Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Straší MiFID zbytečně?

| 20. 3. 2008

Nebudou se některé finanční instituce snažit přesvědčit klienty, aby si při aplikaci Směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID) změnili statut z neprofesionálního na profesionální, a ulehčili jim tak práci?

Straší MiFID zbytečně?
Přestože ČR dosud nepřijala novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, díky které by měla zavést do své legislativy novou Směrnici EU o trzích finančních nástrojů (MiFID), některé finanční instituce, například Komerční banka, již zasílají klientům informace o změnách, které MiFID přinese.

Kvůli dosud neexistujícímu zákonu nejsou zatím k dispozici prováděcí vyhlášky k MiFID, které má připravit ČNB dohlížející na finanční trh. Materiál banky nicméně dává investorům poměrně jasnou představu, co pro ně tato směrnice znamená. Zdá se přitom, že nemusí jít o příliš podstatné změny, ale spíše o důsledné dodržování pravidel, která již měla beztak platit.

Stěžejním bodem, od kterého se odvíjí většina informací a služeb, jež banka poskytuje klientům, je rozdělení zákazníků do několika kategorií, a to na neprofesionální (retailové) klienty, profesionální klienty (firmy, které splní určitá kritéria) a způsobilé protistrany (banky, fondy a podobné instituce).

Toto dělení někdy přináší paradoxy – například viceguvernér ČNB Miroslav Singer upozornil, že má statut neprofesionálního klienta. Podstatná ovšem není jen míra znalostí investorů, ale také jejich daleko přísnější ochrana a větší objem informací, které mají z tohoto pohledu k dispozici.

Směrnice klade důraz na péči o klienta za nejlepších podmínek. Upravuje také rozsah poskytovaných informací, které jsou u neprofesionálních klientů daleko širší než u profesionálních, kde se předpokládá určitá úroveň jejich znalostí.

Banka také bude vyhodnocovat přiměřenost poskytované investiční služby. Pod tímto na první pohled nesrozumitelným názvem se skrývá právo banky (nebo jiné instituce) posoudit, zda odpovídá poskytování příslušné investiční služby nebo provedení obchodu s investičním nástrojem klientovým znalostem a zkušenostem. Důležité je, aby chápal rizika, která jsou s produktem nebo službou spojena. Někomu tak může být například jasné, co vše je spojeno s koupí akcií, ale neví už o rizicích, jaká podstupuje u obchodů s deriváty, aniž by si tuto neznalost uvědomoval.

Banka ho na tuto okolnost upozorní, pokud si ale klient bude přát transakci přesto provést, těžko mu v tom může zabránit.

Pokud o to klient požádá, měla by mu také finanční instituce, která mu poskytuje určitou službu, sdělit na vyžádání výši pobídek, které za ni platí třetím osobám, nebo od nich naopak přijímá. Tyto pobídky mohou být poskytovány nebo přijímány jen tehdy, pokud zlepšují kvalitu poskytované služby a nebrání společnosti jednat v nejlepším zájmu klientů.

Pro investory to znamená více papírování. Finanční instituce by jim měly předložit k podpisu novou smlouvu, obsahující formální změny po sladění s  MiFID. Daleko podstatnější bude, že při této příležitosti budou posuzovat rizikový profil investora, aby zjistili, zda si podle toho vybral správný produkt.

Mnozí investoři již tyto investiční testy vyplňovali. Některé instituce ale postupovali při jejich zadávání klientům benevolentně. Nyní by měly být povinné. Nelze vyloučit, že investor, který patří podle testu mezi konzervativní, si v minulosti koupil akciový fond, nebo naopak, že investor, který patří podle testů mezi agresivní, naopak investuje do konzervativního fondu peněžního trhu. Banka ho upozorní na tento nesoulad, nemá ale právo mu cokoli nařizovat.

Neprofesionální investoři mohou také požádat o přeřazení mezi profesionální, což znamená, že by se na ně vztahovala menší ochrana investice a získávali by méně informací. Vyhnuli by se tak na druhé straně papírování. Podobný krok je pro ně ovšem spojen s určitým rizikem, že se na ně u některých nepodařených investic nebude vztahovat případná náhrada škody ze zahraničního garančního fondu.

Banky či jiné instituce budou posuzovat, zda podle jejich názoru klient skutečně patří k profesionálním investorům. Snad přitom nedojde k tomu, že budou některé instituce své sofistikovanější klienty k podobnému přestupu nutit, aby si usnadnili práci.

Neprofesionální klient může také požádat o to, aby mu v některých případech – třeba u derivátů – zůstal statut neprofesionálního investora s vyšší mírou ochrany, zatímco třeba u akcií by na něj bylo pohlíženo jako na profesionála. Přitom by měl vždy důkladně posoudit, zda mu to za to stojí a co tato změna obnáší.

Snad bude nakonec MiFID skutečně přínosem a předpokládané zvýšení administrativy a s tím spojené vyšší náklady nepocítí klienti ve zdražení poskytovaných služeb.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

cchicno | 28. 3. 2008 18:05

rFMnojfuihfwfllzxb, [url=http://nrgdzpvdhctl.com/] nrgdzpvdhctl[/url],[link=http://sbxtcsipsirr.com/ ]sbxtcsipsirr[/link],http://nzafkjpnmlrz.com/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Mašek | 25. 3. 2008 11:10

MiFID nejspíš skutečně přinese zbytečně konzervativní přístup těch, kteří nabízejí investiční produkty nebo služby. Nebude to ale časem, až se poskytovatelé těchto produktů či služeb otřepou, trochu jinak? Nakonec uvidíme. Bude velmi zajímavé sledovat, zda, případně jak, se změní propagační akce finančních či dalších institucí v médiích či jinde. Hodně bude také samozřejmě záležet na stanovisku ČNB. Jsem zvědav, jak se postaví například ke strukturovaným investičním produktům, mezi nimiž mohou být velké rozdíly. Domnívám se také, že až finančním či dalším institucím, poskytujícím finanční produkty či služby otrne, nebo zjistí, že stávající produkty tolik nenesou, pokusí se "přitvrdit" ;.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Žabža | 21. 3. 2008 09:12

MIFID a jeho implementace povede k několika zásadním věcem: a) přesunu odpovědnosti za rozhodnutí o koupi zvoleného investičního produktu ze spotřebitele na poskytovatele tohoto produktu, b) extrémnímu nárustu objemu uchovávaných dat de facto o čemkoli, co se vztahu klienta a banky/makléře týká, c) nárustu právních a compliance nákladů jednotlivých poskytovatelů finančních služeb (které stejně zaplatí spotřebitel). Nemluvě o kolosálním morálním hazardu a potenciální přehlcenosti regulátora, k němuž se budou velmi často neoprávněně zhrzení spotřebitelé obracet se stížnostmi. A přitom by stačilo již stávající legislativu doladit a posílit její vymahatelnost.Paralelou budiž příklad, kdy by se vás prodejce v autosalonu ptal jaký jste řidič, na základě vašich odpovědí vás kategorizoval a pak za vás rozhodl, jestli je pro vás to třílitorvé turbo opravdu vhodné. Nejspíš byste si poklepali na čelo...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 21. 3. 2008 14:11
reakce na Petr Žabža | 21. 3. 2008 09:12

Dobry den, Petre. Ja myslim, ze je spravne, aby Vam poradce pro vyber vhodneho auto nemohl doporucit sportaka od Porsche, kdyz jste sotva vysel autoskolu. Paklize ale neposkytujete poradenstvi, pouze zprostredkujete zakaznikovi nakup auta, pak mate pouze povinnost ho upozornit na to, ze pro nej ten sportak muze byt prilsi silne kafe, ze by mel zacit s necim pomalejsim. Konecne rozhodnuti je ale na kupci. Jako zprostredkovatel mate povinnost ho pouze upozornit na vhodnost ci nevhodnost instrumentu. Jako poradce nemuzete doporucit to, co povazujete za nevhodne. Myslim, ze tohle upravuje novela ZPKT velmi dobre a vnimam to jako pozitivni zmenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Hanzl | 21. 3. 2008 12:26
reakce na Petr Žabža | 21. 3. 2008 09:12

To je podnětný text. Také mám takové názory. Je nabíledni, že ze strachu z postihu budou finanční domy doporučovat zbytečně konzervativní strategii. Pokud finanční poradci, jako jejich prodloužené zprostředkovatelské ruce, budou svou osvětovou práci dělat správně, nemusejí se MIFID obávat - je ovšem jasné, že jej budou proklínat pro velký nárůst papírování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Machalický | 22. 3. 2008 15:03
reakce na Pavel Hanzl | 21. 3. 2008 12:26

Mám mnoho klientů, kteří zrušili vkladní knížku a mají na Sporoinvestu 4 až 5 let třeba 500.000 Kč a nyní se diví, že tam mají za rok zpět jen cca 1,5% a že vlastně vůbec nevědí, že mají nějaké OPF a že jde o investici a takhle se to dělá na přepážkách banka denně a ještě dlouho dělat bude (MiFID, neMiFID). Pokud naroste administrativa, půjde často jen o formality ("tady mi to podepiště a můžete si to přečíst doma", pokud vůbec dostente kopii). Dělám si pravidelně Mystery Shopingy a tak vím, jak to chodí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 20. 3. 2008 20:56

Problem bank spociva v tom, ze zpravidla umi doporucit/zprostredkovat investici pouze podle tabulek.... chcete investovat na 4 roky, jste konzervativni... fajn, takze to bude dluhopisovy fond.Preci kdyz investuji, tak musim vychazet ze svych cilu. A nejen z toho, jaky mi vysel profil v dotazniku a na jak dlouho hodlam investovat, aneb do jake skatulky jsem spadl. Oba faktory hraji dulezitou roli, ale tech faktoru, ktere je treba individualne posuzovat, je daleko vice.Navic nelze hodnotit vhodnost jednoho samotneho instrumentu, vzdy je treba se divat na celkove portfolio investora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Traxler | 20. 3. 2008 20:41

Novela ZPKT je dobre zpracovana. Hlavni pozitiva vidim v jasnem vymezeni investicnich sluzeb a predevsim v tom, ze investicni poradenstvi je zarazeno mezi hlavni investicni sluzby (ve stavajici verzi zakona jde pouze o doplnkovou sluzbu), coz v praxi znamena, ze kdo chce radit v oblasti investovani, bude muset mit licenci od CNB (momentalne staci zivnostensky list). Dale jsou zde lepe popsana pravidla jednani se zakazniky. Take je jasne receno, jak ma investicni zprostredkovatel ci obchodnik s cennymi papiry postupovat v pripade, ze zakaznik odmitne sdelit potrebne udaje pro posouzeni vhodnosti investice (vyplnit investicni dotaznik), nebo kdyz IZ ci OCP vyhodnoti investici za nevhodnou, a to pro ruzne sluzby zvlast (prijimani a predavani pokynu, poradenstvi, portfolio management...) Neprijemne ovsem je, ze vsem IZ i OCP jeste vice naroste administrativa. :-(
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Roman Zeman | 20. 3. 2008 00:36

Téma MIFIDu je tématem svobody jednotlivce uzavírat smlouvy, jejichž uzavření může být pro tohoto jednotlivce objektivně nevýhodné, subjektivně je však daný klient uzavřít chce. Má se omezovat svoboda jednotlivce ve jménu jeho ochrany? Má takový člověk mít možnost hupsnout do bazénu, v němž (zřejmě) neumí plavat? Má mít finanční instituce disponující zásadní informační převahou povinnost takovému člověku danou transakci neumožnit? Nejde zdaleka jen o MIFID, ta otázka je fundamentální a jde napříč celou finanční industrií. Máme dovolit jednotlivci sjednání sebezničujících smluv? Má mít člověk právo - nejsa finančně vzdělán a nemaje k tomu racionálně objektivně odůvodnitelný argument - uzavřít smlouvu, která jej uvrhne do vážných finančních problémů? Typicky smlouvy o spotřebitelských úvěrech či koneckonců i zmíněné smlouvy o koupi cenných papírů. Co třeba takové pojištění, které je pro daného klienta nevhodné...? Z jedné strany lze s klidem říct - za blbost se platí, případně podepsat můžeš a přečíst musíš. Z druhé strany - jak vysoká je cena pro společnost za to, že daného klienta bude třeba finančně "resuscitovat&q uot;v rámci stávající sociální sítě? Kde končí svoboda jednotlivce při uzavírání smluv o finančních produktech? Otázky jsou možná triviální, ale hledání odpovědí už nikoliv. PS: Díky za článek, tomuto tématu se věru v Česku příliš mnoho nevěnujeme, mediálně je to moc málo akční ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!