Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Penzijní reforma: Slavit nebo plakat?

| 18. 2. 2011

Včera večer se vládní koalice dohodla na podobě penzijní reformy, která má udržet stabilitu penzijního systému. Máme slavit, nebo jde o nesmyslné rozhodnutí?

Penzijní reforma: Slavit nebo plakat?

Podívejme se na jednotlivé body navržené reformy:

Dobrovolné vyvedení tří procent ze sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností pro mladší 35 let

Určitě je dobré, že systém bude dobrovolný a ne povinný (jak jsme varovali v našem komentáři tento týden). Ale pokud bude opravdu nutné přidat i vlastní peníze nad rámec tří procent ze sociálního pojištění, bude počet klientů velmi omezený. Pro řadu lidí totiž bude stále levnější zůstat v průběžném systému a volné peníze investovat do rozumnějších produktů.

DPH se kvůli reformě zvedne na 20 procent

Navýšení se sice nebude týkat základních produktů, jako jsou mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa a potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. Tyto položky zůstanou na současných deseti procentech. Jakými propočty je ale zvýšení DPH u všeho ostatního na 20 procent podloženo, zůstává záhadou. Vzhledem k tomu, že navržený systém nebude pro spoustu lidí atraktivní, není vůbec jasné, jak hluboký výpadek příjmů můžeme čekat – a masivní navýšení DPH tak poslouží spíše navýšení příjmů státního rozpočtu. Pokud pomůže snížit schodek, má navýšení DPH smysl, pokud povede k navýšení výdajů, je to špatná zpráva.

Rozhodnutí jednou provždy

Pokud se člověk jednou rozhodne své peníze vkládat do fondů, nebude mít možnost vzít své rozhodnutí zpět – a to bez ohledu na to, jak špatných výsledků může fond dosahovat. Palec dolů a důrazné varování pro ty, kteří budou o systému uvažovat: stáváte se nevolníky něčeho, o čem netušíte, jak funguje.

Z úspor na individuálních účtech budou lidem vypláceny pouze doživotní penze

Nesmyslné rozhodnutí, které je sice zajímavé pro finanční instituce, ale velmi negativní pro ty, kteří do systému vstoupí. Proč si stát osobuje právo rozhodovat, jestli je pro lidi rozumnější měsíční renta, nebo jiný způsob zajištění života v penzi?

Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat nynější penzijní fondy, které projdou transformací a přelicencováním

Jako heslo to zní zajímavě, ale bohužel chybí detaily:

  • Základní otázka: kdo zaplatí náklady příštích období (Náklady příštích období (NPO) představují umořování nákladů penzijního fondu na získání nových klientů. Čím jsou tyto náklady nižší, tím větší lze očekávat výnos pro klienta, pozn. redakce), které tíží řadu penzijních fondů? A jak přesně se oddělí majetek klientů?
  • Druhá otázka: jak budou omezeny náklady penzijních fondů? Rozhodnutí o této otázce je naprosto klíčové v tom, zdali budou mít fondy alespoň trochu zajímavý výnos, nebo budou vydělávat všem kromě svých klientů. Vzhledem k udělenému monopolu a objemu očekávaných vkladů by měly být náklady výrazně nižší, než mají dnešní podílové fondy, jinak nebude dávat smysl do penzijních fondů spořit.
  • Třetí otázka: proč se stát opět vydává cestou licencování institucí místo definování produktu? Už jednou se spálil tím, jakým způsobem vytvořil systém stavebního spoření. Proč tedy pouze nedefinuje parametry penzijního produktu a nenechá libovolné instituce – banky, pojišťovny, investiční společnosti a reformované penzijní fondy – aby přišly s atraktivní nabídkou?

Otázek je určitě ještě mnoho, ale koaliční dohoda bohužel nenabízí téměř žádné odpovědi. Rizikové je mimo jiné i to, že návrhy vznikají na ministerstvu práce a sociálních věcí, které má nulové zkušenosti s regulací finančního trhu. Kolik děr se tak v systému objeví již od prvního dne?

Co si o navrženém systému myslíte?

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (45 komentářů)

Stanislav Uvíra | 23. 2. 2012 20:10

Cca 66% zaměstnanců v ČR nedosahuje průměrné mzdy, na severu a východě republiky je to ještě horší (viz TREXIMA). Ti lidé nemají možnost si šetřit a tak jsem přesvědčem, že tato reforma je poze pro majetnější, lidi s poslaneckým a ministerským platem - obyčejné nemůže ani oslovit! Navíc, je více než pravděpodobné, že mnohým ani nárok na důchod nevznikne - nebudou schopni splnit podmínku odpracovaných let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Uvíra | 23. 2. 2012 19:56

..."Nyní jsem přesvědčen o tom, že by bylo lepší upravit průběžný systém a to tak, jak mnoho lidí v diskusích navrhuje - na důchodech by se vyplatilo jen tolik, kolik se vybere. Nyní je systém nastaven zcela nesmyslně - přestože je důchodový systém ve ztrátě, došlo k navýšení důchodů. Systém nastavený tímto způsobem samozřejmě není dlouhodobě udržitelný."...tolik citace pana Radovana Kubáta. tím bychom ale trestaly stávající důchdce, kteří do toho systému sypali, když byli aktivní a dávali do systému víc než ti budoucí! Chybou bylo za a) snížení odvodů a za b) možnost používat peněz k účelům jiným, než na co byly určeny - sanace bank, dotování štědrého sociálního systému, látání děr státního rozpočtu o korupci ani nemluvím. Důchodový účet měl být oddělen od státního rozpočtu a navíc zvyšovám o část dividend ze státních podniků. V době přebytku by si stát mohl z účtu půjčit za podmínek o něco málo lepších než od bank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 20. 2. 2011 15:02

Zkusme najít i nějaké klady:) Osobně vidím tyto:
1) Odkládaná částka se přizpůsobuje výši mzdy (jde o % a ne o fixní částku). Nepletu-li se, není tohle u ostatních spoření možné.
2) Ztratím-li příjem, nemusím platit nic (z podpory se předpokládám ta dvě procenta neplatí). U penzijního připojištěni musíte platit min. stovku měsíčně a navíc musíte o snížení i zvýšení žádat. U životního připojištění musíte platit určitou minimální částku (řádově stokoruny) i když jste bez příjmu. Přerušení je možné jen za určitých podmínek a nepletu-li se, přijde klient přerušením v některých případech o pojistnou ochranu. Placení některých starších životních pojištění není vůbec možné přerušit. U jiných spoření bývá přerušení placení snadnější.
...víc jsem zatím nevymyslel. Bude-li fond rozkraden, jsou samozřejmě výše zmíněné výhody na nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 20. 2. 2011 10:13

Podle mě by měla vypadat důchodová reforma takto:
1) Místo sociálního připojištění by se odvod jmenoval důchodová daň. Díky tomu by nebylo nutné vyplácet lidem s vysokými příjmy vysoké důchody.
2) Důchod by měl téměř všem zajistit důstojné dožití. Lidé, kterým by důstojné dožití nezabezpečil, by mohli žádat o sociální dávky. Dnes je snaha o to, aby důchody částečně zachovávaly životní úroveň. Na to ale nejsou peníze.
3) Vždy by se vyplatilo o něco méně než se vybere (dejme tomu o 3%). Nevybrané peníze by byly na zvláštním účtu (jeho stav by se zobrazoval on-line na internetu) a tyto peníze by bylo možné použít v případě velmi nízkého zisku z důchodové daně (především v době krize nebo recese).
4) Spořit by si mohl každý podle svého uvážení a způsobem, jaký uzná za vhodný.
.
Výhody takto nastaveného systému:
1) Důchodový účet by nemohl být v deficitu.
2) Nebylo by potřeba zvyšovat DPH nebo jiné daně.
3) Všichni (i ti, kteří nevěří fondům nebo jim nerozumí) by měli zajištěné důstojné dožití.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 20. 2. 2011 10:33
reakce na Radovan Kubát | 20. 2. 2011 10:13

Jak definujete důstojné dožití?
Jaký je rozdíl mezi důchodem financovaným z daní a sociálními dávkami?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 20. 2. 2011 13:40
reakce na František Pašingr | 20. 2. 2011 10:33

Důchodci přijdou o peníze i pokud projde současný návrh vlády. Jen ne přímo ale nepřímo zvýšením DPH.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 20. 2. 2011 13:35
reakce na František Pašingr | 20. 2. 2011 10:33

Kolik peněz je potřeba na důstojné dožití by mohlo být definováno násobkem životního minima. Důstojné dožití je podle mě zhruba toto: člověk má kde bydlet, co jíst, občas si může koupit nějaké oblečení nebo boty a má zajištěnou základní zdravotní péči. Chata, televize, auto, dovolená a další nejsou k důstojnému dožití potřeba. Tyto věci už jsou nadstandardem na který by si musel každý buď ušetřit a nebo by je neměl. Většina současných důchodců vlastní spoustu věcí a kupuje si spoustu zážitků, které podle mě spadají do nadstandardu. Většinu financují z penzí, je tedy evidentní, že současná výše penzí je v MNOHA případech zbytečně vysoká.
.
Zásadní rozdíl je v tom, že sociální dávky dotanou jen ti sociálně nejslabší, zbytečně vysoký důchod v současné sobě dostává mnoho lidí. Téměř všichni důchodci, které znám, dávají peníze dětem a vnoučatům. Sice nadávají, že mají nízký důchod, i tak ale mají peníze navíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 20. 2. 2011 17:03
reakce na Radovan Kubát | 20. 2. 2011 13:35

Jestliže hodláte důchody i sociální dávky platit z daňových výnosů a Vaše definice výše důchodu se rovná víceméně definici sociální potřebnosti, tak by bylo jednodušší vyplácet pouze sociální dávky pro důstojné dožití a rentu ať si každý opatří jak uzná za vhodné.
Stát by nemusel předstírat něco jako důchodové pojištění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 20. 2. 2011 17:47
reakce na František Pašingr | 20. 2. 2011 17:03

To by v podstatě šlo. Jen se obávám, že by mnoha lidem vadilo, že by pobírali místo penze sociální dávky. Za pobírání důchodu se nikdo nestydí (resp. nikdy jsem neslyšel o člověku, který by se za to styděl), za pobírání sociálních dávek ano.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 20. 2. 2011 20:15
reakce na Radovan Kubát | 20. 2. 2011 17:47

To by také mohla být motivace k tomu zajistit se na stáří nezávisle na státu. A to přece je smyslem reformy.
Ještě vyplácení sociálních dávek svěřit domovským obcím jako před sto lety.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 21. 2. 2011 09:59
reakce na František Pašingr | 20. 2. 2011 20:15

To máte pravdu. Kdyby se místo penze vyplácely jen sociální dávky, bylo by žadatelů méně.
Jenže to by naštvalo voliče a to rozhodně nebylo cílem reformy. Hlavní cíl byl podle mě udělat reformu co nejmenší (a tím co nejméně naštvat voliče).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 19. 2. 2011 20:41

Možná by bylo lepší ptát se: "Máme plakat málo nebo hodně?"
Ještě před několika týdny jsem byl zastáncem opt-outu. Jediné co mi vadilo bylo, že nikdo z propagátorů opt-outu nesděloval, kde se vezmou peníze, které budou chybět v průběžném systému. Teď už to víme. A já už teď nechápu v čem by měl být opt-out přínosem (tedy přínosem pro účastníka, přínos pro správce fondů je zcela evidentní).
Nyní jsem přesvědčen o tom, že by bylo lepší upravit průběžný systém a to tak, jak mnoho lidí v diskusích navrhuje - na důchodech by se vyplatilo jen tolik, kolik se vybere. Nyní je systém nastaven zcela nesmyslně - přestože je důchodový systém ve ztrátě, došlo k navýšení důchodů. Systém nastavený tímto způsobem samozřejmě není dlouhodobě udržitelný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 19. 2. 2011 13:37

Na této důchodové reformě (resp. důchodové reformičce) mě velmi zaráží následující: stát bude přikazovat jak mohou čerpat naspořené peníze ti, kteří do systému vstoupí...údajně proto, aby lidé peníze nerozfofrovali a pak neměli finanční potíže. A co lidé, kteří do systému vůbec nevstoupí?? U těch nehrozí, že budou trpět materiálním nedostatkem? Na rozdíl od těch, kteří do opt-outu vstoupí, by na tom přece měli být teoreticky ještě hůře ne? A pokud to tak není, je celá reforma zbytečná. Jediný smysl je podle mě v tom, že se zvedne DPH a lidem se nabulíkuje, že je to kvůli důchodové reformě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 18. 2. 2011 15:09

Vtipne je na tom to, jak je duchodove sporeni oznaceno za nepovinne, ovsem jeho soucasti je i zvyseni DPH, ktere uz jaksi povinne je. O tom, kdy v dejinach na uzemi dnesni CR byla hodnota penez stabilni cca 40 let by se mohl rozhovorit kdejaky historik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kalina | 18. 2. 2011 14:41

Já celkem souhlasím s tím, že jediná možnost výběru bude doživotní renta. Když dáte lidem možnost si ty peníze vybrat najednou, tak část "obyčejných lidí" si za to nakoupí metrové televize a za pár let budou škemrat na ČSSZ, že umírají hlady. Jasně že ti rozumnější to neudělají, ale ti rozumnější se zajistí na stáří sami a nepotřebují k tomu pomoc státu. Pokud stát chce donutit "obyčejné lidi", aby si na stáří spořili, ale nakonec by jim dal možnost peníze jednorázově rozfofrovat, tak by podle mě vůbec nemělo smysl je do spoření nutit zákonem.

Každopádně - tolik let už se mluví o tom, že se současný systém brzo zhroutí a je nezbytné udělat reformu, a pak přijdou s tímto. Možná že až se zveřejní další detaily, tak to snad začne dávat větší smysl, ale v tuto chvíli například nevím, jaký bude rozdíl mezi "plným důchodem" pro ty, kteří se rozhodnou pokračovat v současném systému, a "částečným důchodem" pro ty, kteří se rozhodnou jít polo-soukromou cestou. Pokud by ten státní důchod pro "ty odvážné" byl jen o desetinu nižší (stejně jako budou platit o desetinu nižší sociální pojištění), tak se mi nechce věřit, že by to ten systém zachránilo. A pokud by byl státní důchod pro odvážné výrazně nižší než pro konzervativce, tak mi pak ukažte toho blázna, který teď bude dobrovolně platit skoro stejně (o desetinu méně), aby potom dostal třeba o polovinu méně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 19. 2. 2011 08:42
reakce na Vladislav Kalina | 18. 2. 2011 14:41

Přesně, výše změny důchodu z průběžného systému při vyvedení 3% bude jedním z klíčových parametrů. Dále mne zajímají invetsiční strategie fondů, možnost změny strategie, možnost přestupů mezi fody, jejich poplatky...

Jak to bude se stvajícícm penzijním připojistěním? Co když řada lidí prostě nebude spořit o 2% víc? Ti, co již spoří 1000-1500 na pezijním připojištění mohou jednoduše snížit své příspěvky do penzijního připojištění a ušetřené peníze převedou do nového systému. Rázem budou mít mnohem větší státní příspěvek bez navýšení plateb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Jílek | 18. 2. 2011 14:37

Vláda nám dala jasně najevo, že se musíme postarat sami. Použít stávající penzijní fondy, které mají podinflační výnosy není dobré řešení. Naštěstí jsou v ČR společnosti, které nabízí lepší a na čemkoliv českém, nezávisléřešení. Reklamu na ně ovšem v televizi neuvidíte. Hledal jsem dlouho, ale vyplatilo se to. Já, moje rodina, přátelé a dalších 10 000 informovaných lidí v ČR již přes2 roky odkládají peníze do produktu fungujícího55 roků s průměrným ročním výnosem 10,2 % p.a.Narozdíl od českých penzijních fondů má striktně oddělen majetek investorů a správce. Děláme to dobrovolně a peníze můžeme použít kdykoliv a jakkoliv. Doporučuji každému, ať se začne starát sám. Pokud se chci zajistit na stáří a mám smysluplný produkt, tak je třeba odkládat ne 3% , ale 10 % ze mzdy. V připadě osobní finanční krize, musím mít ovšem možnost svoje peníze použít. Stát nám opět bere svobou rozhodovat o svých penězích.Osobně jsem hodně jsem věřil nové vládě. ale jak je vidětlidé se nemění. Udělají zese jen takové kroky, které jim dají šanci zůstat u "koryta " i po příštích volbách. Na obyčejných lidech jim nezáleží a navrh důchodové reformy to jen potvrdil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zelený Tomáš | 23. 2. 2011 16:49
reakce na Zdeněk Jílek | 18. 2. 2011 14:37

Můžete mi prosím napsat o jaký produkt se jedná na můje-mail: zeleny.toma@seznam.cz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Šuleř | 18. 2. 2011 14:12

K inflaci apod.: ad a) jak správně píše J. Tětek, musíte řetězit
ad b) navíc byste měl započítat výnos, ke ztrátě by v případě
např. státních bondů dojít nemělo (teoreticky)

Kdybychom si byli jistí mírou inflace (řekněme po dobu 40+20), bylo by to jednodušší. Zbývalo by jen odhadnout fázi ekonomického cyklu - třeba pomocí extrapolací s propočtem pravděpodobnosti (bylo by nepříjemné spořit v útlumu a čerpat v růstu s rostoucí inflací) a dokázali bychom odhadnout, nakolik je to pro člověka přínosné.

Takhle si nad to budu muset sednout.Pokud by platila průměrná odhadovaná tříprocentní míra inflace, bylo by toto řešení zajímavé pro skupiny na a nad úrovní průměrné mzdy (optimalizovaná úroveň penzí k platům je výrazně poškozujei přes "malou reformu").Takže vyvést menší část povinných solidárních odvodů je lákavé, nicméně, kromě nemožnosti odhadnout míru inflace tady vidím další rizika:

1) nemožnost aktivní správy - možnost přesouvat se mezi fondy by je víc motivovala, měl bych možnost je časovat - např. od rizikovějších ke stabilnějším....
2) nemožnost naspořené prostředky dědit - pravděpodobnost čerpání je vysoká, ale i tak je riziko málo zohledněno
3) politická rizika (viz. Maďarsko) nejsou úplně malá
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hynek Fosna | 18. 2. 2011 14:12

-vlastně se vůbec nic nevyřešilo:o 3% procenta přijdu , tak jako tak. Pak ze mne chtěj vytáhnout další 2% dobrovolnně, které půjdou do státních dluhopisů
,, státní dluhopisy" to jsou pouze další peníze, které doputují do rukou těch dobře hospodařících politiků,, takže další prachy na předražené zakázky".
A na závěr mne okradou na jídle další daní, abych si vlastně náhodou nedovolil šetřit si bokem sám -nedej bože, abych se stal samostatným investorem. To bych přestal býti ovčanem,kterého oni potřebují... a tady na to potřebujou pánové Vysokou: když řeknou, že se přímé daně fyz.osob. zvedaj na 30% bude to mít úplně stejný důsledek a možná to i méně poškodí ekonomiku. Protože tohle je prostor pro dovážení všeho možného od jinud ostatně jsme to už viděli u nafty.... Navíc nechápu, proč vlstně potřebujeme nějaké fondy : zhodnocení horší než v bankách na TV, nebo u jiných prodůktů, to by ty fondy mohli udělat ze stavebních spořitelen- kdy siz mého účtu budou lidi půjčovat na výstavbu svého bytu a v 65mi z toho půjde důchod. Drábek fakt neni zdravej...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marek Polacek | 18. 2. 2011 22:06
reakce na Hynek Fosna | 18. 2. 2011 14:12

Vypadá to, že současná vláda chce "privatizovat&q uot;naši budoucnost. Nevím proč by se měla obávat, že výšepříjmoví lidé, kteří mohou vydělat na vyvedení části důchodových odvodů, nejsou svéprávní rozhodovat v důchodu o svém majetku. Zcela jistě se jedná o nadprůměrně vydělávající lidi, jejichž majetek nebude jen peníze na důchod. Spíš mě napadá, že provize při životním pojištění činí asi platby za dva roky. Nebude tohle obdobné?
Má ale nadprůměrněvydělávající člověk alternativu? Dnes jeho důchod nebude moc nad 12 000,-Kč a nadějě při prodlužujícímu se věku dožití a poklesu plátců do systému moc není. Zkrátka člověk nebude mít na vybranou. Ty parchanti to vědí a omezení subjektů při spoření a dále nucené upsání pojišťovně je další zdanění. O zvýšení DPH ani nemluvě. Navíc, když se to podá tak, že se DPH zvyšuje kvůli chamtivosti bohatých....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 18. 2. 2011 23:30
reakce na Marek Polacek | 18. 2. 2011 22:06

Tak jako vláda utřela nos při zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, jejichž celkový výběr navzdory zvýšení klesl, může se stát, že při zvýšení DPH nebude výběr nakonec takový jak si představují. Již nyní někteřílidé co bydlí pouze pár desítek km od hranic jezdí do zahraničí nakupovat, po zvýšení DPH se to může státsamozřejmostí pro větší množství lidí. Samozřejmě, že většina národa nebude jezdit nakupovat potraviny do zahraničí, ale zanedbatelné to také nemusí být. Navíc Češi jsou koumáci, mohou vymyslet jak masově dovážet potraviny ze zahraničí a zde je přeprodávat. Kdo ví :-) , ale přeci jen nejsme pouze tupé ovce jak si nahoře myslí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 19. 2. 2011 08:44
reakce na Miroslav Piták | 18. 2. 2011 23:30

No právě také mě napadlo

např. si v polsku zřídit e-shop komplet v češtině a po domluvě s Auchanem atd. jen přeprodávat zboží do ČR na dobírku.

člověk se tím vyhne DPH a clo platit nemusí protože je to EU.
Moc legislatívních překážek tam nevidím. Hodně věcí se tam dá pořídit za 1/2 toho co u nás.

http://www.auchan. pl/promocje-auchan.html#
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Roman Scherks | 21. 2. 2011 07:45
reakce na Radek Doležal | 19. 2. 2011 08:44

Nechci Vám moc kalit radost z nápadu, ale tak jednoduché to nebude. Ony jsou už dneska daně, cla a další poplatky v rámci EU zharmonizované, takže najít skulinu je dost obtížné.
První co je důležité, zda jste plátcem DPH tady v ČR.
Pokud nejste, tak do nalnění limitu pro plátcovství, by se to mohlo vyplatit. Ale je to jen takový přivýdělek.
Pokud jste již plátcem, tak pokud nakoupíte zboží od plátce v Polsku, tak vždycky bez DPH a tady ho zatížíte tuzemskou sazbou. Takže si moc nepomůžete. Abyste mohl použít polskou sazbu, tak nestačí mít shop s polskou koncovkou - byť v češtině, ale musel byste mít firmu registrovanou v Polsku, abyste byl plátcem tam a mohl použít nižší DPH. Jenže pak určitě narazíte na další problémy, např. výrazně dražší přeshraniční poštovné, u potravin nutnost českých popisek, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 21. 2. 2011 10:18
reakce na Roman Scherks | 21. 2. 2011 07:45

Ano firma by byla Polská a lidé by nakupovali v Polsku s tím že není problém zde udělat jen výdejní místo.

Tzn. veškerá legislativa Polská. Je to stejné jako dnes když češi jedou nakupovat do Polska jen tady by zboží přijelo za nimi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 21. 2. 2011 10:53
reakce na Radek Doležal | 21. 2. 2011 10:18

Každá země EU má ve svých zákonech stanoven limit do jaké částky tam smíte dovážet než se stanete plátcem DPH v té zemi. Je to kolem 35 tisíc EUR. Kolik je to u nás nemám čas hledat, ale asi byste se brzy stal plátcem DPH i v ČR, přestože byste byl polská firma.
http://www.finance.c z/zpravy/finance/257358/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 21. 2. 2011 11:41
reakce na František Pašingr | 21. 2. 2011 10:53

Tady máte ty limity přesně.
http://cds.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/cds/xsl/147.html# porizeni
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek Doležal | 21. 2. 2011 13:53
reakce na František Pašingr | 21. 2. 2011 11:41

Díky vidím že stát si najde vždy cestu jak nás stáhnout z kůže.

Hold nezbude nic jiného než to dále dělat v malém pro známé a příbuzné :D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

PavelB | 18. 2. 2011 10:55

Prosím vysvětlit, možná se pletu, netvrdím, že mám pravdu.
Dle mého názoru je stávající systém nereformovatelný. Za vše může všudypřítomná inflace.
Roční inflace je cca 3 procenta , člověk od první výplaty do důchodu pracuje cca 40 let. Trochu počítejme 3 x 40 je 120 procent. Za 40 let ztratí peníze hodnotu cca 120 procent.
Počítám špatně?
Dobře, rodiče také mohli šetřit na důchod, ale oni místo toho rozházeli peníze za dům který stavěli. Za dům prostvěli200 000,- Kč. Mohli těch 200 000,- Kč dát do banky a dnes by skoro na 1 rok zaplatili živobytí. Zatím co oni rozházeli oněch 200 000,- Kč a mají dnes dům za 3 000 000,-Kč a neplatí nájemné 10 000,-Kč měsíčně.
Takže mladí šetřete za 40 let Vaše děti budou vydělávat okolo 80 000,- - 100 000,- Kč a nájem za byt bude 50 000,-Kč a rohlík bude stát 10,-Kč . A mladí co dnes šetří tak do důchodu možná našetří 1 000 000,- Kč a zaplatí si s toho možná na jeden rok živobytí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 18. 2. 2011 13:58
reakce na PavelB | 18. 2. 2011 10:55

Matematicky je to dosti.... Zaprve funguje slozene uroceni, resp. diskontovani. Zadruhe nemuzete ztratit 120 procent - to jako ze za svou usporu 200 000 zaplatite jeste navic 40 000?
Spravne je to takhle: 200000/Power(1,03; 40), tudiz 200 000 ma pri triprocentni inflaci po ctyriceti letech hodnotu 61 311 korun, tudiz jste ztratil - (200 000 - 61 311)/200 000 = 69,34%.
Tohle skutecne plati, pokud byste ty penize dal do supliku.
Nicmene vtip sporeni je v tom, ze penize nedavate do supliku, ale nakupujete za ne nejaky majetek, o kterem doufate, ze nebude ztracet hodnotu alespon v porovnani s inflaci - jinymi slovy jeho nominalni hodnota poroste minimalne stejne rychle inflace. Sam jste jmenoval dum, kdyz koupim podil ve fondu, tak kupuji akcie, dluhopisy, komodity.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PavelB | 18. 2. 2011 15:27
reakce na Adam Čabla | 18. 2. 2011 13:58

Nestačí koupit jen papírek, dluhopis. Musíte koupit skutečnou komoditu a vlastnit jí skutečně i fyzicky. Všechny papírky včetně peňěz pujdou časem do spalovny. Fyzický majetek , skutečný majetek ten se nestratí . Papírky ano.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 18. 2. 2011 16:19
reakce na PavelB | 18. 2. 2011 15:27

Analogicky k vasemu horejsimu prispevku: Fyzicky majetek je cenny do te doby, dokud lide veri v nedotknutelnost soukromeho vlastnictvi. Pokud ztrati lide viru, ze je vlastnictvi nedotknutelne, tak se velice snadno "ztrati".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PavelB | 18. 2. 2011 16:25
reakce na Adam Čabla | 18. 2. 2011 16:19

Určitě souhlasím. Take nejsem založen materialně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 18. 2. 2011 12:21
reakce na PavelB | 18. 2. 2011 10:55

Při počítání s procenty musíte řetězit. 100*0,97*0,97*0,97... Dojdete tak k tomu, že za 40 let bude mít stovka hodnotu 30kč. Neboli peněžní jednotka bude mít 3x menší hodnotu než dnes.
3% jsou ale podle mě dosti optimistický odhad. Evropské vlády budou potřebovat mnohem více na odmazávání enormních dluhů, které si v posledních letech nasekaly a ještě nasekají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 18. 2. 2011 17:47
reakce na Josef Tětek | 18. 2. 2011 12:21

Bohužel to aktuálně vypadá tak, že 100 Kč z roku 1988 má nyní hodnotu 20 Kč. A to beru v úvahu oficiální CPI, realita je ještě horší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PavelB | 18. 2. 2011 16:19
reakce na Josef Tětek | 18. 2. 2011 12:21

Osobně si také myslím, že inflace bude dalelo větší proto se v žádném případě neviplácí střádat do nějakého fondu peníze. Je potřeba koupit ten "rohlík který bude stát 10,-Kč" . Pochopitelně to myslím obrazně. Co je tím rohlíkem na to musí přijít každý sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

PavelB | 18. 2. 2011 15:19
reakce na Josef Tětek | 18. 2. 2011 12:21

Sohlasím. Nejde o přesný výpočet ale o podstatu věci. Jinak peníze jsou do tédoby cenné pokud jím lidé věří. Pokud stratí lidé víru , že jsou cenné, stanou se z nich bezcenne papírky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 18. 2. 2011 09:55

Myslím si, že se nemění vůbec nic, kromě toho, že se zvednou daně. Své peníze si stále ponechat nemohu, akorát mám do určité míry na výběr, kdo mě o ně obere. Parádní reforma!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 19. 2. 2011 11:40
reakce na Josef Tětek | 18. 2. 2011 09:55

Podle mě jste to vystihl zcela přesně!
Z reformy jsem každopádně zklamán. Byl jsem rozhodnutý, že do opt-outu půjdu i když bude dobrovolný. Po zveřejnění parametrů hodně váhám. Obávám se mimo jiné toho, že ze začátku budu muset dávat do fondu 2%, časem ale mnohem více, vystoupit ale nebudu moct.
Celé je to podle mě udělané tak, aby do toho šlo co nejméně lidí. Ztráty na pojistném budou minimální a zisk ze zvýšení DPH velmi slušný. Když se to dobře prodá, nemuselo by to ovčany až tak naštvat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 18. 2. 2011 07:54

Dají se peníze převádět mezi jednotlivými fondy? Nějaká konkurence by zachována být měla a pokud se peníze dají převádět, tak jako dnes, tak není nic jednoduššího než si je "vyvézt" do ciziny. V cizině si najdete fond, který v případě vašeho úmrtí vyplatí částku pozůstalým, Samozřejmě dnes nemůžu vědět, jestli takové fondy za 30 let v EU ještě budou. Dnes jsou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Fosna | 18. 2. 2011 14:41
reakce na Radovan Dell | 18. 2. 2011 07:54

-chcete konkurenci řízenou ze zákona jako zdravotní pojišťovny, nebo co si poředstavujete pod pojmem konkurence v tomhle státě. Konkurence v direktivně řízeném státě,, totalitním" neexistuje navíc tady nejde o konkurenci tady jde o odevzdání peněz zájmovým skupinám, tady nejde o systém , ale o prachy...:-)) začalo 30Kč za Rádio, 120,--Kč za TV, pak to jde přes solární blbost až se dostanete ke 3% DŮCHODOVÉ ZLODĚJNY.... a vidíte někde zájem o konkurenci, nebo systém... zase jde jen o Prachy, nebo mi chcete tvrdit, že bytostně potřebuju ČRa ČT1 a doplácet na zelenou zlodějnu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Václav Valášek | 18. 2. 2011 07:02

Tak je vidět, že na tripartitě to udělali šikovně:
Hlavní triumf si vzala na svá bedra současná vláda - je to nepovinné. Tleskáme.
Vlastní příspěvky, rozsah zvýšení DPH a možnost výstupu z fondů nechala vláda jako "mrkvičku" opozici. Po náročných jednáních se vláda rozhodne ustoupit z části těchto požadavků.
Hlavně ale ať nikdo moc neremcá do pasáže, kterou si vylobbovali zástupci penzijních fondů ve všech těch komisích - doživotní penze a stávající penzijní fondy...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Doležal | 18. 2. 2011 06:14

Bože díky že je to dobrovolné, děkuji ale nechci.

Dodnes jsem si myslel že reforma má vyřešit problém husákových dětí a generaci před nimi. Ale tak tomu kupodivu není.

Má za úkol ukrást přijmy generaci která se o důchody již bát nemusí.

Protože:
1) Oni již o problému ví a budou si spořit
2) když oni půjdou do důchodu tak již nebudou mít takový demografický problém (husákový děti již nebudou)
3) Nikdo neví co bude za 35-40 let
4) Pro mladé platí kdo uteče vyhraje

To co nás ale tíží je to co přijde do 0-20let kdy budou ohromné tlaky na sociální, důchodový i zdravotní systém. Začne to v Evropě kde jsou jako vždy vepředu, ekonomicky se to přelije k mam, hold německému tygru již stářím začnou vypadávat zuby). No a pak začnou naše demografické problémy. Toto dnes ale nikdo neřeší a je to již za dveřmi.

No ještě že máme CB peníze na důchody můžeme vytisknout (pardon vydáme dluhopisy jež koupí CB) a bude i na 13-14 důchody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miloslav Trmač | 18. 2. 2011 01:29

Na povinnosti pro opt-out si do systému ještě připlácet jsou podivné tři věci:

Za prvé, není vůbec jasné, proč by ta povinnost měla existovat.Ač nadávání na finanční instituce nesnáším, opravdu mě nenapadá nic lepšího, než že je to prolobbované, aby bylo peněz pod správou víc.

Za druhé, ani tyto, dobrovolně "navíc" připlacené peníze, si občan nemůže vybrat kdykoli chce?Chápu, že by s tím asi bylo spojené nějaké doplácení daní, ale i tak...

Za třetí, takovýhle fond "přeplacených&q uot;penzí výrazně zvyšuje motivaci příštích vlád soukromé účty zrušit - do penzijního systému najednou přibudou peníze, které by v něm bez soukromách účtů nikdy nebyly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 19. 2. 2011 13:25
reakce na Miloslav Trmač | 18. 2. 2011 01:29

Nehledal bych v tom žádné složitosti. Ona 2% z vlastní kapsy navíc jsou tam pravděpodobně především proto, aby do opt-outu šlo co nejméně lidí a vybralo se díky tomu více peněz (na sociálním se vybere téměř stejně a zůstane zisk z navýšení DPH). Když připočteme strašení lidí tím, že fondy budou rozkradeny (neříkám, že to tak nakonec nebude) a výrazná omezení, půjde do opt-outu velmi málo lidí. Vyšší DPH ale zaplatíme všichni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!