Chtějí banky lepší finanční trh?

Minulý týden jsem na tomto místě psal o neviditelné České národní bance, která má oficiálně chránit klienty proti nekalým a agresivním praktikám na českém finančním trhu, ale zároveň nemá odvahu zvednout prst a poukázat na praktiky, které lidem ubližují, i když jsou možná formálně v souladu se zákonem.

Bylo by ale nefér tvrdit, že za všechno může jen ČNB a že by její odvážnější přístup z trhu vyhnal všechny nepoctivce a zavládl by takový klid a mír, jako když člověk sedí na břehu velké řeky a pozoruje, jak klidně v ní plyne voda. Zájemců o lepší finanční trh, respektive lepší finanční služby, je totiž zoufale málo.

Radí každý, kdo chce

Jedním z velkých problémů je to, že si v podstatě kdokoliv může říkat „finanční poradce“ - od lidí, kteří jsou velmi vzdělaní a dobře chápou principy finančního trhu a různých produktů, přes lidi na bankovních přepážkách, kteří mají jasný úkol, co klientům prodat, až po dealery podivných úvěrů na hranici lichvy. Všichni si ale mohou říkat stejně a zákazník tak nemá šanci poznat, jaké služby by vlastně měl očekávat.

Před dvěma lety jsme proto nastartovali debatu o změnách v distribuci finančních produktů. A dokud jsme se bavili o obecných principech, běžela debata za pomoci ministerstva financí (relativně) hladce. Ale když se debata posunula ke konkrétním detailům, narazila kosa na kámen.

Jedním z našich cílů bylo stanovit, kdo se vlastně vůbec může stát finančním poradcem, jaké má mít minimální vzdělání a jaké minimální znalosti musí prokázat. Tímto jednoduchým krokem by se povedlo z trhu dostat ty nejpodivnější existence, které ještě před měsícem prodávaly nádobí a nyní předstírají pod hlavičkou neznámé firmy, že najednou rozumí finančním produktům.

My jsme banky, kdo je víc

Jenže aby podobný systém skutečně fungoval, měl by se týkat všech, kteří nabízejí finanční produkty a více či méně klientům radí, jak se svými penězi pracovat. Jinými slovy, měl by se týkat i těch, kteří obsluhují klienty na přepážkách bank. Navržený systém přitom nebyl nijak přehnaně náročný a rozhodně by jej každý přiměřeně inteligentní člověk zvládnul bez jakýchkoliv obtíží.

Znamenalo by to ale, aby se všichni museli navrženými standardy řídit, aby někdo kontroloval jejich aplikaci a podobně. A jak ukazuje velmi ostrá reakce České bankovní asociace, banky si do ničeho mluvit nenechají.

Na jednu stranu tak sice krásně mluví o potřebě lepší kvality nabídky finančních produktů, ale pokud by se to mělo dotknout i jejich vlastního byznysu, dokážou zařadit zpátečku až neuvěřitelně rychle. Pokud by někdo hledal ilustraci přísloví „slova se mluví, voda teče“, tady jednu má.

Autor je ředitel pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners

Psáno pro Lidové noviny