Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jaká penzijní reforma? Jen zamlžený průběžný systém!

Má být „soukromé spoření“ na důchod povinné? Vládní návrh důchodové reformy s tím počítá. Ona povinnost je však skvělým důkazem toho, že politici, byrokraté a případně i „odborníci“ z různých komisí jednoduše věří tomu, že jsou chytřejší, než my.

Položme si jednoduchou otázku: jaký je rozdíl mezi povinnými odvody do státního průběžného systému a povinnými odvody do soukromého fondu?

Odpověď je jednoduchá: principiálně žádný. A výnosově asi také moc velký rozdíl nebude.

To, že nám stát něco přikáže z pozice své moci, je samo o sobě důkazem toho, že nám stát nehodlá vrátit část naší vlastní svobody a odpovědnosti a radši „to vezme na sebe“. Rozhodne za nás, jako maminka nebo tatínek. De facto je přidání povinného pilíře jen vyvedením daňového výnosu mimo stát. Stát propůjčuje svoji moc penzijním fondům, které se tak začnou podílet na státním monopolu na naše stáří.

Naše stáří tak stále bude patřit státu, ne nám. Nic se nemění, jen se tomu všemu bude říkat trochu jinak.

Zákonem garantovaná dotace

V podstatě je pak fondům jedno, jestli bude stát nějakým způsobem regulovat jejich investiční portfolia. Regulace jim vadit rozhodně nebude – zákonem zaručená dotacemiliard korun z našich kapes je ohromným lákadlem, který jen tak někdoneodmítne, jak jsme se v poslední době přesvědčili třeba u fotovoltaiky.

U povinných spoření je však obvykle možné investiční portfolio fondůsilně regulováno: penzijní fondy mohou investovat silně konzervativně ado státních dluhopisů. Státní dluhopis je cenný papír, pomocí něhož si stát od někoho půjčí peníze na své fungování. Jinak řečeno se zaručí budoucími daňovými výnosy, že splatí nynější půjčku. Tedy že budoucí produktivní budou platit dnešní výdaje státu.

Pokud je na výnosech z dluhopisů postaveno portfolio soukromého povinného spoření, znamená to, že budoucí produktivní budou platit důchod budoucím důchodcům. Tedy že produktivní budou skrze daně platit důchod neproduktivním.

Zamlžený průběžný systém. Nic jiného!

A já se ptám – jaký je principiální rozdíl mezi průběžným státním systémem a tímto povinným systémem? Nejde o nic jiného, než o zamlžený průběžný systém, na kterém participuje vedle státu i jím určená zvláštní kasta ze soukromého sektoru.

Povinné spoření má ještě jeden zajímavý efekt – regulací portfolia sistát zajišťuje „automatickou poptávku“ po vlastních dluhopisech. Jde o zdroj „levných peněz“, které zaplácnou případnou díru v rozpočtu.

Pokud máme k dispozici levné peníze, dochází ke špatným investicím.Princip je jednoduchý, stejný jako u inflace. Pak i kdyby soukromýsektor tvořili ti nejlepší a nejodpovědnější, tu bude stále stát, kterýsvými špatnými investicemi placenými „levnými penězi“ z fondů zasejezáhon špatných investic. Je úsměvné, že právě špatné investice z levnýchpeněz jsou jedním z rozhodujících faktorů způsobujících hospodářskékrize, kvůli kterým se obvykle státy ještě více zadlužují. Vydávajídluhopisy, které si kupují nadotované penzijní fondy. Levné peníze tečoudál a stát „podporuje ekonomiku“ masivním zadlužováním.

Kruh špatných investic se uzavírá, boom a krach přichází znovu, cyklus se roztáčí.

Já se v žádném případě nestavím proti soukromému spoření. Naopak,plně ho podporuji. Dle mého by to však celé mělo vypadat trochu jinak.

Pokud skutečně chceme, aby nám stát nedělal tatíčka, pokud skutečně chceme, aby nám stát vrátil naše stáří, řešení by mělo být takové, že stát sám sníží množství peněz, které na naše důchody povinně vybere a nechá na našem vlastním rozhodnutí, jaký důchod si zajistíme.

Sociální daň místo sociálního pojištění

Ideální by bylo zbavit se „sociálního pojištění“ a přetransformovat ho do „sociální daně“. Tedy pro začátek bychom měli začít nazývat věci pravými jmény.

Placení sociální daně by nás opravňovalo k pobírání státního důchodu.Ten by však byl v jednotné absolutní výši pro všechny na umělé hranici(např. dvojnásobek životního minima), měla by to být minimální nutnáčástka, aby případná sociální daň byla stejně minimální.

Jistě, systém není spravedlivý. Stát však není nikdy spravedlivý, stát je přerozdělovací moloch,monopol moci, který si, bohužel, může dělat de facto, co chce.Chceme-li, aby stát málo bral a pokud možno se nezadlužoval, je totosnad jediná cesta.

Text byl publikován na webu www.devian.cz

Foto: profimedia.cz

Komentáře

Celkem 16 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK