rozhodce není v zásadě při svém rozhodování takto přísně svázán. Může tak přiznat nárok na zcela nepřiměřenou smluvní pokutu nebo uznat za platné i smluvní ujednání, jež je v rozporu s dobrými mravy. Zvláště v případě tzv. žraločích firem tak rozhodčí doložky fakticky znemožňují spotřebitelům bránit se proti nevýhodným smlouvám.

Doložky v pojistných smlouvách

Znamená to tedy, že se i pojišťovny snaží využít institutu rozhodčích doložek k získání převahy nad spotřebitelem? Důvodem začleňování rozhodčích doložek do pojistných smluv je spíše v úvodu zmíněná rychlost a efektivita rozhodčího řízení. Pojistné smlouvy jsou standardizované, jejich obsah se tedy obvykle výrazně neliší a neliší se ani majetkové spory, které z takových smluv vyplývají. Pro pojišťovnu je tudíž jednodušší řešit všechny neshody s klientem před stejným rozhodcem. Tomu je problematika pojistných sporů již známá, zná dobře smluvní dokumentaci příslušné pojišťovny, a může tak snáze konkrétní spor posoudit. Samozřejmě i zde platí výše uvedená námitka možné zaujatosti ve prospěch strany sporu (pojišťovny), která začleněním doložky do pojistných smluv „nosí“ rozhodci práci.

Co dělat s rozhodčí doložkou ve smlouvě?

Doložka může být jak ve smlouvě samotné, tak ve všeobecných obchodních (pojistných) podmínkách. Pokud spotřebitel takovou smlouvu uzavírá, měl by v prvé řadě důkladně zvážit, nakolik důvěřuje druhé smluvní straně. Pokud jde o smlouvu například s již zmíněným nebankovním poskytovatelem úvěru, je vhodné před podpisem navrhnout její vypuštění nebo nahrazení prohlášením, že případné spory budou řešeny obecnými soudy. Pokud poskytovatel nevyhoví, je lépe nepodepisovat.

V případě bank či pojišťoven je situace složitější a ze samotné existence doložky ještě nelze dovozovat nevýhodnost celé smlouvy. Finanční instituce obvykle využívají renomované rozhodčí soudy, které si zakládají na nezávislosti a kvalitě rozhodování. V jejich rozhodovací činnosti by tak nemělo docházet k excesům. Stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pokud je v rozhodčí doložce uvedena jiná rozhodčí instituce či jednotlivec, věnujte pozornost zjištění co nejvíce informací o těchto subjektech. Na Internetu dnes naleznete nejen informace o složení rozhodčích soudů, poplatcích a procesních pravidlech, ale velmi často i zkušeností spotřebitelů, kteří se před rozhodcem octli.

Pokud je rozhodčí doložka již uplatněna a ke sporu dojde, měl by zákazník vždy využít služeb advokáta a postup ve sporu s ním konzultovat.

Autor je právník společnosti Partners

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Jiří Prášil | 11. 2. 2011 17:24

Každý se může bránit.
Zrušení rozhodčího nálezu soudem
a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí
§ 31
Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže
a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,
b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,
d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,
g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.4)
§ 32
(1) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Prášil | 10. 2. 2011 20:21

Rozhodčí doložkynejsou vždy platné. Např. Společnosti pro rozhodčí řízení si z toho dělají vlastní byznys a vyloženě nahrávají silnějším stranám i přesto, že by měl být rozhodčí nezávislý. Dělají si na internetu reklamu, která se spíše přibližuje k vymáháním a ne k nezávislému rozhodování( rozhodčí nález ). Klient za pomoci právníka se k věci může vyjádřit a namítat. Pokud i přesto bude vydán rozhodčí nález, nezoufejte a podejte proti němu návrh na zrušení podle § 31 RozŘ. Pokud to ovšem daná situace vyžaduje.

Jde vždy o rychlost a pokud dostanete od rozhodčího žalobu, vyjádřete se k tomu do 7dnů. Nejlépe hned. Jestli se nevyjádříte tak není v podstatě cesty zpět. Na internetu najdete efektivní zbraně proti jednostrannému jednání. Na internetu se dočtete, že se proti rozhodčímu nemůžete bránit, ale to je nesmysl.

,,Rozhodčí řízení je nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak vymáhat pohledávky“ Nedávno jsem se na internetu dočetl. Tomu se říká nezávislost rozhodčích. Je to ostuda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivo Jeník | 10. 2. 2011 14:49

Rozhodčí doložkou se nevzdávám všech svých práv. To ani není možné, neboť podle Listiny základních práv a svobod jsou základní práva a svobody nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Strany se však mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů) má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

akcius | 9. 2. 2011 22:14

Podstata věci je trochu jinde..nebankovní půjčovatelé peněz (např. f.Credium, a jiné) mají rozhodčí doložku ve svých podmínkách proto, protože vědí, že ten, kdo potřebuje nebankovní půčku za "mastný" úrok, tak v podstatě nemá jinou možnost a rád (většinou bez pořádného přečtení) podepíše skoro cokoliv, pokud jsou mu přislíbeny peníze..tito lidé jsou většinou zoufalci, kteří se kvůli své nezodpovědnosti, hlouposti, nebo vinou příbuzných dostali do dluhové (pro)pasti...na jejím dně obvykle čeká Provident..a pak už jenom exekutor.(nebo sebevražda).
Myslím, že už na základní škole by měl být zaveden předmět např. "peníze a rizika" kde by mělo být pořádně vysvětleno, hlavně riziko velkého zadlužování..a stát (nebo třeba místní samosprávy) by mohly dělat osvětu i pro dospělé..a jestě jedna věc přispívá k bezhlavému zadlužování: tzv."výherní&qu ot;hrací automaty..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 9. 2. 2011 22:39
reakce na akcius | 9. 2. 2011 22:14

Připadá mi vtipné, že stát, který se sám zadlužuje tak, že to nebude nikdy schopen splatit, by měl dělat osvětu jak se nezadlužit. :-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 9. 2. 2011 12:01

A neodporuji rozhodci dolozky zase jine casti zakona? Me to pripada jako neco ve smyslu "Tady mi podepiste, ze se vzdavate svych prav obcana CR". Kdyz nekoho s jeho souhlasem zastrelim, uz to nebude vrazda?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 9. 2. 2011 16:18
reakce na Libor Kosour | 9. 2. 2011 12:01

Nejsem pravnik, ale neni rozdil (laicky) v tom, ze vrazda se soudi podle trestniho zakoniku, zatimco rozhodci dolozky jsou platne v pripade, kdy se chcete soudit podle obcanskeho zakoniku?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miloslav Trmač | 9. 2. 2011 01:35

Poměrně mě udivuje, že sami rozhodci se nesnaží o zlepšení svého jména - např. založením nějaké asociace a propagací trademarku "férový rozhodce" nebo něco takového.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ivo Jeník
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval dvousemestrální studijní pobyt na pařížské Sorbonně. Dva roky byl starostou Spolku...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!