Na dluhy s rozumem

Klasická situace. Je po Vánocích (nebo ještě hůře: před Vánocemi), na účtu nemáte zrovna na rozdávání a do toho se vám rozbije auto. Mechanik vybafne šokující částku o pěti nulách na konci a vy přemýšlíte, kde ji vzít. Chytrý soused by varovně zvedl prst a řekl vám, že právě pro takové případy máte tvořit hotovostní likvidní rezervu ve výši šesti měsíčních výdajů, jenže na to je už trochu pozdě.

Takže tedy půjčka. Nejvýhodnější je ta bez úroků od maminky, ale ne každý má podobný zdroj. Je třeba se tedy porozhlédnout po neúčelových úvěrech bank. Píši o nich záměrně na prvním místě, protože asi budou první volbou každého, kdo potřebuje půjčit částku v řádu statisíců a chce ji splácet dva až sedm let. Na trhu jsou i další neúčelové úvěry, třeba kontokorent nebo kreditní karta, ale ty mají dost jiné parametry a hlavně zpravidla vyšší úrokovou sazbu.

A jsme u toho. Úroková sazba, ten pojem zná asi každý. Je právě ona tím číslem, podle kterého byste se měli v moři úvěrů orientovat? Není. Pokud totiž zalovíte v úrokových listech bank, naleznete u spotřebitelských úvěrů v kolonce roční sazby velmi pěkná čísla – namátkově třeba 5,7 % (GE Money Bank), což je sazba blízká aktuální průměrné sazbě udělované na hypotečních úvěrech (5,67 % podle Hypoindexu). U dalších bank se objevují sazby okolo 6–8 % ročně. Takový úrok ovšem nakonec uvidí málokdo z žadatelů, navíc úroky nejsou jediný náklad, se kterým musí dlužník počítat.

Kromě něj je to hlavně poplatek za sjednání úvěru a poplatek za vedení úvěrového účtu. První uvedený se zpravidla pohybuje okolo 0,8 až 1 % z půjčované částky, přičemž bývá stanoven spodní limit poplatku (cca 400 Kč). Toto je tedy náklad jednorázový. Druhý poplatek – za vedení účtu –, je placen měsíčně a pohybuje se od 50 do 100 Kč. Na rozdíl od finančních produktů, jako je stavební spoření nebo hypotéka, mohou být u „spotřebáků“ v poplatcích za vedení účtu mezi jednotlivými bankami docela rozdíly. Zatímco v České spořitelně zaplatíte 49 Kč měsíčně, v Raiffeisenbank 99 Kč, tedy o 600 Kč ročně víc.

Tajemný RPSN

Kámen úrazu je ale v tom, že ani znalost úrokové sazby „od“ a účtovaných poplatků vás zrovna nespasí, když potřebujete nabídku půjček porovnat. Jeden poplatek může mít jedna banka levnější, ale zase to „dohoní“ vyšší sazbou apod. Proto vznikl takzvaný ukazatel RPSN, o kterém se toho už také hodně namluvilo. Je to zkratka pro „Roční procentní sazbu nákladů“, která v procentech ukazuje zjednodušeně řečeno nákladovost úvěru, a zahrnuje tedy úroky i nejběžnější poplatky. Tuto sazbu byste měli na své smlouvě vždy vidět, než cokoli podepíšete, a můžete ji také použít pro srovnávání nabídek úvěrů mezi sebou. Samozřejmě podmínkou je srovnávat jablka s jablky, tedy půjčku stejné částky na stejně dlouhou dobu.

Co se však týče rozhodování o možnosti půjčku splácet a získání představy, co vás vlastně dluh stojí, ani z RPSN nebudete nejchytřejší. Zde přichází řada na výši měsíční splátky a celkový výdaj na splacení úvěru. Výše měsíční splátky je oblíbeným marketingovým fíglem bank, jak poukázat na výhodnost půjčky. Ale to, že dostanete „osmdesát tisíc za 1111 Kč měsíčně“ je trochu zavádějící. Důležité je dodat, kolik takových splátek celkem zaplatíte. A můžete si být jisti, že tyto částky z reklam se týkají půjčky rozložené na maximum možných let, tedy půjčky, na které celkově v čistých penězích přeplatíte nejvíc.

Výše měsíční splátky je pro dlužníka důležitá proto, aby si ujasnil, kolik prostředků mu půjčka každý měsíc odkrojí z rozpočtu. Banka vám také nepůjčí libovolně mnoho na libovolnou dobu, a neuspějete-li například se žádostí o úvěr 100 tisíc na rok, možná budete úspěšnější, když rozložíte splácení na dva roky.

Banky mají totiž interní systém, který jasně stanoví, kolik je možné klientovi s danou bonitou půjčit. Zhruba se jedná o odečtení povinných splátek od čistého příjmu a potom dalších paušálem stanovených „životních nákladů“. Do tohoto výpočtu umožňují blíže nahlédnout webové kalkulačky bank. Například mám-li čistý příjem 25 tisíc korun a splácím 8000 Kč měsíčně na hypotéku a jinak jsem bez dluhů, mohu podle kalkulačky České spořitelny splácet až 6400 Kč měsíčně.

Pokud se trochu zamyslíme nad výpočtem, spořitelna odečítá splátky a životní minimum od čistého příjmu a zbytek dělí dvěma. Alespoň zhruba si tam můžete zjistit, na jakou maximální splátkovou zátěž banka vyhodnotí vás.

Posledním zásadním údajem, o kterém je dobré mít jasno, je souhrnná částka, o kterou úvěr nakonec přeplatíte. Na rozdíl od hypoték je úroková sazba u spotřebitelských úvěrů jasně daná na celou dobu splácení předem a můžete si tak spočítat, o kolik bance vrátíte navíc. Jednak je to další jednoduchý údaj pro srovnání a jednak si dobře rozmyslíte, zda pro vás má takové zadlužování smysl. Úvěry rozložené do delšího období samozřejmě v konečném součtu přeplatíte více, protože úroky platíte po delší dobu.

Zde se ovšem bavíme o výpočtech v „čistých“ penězích bez ohledu na inflaci a časovou hodnotu peněz jako takovou. Například podle kalkulačky ČSOB zaplatíte bance na stotisícové půjčce na tři roky 19 tisíc korun navíc, zatímco u stejné částky na pět let jto bude více než 33 tisíc korun (více než 30 % úvěru). Chcete-li se touto cestou zadlužit třeba na sedm let, je to opravdu drahá záležitost a je otázkou, jestli zboží, kvůli kterému si půjčujete, dobu splácení vůbec přežije.

Kam pro peníze

Už tedy víte, o jakých důležitých číslech je třeba mít přehled. Ale jak je získáte, abyste nabídky jednotlivých bank mohli porovnat? Není to jednoduché, protože banky se rády ohánějí „individuální“ nabídkou dle bonity a situace daného klienta.

Teoreticky byste tak museli obejít jednotlivé společnosti a nechat si požadovaný úvěr spočítat. Nicméně dobrým odrazovým můstkem mohou být již zmíněné on-line kalkulačky spotřebitelských úvěrů, které na své webové stránce nabízí prakticky každá velká banka. Vyplníte základní údaje o příjmu a požadované částce na zvolené období a dozvíte se přibližnou měsíční splátku, RPSN a to, jestli byste vůbec měli šanci takovou půjčku dostat.

Jako první každý asi zamíří pro půjčku do té „své“ banky, tedy té, u které má běžný účet, na nějž mu chodí příjem. Rozhodně nelze říci, že vám vaše banka nabídne nejvýhodnější půjčku, ale vyřídíte ji tam podstatně pohodlněji. Pokud jste stálým klientem a banka vidí na vaše pravidelné toky peněz, dá se říci, že vás „zná“ a jako takového vás může rychle ohodnotit a dát nabídku podmínek požadované půjčky. Často ani není třeba dokládat příjem od zaměstnavatele.

Ostatně mnoho bank dnes již svým klientům nabízí půjčky automaticky, například prostřednictvím internetového bankovnictví, kde se po přihlášení dozvíte, kolik je vám banka ochotna půjčit. Některé banky podle svých slov vlastním klientům s dobrou platební morálkou nabídnou výhodnější úrokové sazby, to si ovšem ověříte zase jenom prostřednictvím srovnání s konkurencí.

Úvěrový rámec spotřebitelských úvěrů bank se dnes pohybuje zhruba od třiceti tisíc do půl milionu. Částku dvou až tří set tisíc můžete získat jen na základě potvrzení o příjmech od zaměstnavatele. Pokud si chcete půjčit víc, budete již potřebovat ručitele. Stát se ručitelem je značný závazek a opravdu to není jen o tom, že se vám příbuzní nebo známí někam „podepíší“. Ručitelova bonita, tedy schopnost úvěr případně splatit, je také prověřována. Pokud přestanete splácet, obrátí se banka právě na ručitele.

Když banka nedá

Všechny doposud uvedené informace se týkaly především spotřebitelských úvěrů bank, tedy institucí, na jejichž činnost dohlíží Česká národní banka, protože jsou i správcem peněz svých klientů. Vedle bank však půjčky nabízí i takzvané nebankovní společnosti. Jsou to firmy, které různým způsobem poskytují úvěry především těm, kterým banky již nepůjčí, tedy především lidem se záznamem v registru dlužníků nebo bez prokazatelných příjmů.

Vzhledem k tomu, že tyto nebankovní společnosti půjčují peníze velmi rizikovým klientům, nejedná se o levnou záležitost: vysoké riziko se odráží ve vysokých úrokových sazbách, ale především i poplatcích a sankcích za neplacení.

Nebankovní společnost poznáte tak, že ji nenaleznete na seznamu společností s bankovní licencí uveřejňovaném na webových stránkách ČNB.

Hlavní problém nebankovních společností spočívá v jejich nesrovnatelnosti: některé mají nabídku podobnou bankám, jiné nabízí pochybné půjčky do domu s RPSN dosahujícím stovek procent ročně. Mnoho nebankovních společností půjčuje pouze menší částky do 50 tisíc korun a o podmínkách úvěru poskytuje veřejnosti jen velmi málo informací. Vedle ceny úvěru může být zásadním problémem půjček u nebankovních společností i podoba úvěrové smlouvy. V ní například může být stanovena rozhodčí doložka nebo nutnost nepřiměřeného ručení za úvěr.

Mediálně proslavená je společnost Provident financial, paradoxně proto, že o cenách svých úvěrů veřejně informuje, a tyto ceny jsou velmi vysoké. Provident půjčuje maximálně 50 tisíc korun a vyžaduje týdenní splátky, pro které si agent společnosti chodí často až do domu dlužníka. V kalkulačce vyjde u půjčky 30 000 Kč na 15 měsíců RPSN 224 %. Nebankovní společností je ale třeba i firma Cetelem, která poskytuje spotřebitelské úvěry od 20 tisíc do milionu korun a podobná půjčka 30 tisíc na 15 měsíců v online kalkulačce vychází s RPSN okolo 30 %.

Mezi nebankovními společnostmi jsou tedy propastné rozdíly a narazit můžete skutečně na různé nabídky. Nejméně důvěryhodné jsou ovšem firmy, které nemají webové stránky, nebo na nich nenaleznete žádné informace o podmínkách úvěru, a které se i na požádání zdráhají tyto informace poskytnout. Nabídkám půjček na laciném papíře vyvěšeným s telefonním číslem na zastávce autobusu se radši zdaleka vyhněte.

Zkrátka než se do moře úvěrů ponoříte, je dobré naučit se plavat, alespoň na souši.

Foto: Profimedia.cz