Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Penzijní fondy v plusu

| 26. 2. 2009

Asociace penzijních fondů zveřejnila výsledky hospodaření svých deseti členů za loňský rok. Penzijní fondy, které spravují aktiva ve výši přesahující 180 mld. Kč, připíší klientům v průměru půl procenta. V době finanční krize nejde o špatný výsledek.

Penzijní fondy v plusu

Penzijní fondy lze porovnávat podle celé řady ukazatelů. Chlubí se počtem klientů nebo například objemem spravovaných úspor. Jediný ukazatel, který klienty v dlouhodobém horizontu právem nejvíc zajímá, je ovšem výše připisovaného zhodnocení.

Přestože ještě penzijní fondy nezveřejnily, kolik by mohlo za loňský rok činit, z dostupných údajů je možné jeho výši odhadnout. Na základě dat, zveřejněných Asociací penzijních fondů, lze z výše prostředků účastníků penzijních fondů ke konci roku 2007 a 2008 vypočítat průměrnou hodnotu prostředků klientů. Pokud s ní podělíme výnos, který penzijní fond rozdělí mezi klienty, získáme připsané zhodnocení za rok 2008.

Penzijní fond rozděluje nejméně 85 %, maximálně 95 % hospodářského výsledku. V naprosté většině dochází k rozdělení 85 % zisku (5 % je určeno na navýšení rezervního fondu a 10 % náleží akcionáři). Zákon současně stanoví, že fond nesmí mít záporný výsledek hospodaření, a případnou ztrátu musí krýt z nerozděleného zisku z minulých let, z rezervního fondu, popřípadě snížením základního jmění. Výsledky výpočtu jsou zachyceny v tabulce:

Očekávané zhodnocení PF v roce 2008

Penzijní fond* Zhodnocení
Allianz PF* 3,0 %
AXA PF* 0,0 %
ČSOB PF Progres* 0,4 %
ČSOB PF Stabilita* 0,5 %
Generali PF* 2,0 %
ING PF* 0,0 %
PF České pojišťovny* 0,2 %
PF České spořitelny* 0,4 %
PF Komerční banky* 0,6 %

Poznámka: Skutečně připsané zhodnocení může být vyšší, ale i nižší, neboť jeho hodnotu je možné ovlivnit různými účetními postupy.

Přilepší někdo klientům?

Průměrné očekávané zhodnocení prostředků účastníků v loňském roce je tedy 0,4 % (bez započtení AEGON PF). Hospodaření všech penzijních fondů, s výjimkou AEGON PF, skončilo v plusu. AEGON PF hospodařil stejně jako minulý rok se ztrátou (nyní -50 mil. Kč). Dva penzijní fondy (ING PF a AXA PF) mají zisk pouze symbolický (9 mil. Kč), což by znamenalo nulové zhodnocení pro klienty, pokud nedojde účetními postupy k jeho navýšení.

Nejvyššího zhodnocení prostředků dosáhl Allianz PF, ten již dříve oznámil připsání výnosu 3 %. Zároveň se očekává, že stejně jako v minulém roce, bude AEGON PF dotovat zisk klientům a připíše zhodnocení nad průměrem trhu. Zajímavostí je rovněž prakticky totožný výsledek obou PF ze skupiny ČSOB, přestože na začátku deklarovaly odlišnou strategii. ČSOB PF Stabilita konzervativní a ČSOB PF Progres dynamickou.

Za meziročním poklesem připisovaných výnosů stojí negativní vývoj na kapitálovém trhu – akcie se propadly a dluhopisy přinášely v řadě případů prakticky nulové výnosy. To se dotklo nejen podílových fondů, ale samozřejmě i penzijních fondů, které právě do dluhopisů směřují většinu finančních prostředků svých klientů. V dluhopisech mají fondy v průměru zhruba 80%, v akciích pouze 3% aktiv.

Kvůli nepříznivé situaci na kapitálových trzích se zisk penzijních fondů meziročně propadl o více než 80 % (ze 3,68 mld. Kč na pouhých 708 mil. Kč). Žádný z fondů naštěstí nebyl výrazněji zasažen „toxickými“ cennými papíry (islandskými dluhopisy, cennými papíry Lehman Brothers atd.). Klienty penzijních fondů tak může kladné připisované zhodnocení těšit, byť je v průměru nižší než loňská inflace.

Počet účastníků penzijního připojištění dosáhl na konci roku 2008 4,2 milionu, což je meziročně o 6,9 % více. Penzijní připojištění tak dál roste, byť pomaleji než v předchozích letech, kdy se meziroční nárůsty pohybovaly kolem 10 %. V roce 2008 bylo uzavřeno 590 tisíc nových penzijních připojištění, což odpovídá úrovni roku 2007. Takzvanými náklady příštích období, které budou mít vliv na připisované zhodnocení, jsou nejvíce zatíženy penzijní fond Aegon a PF ČSOB Progres, nejméně pak Allianz PF a PF České spořitelny.

Na trhu nyní deset penzijních fondů. O licenci zažádaly další, například společnost Atlantik FT a pojišťovna Slavia. Licenci dosud neobdržely a probíhající finanční krize jim nabourala podnikatelské plány. V současnosti se chystá systém nového penzijního spoření, který by měl být spuštěn do dvou či tří let.

Napsáno s využitím dat webu www.apfcr.cz a www.produktovelisty.cz.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

tomek | 3. 3. 2009 19:10

Proc povazuji clanek za bulvar? Protoze titulek krici "Penzijní fondy v plusu" a pritom dokonce ANI prave ty money market fondy nejsou v plusu. Chapu, ze teoreticky penezni fondy mohou byt v minusu (pokud si ulozim penize u LB a oni zkrachuji), jenze problem je velikost toho minusu. -5% u Sporitelniho money marketu za 1/2 roku, to je silny kafe i pro ty nejotrlejsi a uz tak velmi spatnou duveru v investice v CR to jenom zhorsi. Mam penize ve fondech Sporitelny, Fidelity a Vanguardu. Sporitelni fondy at uz penezni nebo dluhopisove jsou na tom na plne care nejhur. Proste prodelavaj v takove mire, ze nelze verit, ze to tam nekdo nekrade. A kdyz k tomu pripocitam poplatky, ktere si uctuji...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 4. 3. 2009 09:19
reakce na tomek | 3. 3. 2009 19:10

Hm. Autor vypočetl, že penzijní fondy zřejmě za loňský rok vykáží nějaké zhodnocení a byly proto v plusu. Vy pořád odkazujete na to, že ANI pravé fondy peněžního trhu nejsou v plusu. A proto je to bulvár? To mi logicky nedává smysl.Jsem schopen pochopit, že Vám vadí (velké) minus u spořitelního fondu peněžního trhu. Nebo i dluhopisových. Je samozřejmě možné diskutovat o výnosech penzijních fondů (což již v diskusi zaznělo). Stále ale nemám pocit, že by šlo o bulvární článek či titulek. I když ty se na webu (bohužel) často lépe prodají než ty seriózní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

tomek | 2. 3. 2009 18:58

Cely clanek je zavadejici bulvar. Mam penize v peneznim fondu CSOB a v peneznim fondu Sporky-Erste (Sporotrend nebo Sporoinvest nebo jak se to jmenuje). Oba dva jsou v minusu. Ten sporitelni money market je -5% za posledniho pul roku. JAK JE TOTO MOZNE??? Jak muze byt money market -5% za pul roku? Bud ve Sporitelne nekdo krade nebo ten jejich portfolio manazer je absolutni blbec!!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 3. 3. 2009 08:41
reakce na tomek | 2. 3. 2009 18:58

Nejsem autor článku, přesto se Vás zeptám: Proč si myslíte, že jde o zavádějící bulvár?Výsledky penzijních fondů sice nebudou nic moc (podobně jako v zahraničí), to bylo jasné už dříve, mezi nimi a fondy peněžního trhu ale přece existuje nějaký rozdíl.O tom, proč jsou některé fondy peněžního trhu v minusu se psalo (i na Finmagu).Jsou tu především dva problémy. Investovaly do dluhopisů zkrachovalé firmy Lehman Brothers, dalších firemních (korporátních) dluhopisů a islandských obligací. U Lehman Brothers a islandských dluhopisů došlo k poklesu ceny, takže důvod je nasnadě. Lze spekulovat, zda je nemohli dříve prodat. I tak by ale zřejmě při jejich prodeji došlo ke ztrátě.Fondy peněžního trhu utrpěly i ztráty u dalších korporátních dluhopisů, protože trh obligací obecně "zamrzl", takže byl problém, jak je ocenit. A to ocenění správcem fondu (podle platných pravidel) bylo konzervativní -nižší než jejich by zřejmě byla (na normálně fungujících trzích, což v současnosti stále zcela neplatí)jejich tržní cena. To by se snad mělo postupně měnit k lepšímu.Jsou tam i další důvody, proč jsou fondy peněžního trhu v minusu, tyto ale pokládám za nejdůležitější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin W | 27. 2. 2009 16:54

Zisk penzijnich fondu je jen ucetni trik, aby nemusely hradit stratu. Proste dluhopisy jejichz trzni hodnota klesla ocenili na hodnotu ktera se dobre vyjima v ucetnictvi. Takze stavajici klienti budou mit jeste nekolik minimalni zhodnoceni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Swen | 27. 2. 2009 09:10

Orwel by mel radost."Klienty penzijních fondů tak může kladné připisované zhodnocení těšit, byť je v průměru nižší než loňská inflace."No, nevim jestli by mne cista ztrata 6% tesila...Cely clanek je pekna ukazka toho, jak se da zmenit realita.FAkticky doslo ke ztrate ktera se rovna inflace minus zhodnoceni - tedy cca. 6%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 27. 2. 2009 09:37
reakce na Swen | 27. 2. 2009 09:10

Na základě jeho přání tlumočím odpověď autora článku:Je to věc názoru. Podíváme-li se na kurzovní lístek všech otevřených podílových fondů v loňském roce, není z pohledu účastníků PP kladné zhodnocení bez uvažování státního příspěvku k zahození. Obzvláště v systému s možným několikerým bezplatným přestupem a výběrem fondu, který před sebou nevalí obrovské náklady příštích období.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

R. | 26. 2. 2009 13:35

Může mi někdo vysvětlit tuto větu: "...dluhopisy přinášely v řadě případů prakticky nulové výnosy."?Pokud si koupím dluhopisy, např. státní, tak tam mám úrok (kupon) cca 4% ročně. Ten bych měl dostávat až do splatnosti dluhopisu. Takže nevidím důvod nulového výnosu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 26. 2. 2009 15:32
reakce na R. | 26. 2. 2009 13:35

Pan Salomoun byl rychlejší než autor textu. Jen pro doplnění: doporučuji podívat na článek Jana Traxlera, Investice do dluhopisů (1), kde je to rozebíráno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Salomoun | 26. 2. 2009 14:51
reakce na R. | 26. 2. 2009 13:35

To sice ano, ale cena dluhopisu se v case meni, takze pokud dostanete kupon 4%, ale cena za rok klesla o 5%, jste dokonce v zaporu. Samozrejme, pokud jej budete drzet az do splatnosti, nakonec dostanete, co Vam patri..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Dušan Šídlo
Vystudoval VŠE v Praze, od roku 2001 pracuje jako analytik pojištění a v médiích komentuje aktuální dění na pojistném trhu. Jako jeden z prvních publikoval...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!