Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Společensky odpovědní pojišťováci?!

Petr Preclík
Petr Preclík
5. 3. 2010

Spor o globální klimatické změny běží naplno. Odhady úplného roztátí himálajských ledovců, které připraví o pitnou vodu miliony lidí, i těch antarktických, které zase miliony lidí zaplaví, se neustále mění. Některá čísla však známe poměrně přesně: Nenadálé klimatické příhody stojí pojišťovny celosvětově sto miliard dolarů ročně navíc.

Společensky odpovědní pojišťováci?!

Většina ze zmíněných miliard kryje škody způsobené ve vyspělých zemích. Tamní zemědělci, průmysl, domácnosti i úřady jsou tak vybaveny relativně rychlou a dostupnou likviditou, která pomůže překonat škodu způsobenou rozmary počasí. Jenže devět z deseti obětí těchto rozmarů v posledních 25 letech žije v rozvojových státech.Těžko srovnávat víkendovou bouři Xynthia či nejničivější evropskou bouři posledních let Kyrill, která v lednu 2007 postihla i Česko, s řáděním cyklónu Nargis v Myanmaru nebo shurikánem Gustav, který předloni postihl Haiti, zemi dnes postihnutou katastrofou novou.

Bez ohledu na to, jestli si myslíte, že za podobné jevy může člověk, nebo že jsou běžným cyklem přírody, faktem je, že od roku 1970 se počet a síla tropických bouří zvedly o polovinu.Nemluvě o pravidelných povodních, obdobích sucha či krutých zim, které se na první stránky novin nedostávají. Samozřejmě nechci navádět pojišťovny, aby opustily své lukrativní klienty v Evropě či Americe a jaly se chránit zemědělce na Bali či v Bangladéši. Pojištění je přeci komerční produkt. Jenže vytopení či naopak žízniví farmáři bez prostředků na obnovu svého živobytí migrují. A migrují po desetitisících.

Pojištění spočítané podle vydatnosti deště

Snaha tuto situaci zvrátit byla součástí jednání i na loňském kodaňském summitu, který však pro neshody nad novými globálními limity emisí zkrachoval. Řešení se proto muselo hledat jinde a, zdá se, že jednou z cest jsou i nové pojišťovací projekty, na kterých spolupracují soukromé společnosti s neziskovými i mezinárodními společnostmi.

Například Mezinárodní potravinový program OSN ve spolupráci s nevládní humanitární organizací Oxfam America a se soukromým gigantem Swiss RE unikátní pilotní program v Etiopii. Tamní farmáři zaplatí jednorázový poplatek, něco mezi pěti a třiceti dolary, a pojišťovna jim po sezóně vyplatí náhradu podle spadlých srážek až do výše pětinásobku vkladu. Vše hlídá satelit.Likvidita na nákup obživy a nového osiva pro další sezóny je tak zajištěna.

Podobných projektů sdružujících humanitární a mnohé nevládní organizace, dárce i soukromé pojišťovny nyní v rozvojových státech vznikají desítky. V Indii, na Bali nebo v Malawi. Největším z těchto projektů je Karibská iniciativa pro pojištění proti katastrofám (Caribbean Catastrophe Risk Insurance Facility),společný projekt Světové banky, karibských států a několika dalších mezinárodních dárců. Ta rozkládá náklady na odstranění škod po hurikánech a zemětřeseních na šestnáct zúčastněných států, včetně nejnověji postiženého Haiti. V případě karibské iniciativy se proto neměří spadlé srážky, ale síla větru nebo zemětřesení. I v tomto případě však odpadá potřeba návštěv na postižených místech. Prostý údaj o srážkovém úhrnu (v etiopském případě), případně o síle větru (v karibském případě) stačí pro výpočet výplaty pojištění, což celý proces výrazně urychluje.

Někdo radši reparace

Jakýmsi průkopníkem v této oblasti je Munich Climate Insurance Initiative.Cílem této skupiny je kromě mikroprojektů podobných tomu etiopskému vybudovat i celkovou pojišťovací platformu pro krytí škod po přírodních katastrofách. Tedy něco na způsob karibského projektu, ovšem s globálním dosahem. Rozvinuté země by tento projekt stál cca deset miliard dolarů ročně, rozvojové státy, které by se chtěly stát členy, by musely prokázat, že aktivně implementují projekty na snížení rizika, například systémy včasného varování, ochrany obyvatelstva, závlahové systémy nebo protipovodňová opatření.

Jenže, světe div se, mnohé rozvojové země nesouhlasí. Zejména Aliance malých ostrovních států (Alliance of Small Island States) oponuje celému konceptu pojišťování a prosazuje princip kompenzací. Ty by platily rozvinuté země, které jsou podle Aliance za globální změny klimatu odpovědné, zemím rozvojovým, které jsou změnami postižené. Princip ne nepodobný válečným reparacím. Jenže to se vracíme na začátek ke sporu o odpovědnosti za změny, sporu, který dlouhodobě blokuje jakákoli jednání o novém protokolu, co nahradí protokol kjótský. A uvnitř téhle smyčky zatím může vyrůst zajímavý nový pojišťovací obor.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr Preclík

Petr Preclík

Dnes pracuje na českém velvyslanectví v zambijské Lusace, dřív pracoval jako expert při OSN v Ženevě a New Yorku, zúčastnil se volebních pozorovatelských misí na Ukrajině, v Guineji a Pobřeží Slonoviny.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo