Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Štvanice za dveřmi?

Český finanční trh byl vždy velmi klidný – neznal mnoho žalob klientů kvůli službám bank, fondů, pojišťoven a dalších finančních institucí. Největší český dealer finančních produktů OVB Allfinanz nyní čelí problémům na dvou frontách – občanskoprávní a trestněprávní.

Jeho klienti, kteří se touto prodejní sítí nechali nalákat na vložení peněz do takzvaného spolku Helvag, se ve svých žalobách i trestních oznámeních opírají o klíčové tvrzení. V propagačních materiálech se OVB zavazuje, že veškeré prodávané produkty splní konkrétní vlastnosti. Například rating či to, že doba existence společnosti, která je původcem produktu, nesmí být kratší než 40 let.

Jsou i další deklarace OVB o produktech v nabídce společnosti a je zřejmé, že spolek Helvag nesplňoval z toho všeho v podstatě nic. Neměl žádný rating ani historii – byl založen těsně před zahájením prodejů.

Tyto skutečnosti nesporně společnost OVB Allfinanz věděla. A také to, že nabízené produkty odporují jejím vlastním pravidlům. Bývalí majitelé asi 300 milionů korun, které v tunelu Helvag zmizely, říkají jednoduchou věc: Nebýt toho, že produkt zaštítila seriozní a slavná OVB Allfinanz, nikdy bychom své peníze nedali z ruky. OVB se však všeobecně zaručila za parametry produktů, čímž zvýšila serióznost produktů Helvagu a umožnila jim vstup na český trh.

NESPLNĚNÝ SLIB

Není důležité, z jakých konkrétních paragrafů obě tažení proti OVB Allfinanz vycházejí – ostatně příběh je skutečně velmi složitý. Nakonec však stejně nutně půjde k odpovědnosti za škodu, kdyby nastala, a doložit, že přinejmenším někteří z oněch specialistů podmínku dlouholeté praxe nesplňovali?

Pochopitelně, že by nutně muselo začít dokazování, zda celkovou ztrátu způsobili právě lidé, kteří nedostáli tomuto „slibu“. Pokud však ano, jak by se zachoval český soud? Podobných slibů, jako je praxe v oboru, dávají české finanční instituce ve svých materiálech stovky. Bylo-li by možné je při nich chytat za slovo a požadovat jejich stoprocentní plnění, otevřelo by to cestu k honbě za náhradami všeho druhu.

DŮLEŽITÝ PROCES

Spor klientů Helvagu s OVB Allfinanz je právě tohoto druhu. Je prodejce finančních produktů odpovědný kupcům za škodu vzniklou v souvislosti s faktem, že konkrétní prodávaný produkt nesplňuje podmínky, které pro něj ve své nabídce stanovil?

Z hlediska budoucnosti českého finančního trhu a zvyklostí na něm půjde o neobyčejně důležitý proces. Je finanční instituce nebo prodejce odpovědný za škody svých klientů vyvolané krachem nebo ztrátami konkrétního produktu, pokud nesplnil jím samým deklarované podmínky, pravidla obezřetnosti či standardy kvality?

Představme si například podílové listy fondu, v nichž správce slibuje, že „se rozhodování o investicích účastní pouze specialisté s dlouholetou praxí v oboru“. Pokud prodejce zaručí určitou kvalitu produktů a nedodrží ji, je příběh z hlediska zdravého rozumu jasný. Teď ještě uvidíme, na jaké straně bude právo.

Autor je odborný asistent na VŠE v Praze. Článek vyšel v týdeníku Euro č. 17/2008.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK