Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak fungují dluhopisy?

Dluhopis či obligace je cenný papír nějakého emitenta, který slibuje, že tomu, kdo si dluhopis koupí, bude vyplácen nějaký výnos, nejčastěji ročně, a že daný dluhopis odkoupí zpět za jeho nominální hodnou v určený čas (např. za pět let). Prostě dluh formalizovaný na papíru. Dluhopis lze snadno prodat a koupit – takže obchodovatelný dluh na papíru.

Státní dluhopisy (obligace) se prodávají na primárním trhu, kde stát (resp. ministerstvo financí) prodává dluhopisy účastníkům trhu, několika největším bankám a obchodníkům v České republice, většinou se používá termín „upisování“. Tyto banky a fondy je pak prodávají dalším zájemcům, občanům, na takzvaném sekundárním trhu.

Kupon je obvyklý výraz pro částku, kterou se emitent zavázal zaplatit každý rok držiteli dluhopisu – čili úrok z dluhopisu. Ten se udává nejčastěji v procentech z nominální hodnoty. Takže tříprocentní kupon znamená, že dostaneme 30 korun z tisícikorunového dluhopisu. Nebo 300 000 korun z desetimilionové obligace (což je mimochodem obvyklá hodnota státních dluhopisů v ČR).

Dalším velmi důležitým termínem je požadovaná míra výnosu. Ta vyjadřuje, kolik procent zisku chceme mít z nějaké investice. Je jasné, že jinou míru výnosu požadujeme u držení akcie a jinou ze státního dluhopisu či z termínovaného vkladu. Liší se nejen ziskovostí, ale také mírou rizika, volatility, nejistoty a dále naším vnímáním inflace.

Hledá se uspokojivý výnos

Dnes je inflace cca 2 procenta a u bezrizikové investice (což státní dluhopisy jsou) nám postačí výnos jen trochu nad touto hodnotou. Pokud si tedy koupíme státní dluhopis v nominální hodnotě 1 000 Kč s ročním kuponem 3 procenta, můžeme se těšit na 30 korun výplaty kuponu každý rok. Náš výnos jsou 3 procenta, což nás uspokojuje.

Co se ale stane, když inflace stoupne? A nám nebudou stačit 3 procenta z této investice, ale budeme chtít například 4 procenta? U nově emitovaných dluhopisů je situace jednoduchá – stát nabídne vyšší úrok, zájemci si jej koupí. Ovšem u těch, které stát již prodal, které jsou mezi investory, které se přeprodávají na sekundárním trhu, se výše vypláceného kuponu nemění, ta je stále stejná, v našem případě 30 korun za tisícikorunový dluhopis.

Případný zájemce o státní dluhopis si řekne: „Třicet korun? To je malý výnos z investice tisíc korun. Chci buď zvýšit výplatu kuponu, nebo za to zaplatím méně peněz.“ U dluhopisu obchodovaného na sekundárním trhu ale stát nezvýší výplatu kuponu, dostaneme stále jen 30 Kč. Ten, kdo by si daný dluhopis od někoho kupoval, bude ochoten za něj zaplatit pouze 750 Kč, neboť 30 Kč z částky 750 Kč jsou přesně 4 procenta. Na sekundárním trhu poklesne hodnota tohoto dluhopisu z 1 000 Kč na 750 Kč.

A to je základ tvrzení: Při vzestupu úrokových sazeb ceny dluhopisů klesají.

Co když inflace klesá?

Nyní při stejných výchozích podmínkách funguje vše obráceně. Inflace klesne a nám postačí výnos ve výši dvou procent. Jak se změní cena drženého dluhopisu? Stačí si určit, z jak velkého základu jsou 30 Kč dvě procenta:30 Kč děleno 0,02 rovná se 1 500 Kč.

Cena dluhopisu na sekundárním trhu podstatně stoupne: Při poklesu úrokových sazeb ceny dluhopisů stoupají.

Námi uvedené příklady platí pro tzv. nekonečné dluhopisy, u kterých je neustále vyplácen kupon a nikdy nedojde ke splacení nominální hodnoty dluhopisu. Pro standardní dluhopisy, splácené nejčastěji v tří- až desetiletém horizontu, není pohyb ceny dluhopisů tak dramatický. Spočítat přesně výnosnost není problém, využije se matematického vzorce, tzv. vnitřního výnosového procenta. V uvažovaném případě 3% kuponu, vzrůstu požadovaného výnosu na 4 procenta a poklesu na 2 procenta, při pětiletém dluhopisu se cena dluhopisu sníží na 954 Kč, resp. zvýší na 1 046 Kč.

Pohyby cen dluhopisů obchodovaných na sekundárním trhu tedy závisí na očekávání účastníků trhu, co se bude dít s inflací, a tudíž s očekávaným výnosem investice do dluhopisu v nejbližším a vzdáleném období.

A co se děje nyní? Inflace je nízká, stejně jako sazby centrálních bank, nejistoty jsou vysoké a mnoho, možná až příliš mnoho investorů investuje do dluhopisů. Ceny dluhopisů jsou proto vysoko, v této nejisté a nejasné době investorům postačí i malý výnos. Ovšem zanedlouho se inflace zvýší, nejistoty ohledně celosvětové ekonomiky ubude a bude následovat pád ceny dluhopisů.

Pokyn pro drobného investora tedy zní – nenakupujte dluhopisy, nebo je dokonce prodejte. A investujte do něčeho s větší potencí výnosu – akcie, komodity, reality.

Prodejte dluhopisy – shortujte!

Aleš Müller, poradce společnosti Partners for Life Planning.

Foto: profimedia.cz

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Peter Cmorej | 30. 11. 2010 14:00

Dlhopisy sa vysvetluju dost tazko :) Ja som sa pokusil tu:http://cmorej.blog.sme.sk/c /248088/Dlhopisy-preco-do-nich -neinvestovat-a-uz-vobec-do-ni ch-nesporit.html

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK