Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vladimír Bezděk: Je třeba jednat. Hned!

11. 3. 2010

„Můžeme mít systém, který bude dekády v přebytku, a přesto je dlouhodobě neudržitelný. To byl český případ. Před pěti lety se zdálo, že 15 až 20 let budeme mírně v plusu. Teď je zřejmé, že v přebytku už nikdy nebude,“ tvrdí Vladimír Bezděk, ředitel penzijního fondu AEGON a člen expertní skupiny, která má připravit návrhy na reformu českého důchodového systému.

Vladimír Bezděk: Je třeba jednat. Hned!

* Po pěti letech opět vedete pracovní skupinu, která má naznačit, co s penzijní reformou. Máte již představu, co vládě doporučíte?

Zatím ne. Teprve máme za sebou to nejjednodušší, to je aktualizace a projekce státních příjmů a výdajů a dalších kritérií pro důchodovou reformu. Aktuální demografickou prognózu nám dodá přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy tento týden. Ta ukáže relativně velký pokles úmrtnosti v kategorii starých a nejstarších, tedy ve věku 80 až 85 let. Demografický vývoj tak bude deficit důchodového systému prohlubovat více, než jsme před pěti lety počítali. (Spočítejte si, kdy půjdete do důchodu).

* Jak je na tom český důchodový systém dnes?

Místo ještě nedávno předpokládaného přebytku ve výši 0,2 až 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně vykazuje systém deficit ve výši 0,3 až 0,4 procenta HDP. V tomto stavu zůstane do roku 2030 až 2035, pak se schodek začne prohlubovat. Je to dáno nižším očekávaným růstem ekonomiky v souvislosti s recesí a stárnutím populace.

* Co z toho vyplývá pro úvahy o důchodové reformě?

Už před pěti lety jsem varoval před zjednodušeným názorem části politiků a odborné veřejnosti, že problémy v důchodovém systému se budou řešit, až bude systém v minusu. Můžeme mít systém, který bude dekády v přebytku, a přesto je dlouhodobě neudržitelný. To byl český případ před pěti lety, kdy se zdálo, že 15 až 20 let bude mírně v plusu. Nyní je zřejmé, že v přebytku už nikdy nebude. Kdo tedy zastával názor, že v době přebytku důchodového systému nejsou třeba žádné změny, měl by připustit, že je třeba začít něco dělat. Hned teď.

* Před pěti lety jste hovořili o potřebě doplnit státní důchodový pilíř o soukromé spoření. Platí to stále?

Debatu na toto téma jsme poprvé otevřeli tuto středu a budeme se o něm bavit v březnu či dubnu. Z našeho mandátu – a myslím, že to čeká i veřejnost – vyplývá, že musíme navrhnout různé varianty řešení a říci, kterou pokládáme za lepší a horší.

* Na názoru, že státní pilíř na financování důchodového systému stačit nebude, a že bude třeba nějak zapojit i další zdroje, se ale shodnete.

Ano, ale lišíme se v tom, jak to udělat. Například můžete mít dva názory. Jeden bude říkat, že to máme udělat v rámci nynější pojistné sazby na důchodové pojištění 28 procent. Tedy, že část z těchto peněz má jít do státního pilíře a část do soukromého. Druhý názor říká, že se na tuto sazbu sahat nebude a do systému se odjinud nalijí další prostředky. Třeba od zaměstnavatelů, lidí či z jiných daňových příjmů.

* Jaký je váš názor na uspořádání důchodového systému?

Je nezbytně nutné kombinací parametrických opatření dlouhodobě vyrovnat státní pilíř. To je třeba další zvyšování hranice pro odchod do důchodu, jak se bude zvyšovat doba dožití. K tomu by se dalo uvažovat o postupném přechodu na valorizaci důchodů pouze podle růstu cen (dnes je možné důchody zvýšit o inflaci a třetinu růstu mezd – pozn. red.). (Spočítejte si, na jak vysoký důchod máte nárok).

* Ale podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí ani zvyšování důchodového věku na 69 let poměrně velkému deficitu nezabrání.

Kdyby se pokračovalo v prodlužování důchodového věku nynějším tempem i po roce, kdy dosáhne 65 let, tak by se z dlouhodobého deficitu odstranila významná část. Možná více než polovina. Cílem navíc není dostat se v každém roce na nulu. Za dlouhodobě vyrovnaný důchodový systém považuji situaci, kdy se jeho saldo bude pohybovat mezi 0,5 a -0,5 procenta HDP, ve výjimečných případech k -1 procentu HDP, ale ne pod něj.

* Co dalšího je třeba změnit?

Systém se musí diverzifikovat, a to jak z hlediska financování – k dnešnímu průběžnému pilíři musí přibýt fondový pilíř. Tak i z hlediska charakteru systému – dnes je systém dávkově definovaný, větší roli musí hrát příspěvkově definovaná část (penze je odvozená od výše zaplacených příspěvků – pozn. red.). Protože diverzifikace snižuje rizika, kterým by systém mohl být vystaven. To platí i pro jednotlivce. Už dnes 95 procent příjmů důchodců pochází od státu. Méně než pět procent příjmů je z jiných zdrojů, ať už z pracovní činnosti či z aktiv. To je nebezpečné, když je příjem jedince závislý jen na jednom zdroji.

* Je tedy třeba do důchodového systému nalít další peníze?

Moc nevěřím tomu, že do systému jsme schopni dostat další zdroje nad rámec 28procentní sazby důchodového pojištění. Pokud by to měly být zdroje navíc, jako vyšší pojistné, bylo by to kontraproduktivní. Daňové zatížení práce je už dnes vysoké. Pokud by to měly být jiné zdroje z veřejných rozpočtů, to možné je, ale problém se tím jen přesune do jiného šuplíku veřejných rozpočtů. Proto by reforma měla počítat s penězi, které se dnes na důchodovém pojištění vyberou. (Spočítejte si, jak dlouho vám vydrží úspory na stáří).

* Takže soukromé spoření lidí na penzi není řešením?

Nečasova reforma počítala ve třetí fázi s tím, že si člověk bude moci čtyři procenta z příjmu, které se nyní platí v rámci sociálního pojištění, posílat do nějakého fondu, tzv. opt-out. K tomu by musel přidat ještě další dvě procenta ze svého příjmu. Takto nastavené by to snad mohlo fungovat, protože většina tohoto opatření je v rámci stávajících odvodů na důchodové pojištění. Ta zbylá dvě procenta ovšem lidé nejspíš jen převedou z jiných typů úspor. Asi se nedá čekat, že by kvůli reformě začali najednou spořit o dvě procenta víc.

* Proč?

Protože, že míra úspor z disponibilního příjmu klesala a v poslední době se stabilizovala na poloviční úrovni z doby před deseti lety. Navíc většina domácností nemůže spořit další dvě procenta z příjmu, protože 65 procent lidí nemá ani průměrnou mzdu. Vytáhnout z nich další dvě procenta z příjmu by znamenalo možná i poměrně radikálně změnit spotřební chování rodiny. Navíc ta dvě procenta by si museli odkládat na produkt, kde peníze budou mít k dispozici až za třicet let. To není jako teď, kdy úspory z penzijních fondů se dají, i když se sankcí, vybrat hned, stejně jako z podílových fondů a dalších spořících nástrojů.

* Od politiků se ale často ozývá, že se problém vyřeší tím, že stát bude různými podporami lidi více motivovat, aby si sami šetřili na důchod.

Pokud by se podpora, ať už přímá nebo daňová, výrazně zvýšila, dá se čekat, že lidé budou více tyto podporované produkty využívat. To ale neznamená, že se zvýší celková míra úspor. I tak by se nejspíš jen úspory přelily z jednoho nástroje do jiného. Jenže vtip je v tom, že tato státní podpora není, ekonomicky vzato, příliš vzdálená od nějakého rozdělení nyní vybíraného důchodového pojištění, například opt-outu. Pokud by se významně zvýšila státní podpora penzijního připojištění, životního pojištění nebo třeba podílových fondů, tak to bude pro stát představovat výdaje v řádu desítek miliard korun. A ty bude také někdo muset zaplatit. Takže pokud někdo říká, že nechce sahat do stávajícího státního systému sociálního pojištění, aby neprohloubil jeho deficit, ale zároveň chce zvýšit podporu spoření na stáří, tak ten deficit vznikne jen o šuplík vedle a nebude to v řádu jedné či dvou miliard korun. To bude možná před deset miliard korun.

* Ve svém důsledku spoření na důchod omezí spotřebu domácností, a to i kdyby rodiny krátkodobé úspory přesměrovaly na dlouhodobé penzijní spoření. Jaký to může mít dopad na růst ekonomiky?

To modelově uchopit nedokážeme. Čekal bych, že se budou míchat dva dopady. Krátkodobě to může mít na HDP negativní dopad, pokud by domácnosti skutečně omezily spotřebu. Ve středním a dlouhém období by měl spíš platit pozitivní dopad na potenciál ekonomiky, protože vyšší míra úspor v ekonomice znamená vyšší prostor pro investice financované z domácích zdrojů. A vyšší míra investic by měla zvyšovat potenciál ekonomiky.

* Jenže penzijní úspory by zase z velké části financovaly státní dluh a to není moc produktivní investice.

Má-li mít princip diverzifikace smysl, nemůže jít jako teď 95 procent těch prostředků do státních dluhopisů. Ne že by v portfoliích neměly být, ale jen v nějaké rozumné míře.

* Svá doporučení zveřejníte po parlamentních volbách. Co s vaší zprávou bude pak?

Byl bych rád, kdyby sehrála aspoň tu roli, že se vůči ní začnou politici a veřejnost vymezovat, ať už negativně nebo pozitivně. Protože u nás diskuse o důchodovém systému často probíhají tak, že se diskutující myšlenkově a argumentačně míjejí. Kdyby se diskutovalo o jednom dokumentu, mohla by ta diskuse být plodnější.

Text byl publikován na serveru www.penize.cz

Foto: Archiv

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (45 komentářů)

Martin Vlnas | 18. 5. 2010 11:18

AEGON oznamuje odchod Vladimíra Bezděka ze všech funkcí společnostiAEGON Pojišťovna a AEGON Penzijní fond dnes oznámily, že dosavadní generální ředitel a předseda představenstva obou společností, pan Vladimír Bezděk (35), rezignoval na všechny své funkce. Vladimíra Bezděka vedly k rozhodnutí osobní důvody. Od dnešního dne do doby, než bude jmenován nový generální ředitel obou společností, přechází všechny pravomoci na pana Tomáše Vystrčila (40), ředitele divize operations a člena představenstva obou společností.Vladimír Bezděk pracoval v AEGON Česká republika od roku 2007 a stál u zrodu AEGON PF, který je nejmladším penzijním fondem na trhu. Za jeho působení dosáhla jak AEGON Pojišťovna, tak AEGON PF výrazného obchodního růstu. V roce 2009 získal AEGON PF druhý největší počet nových klientů na trhu a AEGON Pojišťovna z hlediska objemu předepsaného běžného pojistného v životním pojištění skončila také na druhém místě.Ke svému kroku Vladimír Bezděk dodává: „Toto rozhodnutí jsem přijal po dlouhodobém zvažování. Tři a půl roku práce v AEGON byly jednoznačně nejlepší etapou v mém dosavadním profesním životě. Cenou zaplacenou za tuto jedinečnou zkušenost byl mizící čas pro můj osobní život. V posledním období jsem se v tomto směru dostal do situace, která již nebyla dále udržitelná.“
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 17. 3. 2010 09:10

Kubát,Síla:To jasný.Sociální pojištění a zdravotní pojištění zrušit.Nechat jenom daně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 17. 3. 2010 12:52
reakce na Ondřej Záruba | 17. 3. 2010 09:10

Zdravotní pojištění bych do toho nepletl. To bych nechal na jinou diskuzi. Třeba nám k tomu jednou na Finmagu zveřejní článek pod kterým by se ta diskuze mohla rozvinout. (-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 16. 3. 2010 22:04

Paní Andrea Koncova vyjádřila pod článkem, který pojednával o diktátorské vášni pro sport, pochybnosti nad složením expertní skupiny. Vzhledem k tomu, že článek byl o něčem jiném reaguji zde..Paní Andreo, raději risknu, že věnuji část peněz lidem z komise a jejich firmám než abych neměl na výběr a musel platit a být odkázán na průběžný systém. Mimochodem - do PP od Aegonu bych peníze nedával. Penzijní připojištění od Aegonu má zdaleka nejvyšší náklady příštích období (=hon na klienty financují na dluh, který dříve či později klienti zaplatí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Andrea Koncova | 16. 3. 2010 22:37
reakce na Radovan Kubát | 16. 3. 2010 22:04

mlada slecna (!)diky za reklamu v jinem tematu, Radovane:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 17. 3. 2010 22:19
reakce na Andrea Koncova | 16. 3. 2010 22:37

Nemělo se jednat o reklamu ale o přesun debaty pod článek pod kterým by debata měla být. Opravdu netuším co má společného článek o diktátorské vášni pro sport s důchody.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Prášil | 15. 3. 2010 17:49

Zkrachovat může cokoliv. Penzijní společnosti Vám nic negarantují. Abych Vám pravdu řekl, nejsem nadšený z toho co se chystá. Je mi jasné, že se budou prosazovat penzijní společnosti, tak jako na Slovensku. Osobně v tom nevidím žádný zázrak a spíš si myslím, že je to chyba. Napadají mě nevýhody s tím spojené a raději bych dal přednost investičním společnostem. Už vidím, jak se budou v ČR penzijní společnosti provizně předhánět jen aby byly zajímavější pro externí sítě a nabraly co nejvíce podpisů. Nevím jak budou penzijní společnosti investovat, nemají žádné zkušenosti. Uměly investovat pouze do státních dluhopisů, které z dlouhodobého hlediska nejsou pro investora moc jisté. Stačí se podívat na to, jak se hospodaří. Ale třeba mě překvapí a důchod poroste alespoň s inflací. I když osobně pochybuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Schwarzkopf | 22. 3. 2010 08:50
reakce na Jiří Prášil | 15. 3. 2010 17:49

"Penzijní společnosti Vám nic negarantují" -> existuje jedna, která garantuje. "Nevím jak budou penzijní společnosti investovat, nemají žádné zkušenosti", "Ale třeba mě překvapí a důchod poroste alespoň s inflací" -> opět existuje výjimka. Omezený rozsah této rubriky mi neumožňuje dostatečně popsat podrobnosti. Kdo by chtěl vědět víc, ať prosím reaguje na můj mail.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 3. 2010 09:18
reakce na Jiří Prášil | 15. 3. 2010 17:49

Dnes jsou penzijní fondy svázány mnoha omezeními, omezit výši provizí by podle mě neměl být problém. Je ale otázkou, zda takové omezení, budou chtít zavést ti, kteří o tom budou rozhodovat..Vaše obavy jsou podle mě předčasné - v příštích volbách zvítězí ČSSD a tato strana žádný opt-out podporovat nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Prášil | 17. 3. 2010 13:50
reakce na Radovan Kubát | 16. 3. 2010 09:18

Nechci vypadat jako negativista. Nemám nic proti opt-out, ale upravil bych ho a změnil bych pár bodíku. Nechci, aby ČR zažívala to co Slovensko. Nechci ani to, aby se tady prosazovaly podstatě cizí společnosti na úkor občanů. Nic víc. Nevím jestli ČSSD vyhraje volby, ale jestli ano, tak se máme na co těšit. Můj kolega se kvůli tomu chystá do teplých krajů. Nesnesl by pohled na to, jak se naše republika zadlužuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kontrola_nemocnych | 13. 3. 2010 13:09

zapomel jsem dodat ze tyhle zkrachovale soukrome duchodove pripojisteni nakonec bude muset stejne resit stat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 15. 3. 2010 10:01
reakce na kontrola_nemocnych | 13. 3. 2010 13:09

Takový osud čeká průběžný důchodový systém garantovaný státem. Fondový systém by měl být postaven na individuálních účtech, takže nezkrachuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robin | 15. 3. 2010 17:14
reakce na Petr Síla | 15. 3. 2010 10:01

To snad záleží na tom co je "hodnotou" těch fondů? Pokud státní dluhopisy, nebo cokoli jinak s měnou svázané, tak je to asi prašť jak uhoď. A o tom celá ta debata je. Nikdo není schopen zaručit na 30 a více let stabilitu měny a inflace v rozumných mezích. Zvláště když cílem MF je rozředit dluh inflací.Nikomu z nás se prostě nechce sponzorovat fajn život managerům a vlastníkům těchto fondů, když je velmi vysoká pravděpodobnost, že to celé praskne. Fond mi vyplatí co tam mám - což bude na bochník chleba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 15. 3. 2010 19:02
reakce na Robin | 15. 3. 2010 17:14

Předpokladem je, že vznikne více různě zaměřených fondů, z kterých si každý vytvoří vlastní portfolio. Jinak to opravdu nemá význam. Dále by nebylo špatné, aby byl systém anonymní, tj. společnosti nevěděly, čí peníze spravují, to by zabránilo boji o provize (bohužel si už nepamatuji, ve kterém státě tenhle model funguje). Jinak já osobně bych dal přednost možnosti spravovat si své peníze ze sociálního pojištění sám, aspoň bych za výši svého důchodu nemohl vinit někoho cizího. (-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Záruba | 16. 3. 2010 08:44
reakce na Petr Síla | 15. 3. 2010 19:02

Jediná správná forma reformy je "našetřete si na důchod sami,jak chcete.Nás (stát) to nezajímá.My Vám nic nedáme"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 16. 3. 2010 09:50
reakce na Ondřej Záruba | 16. 3. 2010 08:44

Líbí se mi australský model - stát platí důchody jen na úrovni životního minima a občané mají jen minimální odvody na sociální pojištění. Tedy mají z čeho na důchod šetřit. My jsme dnes v situaci, kdy máme jedny z nejvyšších odvodů a přesto od státu v důchodu nic nedostaneme. To naopak považuji za nejhorší variantu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 3. 2010 12:33
reakce na Petr Síla | 16. 3. 2010 09:50

Tento model by se mi také líbil. Jen mám trochu obavu z nízké osobní odpovědnosti občanů ČR. Mnoho by jich mohlo vše spotřebovat a pak s nataženou rukou demonstrovat (dopraváci by si mohli opět vzít své klienty jako rukojmí...to se totiž velmi osvědčilo). Vzhledem k volebním preferencím pravděpodobně jakékoliv rozumné a dobré řešení zůstane v říši snů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 16. 3. 2010 15:00
reakce na Radovan Kubát | 16. 3. 2010 12:33

Bohužel na toto řešení není naše společnost připravena. Částečně vyřešit by se to dalo odstranit povinností si určitou část příjmu odkládat na důchod. Ta by mohla být také osvobozena od daně a každý by si ji mohl spravovat sám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 16. 3. 2010 09:22
reakce na Ondřej Záruba | 16. 3. 2010 08:44

Většina lidí nezvládne platit vysoké sociální pojištění a zároveň si našetřit na vlastní důchod. Stát by tedy musel přestat vybírat peníze na sociálním pojištění a přestat vyplácet důchody. Tak snadná ta reforma být nemůže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kontrola_nemocnych | 13. 3. 2010 13:08

ty reci o zlatu jsou nesmysl. vemte si treba priklad zidu za druhe svetove valky. pecen chleba v ghettu=sperk v cene za kterou by drive meli pecnu tisice. kdyz vas bude bolet zub a bude s eplatit zlatem tak vas zubar oholi o vsechno co mate.ad duchodove soukrome sporeni = letadlo. vsechny tyto soukrome duchodove sporitelny zkrachuji vytunelovany okanmzite jakmile vydaje presahnou prijmy coz je pri demografickem vyvoji nevyhnutelne (take se to u prubezneho systemu rado rika). sporeni do techto systemu se vyplati par prvnim rocnikum co pujdou do penze nez letadlo spadne. iluze o tom ze by tyto fondy rozume investovali u nas nemam. prvni bude nakup palacu, vil a aut pro managery.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 12. 3. 2010 22:21

Jak uz tady trochu zaznelo, podle me je nejlepsi zajisteni na penzi kombinace dvou faktoru:1) rodina2) "slepice, ktera snasi vejce" (obrazne receno, dosadit lze ledacos).O oboje je samozrejme nutne cely zivot nalezite pecovat..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kopecká Eliška | 14. 3. 2010 11:38
reakce na Jan Traxler | 12. 3. 2010 22:21

Hezky řečeno, přitom přesné a pravdivé!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 12. 3. 2010 21:33

1. Vyrovnanost peněz na důchody lze snadno dosáhnout tak, že okamžik odchodu do důchodu bude vždy určován tak, aby ti co zůstanou v práci uživili i důchodce. Takže se může stát, že do důchodu se bude chodit v 90 letech.2. Rozdělit peníze do co nejvíce pilířů chtějí ti, kteří z těch pilířů žijí.3. Důchody už dnes představují jen trochu víc než životní minimum a takové určitě zůstanou navždy. Kdo chce žít lépe, musí se zajistit sám. Jak to udělá, je jeho věc.4. Spousta lidí tu vyjadřuje dost naivní představu, že teprve v důchodu si začnou užívat a musí si proto našetřit hromadu zlata. Bohužel, v důchodu už se spíš budete soustředit na to, abyste dostávali stravu dostatečně rozmělněnou, aby wc bylo přiměřeně blízko, a aby v tv dávali víc dechovky (v lepším případě aby ve finmagu vycházelo víc článků o důchodcích ;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jenda | 13. 3. 2010 11:14
reakce na joe | 12. 3. 2010 21:33

Aha, takže podle vás je spravedlivé, aby jedna generace platila vysoké odvody a šla do penze v 90ti a jiná generace platila odvody nízké a šla do penze v 60ti? Jen proto, že jedněch je míň a druhých víc? (resp. z důvodů předchozího demografického vývoje jedna živí víc a jedna míň penzistů)Opravdu musím zopakovat, že takového systému se účastnit nechci a pokud mne někdo k tomu násilím nutí, je bez debaty zločinec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

RPI | 13. 3. 2010 13:44
reakce na Jenda | 13. 3. 2010 11:14

Ale on tě přece nikdo nenutí, můžeš se odstěhovat kam libo, ale pokud chceš žít v nějakém společenství, "musíš" se smířit s tím, že ti toto společenství bude určovat podmínky. Pokud si myslíš, že jsou nespravedlivé (já si to myslím taky) můžeš se snažit o změnu společenské smlouvy, ale napřed pro svou myšlenku musíš získat potřebnou podporu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 14. 3. 2010 09:03
reakce na RPI | 13. 3. 2010 13:44

Jenze zakladni problem je v tom, ze ty se uz do nejakeho spolecenstvi narodis, bez ohledu na to jestli do nej chces nebo ne. Asi nebude moc mist, kam se odstehovat, protoze jen velmi malo statu je nadseno z pristehovalcu a rozdava svoje obcanstvi na potkani.Zmena spolecenske smlouvy je sice mozna, ale to clovek musi mit majetek nebo vliv. Cili vetsina lidi muze zmenit maximalne to, zda bude spat na levem nebo pravem boku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jenda | 12. 3. 2010 19:56

Zlata se sice nenajíte, ale zlato je ideálním prostředkem směny (trvanlivé, dělitelné, s koncentrovanou hodnotou, s omezenou zásobou).Čili ano, kdyby nastal průšvih tak gigantický, že bychom se vrátili do prvobytně pospolné a k výměnnému obchodu, tak by zlato mohlo mít nižší cenu (nicméně i v té době kamenné se potraviny směňovaly např. za hezké kamínky).Ale pravěk nám snad hrozí jen při srážce s velkým asteroidem či po 3.světové.Cokoli méně tragického (středověk a výše) znamená nepřímou směnu, existenci prostředku směny - peněz. Peněz ne vynucených centrální mocí, ale dobrovolně přijímaných pro vlastnosti uvedené nahoře. Čili v 99% možného historického vývoje má zlato velmi dobrou budoucnost. Středověk nás snad nečeká, ale kolaps sociálního státu, státní bankroty, kolapsy penzijních systémů, nekrytých měn, bankovnictví částečných rezerv, atd... nás čeká zcela jistě, jediná otázka je, jestli za 2 roky, nebo za 20.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robin | 13. 3. 2010 09:46
reakce na Jenda | 12. 3. 2010 19:56

Jenda: "..., ale zlato je ideálním prostředkem směny (trvanlivé, dělitelné, s koncentrovanou hodnotou, s omezenou zásobou)."Ano, ale. Zlato je o důvěře. Před několika málo (sty) lety, pokud jste nashromáždil zlato bylo pravděpodobné, že jej později můžete směnit, nejspíš to byly zlaté mince, byly všeobecně známé a byly platné poměrně dlouhou dobu.Dnes jsou známy technologie, o kterých se tehdy nikomu ani nezdálo. Tehdy bylo pravděpodobné, že pokud jste na trhu dostal zlaťák, asi si jej ten láteník doma sám nevyrábí, není zapojen do nějaké podvodné skupiny, maximálně mohl trochu ubrousit, aby mu zbylo.Dnes a v budoucí době galvanického pokovování, nanotechnologií a sám nevím čeho ještě, budu k transakcím ve zlatě přistupovat s krajní nedůvěrou a možná bych je z bezpečnostních důvodů úplně zavrhl. Pokud na mne někdo vytáhne nějaký slitek, tak se nemám o co opřít, že je pravý a případně pokud by i byl zlatý, jaké je ryzosti.Takže bude stačit pár případů snahy udat falzum a důvěra směny ve zlatě je otřesena. A v době rychle dostupných informací to může být než bys řekl "švec".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 12. 3. 2010 15:41

Pan Bezděk stejně jako většina jeho kolegů z poradního sboru by v žádném případě neměl být v poradním sboru ministra financí.Jedná se člověka,u něhož střet zájmů snad už nemůže být větší.Nevím opravdu co čekáme,že tito lidé vymyslí.Tihle důležití pánové doporučí pravděpodobně něco jako povinnou platbu do dalších pilířů,což jsou jen čistě náhodou instituce,kde pracují (nebo na ně úzce napojené)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jenda | 12. 3. 2010 10:17

Tomáš Marný: Ne. Stát mne násilím donutil (povinná školní docházka) absolvovat mizernou státní zákloadní a stření školu. Pokud s tím měl náklady, je to jeho problém.Pokud na to násilím vyrazil peníze ze svých občanů, je jejich problém, že si to nechali líbit.To bych můj děda měl být vděčný Německu za pobyt v koncentráku (taky s tím byly náklady) a oplátkou pak platit penze Němcům? Taky nevyžádaná "služba".V Šjsem studoval soukromou a za svoje.Pokud systém není založen na dobrovolnosti a smluvní svobodě, je nelegitimní a zločinný. Vděk si nezaslouží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 11. 3. 2010 16:54

Obavam se, ze jednat se melo uz davno. V dobe, kdy byl duchodovy system v prebytku nakupovat aktiva, napriklad akcie onoho proklinaneho CEZu, aby dividendy dal prispivaly do systemu. Dale jej oddelit od statniho rozpoctu a kazdy rok zverejnovat shrnuti kolik se vybralo, kolik vyplatilo a jaky je majetek. Statni prispevky a ulevy na danich se nemely nikdy zavadet, nejdriv je stat musi vybrat na danich, neco z nich zaplatit na administrativu a pak je teprv posila lidem. Krome statem narizeneho slozeni portfolia penzijnich fondu je to take jeden z duvodu, proc se tyto fondy nijak nesnazi a prezentuji jen "uzasnou" statni podporu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 3. 2010 20:12
reakce na Libor Kosour | 11. 3. 2010 16:54

Pokud si dobře pamatuji, tak penze byly mimo rozpočet až do nástupu soc. dem. Ti je sloučili s rozpočtem, aby mohli z tehdejšího přebytku financovat své rozhazovačné plány.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 11. 3. 2010 20:26
reakce na Petr Síla | 11. 3. 2010 20:12

No ja bych do toho prave nerad montoval politiku. Obecne bych radeji nechal o ekonomickych vecech rozhodovat alespon trochu nezavisle ekonomy, nez politiky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jenda | 11. 3. 2010 16:49

Zásadně a principiálně nesouhlasím.Já nechci, aby (byť sebevětší) odborníci vymýšleli nějaký "nový a lepší" penzijní systém.Já důrazně trvám na tom, že jako svobodný jedinec mám právo si na penzi spořit jak uznám za vhodné. Popření tohoto mého přirozeného práva je neakceptovatelným zločinem.Ať si jednotlivé penzijní fondy mají své jednotlivé soukromé penzijní systémy, ať si svůj systém provozuje třeba i stát, ale ať je členství dobrovolné a ať je každý takový systém financován výhradně z prostředků svých členů.Nevšiml jsem se, že bych někde podepisoval závazek, že budu živit dnešní penzisty, Já také nemám jistotu, že dnešní kojenci budou ochotni živit mne - naopak otevřeně se mluví o tom, že naše generace již od státu nic nedostane. A platit máme? Ani náhodou! Vůči lidem, kteří tady budovali socialismus a posledních 20 let volili partaje neschopné penziní systém změnit, necítím žádné závazky. Maximáně jsem ochoten spolu se sourozenci pstarat se o vlastní rodiče.Doporučuji všem, aby si uvědomili svá legitimní práva, odvody všemožnými způsoby minimalizovali a spořili si například do fyzického zlata a stříbra, investovali do celosvětově rozloženého portfolia akcií. Zdejší systém tak jako tak zkolabuje, nakonec zbankrotují i předlužené státy a jejich podvodné nekryté papírové měny.Podobné diskuse o dílčích reformách beru stejně, jako Jakešovy úvahy o dílčí reformě komunismu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pragmatik | 12. 3. 2010 12:12
reakce na Jenda | 11. 3. 2010 16:49

Už vůbec nelze připustit myšlenku, že se v rámci nějaké reformy budou vyvádět peníze z dnešních státu odváděných peněz do nějakých soukromých fondů.To je zřejmý pokus obohatit se na zákonem vybíraných platbách(daních).Ať reformisté napřou své úsilí, jak získat peníze někde navíc a ne se dělit se státem o vybranou "kořist".Z latoje jinak skutečná jistota,která i v budoucnu si zachová svou kupní sílu.Je to poznatek z historie.Nepodléhá inflacím,jeho na světě konečné množství.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robin | 11. 3. 2010 21:10
reakce na Jenda | 11. 3. 2010 16:49

Nepřál bych Vám ani sobě, abyste někdy musel platit zlatem, stříbrem např. za lékařské ošetření. Pokud systém zkolabuje zlato sice udáte, ale jeho cena/hodnota bude nejistá, bude se odvíjet podle momentální situace, Vaší nouze. Může být také prohlášeno za zakázané jej držet. Budete terčem podvodníků. Zlato považuji za užitečné, pouze pokud se Vám podaří nejisté období přečkat a v době stabilnější jej proměnit za oběživo. A to byste ještě to zlato musel fyzicky držet, jinak Vám jej mohou "znárodnit" ;.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 3. 2010 12:58
reakce na Robin | 11. 3. 2010 21:10

A fyzické zlato mohou ukrást.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jenda | 12. 3. 2010 10:22
reakce na Robin | 11. 3. 2010 21:10

Robin: samozřejmě že ho držím fyzicky.Co je špatného za platby za lékařské ošetření a léky (či jakékoli jiné služby a zboží)? A co je špatného za ně platit pravými penězi a ne inflačními falešnými nekrytými papírky?Samozřejmě až se trh probere, bude možné si zlatem platit i zdravotní pojištění (komerční). Bezcenným papírem to nepůjde.Vždy je lepší to zlato mít, než nemít. A jaká bude jeho kupní síla? No v dobách krize asi bude mít jídlo cenu vysokou (ale opět bude lepší na něj to zlato mít, než nemít). Na druhou stranu pokud padnou nekryté papírové "peníze" a úplně všechno se bude oceňovat ve zlatě (kterého je na rozdíl od papírků omezené množství), jeho kupní síla patrně významě vzroste.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 12. 3. 2010 09:51
reakce na Robin | 11. 3. 2010 21:10

Postupem času jsem se dobral ke zcela stejným myšlenkám. Pokud současné systémy zkrachují, bude zlato a stříbro (i fyzicky držené) značně znehodnocené. Určitě by za něj bylo možné koupit podstatně méně potravin dnes (a o to by šlo především)..Ani fyzická držba zlata podle mě není bez rizika. Pokud by došlo k nejhoršímu, může stát zabavit i fyzicky držené zlato (důkladná domovní prohlídka většinu zlata odhalí...jistě k tomu lze použít i detektor kovů). Fyzicky držené zlato můžete někde zakopat, při tom vás ale někdo může vidět. Zakopete-li jej na vlastním pozemku, mohou vám tento pozemek také znárodnit..Relativně největší jistotou je podle mě vlastnictví malé farmy (i tu ale samozřejmě může stát zabavit nebo ji mohou vyrabovat zloději).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robin | 12. 3. 2010 19:20
reakce na Radovan Kubát | 12. 3. 2010 09:51

No já bych spíš než jen farmu řekl kooperující širší rodinu. A jako největší investici vztahy a kvalitní upotřebitelné vzdělání své a budoucí generace.Jenda: U zlata ve fyzickém držení mne napadá jako podstatný problém ověřování ryzosti a hmotnosti po jednotlivých transakcích.Ondřej Záruba: Hezky česky se tomu říká, že si kapři napouštějí rybník.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jenda | 12. 3. 2010 10:31
reakce na Radovan Kubát | 12. 3. 2010 09:51

Zlato má i tu výhodu, že je "skladné", že s ním můžete včas odject někam, kde je situace lepší. Nepředpokládám, že se to zvrhne skokově a bez varovných příznaků.Navíc už dnes to zlato můžete mít (třeba jen částečně) ulité v zahraniční.Navíc mluvíme zde o kolapsu státu - pak je otázka, jestli bude mít sílu na důkladné prohlídky domů a pozemků s detektorem kovů - v době, kdy lidé přestanou platit daně (protože za ně nic nebudou dostávat), sociální pojištění (protože stát na penze stejně mít nebude), hodnota státní měny vysublimuje, bude se hroadně demonstrovat a stávkovat (včetně policie), atd...A už vůbec nechápu, proč by v případě kolapsu papírových měn měla kupní síla zlata klesnout. Spíš naopak, ne? Už při té malé ochutnávce věcí příštích (recese z roku 2008) zlato vyletělo nahoru.Pokud USD, CZK a EUR budou mít pouze hodnotu sběrné suroviny a VEŠKERÉ bohatství světa, veškeré sboží, veškeré komodity (ropa, uhlí, plyn, železo, rýže, pšenice, ...) se bude oceňovat, obchodovat a přepočítávat na zlato (jehož je omezené množství), jeho kupní síla naopak prudce vzroste. Proboha proč by měla klesat? V krizi a nestabilitě roste vždy. Pokud ropné státy splní to, o čem už dlouho uvažují, tedy že ropu budou prodávat za zlato a ne za inflační dolar, cena zlata snad kvůli tomu klesne????
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 12. 3. 2010 13:01
reakce na Jenda | 12. 3. 2010 10:31

Může to dojít až tak daleko, že se lidé budou starat o holé přežití. Pak může cena zlata klesnout až na nulu, má totiž i své nevýhody - nenajíte se jej, neoblečete si ho ani vás nezahřeje. Pokud chcete být pesimistou, tak důsledně. (-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 12. 3. 2010 11:39
reakce na Jenda | 12. 3. 2010 10:31

Má úvaha směřovala k opravdovému kolapsu (ten může odstartovat např. několikaletá neúroda způsobená výbuchem sopky), ne k rýmičce, kterou měla ekonomika v roce 2008 a 2009. V případě potravinového nedostatku se dá spíše předpokládat přímá směna zboží za zboží. Záleží na míře pesimismu. Nebudou-li lidé věřit tomu, že krize během několika let skončí, těžko budou chtít přijímat zlato (zlata se nenají). Nejcennější budou potraviny, zbraně a střelivo (na obranu sebe a potravin) a možná ropa.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Marný | 11. 3. 2010 19:33
reakce na Jenda | 11. 3. 2010 16:49

Poněkud zapomínáte na to, že někdo Vám zaplatil vzdělání.Mezigenerační smlouva není pouze o důchodech, ale o situaci, kdy jedni dělat ještě nemohou a druzí už nemohou, a ti mezi ty dvě skupiny financují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 3. 2010 20:11
reakce na Tomáš Marný | 11. 3. 2010 19:33

Vzdělání se neplatí se sociálního pojištění, takže tato úvaha není správná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!