Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Strašák jménem invalidita

Michal Korejs
Michal Korejs
10. 6. 2010

Pokud se hovoří o důchodovém systému, obvykle se pozornost zaměřuje na řešení starobních penzí. Zajištění rodiny ve formě pozůstalostních důchodů nebo zajištění při dlouhodobé nemoci (pracovní neschopnosti) však zůstává opomíjeno. Výdaje na invalidní důchody přitom představují téměř pětinu veškerých nákladů na důchody.

Strašák jménem invalidita

K prvnímu lednu tohoto roku proběhla zásadní změna parametrů státních penzí, která se dotkla dlouhodobé pracovní neschopnosti- invalidity. Proč zásadní? Změnila se celková koncepce invalidního důchodu a s ní i to nejdůležitější: výše dávky a způsob jejího výpočtu. Do budoucna tak invalidní člověk v mnoha obdobných případech dostane méně peněz za přísnějších podmínek.

Zaniklá koncepce rozlišovala dva druhy invalidních důchodů – plný a částečný. Podle nyní platných předpisů se rozlišují tři stupně invalidity:

  • invalidita prvního stupně (pokles pracovní schopnosti v rozsahu 35 až 49 %),
  • invalidita druhého stupně (pokles pracovní schopnosti v rozsahu 50 až 69 %) a
  • invalidita třetího stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně v rozsahu 70 %).

O kolik procent snižuje konkrétní onemocnění či postižení pracovní schopnost, určuje lékař za pomoci tabulky (pdf), která je součástí vyhlášky 359/2009 sb. Pro aspoň částečnou ilustraci: ztráta horní končetiny v předloktí je „oceněna“ (s ohledem na to, zda je postižený levák nebo pravák a o kterou ruku šlo) 35 až 45procentním poklesem pracovní schopnosti, jde tedy o invaliditu prvního stupně.

Nová úprava ovlivňuje zejména mladší postižené osoby. Došlo totiž ke zpřísnění podmínek kalkulace dopočtené doby, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. A právě u mladších osob má dopočtená doba zásadní vliv na výši invalidního důchodu. Zároveň se pro některé pojištěnce mírně zpřísnily i podmínky pro dosažení tzv. potřebné doby pro vznik nároku na invalidní důchod. Zjednodušeně řečeno doby, po jakou musí člověk, před podáním žádosti o invalidní důchod, platit sociální pojištění.

Pozor na procenta

Podle nových podmínek tak dojde k poklesu penzí zejména u skupiny „nejméně“ poškozených, tj. u těch, kterým bude přiznána invalidita prvního stupně. Invalidita 2. stupně je z pohledu dosazené procentní sazby v podstatě rovna bývalému částečnému invalidnímu důchodu, na ten ale stačil pokles pracovní schopnosti již od 33 %, invalidita 2. stupně začíná až na 50 %.

Ve skutečnosti se to nedá takto jednoduše říci, společně s úpravou zákona o důchodovém pojištění došlo i ke vzniku nové úpravy stanovující míru poklesu pracovní schopnosti a posuzování invalidity (zmíněná vyhláška č. 359/2009 Sb.), „dřívějších“ 33 % tedy nemusí být 33 % podle současné tabulky. Pokud si ale pečlivě projdeme všechny změny týkající se invalidity, je zřejmé, že nové podmínky jsou přísnější a že je dobré být na ně připraven. Systém totiž jednoznačně směřuje k vyšší odpovědnosti pojištěnce (občana) a posiluje tak prvek, který je v terminologii sociální politiky nazýván „zásadou subsidiarity“ (podpůrnosti).

Vhodný doplněk v těžkých časech

Komerční pojištění sice nelze povyšovat do pozice plnohodnotné náhrady systémových sociálních transferů - to by bylo, i s ohledem na ústavně ukotvená sociální práva v ČR, nesmyslné - přesto o něm lze uvažovat jako o vhodném doplňku, pomáhajícím v neočekávané životní situaci. Při pohledu na produkty komerčních pojišťoven zjistíme, že se vážou převážně na vznik invalidity 3. stupně.

Ovšem pozor, stejně jako je u přiznání invalidního důchodu nutné splnit potřebnou dobu pojištění, je nutné u komerčních pojišťoven pro přiznání plnění u diagnóz nemoci splnit tzv. čekací dobu, která obvykle bývá dva až tři roky od počátku pojištění a někdy bývá doplněna o požadavek potřebné doby trvání invalidity (např. pobírání invalidního důchodu po dobu 12 měsíců).

Pojištění plné invalidity lze dnes sjednat zejména v rámci:

  • pojištění formou invalidní penze nebo
  • pojištění invalidity s pevnou pojistnou částkou.


Mimo uvedené způsoby krytí existuje ještě možnost připojištění zproštění od placení pojistného, které je v určitém slova smyslu modifikací pojištění invalidní penze – v případě, že si člověk toto pojištění sjedná a stane se invalidním, pojišťovna se zavazuje platit pojistku za něj. Klientovi tak vlastně zůstává pojistná ochrana, ale již za ni neplatí.

Další alternativní varianty pojištění jsou možné buď v podobě pojištění ztráty soběstačnosti (loss of basic capabilities), nebo v podobě úrazového pojištění „trvalých následků úrazu“. Ty však zdaleka nekryjí všechny příčiny nenadálé a trvalé pracovní neschopnosti.

Úrazové pojištění nekryje vše!

První zmiňované pojistné krytí je spíše okrajovým produktem, který poskytuje pojistnou ochranu až od určitého stupně poklesu schopnosti zvládat jednotlivé úkony běžného života, a není tedy ekvivalentem plné invalidity, resp. invalidity 3. stupně.

U druhého krytí zase platí, že se jedná pouze o částečné vyřešení problému rizika plné invalidity, jelikož se dotýká pouze úrazových dějů.

V grafu je pro ilustraci znázorněn podíl přiznaných invalidit (plných invalidních důchodů), které jsou způsobeny úrazovým dějem. Jak je na první pohled patrné, hodnoty jsou odlišné pro muže a ženy, ale v průměru lze říci, že u mužů se jedná o 7% a u žen o 3% podíl. V potaz je nutné vzít i daný věkový segment, což je také patrné z hodnot v uvedeném grafu (mladší jedinci vykazují vyšší míru podílu).

Pro všechny z uvedených důvodů zřejmě bude řešení krytí kompletního rizika invalidity velmi důležitým aspektem produktových parametrů životního pojištění, protože se jedná o riziko s velmi závažným finančním dopadem, resp. pravděpodobně vůbec tím nejzávažnějším, pokud se soustředíme pouze na finanční povahu následků sociální/pojistné události.

Autor působí na pozici senior produkt manažer v AEGON Pojišťovně

Foto: profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Michal Korejs

Michal Korejs

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo