Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nechte svého poradce vydělat. Protočte si penzijko!

| 14. 4. 2010

Už ve svém minulém článku pro Finmag jsem tak trochu polemizoval s příspěvky Martina Viktory, který soudí, že je pro celý náš obor lepší, když finanční poradci nehaní veřejně jak lidi, tak produkty konkurence. Pokud jsem vás ještě nepřesvědčil, že jsou situace, kdy mlčení opravdu není na místě, ba přímo se neslučuje s poradenskou ctí, možná vás přesvědčí dnešní příklad z praxe. Je to totiž opravdu silný kalibr. Nebudu ale jmenovat...

Nechte svého poradce vydělat. Protočte si penzijko!

Dostala se ke mně novinka na trhu finančního poradenství. Ačkoli – je možné, že to není novinka a že se klienti takhle s odpuštěním oblbují už delší dobu. Tajně však doufám, že jde jenom o náhodný výstřelek začínajícího poradce a že kontrolní mechanismy společnosti, ke které patří, by nesmyslnou smlouvu zastavily a poradce kleply přes prsty. Pokud ovšem daná společnost kontrolní mechanismy má. A pokud chce poskytovat kvalitní a férové poradenství.

Protočení penzijního připojištění – příběh z praxe

Novinka se jmenuje Protočení penzijního připojištění. Penzijní připojištění samotné žádnou novinkou není, někteří poradci však našli nový způsob, jak tento produkt využít ve svůj prospěch. Hrdinkou našeho příběhu je mladá dáma, 26 let, na běžném účtu částka 300 000 Kč, 50 000 Kč jako krátkodobá rezerva. 250 000 Kč chtěla klientka zhodnotit v krátkodobém horizontu maximálně dvou let, protože ale zároveň uvažovala o koupi bytu (do milionu Kč), peníze chtěla mít v případě potřeby hned k dispozici. Podívejme se, jaké řešení jí nabídl její poradce.

Navržené řešení

(Doslovné znění – chyby neopravujeme; zvýraznění autorem článku; sken originálního dokumentu poskytnutého klientce najdete zde)

Protočení penzijního připojištění

  • garantovaná investice na dobu 1 až 2 let

  • využijeme výnos penzijního fondu (pohybuje se mezi 2 až 4 procenty za poslední roky)

  • penzijní fond ze zákona nemůže upadnout do mínusu = klient dostane minimálně to, co tam vložil

  • výnos fondu slouží jako plusová položka

  • bez poplatků

  • státní příspěvky se nevyužívají

  • peníze lze z fondu kdykoliv vybrat bez sankce prakticky kdykoliv

  • 250 000 jednorázový vklad - rozpočítá se na 24 měsíců = 10 410 měsíční příspěvek (uvedeno ve smlouvě)

K nabídce byl přiložen papír s výnosy penzijních fondů za rok 2008 (výnos 0 až 3,5 %).

Pojďme se nyní na tuto novinku ve finančním poradenství podívat podrobněji a vypočíst si nevýhody i výhody návrhu (pokud nějaké jsou). Tučně jsem v návrhu vyznačil pasáže, které považuji za problematické.

Nevýhody řešení

Pokud naše hrdinka vloží jednorázově do penzijního připojištění 250 000 Kč a je mylně informována, že si může peníze kdykoli vybrat, bude asi překvapena, až jí – v případě zrušení v prvním roce trvaní smlouvy – penzijní fond pošle prázdnou obálku. Nevznikne jí totiž nárok na výplatu naspořených prostředků. Představte si tu situaci, nutně svoje peníze potřebuje už čtyři měsíce po podepsání smlouvy, protože se jí naskytla příležitost velmi výhodně si pořídit vytoužené vlastní bydlení. Z penzijního fondu jí ale přichází dopis, aby smlouvu nechala běžet minimálně rok, jinak o vše přijde. Peníze ale potřebuje, tak si musí půjčit od banky. Výpovědní lhůta u penzijního připojištění je dva měsíce, další tři měsíce má penzijní fond na výplatu vložených prostředků. Pokud chce mít klient v případě potřeby peníze k dispozici, je tohle tak zásadní chyba, že poradce, který takové řešení navrhne, by měl opustit obor nebo změnit servisní organizaci, pokud se jeho řešení zakládá na doporučeních a informacích vedení.

Výnosy penzijních fondů se nepohybují mezi dvěma až čtyřmi procenty, ale mezi nulou až 3,5 procenty. Na lepším spořicím účtu by naše klientka dostala alespoň 2 procenta.

Penzijní připojištění není produkt, kde by nebyly žádné poplatky. Poplatky tu jsou, jen jsou započítávány tak, že se promítnou do celkového výnosu fondu, a klient je tedy moc nevnímá.

Penzijní připojištění není garantované státem způsobem, jako jsou jištěny například vklady v bankách. Není garantované vůbec. Je jen regulované zákonem. Nejedná se tedy o garantované zhodnocení peněz.

Další nevýhodou je nevyužívání daňových úlev a státních příspěvků. Státní příspěvky přece dělají penzijní připojištění zajímavým produktem.

Co měl poradce poradit?

Nevýhody jsme vypočítali, výhoda mne žádná nenapadá, protože řešení se zcela míjí s cíli a požadavky klienta. Jedinou výhodu vidím ve výši provize pro poradce. Protočení penzijního připojištění je zkrátka neuvěřitelný nesmysl: poradce postaví silnou a vysokou zeď mezi vámi a vašimi penězi, ty vám vydělají nulu nebo minimum, které možná ani nepokryje inflaci, a jediný, kdo z nich bude mít prospěch je – poradce.

Méně někdy znamená více. Pokud si klient není jistý, kdy přesně bude peníze potřebovat, a chce je mít k dispozici, nemá mnoho prostoru k manipulaci. Ideálním řešením, které poradce může na tak krátkou dobu nabídnout, je buď fond peněžního trhu, nebo spořicí účet.

Autor je finančním poradcem společnosti Partners, působí v Praze  a v okresech Praha- východ a Nymburk.

Kontaktovat ho můžete na telefonním čísle +420 724 689 958

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Ananta | 5. 5. 2010 21:53

nějak moc nechápu ty nevýhody - investice na 2 roky, tzn. min rok ty peníze nepotřebuji, zhodnocení aktuálně kolem 3% např. Allianz, poplatky vznikaji fondu,ale klient pocita se s malym zhodnocením, garance nezaporného zhodnocení..Prostě mě při této konstalaci ulití peněz na 2 roky naprosto bez rizika přijde velmi zajímavé pro klienta. viz příspěvek Jiřího Beránka mluví za vše! Co není zakázáno je dovoleno..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Bc. Michal Höschl | 15. 7. 2010 13:19
reakce na Ananta | 5. 5. 2010 21:53

Já tedy vidím velmi zřejmé nevýhody pro klienta. Jednou z podmínek klienta přeci bylo : MÍT PENÍZE K DISPOZICI a to rozhodně není případ penzijního připojištění.Jde o novinku jedné konkurenční firmy, kterou "díky bohu" pro klienta, kolega odhalil včas, jinak by opět, díky konkurenci, běhala po světě klientka, která by plivala na práci profesionálních finančních poradců a kazila naší profesi dobré jméno, které se dlouho buduje a rychle ztrácí ...Ale s ohledem na Váš příspěvek počítám, že k této konkurenční společnosti patříte a na dobrém jménu Vám nezáleží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladimír Švorba | 15. 5. 2010 11:06
reakce na Ananta | 5. 5. 2010 21:53

Zřejmě jste nečetl pořádně článek, peníze měly být k dispozici kdykoli. Pro klienta naprosto nevhodné řešení, pro penzijní fond prodělečný obchod, jediný, kdo na tom vydělá, je zprostředkovatel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Beránek | 14. 4. 2010 15:52

Musím uznat, že mne článek velice pobavil a to pro mne novým termínem protočit penz.přip. Sám jsem se v praxi s touto metodou již setkal, byť ne v tak hraničním případě klamání klienta jako bylo uvedeno v článku. Možná bych jen přidal vlastní přiklad z terénu. .Klient před dvěmi lety měl volných 300 tis. korun, které chtěl investovat na dobu dvou let. Penz.přip. nechtěl z důvodů příliš konzervativní strategie, kterou nezachraňovaly ani statní příspěvky a daň. úlevy. Netajím se, že pracuji ve společnosti, která člověku vyplací provize za zprostředkování programů a tak jsme peníze před dvěmi lety vložili do PP. Vklad jsme přesně jako v článku rozpočítali na mesíční platbu 12500,-. Klient věděl,že dříve jak za dva roky peníze vybírat nebude. .Za tuto smlouvu mu byla vyplacena provize necelych 30 tis. korun a za dva předcházející roky mu bylo připsáno zhodnocení 4,5 a 3,5%. Dnes jsme po dvou letech vybrali okolo 325 tis. Pokud připočteme k výnosu i provizi, se kterou jsme samozřejme s klientem během dvou let pracovali, dostaneme se na velice pěknou částku 55 tis. Pro klienta určitě velice zajímavé řešení, pro penzijní fond už samozřejme ne. Chtěl jsem tímto pouze ke článku dodat, že dnes už každý rozumný penz. fond má nastaveny limity měs. úložky okolo 3 tis. korun právě díky vynalézavosti našeho národa..Byť patřím ke konkurenci, filozofie Vaší společnosti se mi líbí stejně jako tyto stránky a je mi vždy potěšením se s Vámi setkávat v terénu..S pozdravemJiří Beránek
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Prášil | 25. 4. 2010 11:41
reakce na Jiří Beránek | 14. 4. 2010 15:52

Tady přece nejde jenom o blaho jednoho klienta!!!Pokud zprostředkovatelská hyena… rozpočítá klientovi částku na 12 500,- měsíčně, zadlužuje tím PF, zhruba o 70 000 – 81 000,- pokud započítáme celkovou provizi, která se běžně platí makléřským firmám. Penzijní fondy makléřské společnosti motivují vysokými provizemi a předpokládají, že klient bude částku platit dejme tomu minimálně 15 let. Pokud to klient a zprostředkovatel zneužije pro vlastní výdělek a peníze vybere za 2-3roky, PF nemá dostatečný objem a časový horizont pro zkompenzování ztrát. Tímto jsou poškozeni klienti, kteří zodpovědně podporují penzijní strategii. Jestli se PF bude každým rokem dostávat do ztrát, můžeme předpokládat, že budoucí zhodnocení nebude zrovna ideální. To že ztráty zatím dotují akcionáři včetně uměle navýšených zisků, není výhra, ale naopak prohra. Já být akcionářem, rozhodně bych koukal na to, aby se mi peníze co nejdříve vrátili, dotovat něco nekonečně bych rozhodně nechtěl. Zajímalo by mě, co by tomu řekl p. Bezděk, že jeho největší podílnický zprostředkovatelský kůň, fond zadlužuje. Pak se PF diví, že je tolik negativit a divit se budou ještě více, až se klienti na to vykašlou a raději budou investovat do OPF a jiných investičních nástrojů. Bohužel to není chyba pouze zprostředkovatele, ale především společnosti, která ho neumí kvalitně zaškolit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Beránek | 27. 4. 2010 17:24
reakce na Jiří Prášil | 25. 4. 2010 11:41

Pane Prášil, vytrhl jste můj příspěvek z kontextu. Reagoval jsem pouze na článek zabyvající se tématem v praxi velice ojedinělým a to opět velice ojedinělým příkladem, který už dnes stejně není aktuální díky nově zavedeným provizním limitům. Proto prosím neberte můj příspěvek jako ukázku obchodního modelu, ale pouhý příklad, že "protočení" ;penzijka nemusí vést pouze k výdělku zprostředkovatele. A názor pana Bezděka Vám klidně mohu rozepsat, jelikož jsme to osobně probírali těsně před zavedením limitu. A Váš závěr že se na to všichni vykašlou a budou investovat do OPF je sice snem každého fin. poradce, ale stejně jako fyzikální zákony fungují přesně jen ve vakuu,tak stejně se přes večer nestane celý náš národ finančně gramotným, když dnešní bežný klient je rád, že pochopí stavební spoření,penzijní přip. a kvalitní zajištění rizik v IŽP.Přeji Vám pěkný den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Prášil | 2. 5. 2010 11:57
reakce na Jiří Beránek | 27. 4. 2010 17:24

Pane Beránek, ještě že se to vysvětlilo. Jaké limity se stanovili? Jsem toho názoru, že klient nemusí znát otevřené podílové fondy do hloubky. Z Vašeho příspěvku mám pocit, jako by jste poukazoval na to, že je nízká finanční gramotnost a proto uzavírejme produkty, které lidé znají. Myslím si, že základní vysvětlení OPF je stejně těžké jako vysvětlit PF. Problém přece není ve finanční negramotnosti občanu, ale v lenosti fin. poradců, kteří nejsou ochotni pro svojí činnost rozvíjet další možnosti pro klienta. Navíc co se týče trhu, ten je pomalu rozebraný a např. Aegon se zaměřuje na mladou generaci, protože u starší generaci není prostor pro obchod. Nevím jak Vy, ale uzavírat mladým PF je nesmysl. Občané jsou daleko lépe informovani nežli tomu bylo v minulosti, investice do OPF je neustále více nabízena a podporovaná externími sítěmi. Moje osobní teorie, je ta, že nastane doba kdy nebude prostor pro další klienty, začnou masivní převody, které můžeme zaznamenat bohužel již dnes. Menší PF budou nejspíš odkoupené většími PF atd. Každý to může vidět jinak, ale já v tom budoucnost opravdu nevidím. Myslím si, že OPF má pro obchod obrovský potencionál a předčí již známe produkty na které se chytají občané jen díky statním příspěvkům a dotacím, které navíc nejsou z dlouhodobého hlediska jisté.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Viktora | 14. 4. 2010 14:17

Zdravím vás a děkuji za polemiku. A za opravdu zajímavý "úlovek" z terénu.:-)Standardní řešení by podle mého názoru bylo: říci klientovi vlastní názor, v případě souhlasu klienta promluvit s dotyčným poradcem, případně s jeho firmou, penzijním fondem. Kdyby to nepomohlo, pak s profesním sdružením a na závěr případně s regulátorem. Kdyby nic z toho nepomohlo, pak medializovat. Ale je s tím dost práce.Pouhá medializace bez dalších kroků má význam pro vás osobně (dnes publicita, zítra klienti - tomu dobře rozumím a udělal jste ve své situaci nejspíš dobře), zhoršuje ale veřejný obraz branže jako celku (to je to, o čem jsem kdysi psal), neřeší klientovu situaci (nebo dokážete poradce přinutit, aby škodu uhradil?), natožpak situaci dalších klientů, kterým takto poradce "poradil". Pokudse v branži nedokáží účastníci trhu na zásadě "nekomentujeme veřejně kroky konkurence" domluvit, musí se smířit se špatnou pověstí, kterou si vzájemně vytrvale vytváří. A nebo ji naopak využít. Třeba právě podobnými články.:-)V jiných branžích by se firmy chovaly jinak, ale chci se opakovat.A poslední věc: nejsem poradce ani nepracuji pro poradenskou firmu. Možná bych se sám ve vaší kůži nakonec stejně zachoval jak je na poradenském trhu obvyklé.:-)Jinak k protáčení penzijka: je vidět, že lidé mají neskutečnou fantazii, když jde o kulišárny. A že práce je až poslední možnost, jak se uživit...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

joe | 15. 4. 2010 04:58
reakce na Martin Viktora | 14. 4. 2010 14:17

Milý pane Viktoro, nejde o kulišárnu (ta předpokládá dobrou víru a vtip), mnohem přesnější popis toho, co provedl, je sviňárna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Jarkovský | 14. 4. 2010 22:12
reakce na Martin Viktora | 14. 4. 2010 14:17

Dobrý den1. Postoj "budeme se tvářit, že se nic neděje" je běžným obranným mechanismem. Dnes dcera rozbila vázu a dělala, že o tom nic neví. Édouard Daladier se také tvářil, že se v Německu nic špatného neděje. Výsledek byl pro oba stejný. Krátkodobě odvrátili problém, dlouhodobě dostali oba na pr.el.Proto mluvte o všem. Jako motivaci si pusťte třeba http://www.youtube.com/watch?v=akOBuuxHj3s .2. Každý klient výrazně zbystří, když se mluví o tom, co NEdělat a na co si dát pozor. I negativní zkušenost je velmi ceněná zkušenost. Platí to v malém např. v retailovém fin. poradenství i velkém, např. při prodeji velkých IT řešení.Vzdělávejte tedy trh i na negativních příkladech.3. Pro klienty přitom není podstatné, zda zkušenost nastala u firmy X či Y. Jim stačí vědět, že strkat ruce do ohně není úplně dobrý nápad.Jinými slovy není třeba uvádět konkrétní jména firem a klientů při medializaci. O to víc je třeba tlačit s konkrétními příklady na regulátora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Jablunka | 15. 4. 2010 03:30
reakce na Josef Jarkovský | 14. 4. 2010 22:12

Dobrý den. A proč neuvádět jmenovitě ?? Jestli chcete určitou očistu trhu, tak neadresnost není zrovna to pravé, co by urychlilo cílový stav pro slušné poradce ...Neadresná kritika mi připadá jako jediný cíl - přetáhnout toho poškozeného k sobě a ten "původní" poradce ať ještě klidně chytá duše dál. Přijde mi, že při adresnosti je šance na očistu rychlejší. Klient negramota si spíš zapamatuje v negativní rovině jména než pojem "protočení PP". Navíc není problém pro fiškusy začít používat jiný termín-název úkonu. Ti si cestu najdou.Ad řešení - pro klienta, který opravdu není schopen říct, že třeba za 2 měsíce nebude peníze fakt potřebovat (když kolem něj půjde byt dle představ), není moc vhodný ani fond peněžního trhu. Jako klienta, který má z tiskopisů finančního úřadu kopřivku a nemá na to chuť ani čas, by mě určitě nebrala u srdce představa, že kvůli doslova pár korunám navíc oproti spořícímu účtu při tomto objemu(a to ještě kdoví) se budu pachtit a jezdit s daňovým přiznáním při zpětném odprodeji fondu do 6 měsíců po nabytí podílů...peněžák fakt na aspoň jasný půlrok a více...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vladimír Švorba | 14. 4. 2010 20:51
reakce na Martin Viktora | 14. 4. 2010 14:17

Martine, standartní řešení bylo dá se říct v případě Štorka. A kam to vedlo? Tohle je z dílny stejné firmy.V tomto případě to ale naštěstí moje nová klientka nepodepsala, protože se na mě obrátila včas.Je snad špatné ukázat lidem, jaké pasti na ně na trhu čekají?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

David | 14. 4. 2010 15:10
reakce na Martin Viktora | 14. 4. 2010 14:17

Ba naopak, podobné články situaci dalších klientů řeší: medialuzují odstrašující příklady, ze kterých se může soudný klient poučit;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Jablunka | 14. 4. 2010 16:13
reakce na David | 14. 4. 2010 15:10

Jenže je to dost plácnutí do vody, pokud se dané kritiky (ano, z hlediska podstaty problému oprávněné) pohybují stále v rovině typu "poradce X z nejmenované společnosti Y...."Pokud se nelze spolehnout na efektivní práci regulátora a jediný efektivnější nástroj v boji za zlepšení renomé profese poradce je jakási "samoočista&quo t;,tak tyhle články jsou k ničemu.Jasně, Partners a jejich poradce na to chytnou možná i nějaké konkrétní nové klienty. Ale dokud není jasně uvedeno: poradce Vomáčka z firmy Novák a synové , tak je to polovičatý krok a klidně si mnoho lidí může říct, že je to třeba celé smyšlené. Neberte to, prosím jako přímo kritiku, jen doplnění k zamyšlení. A pak lze vcelku souhlasit s názorem p. Viktory.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!