Bohatství roste na stromech. Jen je vysadit!

Šli jsme kus cesty spolu, a tak jsme si mohli vyměnit pár slov. Zeptala se, kde se vidím za pět let. Odpověděl jsem jí, že bohatství roste na stromech, které musíme nejprve vysadit. Příliš se tím unést nenechala. Místo toho se otázala, co je podle mne bohatství. „Bohatství je stav mysli, kdy nezáleží na množství peněz,“ odvětil jsem jí. Usmála se a souhlasila. Než jsme se rozloučili, požádal jsem ji o pár rad na cestu.

„Víš, milý začínající milionáři, život a bohatství plynou v podobném duchu jako vše v přírodě, mají čtyři roční období: jaro dětství, léto produktivního věku, důchodový podzim a pak už jen zimu smrti. V každé z etap musíš jasně vědět, čeho chceš dosáhnout. Stanovuj si cíle a mezníky, k nimž se budes upínat. A věz, že čím víc budeš mít, tím víc budeš chtít. Na to pamatuj v první řadě!“

Přišlo mi, že podobných rad je plný vesmír – a nikdo díky nim nezbohatl. Bez ohledu na to, jestli mám bohatého nebo chudého tátu, si přece stejně musím vyhrnout rukávy a svůj první milion vydělat vlastníma rukama. Nechal jsem ji ale mluvit.

„Nejdřív mi řekni, jestli jsi skutečně připraven na cestu k bohatství.“ Oponoval jsem jí, že pro bohatství dělám všechno, co jde, a zatím kde nic tu nic.

Tři základní pravidla

„Povím ti tři pravidla, kterých se budeš na cestě za bohatstvím držet. Jsi připraven položit bohatství na první místo svého žebříčku cílů? Dokážeš se celý život rozhodovat tak, abys zachoval směr?“ Nejspíš ano. Nikdy jsem ale nepřemýšlel nad tím, že bych měl dát své budoucí bohatství na první místo.

„Bohatství je jako let ptáka. K tomu abys letěl, musíš mít dvě křídla. Prvním křídlem je výdělek. Druhým úspora. Dokud vyděláváš a nic neuspoříš, nemůžeš vzlétnout. Když šetříš každou korunu, ale nic nevyděláváš, nezbohatneš. Pamatuj také, že tahle pravidla mají sloužit tobě, a ne ty jim. Usnadní ti život, ale musíš mít vůli je dodržet,“ řekla mi Stabilita, než se pustila do pravidel. Zde jsou:

• Nebudeš utrácet peníze cizích lidí - Vystříháš se úvěrů u bank, záložen a providentů.

• Nebudeš utrácet peníze, které jsi nevydělal - Peníze zděděné a darované neutratíš, ale rozhojníš.

• Nebudeš si nalhávat, že neutratíš a na konci měsíce že uložíš - Svůj příjem v den výplaty rozdělíš a budoucí úsporu skryješ před choutkami spotřebitelskými.

No nevím. Finanční Stabilita mi přišla trochu při zdi. Bez úvěrů přece není pákového efektu, zděděné peníze se utrácejí snadno, a jak mám sakra na začátku měsíce vědět, kolik si mám dát stranou, když nevím, co (nebo kdo) všechno mě potká?

Musíš se osvobodit od duševního otroctví

Její „musíš se osvobodit od duševního otroctví“ mi připomnělo Boba Marleyho, ale nedovedl jsem to přenést do finančního světa. Potřeboval jsem víc času, víc argumentů a možná hlavně víc peněz. Řekla mi: „Snaž se a dostaneš přidáno,“ jako by jen jinými slovy řekla, že až budu mít milion, druhý se mi vydělá dvakrát snadněji. Ale jak se dostat k tomu prvnímu?

Začal jsem se obávat, že se rady Stability vznášejí ve vzduchu, že jsou víc idylické než praktické. Zvlášť když se mě zeptala, jestli nemám nějaký sen, za kterým bych chtěl jít. Svěřil jsem se jí, že mám nejradši peníze samy o sobě a rád bych jich měl co nejvíc. Snažila se mi vysvětlit, že takový cíl mi k ničemu není. Řekl jsem jí, že milion by pro začátek stačil. Nespokojila se s tím.

Místo toho mi nakreslila mi do prachu cesty trojúhelník a ukázala na jeho vrchol. „Tady na vrcholu je tvůj sen. Dosáhneš ho jen odříkáním.“ Nechápavě jsem kroutil hlavou. Smyslem bohatství je přece už nikdy si nic neodříkat a mít všeho dost. Chci utrácet. To je přece mým hlavním cílem... Pokrčila rameny a řekla: „Takhle se bohatým nikdy nestaneš. Když budeš za každou mincí, kterou ušetříš, vidět tisíce způsobů, jak ji utratit, nikdy ji neuspoříš.“ S těmito slovy se rozloučila a zmizela.