Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo udělal díru do penzijních fondů?

| 11. 6. 2009

Pondělní HN přinesly zprávu o tom, kolik peněz chybí v penzijních fondech, pokud by se klienti rozhodli všechny své prostředky vybrat. A nechybělo ani obvinění, kdo za to může.

Kdo udělal díru do penzijních fondů?

Viníkem jsou podle uvedeného novinového článku vedle propadu finančních trhů také vysoké provize, které penzijní fondy platily zprostředkovatelům. Možná následující řádky odsoudíte, protože autor je spolumajitelem poradenské firmy, která nabízí mimo jiné i penzijní připojištění. I přesto se ale prosím zkuste zamyslet nad pár otázkami:

1. Kdo rozhoduje o tom, jakou odměnu zaplatí penzijní fondy svému obchodnímu partnerovi? Přeci management penzijních fondů.
 
2. Majetek klientů v penzijních fondech není oddělen a veškeré výdaje (na distribuci, reklamu, platy zaměstnanců i výplaty klientů) se berou z jedné hromady. Proč jsou kritizovány náklady na distribuci a ne třeba na masivní televizní kampaň? Distributor je placen za výkon, tedy za přivedení klienta, spousta jiných výdajů s sebou nese mnohem větší otazníky. A opět o nich rozhoduje management penzijních fondů.

3. Část kolektivní "díry" tvoří náklady penzijních fondů na akvizici menších fondů, které se historicky dostaly do problémů. Z pohledu stability trhu je dobře, že k akvizicím došlo – ale náklady na tuto stabilitu uhradí klienti penzijních fondů, ne jejich akcionáři.

4. Další část kolektivní "díry" tvoří všimné či vratky manažerům různých podniků, kam penzijní fondy prodaly svůj produkt jako zaměstnanecký benefit. Tyto nemalé sumy jdou nad náklady běžné distribuce – a je opět pouze na managementu penzijního fondu, kolik svému korporátním klientovi věnuje navíc.

5. Když se ministerstvo financí pokoušelo v roce 2005 prosadit oddělení majetku penzijních fondů tak, aby na náklady mohla jít jen přesně definovaná část aktiv, setkala se tato snaha s tuhým odporem Asociace penzijních fondů. Podmínkou MF totiž tehdy bylo, že rozhazovačnost managementu penzijních fondů nebudou platit klienti. Dnes je ale MF vstřícnější a nevadí mu, že svým postojem obere bezbranné klienty o výnos, na který by měli nárok.

Vždy bylo pouze věcí manažerů penzijních fondů, jakou obchodní politiku zvolí a jak použijí prostředky, které mají k dispozici. Dnes se jim bohužel otevřel prostor, jak svá rozhodnutí svést na někoho jiného (a nechat je zaplatit někým jiným). Tedy ideální situace…

A ještě jedna poznámka na závěr – v článku v HN bohužel nezaznělo poděkování ČNB, která intenzivním tlakem loni donutila penzijní fondy výrazně navýšit kapitál a pokračuje v tom i letos. Stabilita sektoru je tak zajištěna. Jen je škoda, že podobně odvážné není také MF a raději ustoupí lobbistickým tlakům manažerů penzijních fondů na úkor klientů, které by mělo MF chránit. Jenže za klienty nikdo nelobbuje…

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Luděk Zdražil | 12. 6. 2009 08:09

Z pohledu dalšího vzdělávání lidí ve věci péče o vlastní peníze nevidím lepší lekci než jisté problémy penzijních fondů jako pseudoinvestice (protže státní příspěvek je převažujícím a jediným důvodem).Roztomilý byl rovněž argument pana Rusnoka, že se o žádné ztráty nejedná, protože nejsou ještě zaúčtovány. No, v amerických bankách to také chvíli trvalo než se začaly ztráty účtovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 11. 6. 2009 11:12

Ted by se take dalo rici: "nebýt penzijních fondů, stavebního spoření, podílových fondů, obrovská část úspor domácností by jeste porad existovala." :)Masovost je nekdy prospesna - ale ja bych rekl ze jenom v pripade kdy moc neovlivni kvalitu. Bohuzel, v tomto pripade kvalitu ovlivnuje velice.Samozrejme, pokud se vsichni presunou do indexovych fondu, zbyle normalni fondy budou vydelavat lepe, coz povede k tomu, ze vice lidi se do nich presune a cyklus zacne zase.v podstate teorie relativne efektivnich trhu - z cehoz plyne, ze investori prumerne stejne muzou vydelat maximalne trzni vynos, a stesti hraje velkou roli v tom jestli vydelate vice nebo mene.Jeden z duvodu premnozeni fondu je, ze jsou opravdu vetsinou provozovany jako fabriky na penize.V FT pred nekolika mesici byl docela hezky komentar, ktery mimo jine rikal ze pokud by pan Buffet provozoval BH jako hedge fund (2+20), investori by vydelali velice podstatne mene (presna cisla si bohuzel nepamatuji).Takze v podstate zpusob jak to zlepsit je nasnade - zrusit rizene fondy (kde management nevlastni zadny kapital fondu, jen poskytuje sluzby), a dovolit jenom sdruzeni investoru kde "ridici" investor musi mit alespon (rekneme) 20% kapitalu, a musi v nem mit investovano alespon 50% vlastniho bohatstvi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Nastas | 11. 6. 2009 16:40
reakce na Vlad Ender | 11. 6. 2009 11:12

Souhlasím s Vámi, jak jsem již zde psal, férový investiční poradce nebo fond je takový, který se podílí na výnosech i ztrátách cca 20-30%. Bohužel u nás takový fond ani poradce neznám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 11. 6. 2009 12:54
reakce na Vlad Ender | 11. 6. 2009 11:12

souhlas s obema prispevky. kdyz se kouknu na nase fondy, tak spravcum torchu zavidim. bez prace velmi slusne penize. takhle se to ma delat :) co chce klient neni podstatne, stejne nema na vyber
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 11. 6. 2009 09:54

Ne uplne k clanku, ale neda mi:Dle meho nazoru je vetsina (at uz investicnich nebo penzijnich) fondu fabrikou na penize pro vlastniky spravujici firmy.Da se to celkem snadno ukazat:a) z definice nemuze vetsina fondu mit lepsi vynos nez trh samotny - specialne kdyz je vetsina trhu vlastnena fondy.b) rocni poplatek rekneme 2% a vice je pri slozenem uroceni (coz je kazda dlouhodoba investice) silene vysoky. Cim delsi investicni doba, tim horsi to je.c) cim je fond vetsi, tim tezsi je pro nej mit smysluplny vynos (viz bod a) ), specialne bez napakovani a tim padem vysokeho rizika.d) schopnost nejde smysluplne odlisit od stesti pokud mame prilis mnoho soutezicich. Da se naopak uspesne argumentovat, ze nejlepsi investori budou spise ti stastni nez ti schopni.A to uz ani nemluvim o HF, do kterych sice normalni investori nemuzou investovat primo, ale proc, kdyz jejich fondy to udelaji (spatne) za ne?Disclaimer: Nerikam ze zadny fond nemuze mit dobry vynos. Kdyby existovalo deset malych fondu do kterych investuje par lidi, tak maji skoro urcite lepsi vynos nez trh.V soucasne situaci je to ale jako baron Prasil kdyz se vytahl za vlastni sle z mocalu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 11. 6. 2009 22:39
reakce na Vlad Ender | 11. 6. 2009 09:54

Jeste bych doplnil, aby mel fond vetsi predpoklady k uspechu, nestaci jen relativne mensi kapital, jeste je treba uzsi diverzifikace. Pokud fond ma v portfoliu 100 akcii, tak je automaticky odsouzen k prumeru minus poplatky..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 11. 6. 2009 10:14
reakce na Vlad Ender | 11. 6. 2009 09:54

Nižší efektivita je tady cenou za masovost. Ta je prospěšná - nebýt penzijních fondů, stavebního spoření, podílových fondů, neexistovala by obrovská část úspor domácností. Že je to děravé jak řešeto, je fakt, ale z principu je to marketingově chytrá páka, jak lidi přimět k tvorbě rezerv. Teď ještě systém nastavit tak, aby na něm neprodělával stát, občan ani správce...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!