Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Stále reformovaná reforma

| 5. 3. 2009

Slovenská vláda včera změnila zákon o důchodovém pojištění. Tentokrát šlo jen o správní poplatky, ale premiér Fico prohlašuje, že chystá mnohem větší zářez do druhého pilíře důchodového systému. Jen aby ho neporazil úplně.

Stále reformovaná reforma

Když udělalo Slovensko v roce 2005 důchodovou reformu, vysloužilo si pochvalu Evropské unie i Světové banky a bylo dáváno za příklad i České republice. Jenže po čtyřech letech je na Slovensku kolem důchodů víc dusno, než bylo před reformou.

Zatím jen poplatky

Ve středu 5. března schválila slovenská vláda změnu zákona o důchodovém pojištění, kterou snížila poplatky za správu penzijních fondů z 0,065 % na 0, 025 % měsíčně z obhospodařovaného majetku. Změnila také strukturu poplatků, a to tak, že 65 % z jejich celkového objemu budou muset Důchodové správcovské společnosti (DSS) odvádět do zvláštního fondu.

Mohou je inkasovat jen v případě, že dosáhnou určitého výnosu stanoveného Slovenskou národní bankou. Podle slovenského premiéra Roberta Fica neumějí DSS dobře investovat a klienti mají v jejich fondech méně, než tam vložili, a to je třeba změnit. Asociace DSS je krokem vlády znechucena a spočítala, že snížením poplatků účastník fondu ušetří v průměru jedno euro měsíčně. Jenže v době recese je každé euro dobré. O premiéru Ficovi je známo, že nepatří právě k příznivcům DSS, a tak se mu hodí, že se fondy některých správcovských společností v posledních měsících propadají.

Fico chce přitvrdit

Fico se netají tím, že snížení a úprava poplatků není posledním ani nejdůležitějším zásahem do druhého pilíře. Chce z něj odlákat co nejvíce Slováků a vrátit je do náruče státního důchodového systému. Ostatně už jim k tomu dává příležitost i letos tak zvané otevření důchodového systému, během něhož je možné přestoupit ze soukromého fondu plně zpět do státní Sociální pojišťovny.

V první polovině loňského roku, kdy vláda prodloužila povinnou dobu setrvání účastníků v soukromých penzijních fondech z 10 na 15 let, odešlo z fondů kolem 100 tisíc klientů. Letos Fico počítal, že jich opět odláká alespoň 100 až 150 tisíc, ale zatím využilo otevření systému je asi čtyři tisíce klientů. Proto chce zřejmě ve svém tažení proti DSS přitvrdit.

Padly takové návrhy, jako ještě více prodloužit povinnou dobu setrvání ve fondech, uzákonit záruky za 100 % vkladů klientů, omezit či více regulovat investiční instrumenty, do nichž mohou fondy DSS investovat. Hlavně je však na pořadu dne změna opt-outu (objem peněz, které lze spořit na důchod prostřednictvím soukromých penzijních fondů). Fico navrhuje jeho snížení z 9 na 6 % a na ruku mu jdou hlavně slovenští odboráři, kteří se dožadují snížení dokonce na čtyři procenta.

Není pochyb o tom, že by takový zásah podrazil DSS nohy a celý smysl důchodové reformy na Slovensku by podstatně devalvoval.

Stát nemá na důchody

Velmi pádným důvodem Ficova tažení za snížení opt-outu je deficit, který vykazuje Sociální pojišťovna (SP), spravující jak státní důchody, tak i celý systém sociálních dávek. V době ekonomické recese, kdy je zvýšený tlak na sociální výdaje, hlavně podporu v nezaměstnanosti, je citelným problémem, že položka starobních penzí v účtech SP vykáže v roce 2009 schodek 1,28 miliardy eur.

DSS každoročně inkasují od svých klientů kolem 670 milionů eur, a ty by se teď Ficovi velmi hodily. Je otázka, zda snížení opt-outu o 3 %, které by přineslo do SP podle odhadu odborníků 200 až 250 milionů eur, stojí opravdu za to, aby podkopalo nejen druhý pilíř, ale také důvěru Slováků v celou důchodovou reformu.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Světlana Rysková
Věnuje se jako ekonomická redaktorka osobním financím, bankovnictví, pojišťovnictví a realitnímu trhu. Přispívá pravidelně do řady časopisů a do pořadů...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!