Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spořit, nebo splácet dluh?

Všudypřítomná reklama nás přesvědčuje, že život na dluh je imperativ doby. Že spoření korunky ke korunce není potřeba, že je to cosi zastaralého, přežitého, co se nenosí, co je překonané a je jen pro ty opatrné, snad i hloupé. Že moderní je žít na dluh, dopřávat si požitky a slasti hned.

Ale opak je pravdou. I v současné, poměrně stabilizované době je opatrnost při pořizování předmětů a zážitků nezbytná. Spoření je nejlevnější cesta, nikoliv půjčka.
Je bezesporu jedna komodita, kterou si můžeme bez výčitek svědomí pořídit na dluh: dobré bydlení.

Málokdo je schopen naspořit během několika málo let po ukončení vzdělání takový objem finančních prostředků, aby si mohl pořídit bydlení hotově. (A také málokdo má strýce, který by půjčil na byt, jak to mívají politici). Úroková sazba hypoték či úvěrů ze stavebního spoření je navíc tou nejnižší sazbou, kterou je možné na úvěrovém trhu získat.

Úvěr na vzdělání a zdraví

Teoreticky existují další dvě komodity, u nichž bych doporučil zvážit použití úvěru: vzdělání a zdraví. Pokud investice do vzdělání či zdraví následně zvýší náš příjem a můžeme následně snadno splatit dluh, pak je možné si i tyto dvě komodity pořídit z budoucích příjmů, tedy na dluh.

Máme-li možnost např. získat oprávnění pilotovat civilní letadlo, můžeme si milion korun vypůjčit, protože průměrný měsíční plat pilota dopravního letadla nám umožní efektivní splacení půjčky.

Máme-li možnost získat nejlepší zdravotní péči, která nás „postaví na nohy“ a vrátí zpět do pracovního zařazení a umožní vydělat peníze, můžeme si i tuto péči dopřát na dluh.
Ale i zde je nutno být velmi obezřetný a mít připraven plán pro případ, že předpoklad nevyjde – neuzdravíme se, propadneme u zkoušek. Proto jsou úspory a pojištění dobrou součástí tohoto plánu.

Vše chceme hned

Ostatní nákupy předmětů či prožitků na dluh jsou výsledkem naší neochoty odložit spotřebu. Žijeme rychle a chceme to hned. Naše neschopnost odložit slast, odložit požitek, pořídit si, co nám reklama vnucuje, snaha zvýšit nebo dát na odiv svůj sociálně-ekonomický status – to jsou naše skutečné motivy žití na dluh.
Vždy si nějak umíme zdůvodnit, proč jsme si ten či onen předmět pořídili na dluh. Ale v pozadí není nějaký objektivní nebo ekonomický důvod, v pozadí je vždy naše povrchní uvažování.

Znáte definici dobrého příjmu?
Dobrý příjem máme, pokud jsme schopni platit svoji hypotéku či jinak zajistit bydlení, spořit na svůj důchod, platit si zdravotní pojištění, platit svým dětem vzdělání přiměřené jejich nadání a občas si dojít s rodinou na dobrou večeři. Všimněte si, že tam není žádná televize, auto, dovolená – to je nadstandard, na který si nejčastěji půjčujeme.

Úvěr je past. Sice dnes máme svoji slast, své potěšení, svůj spotřební předmět, ale budoucí úroky nám vytěsní slasti a požitky v budoucnosti, a to dramatickým způsobem. Jedním z hlavních motivů, proč si zdůvodňujeme žití na dluh, je zdánlivá neefektivita spoření.

Při krátkodobém spoření je velmi obtížné získat dobrý výnos, tj. výnos vyšší, než je inflace. Při střednědobém nebo dlouhodobém spoření je již možnost využít akciového trhu a dosáhnout zhodnocení vyššího, než je inflace. Ale i při krátkodobém spoření není problém se inflaci přiblížit – rozdíl je kolem jednoho procenta. Tím máme určenou cenu za spoření: jedno procento ročně.

Přemýšlejte, počítejte
Porovnejme tento náklad s žitím na dluh. Při využití kontokorentu platíme kolem 13 procent ročně. Dobrý spotřební úvěr od banky nás bude stát asi 15 až 20 procent ročně. Leasing na auto bývá kolem 18 procent. Úplným extrémem jsou půjčky od nebankovních institucí, kde úroky a další poplatky dosahují úrovně hodně přes 20 procent.

I u obchodníka dostaneme půjčku, například známé splátky „zaplaťte desetinu a pak desetkrát desetinu“. Odpovídají úrokové sazbě ve výši 26 procent ročně. Je to jasná řeč čísel: Platit jedno procento (ztráta inflace) nebo 13 až 26 procent?

Už jsme si řekli, na co si můžeme bez obav půjčit. A na co vlastně spořit? Na zajištění kvalitního života (zdraví, důchod, děti). Na rezervy chránící proti turbulencím běžného života (nemoc, ztráta zaměstnání). Na předměty spotřebního charakteru (auto, dovolená, spotřební předměty). Pro každý z těchto cílů lze na finančním trhu najít dostatek nástrojů k jejich dosažení.

Spoření není zastaralé. Naopak. Je to velmi dobrý a nenahraditelný princip, který bude stále moderní. Je a bude nejlevnějším způsobem, jak si pořídit předměty, slasti a požitky.

Autor je finanční poradce ve společnosti Partners. Článek napsal pro deník E15.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK