Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdy začíná stáří?

Z pohledu přípravy na důchod patří patří Češi spolu s Američany k jedněm z nejaktivnějších národů na světě. Zároveň jsou Češi také národem, který si na svůj důchod spoří naprosto nejnižší částku. V průměru si ekonomicky aktivní Češi nespoří ani 1000 korun měsíčně. Například pracující Slováci si průměrně každý měsíc na důchod ukládají částku ekvivalentní 3124 Kč.

Celosvětový výzkum AXA Retirement Scope 2008 nám poskytuje odpovědi na otázky spojené s vnímáním odchodu do důchodu a důchodového věku jako takového. Tato studie zkoumala postoje ekonomicky aktivních obyvatel a důchodců ve 26 zemích světa. Letos poprvé byly do výzkumu zařazeny země jako Česká republika, Slovensko, Maďarsko či Polsko.

Japonci stejně pracovití jako Češi

I když Češi za ideální věk odchodu do důchodu považují 57 let, pro 62 % Čechů neskončí pracovní proces dosažením oficiálního věku odchodu do důchodu. Toto procento si totiž chce placené zaměstnání udržet i v důchodu.

Více si v důchodu přejí pracovat jen Japonci (71 %) či obyvatelé Hongkongu (64 %). Tato mezinárodní srovnání však předčí obyvatelé Prahy, středních Čech a českých měst s počtem obyvatel vyšším než 100 000. Celých 74 % z nich totiž chce mít příjem z pracovní činnosti i po odchodu do důchodu.

Tento rozdíl přitom není způsobem přehnanou ambiciózností místních obyvatel. Je to spíše odraz životního stylu, který potvrzuje vyšší podíl současných pracujících důchodců, než je to běžné ve zbytku země. V těchto regionech pracuje podle průzkumu 34 % současných důchodců, oproti 22 % republikovému průměru.

I mezi obyvateli České republiky jsou samozřejmě rozdíly v přístupu k práci a ideálnímu věku odchodu do důchodu. V průměru by ekonomicky aktivní Češi ideálně chtěli odcházet do důchodu v 57 letech, reálně však očekávají, že si důchodu začnou užívat až v 64 letech.

Toto jejich očekávání patří k těm nejvyšším na celém světě. Aktivní ekonomickou činnost do 64 let očekávají ještě Němci a Američané, ostatní národy předpokládají, že se zaměstnáním skončí dříve. Celosvětový průměr se přitom pohybuje kolem hranice 61 let.

Ani Češi nejsou v tomto stanovisku jednotní. Výzkum totiž ukázal, že mladší lidé (ve věku 25–30 let) jsou ochotnější odejít do důchodu později. Předpokládají, že budou pracovat až do 68 let. Uvádějí i vyšší věk, kdy by podle nich bylo nejvhodnější ukončit pracovní proces, a to 69 let.

Navíc by na rozdíl od většiny populace byli ochotni tolerovat zvýšení hranice odchodu do důchodu, a to až na věk 62 let. Podobně tomu je i u lidí, kteří nemají děti. Ti očekávají, že do důchodu odejdou až ve věku 67 let, což je tři roky nad průměrným věkem, kdy čeští pracující předpokládají svůj odchod do důchodu.

Odchod do důchodu neznamená stáří

Důchod – pro jedny vytoužená doba odpočinku, pro jiné noční můra. Jak vnímají tuto životní etapu současní důchodci, a jak ekonomicky aktivní populace? Jsou rozdíly mezi jednotlivými národy, nebo je jediným ovlivňujícím faktorem věk?

Výzkum AXA Retirement Scope 2008 také nabízí zajímavé srovnání nejen ideálního věku odchodu do důchodu napříč celým světem, ale i názor, do jakého věku člověk zvládá pracovní proces a kdy začíná stáří.

Ve výzkumu se potvrdila obecná tendence, že lidé, kteří jsou již v důchodu, označují jako začátek stáří pozdější věk než ekonomicky aktivní populace. Sami sebe tudíž málokdy označují jako staré.

Podle pracujících Čechů je člověk schopen pracovat do 61 let, ale stáří začíná až v 69 letech. Čeští důchodci se domnívají, že pracovat bez potíží lze do 62 let a stáří začíná až po 75. roku věku. Ani pro jednu skupinu tak stáří nezačíná odchodem do důchodu.

Zdá se, že by toto zjištění mohlo vysvětlovat, proč si více než každý šestý Čech chce placené zaměstnání udržet i v důchodu. V mezinárodním srovnání však pro mnohem více národů začíná stáří později, stejně jako později končí věk, kdy je člověk schopen pracovat.

Jedná se například o Švýcary, pro které člověk začíná být starý poté, co jeho věk překročí 84 let, a také je podle nich člověk schopen pracovat do 75 let. Pro Novozélanďany začíná stáří po 80, pro Kanaďany po dosažení 79 let. Žádný z těchto národů však nemá tak vysoké procento lidí dychtících po placeném zaměstnání v důchodu.

Obava z nedostatečného příjmu v důchodu 

Pravděpodobně nejlépe otázku, proč chtějí mít Češi v takové míře placené zaměstnání i v důchodu, vysvětluje fakt, že se 52 % ekonomicky aktivní populace obává, že její příjmy v důchodu nebudou dostatečné. Mezi lidmi s nižšími příjmy se s těmito obavami potýkají dokonce dvě třetiny lidí.

Malého příjmu v důchodu se přitom nejvíce obávají ženy. O 10 % více pracujících žen než mužů uvedlo, že se domnívají, že jejich příjem se po odchodu do důchodu sníží natolik, že jim nebude stačit. Tuto obavu žen potvrzují i současné důchodkyně, které se domnívají, že jim opravdu jejich současný příjem nestačí.

Češi na tom se svými odhady, jak se na jejich příjmu podepíše důchodový věk, nejsou zdaleka nejhůře. Pohybují se kolem celosvětového průměru. Podobně ohledně dostatečnosti příjmu v důchodu odpovídali například Španělé, Italové či Francouzi.

Naopak například Slováci se o svůj příjem obávají mnohem více. Celých 70 % se jich domnívá, že s příjmem v důchodu nevystačí. Největším extrémem jsou přitom Japonci. Jen 19 % z nich si myslí, že jim bude jejich příjem v důchodu stačit. Naopak nejméně se nouze v důchodu obávají Novozélanďané, Švýcaři, ale třeba i Američané či Kanaďané.

Češi jsou navíc velice pesimističtí ohledně příjmů a životního standardu v důchodovém věku: 82 % Čechů očekává, že jejich příjem v důchodu bude nižší než jejich poslední plat. Ve světě má takový názor jen 63 % dotázaných.

Více než polovina české  ekonomicky aktivní populace očekává s odchodem do důchodu snížení svých životních standardů, přičemž celosvětový průměr je o více než 20 % nižší.

Na druhou stranu Češi podobně jako zbytek světa nespojují své obavy z finančních potíží s kvalitou života. Ta se podle českých očekávání sníží jen pro jednu třetinu obyvatel.

Důchodový věk je tedy sice mezi českou ekonomicky aktivní populací asociován s finančními problémy, ale na druhou stranu existují i jiné faktory, které jsou schopny nedostatek finančních prostředků nahradit, a proto nemají Češi důchod spojen s výrazně zhoršenou kvalitou života.

Mladí myslí na zadní kolečka

Finančně připravovat na důchod se již začalo 8 z 10 pracujících Čechů. U lidí ve věkové skupině 41–50 let se jedná dokonce o 93 %. Relativně vysoké je toto procento i u mladých lidí do 30 let (67 %), stejně jako u těch, co nemají děti či vnoučata (63 %), ale i u nižších příjmových skupin (65 %). Mezi těmi, kdo se na důchod finančně připravovat zatím nezačali, převládá přesvědčení, že nejpozději dosažením 41 let začnou s finanční přípravou na důchod.

Pro Českou republiku platí, že lidé začínají s finanční přípravou na důchod průměrně ve 36 letech, což je o 12 let dříve, než se na důchod začali připravovat současní důchodci.

Lidé do 30 let začínají s přípravou na důchod dokonce již dosažením 23 let. Mladší generace si tak již začíná uvědomovat vlastní zodpovědnost za svoji finanční situaci v důchodu. Například platí, že ženy se začínají na důchod finančně zabezpečovat v průměru o čtyři roky později než muži, a to ve 38 letech.

Finanční přípravu na důchod však neovlivňuje pouze věk či pohlaví. Důležitou roli hraje i místo bydliště. Zatímco lidé z velkých měst začínají s finanční přípravou na důchod již kolem 30 let, na vesnicích o velikosti do 1000 obyvatel až o 11 let později. Ale zároveň ve městech s počtem obyvatel do pěti tisíc se začíná s přípravou na důchod již ve 33 letech.

Češi z  pohledu vlastní přípravy na důchod patří spolu s Američany k jedněm z nejaktivnějších národů na světě. V obou zemích již s přípravou na důchod začalo 79 % obyvatel. V těšném závěsu jsou pak Novozélanďané (78 %), Belgičané (75 %) či Kanaďané (74 %).

Češi tentokráte spolu s Maďary patří také mezi národy, které s finanční přípravou na důchod začínají nejpozději. Například Belgičané či Novozélanďané začínají v průměru v 31 letech, Angličané pak již ve 28.

Češi si spoří, ale málo
I přesto, že Češi jsou velice aktivní, co se procentního zastoupení finanční přípravy na důchod týká, jsou také národem, který si na svůj důchod spoří naprosto nejnižší částku. V průměru si ekonomicky aktivní Češi nespoří ani 1000 korun měsíčně.

Zdálo by se, že je možné argumentovat nízkými náklady, které jsou v České republice jistě nižší než třeba ve Švýcarsku, kde si lidé naopak spoří nejvíce. Ale i Maďaři, Poláci či Slováci, jejichž životní standardy jsou českým velice podobné, si spoří více než Češi. Například pracující Slováci si průměrně každý měsíc na důchod ukládají částku ekvivalentní 3124 Kč.

Závěrem je možné říci, že Češi dlouhodobě zanedbávají svoji přípravu na důchod. Na druhou stranu je dobře, že se alespoň mění jejich postoje, a zejména u mladších lidí je vidět ochota se na důchod finančně zabezpečit a přijmout zodpovědnost sami za sebe. Podle výzkumu skupiny AXA se totiž už pouze na stát nechce spoléhat 47 % lidí, kteří si uvědomují, že se o svůj příjem v důchodu budou muset postarat sami.

Autor je ředitel PR a komunikace finanční skupiny AXA pro ČR a SR. Ilustrační foto: Profimedia.cz.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK