Antidiskriminační zákon naruby

Pojišťovny slevu na povinném ručení pro ženy ve výši deset až patnáct procent zdůvodňovaly statistikami. Byla tato sleva na pojistném pro ženy skutečně sporná, jak uvedla média, a šlo tedy o diskriminaci mužů při nákupu povinného ručení? Nikoliv.

Podle statistik se opravdu muži a ženy jako řidiči různí. Muži se dostávají častěji do dopravních nehod a jimi způsobené nehody mají závažnější charakter. A není to ovlivněno jen tím, že muži se vyskytují na silnicích jako řidiči daleko častěji. U mužů je vyšší pravděpodobnost, že způsobí větší a pro pojišťovnu dražší škody. Čím je to způsobeno?

Formule 1 versus dragstery

Dle některých poznatků je to dáno fyzickými rozdíly mezi muži a ženami, které ovlivňují i jejich řidičské schopnosti. Jednou z nich je rozdílné vnímání prostoru. To zdůvodňuje, proč ženy mají v průměru horší parkovací schopnosti a žádná žena se neúčastní závodů Formule 1 nebo motocyklů MotoGP. Při jízdě ve velké rychlosti do zatáček má být lepší prostorová představivost mužů výhodou. Naopak v závodech motocyklových dragsterů ve sprintu na motorce bez zatáček dosahují ženy velmi dobrých umístění.

Jiné studie hovoří o tom, že rozdílné řidičské schopnosti žen jsou dány ženským hormonem estrogenem. Ženy se dokáží lépe soustředit na víc věcí najednou, což má být naopak při řízení, kde je nutné se plně soustředit, handicap.

Podle jiných poznatků se řada mužů chová za volantem příliš bezstarostně. Muži tak bourají ve vyšších rychlostech a následky jsou tragičtější, zatímco ženy mají častěji nehody v hustších provozech ve městech, kde vzniklé škody nejsou tak velké.

Sleva na pojistném pro ženy neříká nic o tom, že ženy jsou lepšími řidiči než muži, statisticky však stojí ženy jako řidičky pojišťovny méně peněz. Pojišťovny diskriminují každého, kdo je stojí nějaké peníze a je jedno, zda jde o věk, pohlaví, zdraví či cokoliv jiného. Nejde přitom o diskriminaci, ale statistiku.

Proti tomu stojí názor, že všichni jsme různí, ať jde o ženy či muže. Jsou špatné a dobré řidičky, špatní a dobří řidiči. Faktor pohlaví je však jako parametr pro stanovení pojistného pro pojišťovny lehce získatelný, neměnný a statisticky významný. V rizikovosti žen a mužů je podstatný rozdíl.

Proč nejdeme britskou cestou?

V řadě zemí mají ženy levnější povinné ručení a havarijní pojištění – jmenujme například americký či britský trh pojištění. Británie si dohodla vynětí pojištění z příslušné direktivy o rovnosti mužů a žen v přístupu ke zboží a službám.

Tamní pojišťovny mohou využívat pohlaví jako jeden z faktorů pro výpočet pojistného. Mladé ženy do třiceti let mají o dvacet až třicet procent levnější sazby pojištění auta. Ve vyšších letech jsou sazby mezi muži a ženami podobné, muži naopak mají levnější pojištění ve věku nad 75 let.

Výjimka je mimo jiné zdůvodněna tím, že změnou ceny pojištění aut by mohlo dojít k výrazné změně v chování pojištěných a tím k deformaci standardního škodního průběhu daného pojištění, což by mohlo mít negativní dopad na chod jednotlivých pojišťoven a posléze na celý pojistný trh.

Vynětí pojištění z uvedené směrnice znamená, že ženy mají vzhledem k delší očekávané délce života levnější pojištění úmrtí a naopak v případě důchodového pojištění obdrží za jinak stejných podmínek nižší důchod než muži, což je spravedlivé právě kvůli delší délce života a tedy i výplatě důchodu.

Nejde jen o mediálně přitažlivé téma mužů a žen. Pohlaví je totiž pouze jedním z mnoha faktorů určující výši pojistného, jehož opodstatněnost je dána statistickými daty a ze strany pojišťoven rozhodně nejde o žádný předsudek vůči ženám.

Antidiskriminační směrnice může vést i k tomu, že pojišťovny nebudou moci nejen uplatňovat slevy či přirážky podle pohlaví, ale nebudou mít dovoleno poskytovat přirážky za zhoršený zdravotní stav, což lze považovat za další formu diskriminace. Pojišťovny oprávněně lobbují a požadují, aby pojistné odvětví bylo z podobných úvah o diskriminaci vyňato.

Foto: Profimedia.cz