Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Cukr a bič České národní banky

Před dvěma týdny jsem napsal, že Česká národní banka nemá odvahu nahlas upozorňovat na nekalé jevy na finančním trhu a místo toho volá po zpřísnění legislativy. Každý dohledový orgán musí mít v ruce pořádný bič a i ČNB by pomohla úprava příslušné legislativy. Musí to mít ale tři podmínky.

Zaprvé se musí stejná pravidla vztahovat na všechny oblasti finančního trhu, ať už jde o investice, pojištění nebo úvěry. Všechny tyto produkty dlouhodobě ovlivňují budoucnost klientů a snahou státu – protože dohled nad finančním trhem je státní zakázka, i když ji vykonává Česká národní banka se svou nezávislostí měnové politiky – by mělo být, aby minimalizoval rizika poškození klientů tím, že mu někdo prodá nevhodný produkt, protože pro podobné produkty bude platit jiná regulace. Vždyť špatně vyjednaná hypotéka, zejména pokud zapomeneme s bankou vyjednávat na konci fixace o podmínkách na další období, nám může z kapsy vytáhnout statisíce navíc. Špatně nastavené investice, ať už na začátku příliš konzervativní nebo na konci příliš rizikové, budou znamenat rozdíl mezi příjemným důchodem a počítáním každé koruny.

A to nemluvím o snaze některých pojišťoven nabízet klientům „investice“ prostřednictvím investičního životního pojištění. Zatím si to můžou dovolit, protože informační povinnost pro tyto produkty je velmi omezená. Ale kdyby byla stejně přísná jako pro podílové fondy, stačil by jeden pohled a každý klient by pochopil, že pojistka se používá na pojištění rizik a pro investice tady jsou levnější produkty.

Pravidla platná bez ohledu na distribuční kanál

Druhou nezbytnou podmínkou je, aby pravidla a povinnosti – ať už jde o informování klientů, analýzu informací nebo minimální úroveň vzdělání – platila bez ohledu na distribuční kanál. Proč by měl nezávislý poradce procházet řadou zkoušek a povinného vzdělávání, učit se, jak správně analyzovat klientovy potřeby, a být svázán přísnými pravidly pro nabídku investic, když člověk na přepážce může bez problémů prodávat novou tranši podílových fondů jako „tip v akci“? Klientovi tak přesune peníze do jiného produktu jen proto, že mu nabídne zajímavou slevu na poplatku.

Ale tuší vůbec klient, co si to vlastně do portfolia pořídit a jakou roli zrovna tato část jeho portfolia hraje? Pokud chce ČNB skutečně zajistit férový přístup finančních institucí, měla by sledovat, jestli klienti tuší, co a proč jim vlastně někdo prodal.

Jeden vážný pohovor

Třetí nezbytnou podmínkou je, aby ČNB využívala svou neformální autoritu. Na řadu věcí nepotřebuje žádnou novou legislativu, stačí na správném místě naznačit, co se jí nelíbí.

Na trhu působí řada podivných zprostředkovatelů, někteří dokonce dostali od ČNB velkou pokutu. A je veřejným tajemstvím, že velká část produkce těchto firem směřuje do jedné pojišťovny a že tato pojišťovna dokonce neváhá koupit si v těchto firmách podíl. Takže pokud chce ČNB lepší zacházení s klienty, možná by mohla místo úpravy legislativy zkusit jeden vážný pohovor. Bude to rychlejší a bude to dávat smysl, protože z pochybného chování svých zprostředkovatelů těží především ona pojišťovna.

Autor je ředitel pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners

Psáno pro Lidové noviny

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK