Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Straší MiFID zbytečně?

František Mašek
František Mašek
20. 3. 2008

Nebudou se některé finanční instituce snažit přesvědčit klienty, aby si při aplikaci Směrnice EU o trzích finančních nástrojů (MiFID) změnili statut z neprofesionálního na profesionální, a ulehčili jim tak práci?

Straší MiFID zbytečně?
Přestože ČR dosud nepřijala novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, díky které by měla zavést do své legislativy novou Směrnici EU o trzích finančních nástrojů (MiFID), některé finanční instituce, například Komerční banka, již zasílají klientům informace o změnách, které MiFID přinese.

Kvůli dosud neexistujícímu zákonu nejsou zatím k dispozici prováděcí vyhlášky k MiFID, které má připravit ČNB dohlížející na finanční trh. Materiál banky nicméně dává investorům poměrně jasnou představu, co pro ně tato směrnice znamená. Zdá se přitom, že nemusí jít o příliš podstatné změny, ale spíše o důsledné dodržování pravidel, která již měla beztak platit.

Stěžejním bodem, od kterého se odvíjí většina informací a služeb, jež banka poskytuje klientům, je rozdělení zákazníků do několika kategorií, a to na neprofesionální (retailové) klienty, profesionální klienty (firmy, které splní určitá kritéria) a způsobilé protistrany (banky, fondy a podobné instituce).

Toto dělení někdy přináší paradoxy – například viceguvernér ČNB Miroslav Singer upozornil, že má statut neprofesionálního klienta. Podstatná ovšem není jen míra znalostí investorů, ale také jejich daleko přísnější ochrana a větší objem informací, které mají z tohoto pohledu k dispozici.

Směrnice klade důraz na péči o klienta za nejlepších podmínek. Upravuje také rozsah poskytovaných informací, které jsou u neprofesionálních klientů daleko širší než u profesionálních, kde se předpokládá určitá úroveň jejich znalostí.

Banka také bude vyhodnocovat přiměřenost poskytované investiční služby. Pod tímto na první pohled nesrozumitelným názvem se skrývá právo banky (nebo jiné instituce) posoudit, zda odpovídá poskytování příslušné investiční služby nebo provedení obchodu s investičním nástrojem klientovým znalostem a zkušenostem. Důležité je, aby chápal rizika, která jsou s produktem nebo službou spojena. Někomu tak může být například jasné, co vše je spojeno s koupí akcií, ale neví už o rizicích, jaká podstupuje u obchodů s deriváty, aniž by si tuto neznalost uvědomoval.

Banka ho na tuto okolnost upozorní, pokud si ale klient bude přát transakci přesto provést, těžko mu v tom může zabránit.

Pokud o to klient požádá, měla by mu také finanční instituce, která mu poskytuje určitou službu, sdělit na vyžádání výši pobídek, které za ni platí třetím osobám, nebo od nich naopak přijímá. Tyto pobídky mohou být poskytovány nebo přijímány jen tehdy, pokud zlepšují kvalitu poskytované služby a nebrání společnosti jednat v nejlepším zájmu klientů.

Pro investory to znamená více papírování. Finanční instituce by jim měly předložit k podpisu novou smlouvu, obsahující formální změny po sladění s  MiFID. Daleko podstatnější bude, že při této příležitosti budou posuzovat rizikový profil investora, aby zjistili, zda si podle toho vybral správný produkt.

Mnozí investoři již tyto investiční testy vyplňovali. Některé instituce ale postupovali při jejich zadávání klientům benevolentně. Nyní by měly být povinné. Nelze vyloučit, že investor, který patří podle testu mezi konzervativní, si v minulosti koupil akciový fond, nebo naopak, že investor, který patří podle testů mezi agresivní, naopak investuje do konzervativního fondu peněžního trhu. Banka ho upozorní na tento nesoulad, nemá ale právo mu cokoli nařizovat.

Neprofesionální investoři mohou také požádat o přeřazení mezi profesionální, což znamená, že by se na ně vztahovala menší ochrana investice a získávali by méně informací. Vyhnuli by se tak na druhé straně papírování. Podobný krok je pro ně ovšem spojen s určitým rizikem, že se na ně u některých nepodařených investic nebude vztahovat případná náhrada škody ze zahraničního garančního fondu.

Banky či jiné instituce budou posuzovat, zda podle jejich názoru klient skutečně patří k profesionálním investorům. Snad přitom nedojde k tomu, že budou některé instituce své sofistikovanější klienty k podobnému přestupu nutit, aby si usnadnili práci.

Neprofesionální klient může také požádat o to, aby mu v některých případech – třeba u derivátů – zůstal statut neprofesionálního investora s vyšší mírou ochrany, zatímco třeba u akcií by na něj bylo pohlíženo jako na profesionála. Přitom by měl vždy důkladně posoudit, zda mu to za to stojí a co tato změna obnáší.

Snad bude nakonec MiFID skutečně přínosem a předpokládané zvýšení administrativy a s tím spojené vyšší náklady nepocítí klienti ve zdražení poskytovaných služeb.
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo